Reklama:
Hydro od Smartlabsu 2000 g + 908 g ZDARMA
Nejrychleji stravitelný legendární protein nyní v extrémní akci! Více zde.

Peter Tatarka - rozhovor (I.)

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

V dnešním rozhovoru budeme opět pokračovat představením dalšího vítěze podzimních pohárových soutěží, tentokrát se jedná o absolutního vítěze Grand Prix Eskap 2008, kterým není nikdo jiný, než většině našich čtenářů dobře známý člen našeho diskusního fóra, reprezentant Slovenska a vicemistr Evropy Peter Tatarka. Celý rozhovor se uskutečnil 12. března v Čelákovicích u Petera doma, po něm jsme pokračovali na trénink do místní sokolovny, kde se mi podařilo nafotit desítky Peterových tréninkových fotografií, které můžete zhlédnout ve fotogalerii na konci článku. Celý rozhovor je s Peterovým svolením přepsán v češtině.

Petře, mnohým našim pravidelným čtenářům jsi dobře znám z našeho diskusního fóra, kam pravidelně přispíváš, ale přesto jsem rád, že se nám naskytla příležitost vytvořit s tebou ucelený rozhovor, abychom si informace o tobě, tvé názory a zkušenosti poněkud zkompletovali. Na začátku tě jako obvykle poprosím, aby ses nám představil několika základními informacemi: odkud pocházíš, kde žiješ nyní a kolik ti je let?

Narodil jsem se v Lučenci na jižním Slovensku, ale vyrostl jsem ve středním Slovensku na Oravě v Istebnom. Na vysokou školu jsem šel studovat do Košic a odtamtud jsem se rovnou dostal do České republiky do Čelákovic, kde také pracuji a jsem tady již sedmým rokem. Je mi 31 let.

Vedle dalších úspěchů jsi nyní vicemistrem Evropy mužů v kategorii do 87,5 kilogramů (Brašov – Rumunsko) a do 90 kg (Bratislava), navíc reprezentantem Slovenska. Vzpomeneš si vůbec ještě, jak to celé začalo? V kolika letech a jak jsi přišel do prvního kontaktu s posilovnou?

K prvnímu kontaktu s posilovnou došlo na středním odborném učilišti, kam jsem chodil a kde byla dobrá posilovna. Tehdy jsem dělal karate a při něm začal chodit do posilovny. Postupně jsem ji vyměnil za karate, protože mě cvičení velmi chytlo. Takže se od té doby věnuji posilování, od nějakých 17, 18 let.

Byly pro tebe tehdy činky láskou na první pohled? Co tě na nich nejvíce uchvátilo?

Byly, protože už tehdy jsem měl nějaké předpoklady pro svalovou hmotu a posilování bylo prostředkem, jak se v tomto směru zlepšit. Opravdu mě to hned na začátku moc chytilo. Ne kvůli tomu, že bych se hned chtěl chystat na soutěže, ale jen kvůli sobě a také proto, že se mi díky činkám poměrně dost rychle měnila postava, což mě motivovalo k dalšímu tréninku nejvíce.

Pokud se nemýlím, na první soutěži jsi startoval před více než deseti lety. O jakou soutěž se jednalo a jak jsi prožíval celou svoji první předsoutěžní přípravu i samotný první závod?

Na první soutěž mě vlastně tehdy přemluvil můj osobní trenér a kamarád Peter Kokoška. Jednalo se o Grand Prix kondičních kulturistů v Martině a v Žilině, které se dělilo na dva dny, byla to na kondiční kulturistiku velká soutěž. Uskutečnila se v devadesátém osmém, tu sezónu jsem byl ještě poslední rok junior a vyhrál jsem, tak mě soutěžení hned chytilo. Navíc jsem byl pro start na této soutěži přemluven nedlouho před soutěží, takže příprava tehdy trvala snad jen měsíc. To znamená, že jsem doslova skočil rovnou do diety. Sestávala pouze z upravené stravy, teprve na konci jsem si koupil protein, aby se mi svaly v dietě neztratily úplně. Jinak byla dieta opravdu jen na filé a… no, vlastně jen na filé (smích), takže to bylo docela kruté. Co se týče samotného pódia, tréma byla velká, pózy při porovnáváních jsem také neměl zdaleka dokonalé a sestava, s tou jsem velmi stresoval, té jsem se opravdu bál. Z ní mám vlastně stále trému. Popravdě nemám volné sestavy moc rád.

