Reklama:

Jana Stöckelová - rozhovor

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Ačkoliv by se mohlo zdát, že deštivý pátek 13. března nebyl šťastným datem, pro mě osobně to byl den velmi zajímavý, neboť se mi naskytla příležitost osobně se setkat a udělat rozhovor s osobností, kterou jsem kdysi jako začínající dorostenec v časopisech obdivoval. Po příjezdu do Sportcentra Cheb si mé představy opravdu nijak nezadaly s realitou: celý rozhovor se nesl v příjemné uvolněné atmosféře plné úsměvů, jak se můžete přesvědčit z řádků níže. A kdo je onou osobou? Absolutní mistryně světa ve fitness pro rok 2007 Jana Stöckelová, která v loňském roce přestoupila do kategorie kulturistiky žen, kde hned při svém prvním startu na GP Vyškov zvítězila a na mistrovství světa žen obsadila 9. místo.

Jano, v úvodu našeho rozhovoru bych tě poprosil, zda by ses našim čtenářům představila několika základními údaji: odkud pocházíš, ve kterém roce ses narodila a kolik let se již věnuješ tréninku v posilovně?

Pocházím z Chebu, narodila jsem se v sedmdesátém pátém, takže je mi tolik (smích) a tenhle sport dělám už třináct let.

Vzpomeneš si, jak ses poprvé ocitla v posilovně a kdo tě do ní přivedl?

Vím, že to bylo ve Františkových Lázních, a protože jsem jako dítě a pak i v pubertálním věku dělala gymnastiku a v 18 letech s ní skončila, tak jsem měla potřebu dál něco dělat, hýbat se. Pak jsem, myslím, něco zahlédla v televizi, co mě k posilovně přivedlo. Já jsem k tomu ale vždycky měla sklony, odjakživa se mi líbily ženy, které měly takové vysportované svalnatější postavy. S tímhle cílem jsem rovnou poprvé přišla do posilovny ještě s kamarádkou, která později také závodila, Renatou Tauerovou. No a tam jsme okukovaly, jak se to v té posilovně vlastně všechno dělá.

Co tě jako dívku na tréninku s činkami natolik oslovilo, že ses u nich rozhodla zůstat?

Co mě oslovilo? Mě prostě silové sporty baví. Také mě na tréninku zaujalo, že si člověk činkami může zformovat tělo k obrazu svému, což u ostatních sportů většinou tak není, tam je často rozvoj těla jednostranný. V tom je posilovna přece jen komplexnější, člověk si v uvozovkách opravdu se sebou může dělat, co chce.

Věnovala ses před (a popřípadě i při) fitness také jiným sportům?

Vzhledem k tomu, že v našem Sportcentru máme i squashové kurty, tak jsem si ráda občas zahrála, vždycky mě také bavil stolní tenis, ale to jen opravdu, když vyjde čas. Jinak mám pohybu opravdu dost, protože vedle svého tréninku také předcvičuji kolektivní cvičení, takže když vyšlo, že jsem jeden den v týdnu neměla žádný pohyb, tak jsem byla velmi ráda, že se nehýbu. (smích)

Kdy přišla myšlenka vyzkoušet si fitness i závodně?

No, to bylo rychlé, protože v té době fitness teprve začínalo, ještě nebylo až tak profláknutou kategorií, takže jak člověk v posilovně přišel k časopisům, kde viděl, že se ve fitness pořádají i nějaké soutěže, chtěl to vyzkoušet. Tehdy jsem šla na soutěž hned asi po 8 měsících tréninku, který ani nebyl nijak moc systematický, protože jsem cvičila podle rad od kluků z posilovny, ale my se rozhodly, že si půjdeme zasoutěžit.

Vzpomeneš si, jak jsi zvládala svoji první předsoutěžní přípravu? Měla jsi tušení, do čeho „jdeš“?

