Proměny čtenářů Ronnie.cz
- diagnostika na FTVS

V pondělí jste měli možnost se seznámit se čtenáři vybranými v rámci projektu změny postavy, který probíhá ve spolupráci s firmou Promil a trenérskou školou Pavla Provázka. Katka a Víťa se Vám krátce také představili osobně prostřednictvím videa. Dnes je sice také uvidíte na videu, nicméně asi za zcela jiných podmínek. Minule jste viděli upravené, usměvavé tváře, tentokrát se zalijí potem a zčervenají snahou dostat ze sebe to poslední, co mohou. Před několika dny totiž absolvovala naše dvojice diagnostiku na fakultě tělesné výchovy a sportu, z níž Vám nyní přinášíme obrazové a textové ohlédnutí.

Na FTVS je pro širokou veřejnost otevřena možnost vyšetření mnoha dalších parametrů a schopností člověka, než jaké jsme zvolili u našich svěřenců my, můžete si vše ostatně vyzkoušet libovolně na vlastní kůži!

Jak probíhaly námi zvolené dva typy - komplexní spiroergometrické vyšetření a analýza tělesného složení bioimpedanční metodou? Pusťte si video a sledujte průběh antropometrie, vyšetření složení těla... Káťu a Víťu jsme potrápili také na běhátku s náústkem v puse, musím říct, že při pohledu na ně jsem se orosila i já... a Víťa? Ten by mohl tričko ždímat! Drželi se oba statečně a výsledky jejich snažení a kondice můžete posoudit níže. Nabízíme Vám textové zhodnocení jejich stavu, doporučení, ale také podrobné tabulkové rozpisy výstupu vyšetření (společně s vysvětlivkami, co který parametr vlastně znamená). Kátě vychází BMI přes 26, což spadá do kategorie nadváha, Víťa ji svými necelými 34 překonal a skočil do skupiny mírně obézních (chcete-li si vypočítat i Vy svůj body mass index, můžete tak učinit zde).

Autorem veškerých níže uvedených hodnocení vyšetření Katky i Víti je pan prof. Václav Bunc z laboratoře sportovní motoriky Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. V nedaleké době se také můžete těšit na článek nejen o níže uvedených funkčních vyšetřeních.

Hodnocení funkčního vyšetření Kateřiny Malé

Antropometrie:

Z parametrů, které charakterizují předpoklady pro tělesné zatížení, je rozhodující poměr ECM/BCM. Čím je jeho hodnota nižší, tím lepší jsou předpoklady pro svalovou práci. Z tohoto pohledu a vzhledem k věku a ke sportovnímu zaměření je tato hodnota dobrá. Důvodem může být genetická dispozice nebo vyšší podíl tréninku rychlosti nebo síly. Pro bližší posouzení by bylo třeba znát jak dlouho a co trénuje. % tuku je vysoké, tudíž i hmotnost je vysoká. Cílová hmotnost by se měla pohybovat mezi 60 - 62 kg.

Submaximální zatížení:

Reakce spotřeby kyslíku na submaximální zatížení je dobrá, i když reakce na druhou zátěž je vyšší. Z toho vyplývá, že technika běhu je dobrá a současně i silové předpoklady jsou odpovídající. Reakce srdeční frekvence na druhé submaximální zatížení je vyšší. Zdá se tedy, že „běžecká“ trénovanost ve vyšších rychlostech pohybu je průměrná. Lze na základě tohoto parametru odhadovat adaptaci na běh, která je dobrá při nižší rychlosti a při vyšší viz výše. Hodnocení InBody, které charakterizuje symetrie, je velmi dobré, tedy nejsou asymetrie na horních ani dolních končetinách.

Maximální zatížení:

Zvládnutý maximální výkon je průměrný a signalizuje průměrnou aerobní trénovanost. Maximální spotřeba kyslíku je průměrná. Vše je „zkresleno“ vyšší hmotností. Po úpravě budou tyto parametry velmi dobré. Trénovanost, charakterizovaná % maximální spotřeby na úrovni ANP je dobrá, pro netrénované jedince požadujeme hodnoty přes 70 %, pro „rekreační“ okolo 76 %.