Kondiční kulturistice jsi zůstal věrný ještě následující dvě sezóny, nelákal tě přestup do závodní kulturistiky již dříve?

Právě, že ne, protože mi přišlo, že tam mám ještě nesplněné úkoly. Ještě jsem tam nedosáhl maxima a věděl jsem, že je ještě co zlepšit, tak proč jít do sportovní kulturistiky. Pravdou je, že i když jsem vyhrál o rok později i kategorii mužů, tak jsem se stále na přestup do závodní kulturistiky necítil, protože jsem si tehdy i přičiněním fotografií z časopisů myslel, že ti závodní kulturisté jsou na mnohem vyšší úrovni, než jsem byl já. Takže vlastně kvůli tomu, měl jsem z nich strach. (smích)

Co pro tebe poté znamenal přestup do závodní kulturistiky? Co bylo největší změnou?

Co se týká přípravy, tréninků a diety, nezměnilo se nic. Hlavní změnou byla kategorie, v kondiční kulturistice byla jiná pravidla, kde byly váhové limity vzhledem k výšce a přiznám se, že kdyby se tehdy limity nezpřísnily, tak bych možná místo přestupu do závodní kulturistiky soutěžil další rok opět v kondiční kulturistice. Ale ony se změnily a já se do kondiční kulturistiky už nevešel. Takže pokud jsem chtěl dále soutěžit, jasnou cestou byl přestup do závodní kulturistiky.

Jakých největších úspěchů jsi poté v závodní kulturistice na domácí scéně dosáhnul?

Nejprve jsem startoval na podzim místo v kondiční kulturistice na podzimních pohárových soutěžích, byly to soutěže v Trnavě a v Popradu, na obou jsem skončil čtvrtý. Potom jsem startoval na jarním mistrovství Slovenska v Košicích, kde jsem skončil druhý za Vladem Flimelem.

Kdy nadešel čas tvého prvního reprezentačního startu a ty tak získal první zkušenost s mezinárodní soutěží? O jaký závod se jednalo?

Po sezóně v roce 2002 jsem si dal od soutěžení pauzu, protože jsme končili vysokou školu, pak se stěhovali do České republiky a současně poté ještě několikrát v Čelákovicích. Když jsem si tu nakonec už vybudoval nějaké zázemí, nebyly už žádné stresy se stěhováním, šel trénink už lépe. Trenér Peter Kokoška se mě zeptal, jestli bych se nechtěl připravit na závody a vyzkoušet i nominaci do reprezentace navíc i s tím, že bychom jezdili za reprezentačním trenérem přípravu konzultovat, aby mě měl pod palcem i on. Přimluvil se za mě nakonec i ve svazu, aby se mnou počítali. Takže mi bylo řečeno, že pokud budu mít na mistrovství Slovenska super formu, tak mě zkusí. Oni to zkusili a myslím si, že výsledek byl výborný. Jednalo se o mistrovství Evropy v Brašově v Rumunsku a umístil jsem se druhý. To jsem byl i já překvapený. (smích)

Dovedl bys říci, kdy jsi za všechna ta léta závodění zažil na soutěžním pódiu nejkrásnější pocity?

Právě na tomto mistrovství Evropy, protože být na velké soutěži v zahraničí jako reprezentant Slovenska a porazit takové soupeře a být druhý, to byl velmi pěkný pocit. Dokonce jsem tehdy porazil i svého největšího soupeře, o kterém jsem si do té doby myslel, že se nedá mnou porazit… Štefana Havlíka.

Vedle každodenního boje s tunami železa na tvých tvrdých trénincích máš ale i další vášně, patří mezi ně prý i pěstování bonsají a akvaristika, je to pravda?

Ano. (smích) To mě chytilo ještě na střední škole, při karate mě oslovily i další asijské zvyky a začalo se mi to líbit. Vždycky jsme měli velkou zahradu, takže jsem k pěstování něčeho odjakživa inklinoval. Bonsaje jsou pro mě taková příroda v malém, u nás je taková krásná příroda, takže jsem se ji tímto snažil zmenšit, abych ji měl blízko. Opravdu mě bavilo se o ně starat. Co se týče akvárií, tak jsem se vlastně narodil do prostředí, kde byla akvária. Otec choval rybičky a tak jsem se odmala učil, jak na to, takže když jsem přišel sem, byt bez akvária mi přišel prázdný, tak jsme si hned koupili akvárium. (smích) Dalším mým koníčkem je také ještě příroda jako taková, procházky se psem, chození v létě na houby, cyklistika.

Ve tvém profilu na lide.ronnie.cz jsem narazil na fakt, že máš před svým jménem inženýrský titul, prozraď nám tedy, jakou školu jsi studoval a jak se ti dařilo skloubit vysokoškolské studium se závoděním?

Studoval jsem vysokou školu v Košicích, bylo to na hutnické fakultě Technické univerzity na katedře neželezných kovů a zpracování odpadů. Skloubit se mi to se sportem celkem dařilo, i když první ročníky byly velmi náročné, bylo potřeba si zvyknout na o dost náročnější učivo než na střední škole, takže se přiznám, že jsem studium o jeden rok prodlužoval. Potom se to ale už zaběhlo a bylo to super. Ve škole mi pak vycházeli vstříc i profesoři a fandili mi v soutěžení, dokonce jsem byl i ve vysokoškolském oddílu, protože jsem jako sportovec očekával stipendium, ale nic z toho nebylo.

Čím se nyní živíš?

Masem... (smích) Vysokou školu jsem dostudoval a fabrika tehdy dělala nábor hutnických absolventů, takže jsme dostali kontakt na Čelákovice a hned jsme sem s přítelkyní šli a začali zde pracovat v Kovohutích Čelákovice.

Kdybych tě poprosil o malé porovnání, dokázal bys nyní jako pracující člověk srovnat, zda bylo vzhledem k provozování sportu na vrcholové úrovni obtížnější zároveň u něho studovat, nebo pracovat?

Obtížnější je teď pracovat, protože na vysoké škole, když si člověk najde způsob, jak se učit, jak navštěvovat přednášky a jak si rozložit rozvrh, zkrátka na co chodit a na co ne (smích), tak se mu mnohem lépe trénuje. Na druhou stranu je pravda, že jsem neměl peníze, takže výživa nebyla taková jako dnes. Nicméně čas na trénink a regeneraci byl mnohem, opravdu mnohem lepší než teď. Nyní musím brzy vstávat, unavený přijdu z práce domů, kde jsou také nějaké povinnosti, ne jako na internátě, kde člověk přišel, lehl si a dělal si, co chtěl, najedl se a šel cvičit. Tehdy bylo na všechno mnohem více času. Den je krátký, a když se ještě musí vedle práce cvičit a připravovat na závody, tak je to opravdu mnohem těžší než na vysoké škole.

Pojďme se nyní na ono provozování vrcholového sportu podívat prakticky, začněme tréninkem. Nejprve bych se tě rád zeptal, ve kterých posilovnách vlastně trénuješ?

Teď trénuji v posilovně, která je v místní sokolovně. Přestěhovali do ní stroje z posilovny, která tu fungovala, ještě když jsem do Čelákovic přišel. Pak ji zrušili, rok tu v Čelákovicích nebyla žádná posilovna, takže jsem musel jezdit do Prahy na Černý most do Delta fitness k Miroslavu Tichému, který mi vlastně poskytnul své služby zadarmo, za což jsem mu vděčný. Vydával jsem vlastně náklady jen na dopravu, to bylo super, ale z časových důvodů tam teď chodím cvičit jen nohy, což v Čelákovicích dost dobře nejde, když už je posilovna tady. V sokolovně to udělali na takovém malém prostoru, ale jsou to ty samé stroje, na kterých jsem se chystal na soutěže vlastně od doby, co jsem v Čechách. Takže mi to v podstatě vyhovuje. Když chci zařadit některé těžké cviky, trénink trochu pozměnit, nebo být ve společnosti jiných lidí, jedu si občas zacvičit do Prahy, ale málokdy, jen pro změnu.

Mohl bys nám popsat, jak v současné době vypadá tvůj tréninkový rozpis a jak se popřípadě liší tvůj trénink v mimosoutěžním období a v předsoutěžní přípravě?

Většina mých tréninkových rozpisů v přípravě na předcházející soutěže rozdělovala tělo do třech tréninkových dní, jednalo se o jednofázové tréninky, po nichž bylo den volno. První den to bývaly celkově nohy, tedy kvadricepsy, hamstringy a lýtka, druhý den jsem procvičoval prsní svaly a ramena a třetí den záda, biceps a triceps. Břicho jsem si zacvičil občas, ale spíš jen před soutěží, abych měl alespoň nějaký svalový tonus na ovládání břicha. Teď je času a spánku většinou hodně málo, takže je regenerace trošku zpomalená. Tréninkový plán jsem si proto rozdělil do čtyř dní a cvičím čtyři dny v kuse a den volno s tím, že první trénink odcvičím samotné kvadricepsy. Když jsem unavený, tak si tam někdy vložím volno a pokračuji pak dalšími tréninkovými dny, nebo například z následujících třech tréninkových dní udělám dva tím, že trénované partie pospojuji. Ale rozhodně mi to nesmí vyjít tak, abych trénoval partii jen jednou týdně, to už je příliš dlouhá pauza. Co se týká změn tréninku před soutěží, snažím se vždy cvičit s co nejtěžšími vahami pro daný počet opakování. S blížící se soutěží ani příliš počet opakování nezvyšuji, za minimum považuji šest opakování. Tréninkové váhy se tedy snažím udržet co nejvyšší a mírně zkracuji přestávky mezi sériemi či některé cviky spojuji do supersérií.

Závodní kulturistika je pochopitelně sportem, ve kterém závaží zvedaná na trénincích nehrají na soutěžních pódiích žádnou roli, prozradil bys nám ale přesto nějaké své silové výkony?

V porovnání s ostatními kulturisty jsem slaboučký (smích), řekl bych velmi slabý. V dřepu jsem se na nejvyšší váhu dostal na 180 kilogramů pro 3 opakování, což považuji za svůj vrchol, nyní používám na dřep 150 kilogramů, i když to je pro 8 opakování a až jako druhý cvik po těžkém legpressu. Na bench-press jsem nejvíce zvládnul 150 kilogramů čtyřikrát. Mrtvý tah jsem nikdy nezkoušel na nějaká maxima, když jsem ho cvičil, tak jsem používal asi 150 - 160 kilogramů na procvičení spodních zad, žádné silové výkony jsem nedával. Nyní cvičím mrtvý tah jen na hamstringy s jednoručkami, používám padesátikilové, nevolím tento cvik na procvičení zádového svalstva. Z ostatních cviků nevím, co říci. Mám docela dobré paže, ale kdyby ostatní viděli, s čím cvičím, tak by se mi smáli.

...jen nám to prozraď...

…na biceps velká činka 60 kilogramů, to je nic, a jednoručky, tam jsem se přes 20 kilogramů dostal málokdy. Ty váhy opravdu nejsou nikterak extrémní.

Zkoušel jsi za všechna ta léta, co trénuješ s činkami, kromě „klasických“ kulturistických splitových tréninků i nějaké jiné alternativy? Například HIT, heavy-duty, GVT a mnoho dalších…

Přiznám se, že donedávna jsem ani nevěděl, co většina těchto zkratek znamená. Pak jsem četl o tréninku bear, tak jsem si ho po posledním mistrovství světa vyzkoušel, udělal jsem si tam tedy nějaké osobní modifikace, ale principielně jsem šel podle toho. Jestli jsem s tím spokojený? (Petr se právě tváří velmi kysele, pozn. red.) Tak byla to nějaká změna, ale řekl bych, že kdybych začal po pauze po mistrovství světa cvičit obvyklý splitový trénink, který jsem cvičil do té doby, byl bych na tom úplně stejně, jako když jsem cvičil beara. Prostě to byla jen změna. Dostal jsem se na danou úroveň tímto způsobem stejně jako obvyklým tréninkem, ne rychleji, ne pomaleji, nezaznamenal jsem ani žádné velké silové výkony, na váhy, které jsem používal předtím, jsem se dostal ne pomocí tohoto beara, ale až teprve zase pomocí splitového tréninku. Ale možná jsem to cvičil špatně. Nešel jsem úplně přesně podle těch pravidel, jak se mělo.

Používáš jako soutěžní kulturista ve svém tréninku i nějaké intenzifikační techniky? Mám na mysli např. shazované série, supersérie, vrcholné kontrakce a podobné.

Vzhledem k tomu, kde cvičím, záleží vše na tom, zda tam někdo je. Pokud ano, tak mi pomůže při posledních dvou sériích s posledními dvěma opakováními, například u bench-pressu. To je vlastně jediný cvik, při kterém mi někdo pomáhá. Při dřepech si nechám pomoct jen tehdy, když je tam někdo opravdu známý, ale raději to dělám tak, že shodím váhu a sám hned pokračuji v dalších opakováních, takže se jedná o shazované série. Ty vrcholné kontrakce jsou velmi dobré na menší svalové partie, například když mě na bicepsu bolí úpon a já nemůžu použít velkou zátěž, tak si vlastně ten sval takzvaně předunavím, jdu na Scottovu lavici a tam dělám pomalá koncentrovaná opakování s tím, že sval pořádně překrvím a napumpuji a teprve potom jdu na základní cvik. Musím sice použít o něco nižší zátěž, ale jak je prokrvený, tak ani už necítím omezení v úponech a procvičení je perfektní.

Přejděme k výživě, prozradíš nám hned na úvod, jak se stravuješ v mimosoutěžním období?

Když skončí soutěž, mám strašnou chuť na všechno, co jsem dosud nemohl. Kdysi jsem pak do sebe doslova házel fakt všechno, sladkosti, pečivo, prostě na co mi přišla chuť, ale zjistil jsem, že mi to nedělá dobře, protože retence vody po tom množství slaného bývala dost hrozná, například v Brašově jsem měl na pátečním vážení 86 a nějaké desetiny kilogramu a několik dní nato, myslím, že ve středu, jsem měl už 101 kilogramů. Také mi to nedělalo dobře v tom smyslu, že se mi voda v těle pak strašně dlouho držela, neodešla po pár týdnech, ale možná po několika měsících. Měl jsem oteklé i kotníky. Takže jsem dnes už přehodnotil zmiňované přežírání (smích) a poslední bankety už nebyly o sladkostech, koláčích a těchto věcech, ale raději si dávám ovocný nebo zeleninový talíř a hodně normálního masa. Tato kombinace ananasů, mandarinek, melounů a podobně mi dělá perfektně, přirozená šťáva v tom ovoci mi nezpůsobí žádné opuchnutí, nic a forma se mi drží dlouhodobě. Takže jsem přišel zkrátka na to, že přejídání se takovými blbostmi není nic pro mě.

O kolik kilogramů se tedy obvykle liší tvá soutěžní hmotnost od mimosoutěžní?

No, byly časy, kdy jsem měl i 110 - 111 kilogramů, to bylo před mistrovstvím Evropy na Slovensku v roce 2006, ale k ničemu to nevedlo, protože dieta musela být úměrně delší mé váze a čím déle je člověk v dietě, tím více ztrácí i svaly. Takže se vše ve výsledku dostalo na to samé, jako když jsem měl v mimosoutěžním období formu lepší, protože stačila kratší dieta a zůstalo mi více svalů. Teď mívám mimo soutěž obvykle 104 - 105 kilogramů, na domácích soutěžích a na nominačních závodech soutěžím s 94 - 95 kilogramy, i když chci pak jít do kategorie do 90 kilogramů.

Druhou část rozhovoru naleznete na našich stránkách ve čtvrtek.


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

04.05.16:45Boris Tiger - Někteří z VÁS nepochopili, že to, co jsem napsal, NEBYLA n..
04.05.11:18CIZOPASNIK - Pravda je, ze jsem jeste nikdy nevidel kulturistu na urovn..+3
04.05.09:05ohnivak77 - Ja Ti to s tou slovenčinou/češtinou vysvetlím. Keď žiješ a..+2
03.05.22:18R.R. - Činka je ve vzpírání a v liftu cíl, v kulturistice jen pro..
03.05.21:56william888 - ja som úplne kľudný .... len som chcel vediet hlavne tvoj..
03.05.21:44Peter77 - Spýtaj sa freimena, čo musel s textom, čo zaznamenával na ..
03.05.21:31BigOne - asi se teda budeš se divit, ale není to primárně o vahách,..
03.05.20:51Poman - A hezkej psík:)Neměla bejt už další část? Konečně udělali..
03.05.19:29william888 - tak ako pisal fidosek.. je to rodak zo slovenska, reprezen..
03.05.18:59MikeJ Mezomorf - Preco sa zbytocne navazujes do Peta so sprostostami?
03.05.18:58mysH - Osobne bych cekal, ze na vybudovani a udrzeni takovyhle po..
03.05.18:37fidosek - BORIS TIGER on dela kulturistiku a ne strongmana a v kultu..
03.05.18:35fidosek - no pac ten hoch je slovak a asi by byl rad kdyby jejich ro..
03.05.17:55Freimen - nemá sport na foru o sportu přednost před politikou? Jak s..
03.05.17:44william888 - Peter preco pises na fore po česky? ved si slovak, tak mi ..
03.05.16:33BigOne - Borisi buď tak hodný a okouzli nás hodnotami svých silovýc..+1
03.05.15:44Peter77 - Prozradíš nám, na co jsou svaly tobě?+2
03.05.14:45Freimen - A nebo že by na kulturistiku, kde se předvádí svalový rozv..+2
03.05.13:31Boris Tiger - Nic ve zlým, ale takhle jsou ty svaly jen na okrasu... -4
02.05.01:10fidosek - kvalitni a dobry rozhovor ale jeste lepsi kulturista!!! je..
01.05.09:44TRICEPS 3M - malo tam byt fandim...
01.05.09:42TRICEPS 3M - super,moc mu fancim:)
28.04.19:08yazi - ma stejny spinningovy kolo jako ja :-)
28.04.14:53Mik.cz - a krasnej pes..
28.04.12:46ShawnRay - Vybornej rozhovor, dobra prace*79*
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJak to vypadalo před dvaceti lety v z...
Zodiak411 (13:16) • Hodně vše ovlivňuje sentiment. Jsem si jistý, že za dvacet let, když se budu nostalgick...
magazínJak to vypadalo před dvaceti lety v z...
Noremorsedan (12:45) • Naprosto s Tebou souhlasím. To byly zlaté časy bodybuildingu. Coleman, Wheeler, Ruhl, L...
magazínJak to vypadalo před dvaceti lety v z...
pemac (12:39) • To byla osobnost, vedle osobnosti... Pěkné závody...
magazínJana Jeřábková - trénink před Arnold...
Noremorsedan (12:36) • Jeee! Moje milovaná Janička! No konečně jste tu dali taky něco s ní! Janička je prostě...
magazínJak to vypadalo před dvaceti lety v z...
th.0th (12:14) • Asi ze mě mluví sentiment, ale podle mě tehdy měli vyšší úroveň...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2019 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2019 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra