Tento článek je velmi starý, informace v něm tedy už nemusí být zdaleka aktuální.
Doktorka Michelle P. B. Guppy z queenslandské univerzity v Austrálii se svými kolegy zjistila, že doporučení zvýšeného příjmu tekutin během nachlazení se nezakládá na vědeckém podkladu. Své výsledky uveřejnila v únorovém čísle časopisu The British Medical Journal.
Vědci uvedli, že dosud nebyla provedena žádná randomizovaná studie, která by potvrdila, či vyvrátila užitek ze zvýšeného příjmu tekutin při infekcích dolních cest dýchacích.
Z teoretického hlediska by měl být příjem tekutin při těchto onemocněních prospěšný z důvodu doplnění jejich zvýšené ztráty při horečce a odpařování z dýchacích cest. Příjem tekutin by měl také snižovat viskozitu hlenu.
Na druhou stranu bylo zjištěno, že při infekcích dolních dýchacích cest dochází ke zvýšené sekreci antidiuretického hormonu (ADH). Protože ADH způsobuje zvýšení reabsorpce tekutin ze sběrných ledvinových kanálků, nadměrný příjem tekutin může způsobit hyponatrémii a přetížení krevního oběhu.
Z tohoto důvodu může být restrikce příjmu tekutin indikována ke zmírnění příznaků hyponatrémie, jako jsou iritabilita, zmatenost, letargie, bezvědomí a křeče.
Do dvou prospektivních studií byly zahrnuty děti se zápalem plic, u kterých se ve 31% a 45% případů vyskytla hyponatrémie. Žádné z těchto dětí nemělo klinické příznaky dehydratace. Čtyři děti s hladinou sérového sodíku nižší než 125 mmol/l zemřely během jedné studie. Ostatní děti s hyponatrémií byly úspěšně léčeny pomocí restrikce příjmu tekutin.
Vědci uvedli, že je třeba ještě randomizovaných studií, které by potvrdily škodlivost zvýšeného příjmu tekutin během onemocnění dolních cest dýchacích.
Zdroj:
medicina.cz
mypage.bluewin.ch
