Radek Málek: „Na soutěžích
mi chybí více diváků."

Jméno:	Radek Málek
Datum narození:	7. 4. 1969
Znamení:	beran
Bydliště:	Brno
Sport:	kulturistika
Úspěchy:	MMČR 2009: 2. místo
	MMSR 2009: 2. místo
	ME 2009: 3. místo
	WPFG Kanada: kulturistika - 2. místo, bench - 1. místo, mrtvý tah - 1. místo, páka - 2. místo
	MMČR 2010: 4. místo
	MMSR 2010: 3. místo
	ME Miláno 2010: 1. místo

Od 21. 8. do 29. 8. se budou v Koreji konat The World Fire Fighter Game 2010, tedy světové hasičské hry, na které přijede 6000 hasičů ze 40 zemí světa, aby se mezi sebou poměřili v 75 disciplínách. Kulturistiku tam bude z české výpravy reprezentovat Radek Málek, a tak jsem se ho vydala vyzpovídat do velice přátelského prostředí brněnské posilovny Gym Blue Sun.

Tak co tebe Radku přivedlo k železu?

K železu mě přivedl můj tatínek, který mi jednou přinesl pružiny na cvičení a nějaké jednoručky.

A ty jsi je evidentně jen nezakopl pod postel…

Ne, nezakopl. Už předtím jsem zkoušel nějaké sporty, hrál jsem fotbal, pak také volejbal, ale když už jsme začali jezdit na turnaje do ciziny, doktorka mi to kvůli zádům zakázala. A tak jsem začal s kulturistikou.

To ti bylo kolik let?

To mi bylo čtrnáct a v patnácti jsem už začal jezdit na soutěže.

Tak to ses do toho hned pořádně obul.

Nejdřív jsem cvičil jen doma, ale pak jsem začal chodit do Sokolu v Husovicích, kde se mě ještě společně se dvěma kluky ujal trenér. Pod jeho vedením jsem rok závodil, ale pak jsem se nechal hloupě ukecat od bráchy, ať jdu dělat karate. To mi sice moc nešlo, nicméně vydržel jsem u toho až do vojny. Když jsem se z vojny vrátil, tak jsem měl snahu ještě v karate pokračovat, ale pak jsem nastoupil k hasičům, znovu objevil posilovnu a karate jsem nechal.

Takže k dalšímu cvičení tě nastartoval nástup k hasičům?

Více méně ano.

Byl tvůj návrat na soutěžní pódium opět tak rychlý jako na začátku tvé kulturistické kariéry?

Vůbec ne. U hasičů jsem už 18 let, ale závodit jsem začal až před třemi lety. Luboš Koumal mě ukecal. (smích) Potkali jsme se tady v posilovně - začal jsem tu chodit s manželkou, protože měla problémy s kolenními vazy. No a Luboš si mě tu asi tři měsíce před Moravou odchytil, jestli nechci na soutěž, a já kývl.

To byla tedy hodně krátká příprava. Jak jsi tehdy na mistrovství Moravy dopadl?

Byl jsem šestý a postoupil jsem na republiku, takže jsem byl spokojený a šťastný jako blecha. Další rok jsem ale přešel do naturálů, protože jsem si uvědomil, že můj rozvoj svalové hmoty se více podobá naturálním závodníkům. V naturálech závodím v kategorii masters.

Zajímavou zkušeností pro tebe musí být kromě tradičních kulturistických soutěží i účast na světových hasičských hrách, na které letos odjíždíš už po třetí. Jak ses o nich dozvěděl?

Jezdili tam kamarádi hasiči z Brna a po dlouhých letech mi řekli, že je tam také kulturistika. Tak jsem si řekl, že bych to mohl zkusit.

Kdy ses tedy těchto her poprvé zúčastnil a kde se konaly?

První světové hasičské hry, kterých jsem se účastnil, se konaly v Anglii v Liverpoolu a bylo to v roce 2008. V kulturistice jsem tam získal páté místo. Navíc jsem zjistil, že se uskuteční i silový trojboj, tak jsem ho také vyzkoušel a skončil třetí.

Ty ses přihlásil na silový trojboj bez předchozího cíleného tréninku?

No, ono mi to trochu připomnělo tu dobu, když mi bylo čtrnáct. Tenkrát kulturistika nebyla jen o pózování, ale zahrnovala ještě další disciplíny, např. shyby.

A nenavnadil tě úspěch v trojboji k tomu, že bys jej upřednostnil před kulturistikou?

