Reklama:

Michal Jedlička - rozhovor

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Přináším Vám rozhovor s vítězem mistrovství České republiky v kulturistice mužů do 82,5 kg Michalem Jedličkou. Tento mladý závodník, pocházející z Děčína, byl velkým překvapením letošního mistrovství v Jihlavě. Spoustu lidí udivil fakt, že letos to byla jeho první závodní sezóna. Nikdy předtím na soutěžním pódiu nestál a mohli bychom tedy říct, že prostě přišel a zvítězil.

Zeptala jsem se Michala, jak se z neznámého nadšence posilování stane mistr České republiky a co všechno tomu předchází. Také jsme rozebrali jeho trénink i stravu a popovídali si o mnoha dalších věcech. Myslím, že Michal může být dobrou inspirací a vzorem pro další kluky, kteří mají stejný sen jako on. Je zářným příkladem toho, že vytrvalostí, pílí a snahou lze dosáhnout svých cílů.

Pod rozhovorem najdete několik fotek z Michalova tréninku a můžete si pro inspiraci přečíst, jak vypadá jeho trénink v objemu.

Michale, můžeš se čtenářům na úvod představit? Kolik je ti let, odkud pocházíš, jakou školu jsi vystudoval a kde pracuješ?

Je mi 24 let, narodil jsem se v Děčíně, kde i celý svůj život žiji. V roce 2005 jsem úspěšně složil maturitní zkoušku na Střední průmyslové škole elektrotechnické ve Varnsdorfu. Tam jsem poté rok studoval na Vyšší odborné škole průmyslové, studium jsem však nedokončil. Nyní pracuji jako projektant elektro ve firmě I&C Energo v Děčíně.

Věnoval ses dříve nějakému jinému sportu než posilování? A kdy ses poprvé dostal k činkám?

Ne, nikdy jsem se žádnému jinému sportu nevěnoval. Občas jsem chodil hrát s kamarády fotbal, hokej nebo basketbal, ale to bylo jen tak pro zábavu. Poprvé jsem přišel do posilovny, když jsem nastoupil do prvního ročníku na střední škole. Takže to mi bylo 16 let.

A důvod tvé návštěvy posilovny byl jaký? Chtěl sis vybudovat svaly, nebo jen zformovat postavu?

V těch 16 letech jsem při výšce 172 cm vážil nějakých 65 kilogramů, takže jsem chtěl hlavně trochu přibrat. (smích) A také jsem vždy obdivoval svalnaté kulturisty, takže v tom možná byla i touha vypadat jako oni.

Takže posilování tě chytlo hned od začátku? A co se ti vlastně na tomto sportu nejvíc líbí?

Ano, od první chvíle, kdy jsem sáhnul na činku, mi bylo jasné, že tohle je sport pro mě. Jiný sport bych dělat nemohl, jsem individualista, nemám rád kolektivní sporty, kde člověk třeba zkazí přihrávku a tím zkazí zápas i celému týmu. Já jsem prostě rád sám za sebe. Taky se mi líbí, že díky posilování si člověk dokáže vybudovat postavu k obrazu svému. Je to skoro až umění.

Jak často jsi v těch 16 letech chodil trénovat? A snažil ses už tehdy nějak dodržovat zdravou stravu?

Chodil jsem cvičit asi tak třikrát do týdne. Stravu jsem nedodržoval, nevěděl jsem ještě pořádně nic ani o posilování, natož o stravě. (smích)

Kde jsi tedy získával znalosti?

Občas jsem si koupil nějaký časopis zaměřený na kulturistiku nebo jsem získával informace na internetu - hlavně ze serveru Ronnie.cz. Největší průlom v mých znalostech však nastal v době, kdy jsem změnil posilovnu, protože tu, kterou jsem navštěvoval předtím, zavřeli. To jsem cvičil asi rok. Našel jsem si tedy posilovnu Physic Gym (dnes Fitness Club Physic), která se nacházela nejblíže mému bydlišti - nechtěl jsem někam dojíždět. Tam jsem se seznámil s Pavlem Samkem, závodníkem v naturální kulturistice. Ten mě vlastně zasvětil do tajů kulturistiky, naučil mě jak správně provádět cviky, vysvětlil mi jak si rozdělit trénink dle svalových partií, poradil mi i ohledně výživy. Naučil mě prostě všechny základy. V posilovně Physic Gym jsem se seznámil i s Petrem Čížkem, bývalým reprezentantem v kulturistice, který mě také hodně naučil.

Od té doby jsi tedy výrazně upravil trénink a stravu?

Ano. Než mi Pavel poradil, tak jsem vlastně cvičil jenom prsa, záda a ruce. Ostatní partie jsem neřešil. Pak jsem tedy dle jeho rad trénink upravil a navýšil o jeden den v týdnu. Co se týče stravy, tak jako student jsem neměl tolik finančních prostředků, abych stravu dodržoval na 100 %. Ne vždy jsem měl na proteiňák a nemohl jsem si tedy dovolit takový příjem bílkovin, jaký byl potřeba. Chtěl bych při této příležitosti moc poděkovat svojí mámě, která mě ve cvičení v době studií hodně podporovala a pomáhala mi, jak jen to šlo. A to i přes to, že neměla peníze na rozhazování, jelikož na mě a mé dva sourozence byla sama. Snažila se, abych měl každý den maso nebo tvaroh, a když měla nějaké peníze navíc, kupovala mi proteinové koktejly. Za to jí patří můj velký dík!

A co po skončení školy, jak to bylo s posilováním dál? Neměl jsi po nástupu do práce méně času na chození do posilovny?

Ne, spíš naopak. Konečně jsem měl finanční prostředky, které jsem mohl vložit do posilování, a tudíž se tomu naplno věnovat. Mohl jsem si dovolit velký příjem bílkovin ve formě masa, tvarohu a proteinových koktejlů.

Měl jsi nebo máš nějakého sparing partnera?

V začátcích jsem cvičil s jedním kamarádem, který u toho však dlouho nevydržel. Poté jsem cvičil s několika dalšími kamarády, ale nejvíc mi vyhovuje trénovat sám. Pokud potřebuji pomoct s váhami, vždy se v posilovně někdo najde. Nyní chodím cvičit nejčastěji se svou přítelkyní.

Kdy ses vlastně rozhodl, že půjdeš na soutěž? Plánoval jsi to dlouho dopředu?

Pár let jsem jezdil na kulturistické soutěže jako divák. A když jsem tam viděl ty závodníky, tak ve mně pomalu uzrával nápad jít si to taky vyzkoušet. Přemýšlel jsem nad tím asi tři roky. Na podzim loňského roku jsem se skutečně rozhodl jít závodit. Řekl jsem si, že už cvičím dost dlouho, tak proč to tedy konečně nezkusit. Ještě jsem se poradil s několika přáteli a ti mě v mém nápadu podpořili. A jak se mi to vydařilo, jste viděli 9. května v Jihlavě. (smích)

Máš nějaký vzor v profesionální nebo amatérské kulturistice?

Přímo vzor nemám, ale z profesionálů se mi hodně líbí Hidetada Yamagishi a Ronny Rockel, z českých kulturistů Tomáš Bureš.

Řekni mi, kolik kilogramů míváš v objemu nebo kolik jsi měl zatím nejvíce a jaká pak byla tvoje soutěžní váha?

Největší váha, kterou jsem měl v objemu, byla 97 kg. Na mistrovství Čech jsem nastoupil s váhou 79 kg a na republiku s necelými 77 kg.

Kdy jsi začal s přípravou na soutěž, co se týká stravy?

Přípravu na soutěž jsem začal už v lednu, kdy jsem vyčistil stravu, přestal jsem jíst sladkosti a různé další dobroty. Sladké mám strašně rád, takže to pro mě bylo ze začátku docela náročné. (smích) Chtěl jsem takto začít dřív, aby si tělo pomalu zvyklo. Opravdovou předsoutěžní dietu jsem začal od února.

Jak se lišil tvůj trénink v objemu a před soutěží? Změnil jsi cviky, délku tréninku a tak podobně?

Trénink jsem v dietě hodně upravil. Během roku chodím cvičit čtyřikrát do týdne: pondělí, úterý, čtvrtek a pátek. V dietě jsem začal trénovat systémem 3+1 nebo 4+1. Tři týdny před soutěží jsem zařadil dvoufázový trénink: ráno nalačno kardio (výstupy nebo rotoped) a večer silový trénink. Když se váha nehýbala tak, jak jsem chtěl, chodil jsem trénovat i třikrát denně: ráno na lačno opět kardio, dopoledne a večer pak silový trénink. Cvičil jsem stejně jako v objemu, jen s větší intenzitou. Základem byly větší váhy na hlavní cviky, jako jsou bench-press, dřep a mrtvý tah. Doplňkové cviky byly s menšími váhami, ale zato až do úplného vyčerpání. Délka tréninku byla asi hodinu, kardio mi trvalo 30 - 45 minut. Normálně trénuji tak hodinu a půl a kardio nezařazuji.

Popiš mi trochu svou stravu. Jak jsi ji upravil v přípravě na soutěž a jaké užíváš doplňky stravy?

V objemu se snažím mít zvýšený příjem sacharidů: 500 - 600 g denně. Komplexní cukry získávám hlavně z rýže, ovesných vloček, rýžových chlebů a jednoduché cukry například z piškotů a z ovoce. Samozřejmě jím hodně bílkovin (2 - 3 g na 1 kg tělesné váhy) ve formě masa, tvarohu, vajec, cottage a proteinových koktejlů. Nehlídám si ale stravu tak striktně, občas si dám i něco sladkého. Miluji Granko a čokoládu na vaření, tomu málokdy odolám. V dietě jsem snížil příjem sacharidů a získával jsem je pouze z rýže a rýžových chlebů. Zvýšil jsem příjem bílkovin, které jsem jedl jen ve formě kuřecích a krůtích prsou a občas jsem si dal hovězí zadní. Ze zeleniny jsem jedl jen rajčata a okurky, v závěru pak pouze brokolici. Praktikoval jsem i sacharidové vlny, aby se mi nezastavil metabolismus. A jak jsem už řekl, vypustil jsem veškeré sladkosti, ovoce a podobné věci. Z doplňků stravy užívám aminokyseliny, L-karnitin a proteinový koktejl, který jsem však 14 dní před soutěží přestal pít.

Kdo ti pomáhal s přípravou? Měl jsi nějakého trenéra?

Trenérem mi byl můj kamarád David Ulbricht, který se jako dorostenec účastnil soutěže v kulturistice a v roce 2005 se stal vicemistrem ČR. Naučil mě pózovat, což mu dalo hodně práce, jelikož jsem děsné dřevo. (smích) Pomohl mi i s volnou sestavou, radil mi hlavně v závěru ohledně tréninku a stravy a vděčím mu také za svou skvělou barvu na pódiu. Hodně mi pomáhali také již zmiňovaní Petr Čížek a Pavel Samek. Když jsem si s něčím nevěděl rady, mohl jsem jim kdykoliv zavolat a oni mi ochotně poradili. Těmto třem moc děkuji za jejich pomoc a trpělivost, kterou se mnou měli. Jistě to bylo náročné i pro ně a o to víc jsem rád, že se ta dřina vyplatila!

Vím, že poslední fáze přípravy je hodně náročná a stává se, že někteří nevydrží a vzdají to. Jak jsi to zvládal ty? Neměl jsi někdy nutkání to vzdát?

Nejvíce náročné to pro mě bylo asi měsíc před soutěží. To jsem měl občas takové chvíle, kdy jsem se na to chtěl vykašlat. Ale jsem rád, že jsem to neudělal a vydržel. Říká se, že první dieta je nejhorší, tak doufám, že ta další už nebude tak hrozná. (smích)

Slyšela jsem, že některým lidem vadil dvoudenní model mistrovství České republiky. Co na to říkáš ty? Byl to pro tebe velký rozdíl ve srovnání s mistrovstvím Čech, které bylo jednodenní?

Mně to ani moc nevadilo, byly to moje první závody, takže ještě nemůžu porovnávat, jestli je lepší jednodenní závod nebo dvoudenní. Jediným problémem pro mě bylo o jeden den déle nepít. Nepil jsem již od čtvrtka, takže už to bylo docela utrpení.

Co říkáš na znovu zavedenou tradici na mistrovství - konání seminářů se státními trenéry a členy SKFČR? Zúčastnil ses tohoto semináře letos v Jihlavě?

Ano, zúčastnil jsem se ho aktivně. Dozvěděl jsem se spoustu zajímavých věcí, konkrétně třeba o závěrečné superkompenzaci před závody, kterou jsem sám zkoušel. Myslím, že zavedení těchto seminářů byl dobrý nápad. Po semináři jsem zůstal i na besedu s polským profesionálním kulturistou Robertem Piotrkowizcem, což bylo také velmi zajímavé. Líbilo se mi, jak otevřeně mluvil o svém předsoutěžním jídelníčku a přípravě na soutěž.

Jak ses cítil na soutěžním pódiu? Byl jsi nervózní? A co soupeři a ostatní závodníci, jak na tebe působili?

Na Čechách jsem nervózní vůbec nebyl. Jel jsem tam s tím, že si to jdu jen vyzkoušet a o nic nejde. Na vyhlašování výsledků jsem se přímo těšil. Na republice jsem už trošku nervózní byl, nejvíce ve finále. Uvědomoval jsem si, že tam už o něco jde, když jsem se dostal tak daleko. Soupeře jsem moc neřešil, občas jsme prohodili s některým pár slov. Docela jsem si popovídal s Josefem Mašínem a s absolutním vítězem Pavlem Bretšnajdrem, to je fajn chlap a vítězství jsem mu moc přál.

Počítal jsi hned napoprvé s takovým úspěchem? Jaké byly tvé pocity, když tě vyhlásili mistrem České republiky v kategorii do 82,5 kg?

Vůbec jsem nepočítal s takovým úspěchem. Chtěl jsem si jenom vyzkoušet, jaké to je soutěžit a jestli na to mám. Úplně nejlepší byl okamžik, když vyhlásili druhé místo a já už věděl, že jsem první, a jen čekal, až to řeknou oficiálně a půjdu si pro medaili. To mi běhal mráz po zádech.

Jak ses odměnil po soutěži? Vedly tvoje první kroky někam do restaurace nebo do fast foodu?

Přesně tak, moje první kroky vedly do nejbližšího McDonaldu, který byl po cestě z Jihlavy do Děčína. (smích) Tam jsem se odměnil Bic Macem, tortillou s kuřecím masem, Coca-Colou, konečně ne light, zmrzlinou a čokoládovým shakem. To všechno jsem za krátkou chvíli spořádal.

Co bys poradil klukům, kteří mají stejné cíle a sny jako ty a chtěli by třeba také začít závodit?

Cvičit, jíst a spát! Pokud chce být někdo kulturistou, tak si musí uvědomit, že je to fakt dřina. Musíš tvrdě trénovat, dodržovat správnou stravu, mít dostatek odpočinku, neexistuje žádné chození do hospod nebo po diskotékách. Musíš se tomu prostě věnovat na 100 %, obětovat tomu čas i peníze. Pro mě je kulturistika vším, mám své cíle a za těmi si půjdu.

Jaké máš tedy plány do budoucna? Předpokládám, že soutěžení v kulturistice se hodláš věnovat dál.

Ano, kulturistice se chci určitě věnovat dál. Díky letošnímu vítězství můžu příští rok jít rovnou na mistrovství České republiky. Cílem pro mne však bude nominace na mistrovství Evropy, kde bych chtěl dosáhnout dobrého výsledku. Jistě tam bude velká konkurence, proto bych za úspěch považoval i jen postup do finále. Budu ale muset samozřejmě nejdříve získat finance na nákladnou přípravu. I přesto, že jsem porazil o 5 kg těžší borce, chci do příštích závodů nabrat co nejvíce svalové hmoty.

Měl jsi nebo máš nějakého sponzora?

Na tuhle sezónu jsem sponzora neměl, vše jsem si hradil z vlastních peněz. Po úspěchu v Jihlavě se mi povedlo navázat spolupráci s Petrem Březnou, majitelem posiloven Extrifit Gym v Rumburku a nyní nově i v České Lípě. Dohodli jsme se, že příští rok budu soutěžit za jeho klub a on mě bude sponzorovat.

Michale, poslední otázka: Máš ještě nějaké jiné záliby mimo kulturistiku?

Možná vaření. (smích) Protože pokud necvičím, tak se věnuji přípravě jídla na další den. Ne, teď vážně, během týdne chodím normálně do práce a ve volnu se věnuji naplno kulturistice, takže na nic jiného mi už čas nezbývá. Pokud nějaký přeci jen je, tak jdu na procházku s přítelkyní a se psem, nebo vyrazíme na kole.

Děkuji ti za tvůj čas a za pěkný rozhovor. Přeji mnoho úspěchů v začínající kulturistické kariéře a splnění tvých cílů.


Michal Jedlička - ukázka tréninku v objemu

Na každý cvik zařazuje 3 - 4 série a minimálně 10 opakování.

pondělí
prsa bench-press
tlaky s jednoručkami na šikmé lavici
rozpažky v lehu na lavici
stahování protisměrných kladek ve stoji
triceps francouzský tlak
stahování kladky
kliky na bradlech
břicho obrácené sklapovačky
zkracovačky
úterý
nohy, lýtka
dřepy s činkou vzadu
legpress
předkopávání v sedu na stroji
zakopávání v lehu na stroji
výpady v multipressu
oslí výpony
výpony na legpressu
středa
volno
čtvrtek
ramena tlaky s jednoručkami na lavici
Arnoldovy tlaky
upažování v předklonu
biceps bicepsový zdvih ve stoji
bicepsový zdvih na Scottově lavici
jednoručky (kladivový úchop)
přítah na horní kladce jednoručně
břicho metronomy
lehy - sedy
pátek
záda shyby s úzkým úchopem
mrtvý tah
stahování kladky
přítahy v předklonu s velkou činkou
hyperextenze
břicho zvedání nohou ve visu
sklapovačky
sobota, neděle
volno


Fotogalerie



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

03.06.21:54johny c - já taky*24*, ale eště k tomu ramena..mám radší když už to ..
03.06.10:08dunnoWayne - ..Já jezdím PRSA-TRICEPS-BICEPS....Podle potřeby i břicho...
03.06.08:03EX.man - Já to tak jezdím taky.
03.06.07:50lukin99 - ja taky jezdim prsa a triceps v jeden den,ale na triceps s..
02.06.20:26grznar.filip - Je to frajer, vypadal famózně. Sem rád že sem si s nim moh..
02.06.19:41koocik - Pěkný rozhovor... ale k tomu tréninku: Prsa a triceps cvič..
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra