Tento článek je velmi starý, informace v něm tedy už nemusí být zdaleka aktuální.
MŮJ PRVNÍ START ZA MUŽE NA HOŘICKÉM MISTROVSTVÍ
A tak tady byl den, na který jsem se chystal pěkných pár měsíců! Posledních pár týdnů bylo krušno, ale když jsem viděl finální formu, nepochyboval jsem ani vteřinu, že to všechno stálo za to! Trochu mě překvapila váha 86kg, ale forma odpovídala a to bylo mnohem důležitější než váha. V pátek večer už jsem žízní umíral a litr šampusu před spaním mi zachránil krk...:-)
Jako už poslednich par let mě doprovázela na závody moje Kamča a její brácha Danek, kterým musím moc poděkovat, protože se mi celé závody plně věnují, aby vše proběhlo v pohodě... nátěr barvou, pumpování, focení, točení na kameru a hlavně pořádné povzbuzení, když náhodou přijde slabší chvilka. Jen ze samotného Hradce přijelo několik aut
fanoušků, taky moje mamča s přítelem, Velmen a Ramon... no řeknu vám, že tolik fanoušků jsem v životě neměl a to nepočítám ty co na mě mysleli a namohli být na místě... viď Marci...:-) Ale jak kdybys tam byla...
Všechno probíhalo od rána naprosto bezchybně a překvapivě rychle. Jak už psal Velmen, museli i nějaké kategorie sloučit pro nízkou účast. Moje kategorie byla nejpočetnější a to celkem devět závodníků. Když jsme se rozcvičovali před semifinále, Danek mi řekl, že tam mezi
nimi nemám konkurenci, což mi připadalo jako neuvěřitelná zpráva! To tam ale ještě nebyl Petr Telecký, který měl menší problémy s váhou a musel se vysaunovat na 89,9kg... ale povedlo se mu to. Bylo jasné, že o medaile si to rozdám s ním a s Ivanem Horáčkem! Po roce a půl jsem stál na pódiu a bylo mi nádherně! Opravdu jsem si vychutnal každou pózu a měl ze semifinále super pocit. Šel jsem v prvních dvou vyvoláních a pak ještě ve čtvrtém, kdy mě vyvolali jen s
Taleckým a Horáčkem... medaile byla jistá a už jen taková představa mi připadala neuvěřitelná!!!!
Po semifinále mi všichni říkali, jak skvěle to vypadá, že je to paráda, ale není nic rozhodnuto. Byl jsem nejlíp připravený závodník, ale na Petra mi chyběli čtyři kila a ta asi nakonec rozhodla ve finále v jeho prospěch... To mi ale ani trochu nevadilo! Že z Hořic pojedu se stříbrnou
medailí, to jsem si nepředstavoval ani ve snu a to vám říkám upřímně. Diváci ve finále byli skvělí. Bylo vyprodáno a celé publikum bylo v jednom varu... no pro závodníka naprostá idylka!
Ke konci už jsem myslel nejvíc na to, až se budu moct napít a tak jsem hned po příchodu z pódia vše odložil a začal do sebe lít minerálku a džus... za tím nějaké jablko a už mi bylo moc dobře. Navíc jsem věděl, že mě čeká oslava a spousta jídla...:-) Pocit je to prostě nepopsatelný. Najednou jsem si mohl dát cokoli, abych se dostal trošku do normálu a mohl začít přípravu na Čechy, kde může být vše jinak.
Po semifinále jsem si dal nejdříve smažáka jako tradičně, ale ještě to nebylo ono, protože jsem nemohl pít. Ještě před finále jsme udělali fotky, které vám posílám. Na jedné z nich jsem se svojí Kamčou a Dankam a ta z oslavy je ještě s dobrým kamarádem z posilovny.
A zajímá vás můj jídelníček v sobotu večer a v noci?? :-) Po návratu na kolej, kdy jsem v autě snědl burisony v čokoládě, jsem si uvařil jako předkrm sáček rýže a 300g kuřecích prs... pak jsme hned vyrazili do sport baru, kde jsme měli zamluvený stůl a rozběhl se opravdu krásný večer... bylo přece co oslavovat... navíc jsem dostal
nakázáno se pořádně za sobotu a neděli najíst, abych podržel už tak vyřezanou formu... a tak to začalo steakem a zmrzlinovým pohárem a skončilo v jednu v noci dvěma megahamburgery... a ač jsem abstinent, nechyběla ani trocha alkoholu.
Celý den proběhl bez sebemenších problémů a musím říct, že to byl jeden z nejkrásnějších dnů v mém životě. S tím se mi krásně usínalo a asi si umíte představit, kolik endorfinů mi muselo vyplavit tolik dobrého jídla. :-) Přesně to jsem ale potřeboval, abych nabral sil do
dalšího náročného týdne! Chci přece i na Čechách zabojovat o nejvyšší příčky!!
Ještě v neděli jsem si nakoupil kilo hovězího a pustil to do sebe. Večerní trénink noh tak byl naprosto suprovej a pondělní ranní váha ukázala 92kg. Svaly byly dostatečně odpočatý a naplněný, aby zvládli další pořádnou superkompenzaci!!! Motivace je obrovská, a tak jsem se skoro až s chutí vrhnul do první ze tří nul sacharidů, který mě do středy čekají....
Budu tady opět každý den, abych vám podal message o aktuální situaci. A na závěr chci ještě jednou poděkovat všem fanouškům... jste fakt skvělí a vaše podpora pro mě moc znamená....
Váš Slavoj