„An apple a day keeps the doctor away“ - tak zní jedno staré anglické přísloví, které jistě řada z Vás už slyšela. Je ale jablko skutečně taková jednička, zvlášť v porovnání s pomerančem? Které ovoce z téhle dvojky bude přínosnější pro Vaše svaly a hladinu podkožního tuku?
Kulturisté se v minulosti obecně ovoci před tréninkem vyhýbali, měli obavy, že fruktózu rychle spálí a v polovině tréninku jim dojde energie. Preferovali spíše rýži a obiloviny. Ale mýlili se, fruktóza je nejprve zpracovávána v játrech na glukózu a ta teprve pak putuje do akce. Celé to zabere nějaký ten kus „sladkého“ času.
Jablka i pomeranče tedy ve skutečnosti jsou vhodným zdrojem cukru před tréninkem. Cukry v nich obsažené se uvolňují pomalu a zároveň tak nezvyšují skokově hladinu inzulínu (který může mimo jiné narušovat proces spalování tuků).
Jablka jsou z téhle dvojky o trochu pomalejší, proces jejich trávení zpomaluje pektin (druh vlákniny). Pomeranče se sice pálí rychleji, přinášejí ale navíc řádově vyšší obsah vitamínu C, beta-karotenu a dalších prospěšných látek, na které jsou jablka naopak poměrně chudá.
Praktické se jeví dát si před tréninkem jedno velké jablko, nebo o trochu lépe dva střední pomeranče. Nemusíte se obávat, že Vám dojde energie, nebo že si zbytečně zvýšíte hladinu inzulínu. Bezprostředně po tréninku už je lepší preferovat jiné zdroje cukrů - nejlépe zřejmě glukózu (doplněnou syrovátkovým proteinem, případně kreatinem).