Tréninkové intenzity:

Aerobní pásmo je okolo 150 tepů/min. (možnost zatížení až do 120 minut), ANP okolo 170 (zatížení v rozmezí cca 20 - 40 min.) a anaerobní pásmo okolo 180 (zátěže okolo 10 min.) tepů/min.

Shrnutí a doporučení pro trénink:

Kondičně průměrně připravená dáma s dobrou „kvalitou“ svalové hmoty. Základním problémem je vyšší hmotnost. Zdá se, že dosavadní zaměření bude třeba více orientovat na posilování s vlastní vahou i na přiměřené aktivity vytrvalostního charakteru. Podrobnější hodnocení by bylo možné učinit jedině při znalosti tréninku a hlavně doby tréninku.

311

Hodnocení funkčního vyšetření Víta Štengla

Antropometrie:

Z parametrů, které charakterizují předpoklady pro tělesné zatížení, je rozhodující poměr ECM/BCM. Čím je jeho hodnota nižší, tím lepší jsou předpoklady pro svalovou práci. Z tohoto pohledu a vzhledem k věku a ke sportovnímu zaměření je tato hodnota vynikající. Důvodem může být genetická dispozice nebo vyšší podíl tréninku rychlosti nebo síly. Pro bližší posouzení by bylo třeba znát jak dlouho a co trénuje. % tuku je vyšší, tudíž i hmotnost je vyšší. Cílová váha by se měla pohybovat mezi 95 - 100 kg.

Submaximální zatížení:

Reakce spotřeby kyslíku na submaximální zatížení je nižší a hlavně je nižší reakce na první zátěž. Z toho vyplývá, že technika běhu je průměrná a současně silové předpoklady nejsou odpovídajícím způsobem využívány. Reakce srdeční frekvence na druhé submaximální zatížení je vyšší. Zdá se tedy, že „běžecká“ trénovanost ve vyšších rychlostech pohybu je průměrná. Lze na základě tohoto parametru odhadovat adaptaci na běh, která je průměrná při nižší rychlosti a při vyšší viz výše. Hodnocení InBody, které charakterizuje symetrie, je velmi dobré na nohou, ale pozor na velkou nesymetrii u rukou.

Maximální zatížení:

Zvládnutý maximální výkon je podprůměrný. Naopak aerobní trénovanost, maximální spotřeba kyslíku je průměrná. Vše je „zkresleno“ vyšší hmotností. Po úpravě budou tyto parametry velmi dobré. Trénovanost, charakterizovaná % maximální spotřeby na úrovni ANP je dobrá, pro netrénované jedince požadujeme hodnoty přes 70 %, pro „rekreační“ okolo 76 %.

Tréninkové intenzity:

Aerobní pásmo je okolo 150 tepů/min. (možnost zatížení až do 120 minut), ANP okolo 168 (zatížení v rozmezí cca 20 - 40 min.) a anaerobní pásmo okolo 178 (zátěže okolo 10 min.) tepů/min.

Shrnutí a doporučení pro trénink:

Kondičně průměrně připravený jedinec s výbornou „kvalitou“ svalové hmoty. Základním problémem je vyšší hmotnost. Zdá se, že dosavadní zaměření bude třeba více orientovat na přiměřené aktivity vytrvalostního charakteru. Podrobnější hodnocení by bylo možné učinit jedině při znalosti tréninku a hlavně doby tréninku.

Výsledky funkčního vyšetření Katky a Víti

Rozhodující platná funkční kritéria:

Komentář k parametrům uvedeným v protokolu o zátěžovém vyšetření

Každý protokol obsahuje 4 skupiny parametrů, které popisují:

• 1. tělesné složení
• 2. reakci na submaximální zatížení
• 3. maximální parametry
• 4. údaje pro řízení tréninku

Pro posouzení tělesného složení používáme celotělovou multifrekvenční bioimpedanční metodu a predikční rovnice, které jsou upraveny pro danou skupinu sledovaných jedinců.

Uvedené parametry jsou:

Výška měřená vestoje.

Hmotnost - tělesná hmotnost bez bot a ve sportovním oblečení.

BIO - odpor „těla“, který poskytuje analyzátor na frekvenci 50 kHz. Je dále využíván pro stanovení dalších parametrů tělesného složení.

ECM/BCM - poměr mimobuněčné a vnitrobuněčné hmoty - charakterizuje kvalitu svalové hmoty. Platí, že čím je tato hodnota nižší, tím lepší jsou předpoklady pro svalovou práci, svalová hmota je "kvalitnější". Tento koeficient je závislý na trénovanosti, věku a pohlaví. Pro jedince bez pravidelného pohybového tréninku se pohybuje v rozmezí 0,75 - 1,05 pro věk cca 17 - 60 let. Ženy mají hodnoty zpravidla o 0,02 - 0,04 vyšší než stejně trénovaní muži. Děti a senioři mají hodnoty běžně vyšší než 1,00. Trénovaní naopak nižší než 0,7.

TBW - celkové množství vody v organismu. Platí, že u zdravých jedinců je obsah vody v těle u mužů v rozmezí 55 - 65 % (TBW/hmotnost*100) a u žen 50 - 60 %.

ICW - vnitrobuněčná „voda“, srovnávací parametr při opakovaných měřeních a slouží k výpočtu vnitrobuněčné hmoty.

ECW - mimobuněčná „voda“. Součet ICW plus ECW tvoří celkovou vodu TBW. Vše, co se týká tělesné vody, je velmi důležité v případě úpravy tělesné hmotnosti.

BMR - klidový metabolismus, který udává energii nutnou pro zajištění základních „životních“ funkcí, tedy dýchání, činnosti srdce, produkci tepla atd.

% tuku - je procento tuku, vyjádřené v procentu tělesné hmotnosti. Tato hodnota je závislá na trénovanosti, věku a pohlaví. Pro muže bez pravidelného sportovního tréninku jsou normální hodnoty mezi 15 - 18 %, u žen jsou o cca 3 - 5 % vyšší. Hodnoty stanovené kaliperem (měřením tlouštky kožní řasy) jsou hodnoty cca o 5 % nižší než zde prezentované hodnoty, které byly stanoveny pomocí bioimpedančního měření.

TPH - je tukuprostá hmotnost, která se získá odečtením hmotnosti tuku od tělesné hmotnosti.

Reakce na submaximální zatížení není závislá na motivaci posuzovaného jedince na straně jedné a na straně druhé je podstatně „citlivější“ na absolvovaný pohybový trénink než proměnné maximální. Jsou základem pro hodnocení adaptace na pohybové zatížení a tím i trénovanosti.

Sledované parametry jsou:

VO₂ - je absolutní hodnota spotřeby kyslíku při prvním submaximálním zatížení. Platí, že 1 l spotřeby kyslíku odpovídá zhruba energii 5 kcal, přesná hodnota je závislá na velikosti respiračního koeficientu R. Při srovnávacích opakovaných měřeních platí, že čím je tato hodnota nižší při stejném zatížení, tím vyšší je adaptace na daný typ zatížení a je tedy i vyšší trénovanost.

VO₂/kg - je spotřeba kyslíku vztažená na kg hmotnosti. Tato hodnota je „normovaná“, a tudíž umožňuje srovnání osob mezi sebou. Hodnota je závislá na věku, trénovanosti, pohlaví a způsobu zatěžování.

V - je minutová plicní ventilace, která udává množství vzduchu za jednu minutu, které projde plícemi.

SF - je srdeční frekvence.

R - je respirační koeficient, který v závislosti na dietě charakterizuje velikost zapojení procesů při hrazení energetických nároků, vytvářejících kyslíkový dluh.

Maximální funkční parametry, které jsou často považovány za jediný ukazatel trénovanosti. Je třeba znovu připomenout, že rozhodující roli zde hraje motivace hodnocených jedinců.

VO₂ - je absolutní hodnota maximální spotřeby kyslíku. Spotřeba kyslíku je často považována za základní ukazatel zdatnosti, přesněji aerobní zdatnosti jedince.

VO_2max/kg - je hodnota maximální spotřeby kyslíku. Hodnota u jedinců bez pravidelného pohybového tréninku klesá zhruba od věku 18 let. Ženy mají hodnoty zhruba o 10 % nižší než stejně trénovaní muži. Trénovaní jedinci mohou mít hodnoty i vyšší než 80 ml, naopak osoby bez pravidelného pohybového tréninku mají hodnoty v rozmezí 30 - 50 ml. Hodnoty stanovené na běhacím koberci jsou cca o 10 % vyšší než hodnoty stanovené na šlapacím ergometru.

v_max nebo W_max/kg - je dosažený výkon, při kterém bylo zatížení ukončeno. Spolu s hodnotami maximální spotřeby kyslíku jsou rozhodujícími proměnnými při posuzování úrovně trénovanosti. Obecně platí, že trénovaní dosahují vyšších hodnot než jedinci bez pravidelného pohybového tréninku.

V_max - je maximální minutová ventilace. Její hodnota je geneticky předurčena a nelze ji prakticky použít jako kriterium trénovanosti. Rozhodující je při posuzování předpokladů pro vytrvalostní sporty, hlavně pak při výběru talentů.

SF_max - je maximální srdeční frekvence, která je hodnotou typickou pro daného jedince. Není v podstatě možné ji použít pro hodnocení trénovanosti. Přibližně platí, že SF_max = 200 - věk (roky). Procenta této hodnoty je pak možné s úspěchem využít při řízení pohybového nebo sportovního tréninku. Současně je třeba připomenout, že neexistuje obecná maximální srdeční frekvence a je proto žádoucí stanovit pro každou pohybovou aktivitu příslušnou maximální SF.

R_max - je hodnota maximálního respiračního koeficientu. Při známé dietě jej lze využít k hodnocení podílu anaerobního hrazení energie. Současně je kritériem „stupně nasazení“ daného jedince při maximálním zatížení. Hodnota by měla být zpravidla vyšší než 1,1.

La_max - je maximální hodnota krevního laktátu, která je počítána. Přesnost stanovení je cca ±1 mmol/l, což pro potřeby posouzení anaerobního příspěvku pro hrazení energetických požadavků postačuje.

Proměnné, které je možné použít pro řízení tréninku v terénu a rovněž tak jako další parametr hodnotící trénovanost.

VO₂ - spotřeba kyslíku na úrovni ventilačního „anaerobního prahu“.

% VO_2max - je procento maximální spotřeby kyslíku na úrovni „anaerobního prahu“. Platí, že čím vyšší je vytrvalostní trénovanost, tím vyšší hodnoty nacházíme. U vytrvalců jsou hodnoty okolo 85 %, naopak u jedinců bez pravidelného pohybového tréninku se hodnoty pohybují okolo 70 %.

Rychlost běhu na úrovni „anaerobního prahu“ - rychlost běhu na běhátku o sklonu 5 % na úrovni ANP.

SF - je hodnota srdeční frekvence na úrovni „anaerobního“ prahu.

% SF_max - je hodnota SF na úrovni „anaerobního prahu“ v procentech maximální SF. Toto procento je nezávislé na trénovanosti a pohybuje se v rozmezí 88 - 92 % maximální SF.

SF_ae - je hodnota SF na úrovni „aerobního pásma“ zatížení. Je to v podstatě nejnižší hodnota intenzity zatížení, která má prokazatelný dopad na úroveň trénovanosti. Znamená dobu zatížení cca 120 minut.

SF_an - je hodnota srdeční frekvence na úrovni „anaerobního pásma“. Představuje víceméně nejvyšší intenzitu zatížení, kterou lze dlouhodobě využívat v pohybovém nebo sportovním tréninku. Umožňuje činnost v čase okolo 10 minut při koncentraci La okolo 9 mmol/l.

Čas/1 km - je čas na 1 km běhu, přenesený do terénu do ideálních podmínek cca teplota 20 °C, bezvětří, suchý povrch. Výhodné je používat tuto hodnotu při sestavování tréninkových skupin.

Partneři projektu:

---