Před napsáním příspěvku nepřehlédněte
pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.
Názory, které větší část čtenářů považuje za kvalitní:
to torturer: tak tys mě dostal, chvilku mi trvalo, než jsem to rozdejchal
, ale je to tak, hlavně jde o to, jak se člověk cejtí
Přesně Rathy. Bylo to myslim v Ecce Homo Homolka: `Náš táta než šel k doktorovi tak byl dočista zdravej.` :D:D
.....občas si říkám, proč nás takový věci postihujou, jestli není nějaká možnost, že jsme si ty potíže s játrama způsobili sami tréninkem nebo stravou. Člověk si myslí, jak jí zdravě a že sportuje dělá něco pro sebe a nakonec ho začnou strašit, že se má vyhejbat fyzický námaze a držet dietu. Třeba ta hiperbilirubinemie u mě je údajně vrozená, jak říkaj doktoři, ale stejně vim prd, ptž jako malej jsem nikdy na krvi kvůli jaterním hodnotám nebyl, takže kdo ví...
Každopádně ti do budoucna přeju tolik odhodlání, jako jsi měl do teď
Ahoj Všem, chtěl bych Vám poděkovat za kladné ohlasy na můj článek, velice si toho vážím a jsem rád, že se článek líbil. Zároveň bych chtěl odpovědět na dotazy a komentáře samotné.
EX.man: Máš pravdu, určitě je kulturistika lepší, než-li sedět v hospodě a hulit trávu, ovšem všeho s mírou, když se to přehání, nejsem zastánecem ani kulturistiky(zvláště co se zdraví týče)...Rathy: S těma játrama je to u mě trochu složitější, mám jak Hyperbilirubinémii, z čehož si také hlavu moc nedělám a to i přes daleko vyšší hodnoty(nejvíce mi naměřili něco málo přes 100μmol/l, ale jsou tady i jiné a už mnohem více nebezpečné látky, které by měli být na nižších číslech(z hlavy bohužel nevím, jaké to přesně jsou), ale vím, že se mi je i s bilirubinem podařilo dietou a omezením tréninku výrazně snížit...Michael Müller: Mockrát děkuji za povzbuzení a myslím, že ať to se mnou dopadne jakkoli, zvládnu to...eRiper: Makej dál a nevzdávej se :)Takových reakcí bude víc a víc, jen si urči své priority.
Něco podobného jsem zažil nedávno i já. Letos jsem si poprvé svlékl na zahradě tričko a tatik mě pochválil, že mám vypracované ramena, širší ruky než on (jsem skoro o 10 cm menší). Se stejnou reakcí jsem se setkal i u zbytku rodiny. Prostě takové to `Ty chodíš do posilovny, že? Jde to poznat.` hezky zahřeje a zároveň motivuje k dalšímu cvičení.
No nic, článek mě povzbudil k večernímu cvičení. Takových lehkých 20 minut pro dobrý pocit :)
Hezky napsané, já dal na daymoona a dočetl bez problémů. Líbí se mi pozitivní přístup k řešení problémů. Osobní trenér budeš naprosto bez problémů, jenom vyjímečně se snažím poradit, abys od toho zas tolik nečekal. Ne kvůli lidem, ti budou stejní pořád, ale kvůli sobě, aby ses připravil na možné zklamání. Ale s tvým pozitivním přístupem to lehko zvládneš. Takže ať ti vydrží a daných cílů se nevzdávej. Lidi se sice z minulosti nikdy nepoučí, ale kdo zná svou minulost, nemusí ji prožívat znovu.
První příběh, který jsem dočetl do konce a nezahodil po pár řádcích (když nepočítám ten silvestrovský nedávno). Velmi pěkné.
pěknej příběh
Jen bych se chtěl zeptat, co že to máš s těma játrama a jaký hodnoty máš zvýšený, já mám Hyperbilirubinémii ...původně mě taky strašili, že nebudu smět jíst, cvičit a já nevím co všechno ještě, ale nakonec jsem zašel na gastroenterologii, kde jsem se dozvěděl, že to je vrozená vada, ale pro moje tělo normální, a i kdybych se postavil na ucho, tak budu mít bilirubin kolem 40 μmol/l a můžu s tim normálně fungovat, což mě vytáhlo z depky
ctive
Hodne slusnej text... Pocetl jsem si zatim nejlip
Uvědomil jsem si, že můj život je nudný. Hnal jsem se slepě za hmotou, přizpůsobil svůj život cvičení. Jako kdyby neexistovalo nic jiného. Byl jsem osamělý a uvězněný ve svém vlastním světě za hradbou vystavěnou z kotoučů. Měsíc jsem se utápěl v depresích, nejedl a hodně zhubnul.
Kulturistika není jen sport, je to styl života, kterému se musí něco objetovat, ale myslím, že je to lepší než sedět celý den v hospodě a kouřit trávu...
každy kluk na začátku v posilovni si mysli že jaky bude za pár mesiacov...no časom zistit že aka je drina za tým mat vytúženu postavu...
kto ma pevnu volu dosiahne čokolvek...