Já jsem vlastně začala cvičit tak, že jsem rovnou začala s dietou (smích), na to si vzpomínám docela dobře, protože jsem od kluků, kteří tady v Chebu závodili v kulturistice, zjišťovala informace o stravě. Měla jsem prostě takové nutkání, že když už začnu cvičit, tak k tomu začnu držet i tu dietu. Takže se dá vlastně říci, že jsem hned při první přípravě držela 8 měsíců dietu, měla jsem pak na závodech asi jen 53 kilogramů. Samozřejmě to ale nebylo tak striktní jako potom v dalších letech.

Jaká byla tvá první soutěž a jaké pocity jsi měla při prvním nástupu na pódium?

První soutěž se uskutečnila, myslím, v Ostravě, už si ale nevzpomenu, jestli to byla pohárová nebo mistrovská soutěž. Umístila jsem se ale na krásném třináctém místě (smích), opravdu asi třetí odzadu. S pocity na pódiu to mám dodnes takové smíchané, na jednu stranu mám pokaždé trému, ale na druhou stranu na pódiu vždycky ráda stojím.

Není žádným tajemstvím, že dlouhodobým trendem je přestup závodnic z kategorií fitness či kulturistiky do bodyfitness. Co sis na kategorii fitness tak zamilovala, že jsi mu zůstala celá léta věrná?

Samozřejmě asi to, že fitness tu byl dříve než bodyfitness. Já jsem to už někde říkala v rozhovorech, na mě prostě bodyfitness nepůsobí sportovním dojmem, i když je samozřejmě jasné, že ty holky musí stejně tvrdě trénovat, vypadají výborně na pódiu, ale samotná na soutěž, ten moment, kdy stojí na prknech, mi přijde tak strašně divný, že já bych to prostě nechtěla dělat. (smích) Fakt to na mě působí tak zvláštním dojmem, že za tolik dřiny se tam akorát převlékají z plavek do plavek, udělají čtvrtobrat a odcházejí. To mi opravdu přijde divné.

Čím si myslíš, že je minimálně v našich končinách tento odliv závodnic z kategorie fitness způsobený?

Osobně si myslím (a většinou se to i tak říká), že ne každý je pohybově nadaný, a ve fitness se hodnotí právě i volná sestava, která opravdu v dnešním měřítku musí být nějakým způsobem náročná. No a pak samozřejmě závodnice, které vypadají super, ale pohybově na tom už nejsou tak dobře, na sestavě ztrácí, což v bodyfitness nehrozí.

Vraťme se zpět k tobě a k otázce, která bude zajímat asi nejvíce našich čtenářů. Na internetu jsem četl rozhovor z konce roku 2007, kde jsi po zisku titulu absolutní mistryně světa ve fitness pro rok 2007 prozradila, že obhajování titulů tě neláká a plány na další rok ještě dané nemáš. Pak ses ale objevila na podzim roku 2008 v kategorii kulturistiky žen… Prozraď, prosím, mně i našim čtenářům své pohnutky, které tě k přestupu do této kategorie vedly? Neuvažovala jsi i nad profi divizí ve fitness?

Mně se vždycky kulturistika hodně líbila, vlastně bych i řekla, že se mi líbila úplně ze všeho nejvíc ze všech, momentálně tří ženských kategorií. Dlouho jsem se ale věnovala fitness a popravdě jsem si ani netroufala do kulturistiky přejít, protože jsem asi jako každý koukala na závodnice, které se vždy umístily na prvních třech místech a jejich forma mi přišla téměř nedosažitelná. Léty se člověk samozřejmě postupně zlepšuje, ale v porovnání s kulturistikou jsem si připadala, že jsem úplně někde jinde. No a po výhře na mistrovství světa ve fitness jsem si prostě řekla, že se mi to vždycky líbilo, tak proč bych to teď nezkusila. Já do kulturistiky nešla s nějakými ambicemi, jsem samozřejmě nohama na zemi. Nad profi divizí ve fitness jsem samozřejmě přemýšlela, dá se říci, že dost, ale na druhou stranu jsem měla takový pocit, že kdyby mi bylo o pár let méně... Tím chci říct, že kdybych mistrovství světa vyhrála například před pěti lety, tak bych se strhla, abych do profi mohla jít, alespoň si to zkusit, jestli bych na to měla. Dneska v tom ale nevidím to, že bych se z toho musela zbláznit. Pro mě už je super jenom ten pocit, že jsem tam mohla jít, ale že bych tam musela jít za každou cenu, tak takový pocit jsem opravdu neměla.

GP Vyškov 2008 jsi ihned při prvním startu v této pro tebe nové kategorii vyhrála a na mistrovství světa žen v kategorii kulturistek nad 55 kg ses usadila na 9. místě. Jak bys nyní s odstupem času tvůj přestup zhodnotila? Získala jsi novou motivaci?

Určitě. Já jsem z toho byla popravdě celá taková unešená. Mně se na tom právě líbilo, že jsem v této kategorii startovala poprvé a nic velkého jsem od sebe neočekávala, asi nikdo ode mě nic neočekával, takže jsem si to opravdu užila. Bylo to pro mě nové a hezké, bavilo mě to. Když jsem pak měla možnost vidět i mistrovství světa v kulturistice... já ty ženské strašně obdivuji, mně se prostě líbí. Nová motivace tam nyní určitě je, takže si myslím, že dokud bude zdraví sloužit, ráda bych to dělala.

V čem se nyní lišila tvá příprava do kategorie kulturistiky oproti předešlým soutěžním rokům v kategorii fitness?

Určitě to je jiné v tom, že bylo pro mě teď jednodušší si udělat volnou sestavu do kulturistiky než do fitness. To opravdu v každém případě. Co se ale týče všeobecné přípravy, v ní zase až takový rozdíl nevidím, navíc já jsem se nerozhodla bezprostředně po mistrovství světa ve fitness, že teď zkusím kulturistiku. Pořád jsem cvičila, cvičila a pak jsem si teprve řekla, že bych to mohla zkusit. Tak jsem se samozřejmě snažila, abych něco malinko nabrala a úplně se tam neztrácela, ale že by se to nějak zásadně lišilo, to ne. Je pravda, že mám takový pocit, že v kulturistice musí být na sebe člověk ještě striktnější. A přitom bych neřekla, že jsem předtím byla nějaká ledabylá nebo lehkovážná, to určitě ne. Dokonce jsou tréninky ještě o trochu tvrdší, protože člověk se musí snažit nabrat nějakou svalovinu a tak tomu musí vše přizpůsobit. To samé strava. Naopak ve fitness tohle zase až tak nutné nebylo. Zkrátka, nároky na postavu jsou prostě jiné ve fitness než v kulturistice.

Prozradíš nám, jaká byla tvoje soutěžní hmotnost na MS žen 2007, kde ses naposledy objevila coby závodnice ve fitness, a na posledním MS žen 2008, kde jsi již startovala jako kulturistka?

V roce 2007 jsem na mistrovství světa měla 61,8 kilogramů a loni to bylo přesně o kilo více.

Jaké máš plány a ambice na poli kulturistiky žen?

Dokud mě to bude bavit, ráda bych závodila, žádné konkrétní cíle nebo tituly nemám, prostě mě to baví a líbí se mi to. Prostě: děj se vůle boží.

Na které soutěži se můžeme těšit, že tě v nejbližší době uvidíme?

Vzhledem k tomu, že se připravuji na jarní sezónu, tak se zúčastním nejprve českých mistrovských soutěží, první bude mistrovství Čech.

Kdy jsi na soutěžních pódiích prožila nejkrásnější pocity a kterého umístění si ve své kariéře považuješ nejvíce?

Samozřejmě titulu mistryně světa, kde byla třešničkou na dortu absolutka, to jsem fakt myslela, že se zhroutím, byl to opravdu hodně dobrý zážitek. Toho si určitě cením nejvíce.

Pokud mi nyní dovolíš, rád bych našim čtenářům přiblížil i cestu, která k takovým výsledkům a pocitům vedla. Podívejme se tedy podrobněji na tvoji předsoutěžní přípravu. Popsala bys nám, jak poslední 3 roky vypadá tvůj obvyklý den v průběhu předsoutěžní přípravy na mistrovství světa?

Samozřejmě záleží v první řadě na tom, jestli ještě pracuji nebo už ne, protože se posledních 14 dní před soutěží snažím už nepracovat, a pokud tedy nejsem v práci, tak je den v uvozovkách takový volnější. Vstávám někdy v 8 hodin ráno, podle stávající formy jdu buď hned nalačno na nějakou aerobní část tréninku, kolo nebo stepper, nebo, když to není tak špatné, si dám ráno klasický silový trénink. Potom následuje snídaně, kde záleží na množství sacharidů, kolik zrovna daný den mám. Když mám alespoň 200 gramů sacharidů na den, tak určitě začnu ráda sacharidy, což znamená rýže, hlavně rýže a pořád rýže. (smích) Takže rýže stokrát jinak nasucho. Ke snídani si dám obvykle 50 gramů sacharidů z rýže, k tomu pro zpestření několik bílků, třeba tři (smích) a navíc jedno rajčátko a čtvrtku okurky. Pak následuje oběd, obvykle 150 gramů vařených kuřecích prsou plus 70 gramů rýže (plus opět jedno rajčátko a čtvrtku okurky). (smích) V případě velké chuti si pak dám i čtvrtku hlávkového salátu. Potom obvykle následuje nácvik volné sestavy a k večeru opět druhý silový trénink. Po něm přichází večeře - když ještě můžu sacharidy, tak je to opět trochu rýže, znovu 150 gramů vařených kuřecích prsou, do toho nějaký bílek a k tomu pro zpestření celer. Co mám ale hodně ráda, tak smíchanou rýži s bílkem a špenátem. V tomhle období to pak je tak, že se člověk snaží jít co nejdříve spát, aby ten den měl konečně za sebou, ale samozřejmě je také unavený.

Jak dlouho před datem soutěže musíš začít s předsoutěžní dietou? Jinými slovy, kolik takových dní musíš absolvovat, než dosáhneš kýžené formy?

Pokaždé je to trochu jiné, ale když jsem se připravovala na fitness, tak vzhledem k tomu, že mám přes rok hodně aerobky, jak předcvičuji, tak jsem byla v takové formě, že jsem si mohla dovolit jít do finální tvrdé přípravy až deset týdnů před závody. To se teď změnilo. Je to o tom, že bych nyní měla mít více svalů a také jde o to, že se v přípravě na závody v kulturistice tak neznám, takže je o dost delší, nějaké 3 a půl až 4 měsíce.

Když jsme se již dostali rovnou k dietě, rád bych se tě zeptal, jaký styl předsoutěžní diety používáš – jedná se o klasickou nízkosacharidovou dietu, sacharidové vlny či snad CKD (cyklická ketogenní dieta)?

Já se vždy držím sacharidových vln.

Drtivá většina našich čtenářů má díky tréninkovým videím z internetu představu, jak vypadá trénink vrcholového kulturisty, ale mohla bys nám popsat, jakým způsobem trénuje absolutní mistryně světa žen?

(smích) Myslím si, že cvičím jako všichni ostatní, kteří se nějak cíleně připravují na závody. Nemyslím si, že bych měla v tréninku strašné zvláštnosti. Samozřejmě se snažím v jedné části přípravy zvyšovat tréninkové váhy, používat hlavně základní cviky. Ve druhé, když už začíná předsoutěžní příprava s dietou, zařazuji více izolované cviky a trénink je malinko jiný, ale celkově si myslím, že je to úplná klasika, jakou používají všichni ostatní.

Jakým způsobem máš tedy rozdělený trénink jednotlivých partií?

To mám právě takové zvláštní, protože moje momentální práce mi nedovoluje se držet přesně nějakých tréninkových rozpisů, takže většinou cvičím, co můžu, kdy můžu a jak můžu. (smích) U mě se to opravdu odvíjí od toho, kolik mám za den klientů, jestli mám večer předcvičování a někam mezi vsunu to, že si zatrénuji já s tím, že se samozřejmě snažím alespoň dodržet počet tréninků v týdnu, takže mi to vychází tak, že mám úplné volno vlastně jen jeden den. Kolikrát si totiž ani nestihnu odcvičit trénink celý, takže to ještě musím jet rozděleně, ale určitě v tom nemám nějaký stálý systém, to ne.

…hlavně, že se v tom sama orientuješ.

…chtěla bych. (smích)

Je mi samozřejmě jasné, že trénink v posilovně neabsolvuješ kvůli zkoušení maximálních silových výkonů, ale mohla bys nám přece jen pro motivaci našich čtenářek (a možná, že i některých čtenářů) prozradit, jaké nejvyšší tréninkové váhy jsi ve svém tréninku použila?

Nejvíce jsem měla 140 kilogramů na dřepy, stovku na bench, oboje po 5 opakováních. Mrtvý tah také cvičím, na něm jsem zvládla nejvíce kolem 140 kilogramů. Tlaky na ramena jsem dělala s třicítkami.

Jaký druh aerobních aktivit preferuješ a kolik jim v předsoutěžní přípravě věnuješ času?

Vzhledem k tomu, že předcvičuji, uznávám samozřejmě nejvíce to, co předcvičuji. (smích) To je takové lehce samolibé, ale vzhledem k tomu, že se necítím na nějakou profi cvičitelku, tak jsem si ty hodiny přizpůsobila k obrazu svému. Co vím z posilovny a co znám z aerobiku jsem dala dohromady v cvičební hodiny a říkám tomu bodystyling nebo bodyforming. Vyloženě si ale myslím, že mi to v přípravě moc pomáhá, protože se tam věnuje půlhodina nejprve nějakému aerobnímu cvičení a druhá půlhodina je cvičení s činkami a gumami. Myslím si, že tyhle hodiny jsou opravdu vhodné i pro předsoutěžní přípravu. Vedle mých tréninků je mám tedy mimo pátku a neděle každý den.

Jak vypadá tvůj jídelníček v předsoutěžní přípravě jsme si již ukázali v jedné z předešlých otázek, ale nakolik kvalitu své stravy udržuješ i v mimosoutěžním období?

Je fakt, že když člověk dělá daný sport už několik let, tak si stereotyp už najde, takže si myslím, že se dá říci, že se držím v průběhu celého roku. Není to samozřejmě o tom, že když mám chuť na něco sladkého, tak si ho nedám. Ale v průběhu let, co závodím, mám některé potraviny již úplně vyřazené z jídelníčku, aniž bych tím nějak trpěla. Víceméně se tedy snažím držet se celý rok.

O kolik kilogramů se liší tvá mimosoutěžní hmotnost oproti soutěžní váze?

To je také různé. (smích) Nejvíce to ale bylo o 10 kilogramů nad soutěžní hmotností.

Které doplňky stravy používáš v mimosoutěžním období a které zařazuješ až s blížícím se datem soutěže?

V mimosoutěžním období využívám určitě proteiny a aminokyseliny, velmi ráda zařazuji proteinové tyčinky, na tom si vyloženě pochutnávám, to je pro mě takové menší zlo. Pak samozřejmě vitamíny, minerální látky a kloubní výživu. V předsoutěžní přípravě nechávám jen aminokyseliny a přidávám spalovače tuku, většinou klasický karnitin.

Nyní bych tě poprosil, aby ses v myšlenkách vrátila do svých soutěžních začátků a prozradila nám, jakých největších tréninkových či dietních chyb ses tehdy jako začátečnice dopouštěla?

Co se tréninku týče, vždycky jsem se snažila cvičit opravdu technicky, ale samozřejmě mám několik zažitých chyb, kterých si všimnu i dneska, hlavně asi to, že jsem při tréninku zvyklá vše svalovat na ramena a trapézy, takže pak neodcvičím danou partii tak striktně, ale naopak musím říct, že jsem se opravdu už jako začátečnice naučila technicky dobře cvičit, nebála jsem se i ptát.

Dost by mě jako bývalého závodníka zajímalo, jak sama po psychické i fyzické stránce zvládáš útrapy posledních dní před soutěží? Mám tím na mysli týden sacharidové superkompenzace a fázi odvodňování…

No, tak to bývá zajímavé. (smích) Hodně zajímavé… Jako asi každý závodník těžce nesu dny s nízkým množstvím sacharidů, pak nevím, co se sebou. Takže i když jsem měla nízké sacharidy a člověk je rád, že žije a chodí, tak já jsem prostě jen pro psychickou úlevu chodila v noci chodit. Já jsem byla strašně unavená, ale až tak unavená a bez sebe, že jsem v noci nemohla ani spát, takže jsem prostě vstala, zavolala některému ze svých známých a šli jsme na pochoďák. Nebyly to žádné velké trasy, ale potřebovala jsem prostě hodinu, dvě chodit, čímž jsem se už úplně vyřídila a pak jsem spinkala jak miminko. (smích)

A teď úplně z jiného „soudku“: jak osobně jako nynější závodnice v kulturistice vnímáš postoj veřejnosti k ženské kulturistice?

Její postoj je víceméně negativní, ale myslím si, že na vině jsou opravdu takové zkreslené představy lidí, kteří do toho nevidí nebo daný sport nedělají. Ti, kteří mě znají nebo kteří se pohybují tady ve fitku, mi dávali otázky: „Proč jsi přešla do kulturistiky? Vždyť jsou ty ženské hnusné, vždyť jsou jak chlapi“ a podobně, ale já si to samozřejmě nemyslím. Ideál krásy má samozřejmě každý jiný, ale setkala jsem se například v kulturistice i s názory „ty jsi taková hubená“, takže ono je to prostě zkreslené tím, že normální lidé vidí jednou za několik let fotku v časopise, když se k tomu náhodou dostanou. Pak je to pro ně samozřejmě extrém a vypadá to strašně. Ale když kolem nich takový člověk projde před závody, tak si toho ani kolikrát nevšimnou, že to byl někdo, kdo se věnuje kulturistice.

No, když myslíš… Já bych spíš řekl, že když jsi na koupališti, tak kolem tebe musí být velký povyk…

(smích) No jo, já to myslela jako teď na jaře v oblečení, v létě to je zase něco jiného. Ale řekla bych to ještě jinak: vše je hlavně tím, že na to lidé ještě nejsou kolem sebe zvyklí.

Máš v řadách závodnic ve fitness či v kulturistice nějaký svůj sportovní vzor?

Abych byla vlastenka, musím říct, že jsem vždycky obdivovala v kulturistice i ve fitness naše závodnice, to se týká hlavně Zdeny Razýmové a Evy Sukupové, to jsou pro mě lidé, kteří jsou v tomto sportu pro mě ikonou, zvláště u nás. Už v době, kdy jsem je ještě neznala, jsem se vždy ráda podívala na jejich fotky a obdivovala je.

Dovolím si nyní zabrousit do tvého soukromí: prozradíš nám, čím se živíš?

Živím se tím, že jsme si tady v Chebu s manželem postavili Sportcentrum, pracuji zde jako osobní trenérka, cvičitelka a pak ještě dělám všechnu tu práci, co je okolo.

Máš rodinu? Jak vrcholový sport ovlivňuje tvůj rodinný život?

Patřím mezi ty, kteří nemají rodinu, vdaná jsem, ale děti nemám. Jinak nemám pocit, že by to sport nějak ovlivňoval i vzhledem k tomu, čím se živím. Nepatřím mezi ženy, které by dvakrát denně vařily, uklízely, tak to opravdu nemám. (smích) Takže u mě to opravdu není velký rozdíl, jestli se věnuji tomuto sportu nebo ne.

Stíháš vedle práce, manžela a vrcholového sportu ještě sledovat aktuální dění v našem sportu prostřednictvím internetových stránek o kulturistice?

Ano, sleduji stránky o kulturistice. Většinou v sobotu, kdy tu pracuji pouze za barem, si vždycky najdu čas a projíždím internet. Samozřejmě to sleduji. Snažím se tam určitě veškeré novinky a aktuality zhlédnout.

Je někdo, komu bys chtěla poděkovat za pomoc a podporu ve svém závodění?

Určitě. Za dobu, co soutěžím, je to dost lidí. Nerada bych na někoho zapomněla. Nejvíce k nim patří mí blízcí, kteří jsou kolem mě a vždy mi pomáhali i v přípravách. Hlavně můj dlouholetý kamarád a člověk, který mi pomohl už v začátcích a dlouhá léta jsme spolu trénovali, Láďa Holub z Chebu. Z hlediska závodění to byla hlavně Eva Sukupová, když byla státní trenérka, a Zdeňka Razýmová také jako státní trenérka. Za sponzorský dar bych také ráda poděkovala panu Ivančíkovi z Aše.

Co bys vzkázala našim začínajícím čtenářkám, které se rozhodují si sport vyzkoušet závodně ať již na kondičních, či mistrovských soutěžích?

Určitě vydržet. Ale řeknu to trochu obyčejně, zkrátka když k tomu člověk čuchne a má k tomu nějaký vztah, tak to jde potom už nějak samo. Člověk by měl věci dělat hlavně proto, že je má rád. A hlavně si nelámat hlavu, když člověk třeba nezíská takové umístění, jaké by chtěl. Myslím si, že by to člověk měl dělat hlavně pro sebe, dělat to rád.

Jaké máš nyní soutěžní, profesní či rodinné plány?

Já nic moc neplánuji. Jsem takový víceméně spontánní člověk, že bych něco vyloženě plánovala… neplánuji.

A konečně poslední otázka na závěr: máš nějaké motto nebo myšlenku, kterými se řídíš v průběhu náročných příprav na světové šampionáty?

Každému se asi někdy stalo, že ho přepadl pocit, že se na to vykašle. To je pravda. Asi bych řekla, že v každé přípravě ten moment přijde (smích), moment, kdy si řeknu, že na to kašlu a že to dělat nebudu, ale potom se v člověku něco zlomí. Ani si nemyslím, že je to o mottu, ale o pudu sebezáchovy, že když člověk ví, co do toho všechno vložil, co ho to stálo úsilí, tak ty poslední měsíce jsou oproti tomu jakoby nic. Samozřejmě je to jen taková představa, že jakoby nic, ale je důležité si uvědomit, že když jsem to vydržela už takhle dlouho dělat, tak to ještě ten měsíc vydržím. To by byla škoda vše zahodit.

Děkuji ti, že sis udělala čas na náš rozhovor a za všechny čtenáře ti přeji mnoho dalších překrásných pocitů na pódiu i s manželem, pevné zdraví a hodně štěstí!


Fotogalerie z tréninku



Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

07.05.16:14fidosek - pekna zena a dobry rozhovor preji ji hodne uspechu!!!!
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
Víte, že...
...poslední objednávka v obchodě
Ronnie.cz byla před 51 sekundami?



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie