Vitamín A - retinol (II.)

Vitamín A - retinol (I.)

Hypovitaminóza

Prvotním příznakem nedostatku vitamínu A je zpomalení přivykání na šero. Při přechodu ze světla do tmy je totiž potřeba co nejrychleji zvýšit v tyčince obsah rhodopsinu, který se působením předchozího osvětlení mohutně rozpadal na opsin a vitamín A. Normálně je v tyčince dostatečná zásoba vhodného „ohnutého" vitamínu, který se ihned spojuje s opsinem. Při nedostatku vitamínu se ale musí čekat, až příslušný enzym připraví dostatek vitamínu v „ohnuté" formě. Než k tomu v potřebné míře dojde, člověk v přítmí nevidí. Při větším nedostatku se ztrácí schopnost vidět za šera úplně a pokud je nedostatek vitamínu A velký a dlouhodobý, může dojít až k úplnému oslepnutí. Tomu však postupně předchází suchost spojivek, poškození rohovky a zánět celého oka, což souvisí s málo poznanou funkcí vitamínu A při pravidelné obnově epiteliálních tkání, růstu atp. Problém slepoty z nedostatku vitamínu A není u nás vůbec znám, ale jen v Asii přijde takto podle odhadu ze začátku 90. let o zrak okolo 250 000 dětí ročně.

Mezi další projevy nedostatku vitamínu A patří poruchy sliznic, zhrubnutí vlasů, zdrsnění kůže. Změny v průduškách jsou doprovázeny zvýšenou náchylností k infekcím, v ledvinách se snáze tvoří kameny, poruchy střevní výstelky mohou vést k průjmům. U dětí se zastavuje růst, hojení ran je zpomaleno. Nedostatek vitamínu A je většinou spjat s nedostatečným přívodem bílkovinných živin, což většinu projevů jeho nedostatku ještě prohlubuje. V rozvinutých zemích se lze s nedostatkem tohoto vitamínu setkat při některých vzácných onemocněních, která narušují vstřebávání nebo ukládání vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K). Vstřebávání vitamínu A také zhoršují parazitární onemocnění způsobená tropickými motolicemi rodu Schistosoma, našimi škrkavkami, u nás vzácnými měchovci či bičíkovcem Giardia lamblia.

Užití v medicíně

Relativně dobře je doložena účinnost vysokých dávek vitamínu A (někdy v kombinaci s vitamínem E) při léčbě akné, i když zde se v praxi daleko lépe uplatnily deriváty retinolu (kyselina retinoová či isotretinoin). Toto jsou ale látky daleko toxičtější než samotný vitamín A a proto patří do rukou zkušeného lékaře. Mimo to zde jsou nutné relativně vysoké dávky: 0.5 - 1.0 mg na kg váhy denně a to po dobu několika měsíců (typ. 4-5). Z těchto čísel vychází pro 50kg mladou ženou s těžkou akné dávka 25-50 mg retinové kyseliny denně. Z takto vysokých dávek však plyne řada vedlejších účinků. Mimochodem, tato léčba akné je přísně zakázána u těhotných žen: retinová kyselina je teratogermí (vede ke vzniku vývojových vad u plodů) a když se stane, že je žena pro těžkou akné kyselinou retinovou léčena a přitom otěhotní, musí se vážně uvažovat o umělém přerušení těhotenství.

Poměrně často se také můžeme setkat s tvrzením, že zvýšený příjem vitamínu A pomáhá jako prevence rakoviny, ovšem dost pravděpodobně je toto tvrzení nepravdivé. Analýza vědeckých prací, které tento účinek měly potvrzovat, odhalila nedostatky v jejich provedení. Navíc velmi dobře provedená americko-finská studie prokázala, že u silně kouřících mužů, kteří užívali beta-karoten, došlo k většímu výskytu rakoviny, než u silných kuřáků, kteří beta-karoten neužívali.

U vitamínu A bývají popisovány antioxidační vlastnosti a tedy jejich schopnosti vychytávat tzv. volné radikály. Volné radikály jsou velmi agresivní molekuly (mohou vzniknout z nejrůznějších sloučenin), které poškozují jak buněčné membrány, tak i DNA (deoxyribonukleová kyselina - nositelka genetické informace). Poznávání role volných radikálů je mimořádně náročné, protože jejich životnost se měří ve zlomečcích vteřin. Pro boj proti volným radikálům se využívají tři skupiny antioxidantů. Tou první jsou ve vodě rozpustné formy (vitamín C a glutation), druhou v tucích rozpustní formy (náš vitamín A a vitamín E) a formy vázané na velké molekuly (biopolymery). Všechny tyto tři formy nabízejí volným radikálům alternativní substance, s nimiž mohou reagovat místo toho, aby se vázaly na tělesné tkáně či buňky. Kromě tohoto účinku mají antioxidanty i preventivní účinky, neboť mohou potlačovat produkci radikálů tím, že deaktivují klíčové kovové elementy (většinou měď či železo), které napomáhají jejich tvorbě.

Toxicita

"Nejčastěji" se s toxicitou setkáte, odjedete-li na jižní pól a sníte polárního medvěda, konkrétně jeho játra. Tím se do vašeho těla dostane jednorázově více jak 500mg vitamínu A, postihnou vás silné bolesti hlavy, závratě, zvracení, podrážděnost, popř. ospalost. Toho, že se vám zvětší vaše játra, si ale v té zimě asi nevšimnete. Po 24 hodinách se vám začne odlupovat kůže po celém těle, ovšem pokud zbytek medvědích jater dojedli kolegové a na vás už nezbylo, veškeré tyto příznaky brzo odezní. Pamatujte tedy, pokud sníst medvěda, pak bez jater! :-)

Toto však bylo jen pro odlehčení úvodu, dále už seriózněji. U dětí dojde k toxickým projevům už při požití 100 mg, u velmi malých dětí stačí dokonce jen 30 mg. Této toxicitě, jež se projeví po přijetí velké jednorázové dávky se říká akutní. Mnohem významnější a i nebezpečnější je toxicita chronická, tj. ta, která se projeví pravidelným a dlouhodobým požíváním dávek vyšších, než doporučených, ale zároveň nižších, než dávky projevující svojí toxicitu ihned. Projevy otravy se u někoho začínají objevovat již při pravidelném požívání 10 mg vitamínu A denně, u většiny lidí k tomu dochází při denním požívání asi 30 mg vitamínu. U velmi malých dětí stačí k vyvolání projevů toxicity již jen 7,5 mg podávaných po dobu 30 dní. Projevy chronické toxicity se trochu liší od projevů toxicity akutní a nejsou u každého stejné. Objevuje se bolest hlavy, zvracení a nevolnost kvůli zvýšenému nitrolebnímu tlaku, zvětšení jater, suchost a svědění kůže, nechutenství, zvýšená krvácivost a některé další příznaky. Projevy toxicity po přerušení přívodu vitamínu většinou brzy vymizí.

Předpokládám, že většina čtenářů tohoto článku asi těhotnou ženou není, přesto si však neodpustím zmínku o tom, že maximální denní dávka v tomto případě je 5000UI denně, jinak jejich ještě nenarozenému potomkovi hrozí zvýšené riziko malformací centrálního nervového systému. Proto je naprosto nutné v tomto období obzvlášť pečlivě sledovat příjem jak vitamínu A z běžných multivitamínových přípravků, tak i z běžné stravy, neboť případné překročení dávek s sebou nese vysoké riziko potratu či poškození plodu.

Poslední otázka, na kterou se zaměříme, je možná toxicita vysokých dávek provitamínu A, beta-karotenu. Naštěstí v tomto případě nežádoucí účinky nehrozí, neboť enzymy, které beta-karoten převádějí na vitamín A, mají jen omezenou kapacitu. Přesto se lze setkat s odbornými publikacemi, kde se beta-karotenu určitá nebezpečnost přisuzuje.

Doporučené dávkování

Vitamínu A je v játrech člověka velká zásoba (800 000 -1 800 000 m.j.), není proto nutné přijmout každý den přesně doporučenou dávku. Přijímaná množství mohou kolem doporučené dávky kolísat a stačí, když za určité období bude průměrná dávka odpovídat dávce doporučené. Vzhledem k toxicitě vitamínu A není ale možné na čas vitamín A ze stravy zcela vyloučit a jednou za určitou dobu ho extrémně vysokou dávkou doplnit.

Doporučený celkový denní příjem vitamín A:

	m.j.	mg
děti do 3 let	2000	0,4
děti od 4 do 6 let	2500	0,5
děti od 7 do 10 let	3500	0,7
ženy	4000	0,8
těhotné ženy	5000	1,0
kojící ženy	6000	1,2
muži	5000	1,0

Jak už uvedeno v tabulce, denní potřebná dávka pro dospělého člověka je 1 mg retinolu nebo 6 mg karotenu. Jen při projevech hypovitaminózy se přechodně podávají dávky vyšší, podobně je tomu při.poruchách vstřebávání, např. při nedostatku žluči při onemocněních žlučových cest.

Zde je ještě vhodné uvést zmínku o zajímavém a rozšířeném, ovšem naprosto mylném názoru, že by lidé namáhající zrak měli přijímat více vitamínu A než ostatní. Z hlediska popsané funkce o pár kapitol výše je však jasné, že se "ohnutý" vitamín narovná ať už plavete v moři a relaxujete či sedíte u stolu a od rána do večera studujete.

Zdroje

Obsah vitamínu A:

potravina	mg/100g
játra ledního medvěda	620
žraloci játra	300
olej z rybích jater	265
palmový olej	18
játra hovězí	6
rybí olej	5
mořské řasy	5
máslo	1,2-3,6
tvrdý sýr	0,5
vejce	0,4
kapr	0,1
mléko	0,07
drůbež	0,07
mateřské mléko	0,05
hovězí maso	0,02
vepřové maso	0,02
skopové maso	0,01

Obsah beta-karotenu:

potravina	mg/100g
palmový olej	75
játra hovězí	30
petržel	26
červená paprika	25
mrkev	7,5
špenát	6,5
cibule (nať)	6
kapusta	6
šípek	5
rajče	3,5
česnek	3,3
sýr niva	2,5
meruňky	2
žloutek	1,3
růžičková kapusta	1,2
hovězí maso	0,9
tvrdý sýr	0,7
třešně	0,6
drůbež	0,3
okurka	0,3
banán	0,25
mandarinka	0,25
rybíz černý	0,25
pomeranč	0,15
rybíz červený	0,15
zelí bílé	0,1
citron	0,09
višně	0,09
vepřové maso	0,05
skopové maso	0,05
ovesné vločky	0,05
mateřské mléko	0,03
červené zelí	0,01

Závěr

Všem z vás, kteří jste se záplavou textu prokousali až do těchto míst a neskončili jste s čelem na klávesnici blahopřeji a za týden se na vás těším u dalšího pokračování našeho povídání o vitamínech, tentokrát ze skupiny B.

Literatura:
[1] Vitamíny, Jan Žamboch, 1996
[2] Vitamíny, Vratislav Schreiber, 1993
[3] Biochemie, Zdeněk Vodrážka, 1999
[4] Suplementy ve výživě, Embleton a Thorne, 1998
[5] Lékařská fyziologie, Stanislav Trojan a kolektiv, 2003