Abych pravdu řekl, stále více se věnuji kulturistice, protože ve 41 letech se mému tělu do takových vah už nechce. Navíc myslím, že na to ani nejsem stavěný. Když se podíváš na trojbojaře, tak to jsou opravdu pořádní řízci a podávají neuvěřitelné výkony.

Brzy odjíždíš na světové hasičské hry do Koreje. To budou tedy tvé druhé?

Už třetí. Světové hasičské hry jsou sice jednou za dva roky, ale ve volném roce mezi nimi se konají světové hry pro hasiče a policii. Takže loni jsem byl na těchto spojených hrách v kanadském Vancouveru.

A jak se ti dařilo tam?

Tam to bylo ještě lepší, protože v kulturistice jsem obsadil druhé místo a v silovém dvojboji, trojboj tam nebyl, jsem v benchi i v mrtvém tahu získal zlato.

S jakými výkony?

Dal jsem 132 kg na bench a 180 kg na mrtvý tah, což sice není moc, ale já jsem byl spokojený.

Jak vypadají hry takového formátu po organizační stránce a jak z hlediska konkurence?

Tak organizace je myslím na špičkové úrovni: skvělé zázemí i podmínky pro závodníky a co se týče konkurence, tak ta bývá veliká. Někteří chlapi ani nevypadají, že jsou to hasiči. (smích)

Provádějí se na těchto hrách dopingové kontroly?

O ničem takovém nevím, ale myslím, že podle toho, co jsem tam viděl, by spousta sportovců neprošla.

Jak vidíš své šance letos v Koreji?

Letos to bude zajímavé, protože nám spojili kategorie, takže bude jedna otevřená pro všechny od 18 až do 50 let. A protože mě je 40, myslím, že se s těma mlaďochama nemohu rovnat.

Neodrazuje a neznechucuje tě to trochu?

No, moje šance jsou sice menší, ale beru to jako výzvu a zkusím se porvat o co nejlepší umístění.

Tak to je slovo do pranice. Jak vlastně vypadá tvůj trénink?

Pokud jsem jen v objemovce, trénuji asi 4x týdně, když jsem v rýsovačce, jako teď, tak chodím do posilovny dvakrát denně čtyři dny v týdnu. Při dvoufázovém tréninku mám ráno silový trénink, večer si pak dám něco lehčího a půl hodiny nebo dvacet minut kardia. Co se týče rozdělení partií, tak protože mám v neděli volno, dávám si v pondělí těžký trénink, tedy nohy, druhý den jedu záda a biceps, pak je den volna; další den přijde na řadu hrudník a triceps plus k tomu přihodím lýtka, aby se neflákala, a břicho si vždy přidám k některému tréninku podle chuti.

Jaké partie jsou tvé největší slabiny?

Nejslabší mám určitě nohy, pak taky potřebuji zapracovat na ramenech a zádech.

Co váha? Jakou míváš v objemovce a kolik pak vážíš na soutěži?

No, v zimě naberu až na 92 kg a soutěžní váhu mám nějakých 78 kg. Jenže k jaru ta váha jde dolů postupně sama, takže v dietě pak shazuji třeba nějakých 7 kg a stačí mi na to měsíc.

Jak to máš na pódiu? Cítíš se tam příjemně, nebo musíš bojovat s trémou?

Nervózní jsem, když vím, že to není úplně ideální, že mám třeba o něco vyšší váhu, než bych měl mít, a že je to vidět. Pokud jsem ale dobře připravený, tak jsem v klidu. Akorát mě někdy štve, že bývá v obecenstvu málo lidí. Člověka to víc baví když slyší z obecenstva odezvu.

Nemůže tě to odradit? Nebo už je kulturistika a posilování pevnou součástí tvého životního stylu?

Z toho mám právě obavy, že jsem se do toho nějak moc „zahryznul“ a že jde teď všechno ostatní stranou, včetně chození po horách, které jsem měl tak rád. Takže k tomu bych se chtěl trošku vrátit. A taky, pokud si chce člověk udržet manželku, tak musí… I když od manželky mám zatím plnou podporu. Jezdí se mnou na soutěže, natírá mě, takže bych jí chtěl tímto za její podporu moc poděkovat. Poděkování dále patří firmě H Sport a firmě AMIX, které mě sponzorují, hasičům, klukům z posilovny a Lubošovi Koumalovi, který mi hodně pomohl a letos mi připravil krásnou sestavu.

Tak doufám, že s ní v Koreji uspěješ. Budeme ti držet palce!

Fotografie z tréninku: