Když se řekne chřestýš, neboli rattle-snake, nezpozorní jen milovníci teraristiky a exotických plazů, ale také znalci a fanouškové thajského boxu. Rattle-snake je totiž přezdívka českého šampióna a mistra světa Tomáše Hrona. Desatero otázek jsem sympatickému fighterovi položil před tréninkem v brněnském Zagrebu, kde se Tomáš připravuje na své zápasy.
Na začátek trochu seznámení s tvou osobou. Prozradíš nám, kolik ti je let, odkud pocházíš a v jakých sportech a kategoriích v posledních letech soutěžíš?
Je mi 27 let a pocházím z Brna, kde trávím většinu času, pokud nejsem na cestách. S thajským boxem jsem začal před 10 lety a ničemu jinému se od té doby soutěžně nevěnuji. První závodní kroky jsem uskutečnil ve váhové kategorii do 82 kg, postupně jsem přešel přes 85 a 90 kg do nynější supertěžké kategorie nad 95 kg. Zde se zápasy uskutečňují většinou podle pravidel K-1.
Zavzpomínej na své dětství a prozraď našim čtenářům, co tě přivedlo k tomuto sportu?
Jako většina kluků jsem měl rád filmy s bojovou tématikou, což mě provázelo většinu dětství. Chvíli jsem se věnoval karate i jiným bojovým uměním, ale dlouho jsem u nich nevydržel. V období puberty jsem ale měl ke sportu negativní postoj a ani ve snu by mě nenapadlo se sportu věnovat rekreačně a už vůbec ne na profesionální úrovni. Tehdy jsem vážil asi 130 kg. Potom jsem v televizi zhlédl pořad Knockout, který vysílal reportáže z večerů thajského boxu, a to byl pro mě impuls, díky němuž jsem začal s tréninkem.
Jak probíhá tvá sportovní příprava, kolik času věnuješ tréninku v posilovně?
Moje příprava zahrnuje všechny složky sportovního tréninku, tedy kondiční, silovou i speciální přípravu. Pokud chcete být úspěšní a patřit mezi nejlepší, trénink musí být komplexní po všech stránkách. Silovému tréninku se více věnuji od doby, co jsem změnil váhovou kategorii nad 95 kg. Dříve jsem ho bral spíše jako doplněk, dnes je nezbytnou součástí mojí přípravy - minimálně 2 - 3x týdně dle tréninkového období.
Prozradil bys nám své silové výkony?
Silové výkony nejsou zatím nijak zvláštní, ale nyní mám kondičního trenéra, který mi sestavuje trénink. Cítím, že se naše snaha brzy projeví i v ringu, na rekordy se mě zeptejte za pár měsíců.
Co strava, dodržuješ nějaké dietní programy, případně jaký typ diety preferuješ?
Strava je asi mým největším problémem, je prakticky jedinou věcí, kde mi schází 100 % disciplína. V současné váhové kategorii jsem tedy rád, že si nějaké to kilo hlídat nemusím, ale v nižších vahách to pro mě bylo doslova utrpení a shazoval jsem vždy na poslední chvilku.
Mohl bys vyjmenovat důležité mezníky a okamžiky v průběhu své dosavadní kariéry?
Velmi důležité pro mě bylo vítězství na turnaji King of the ring 2004 v brněnském Boby centru, bylo mým vrcholem ve váze do 85 kg. Po tomto turnaji jsme se s trenérem Karlem Kaiserem a promotérem Milko Deucmanem rozhodli, že půjdu o kategorii výše. Jak se později ukázalo, byla to dobrá volba. V supertěžké kategorii bylo podstatné vítězství na turnaji dle pravidel K-1 v Miláně 2007, kde jsem ve finále porazil Sergeje Gura (3x jsem jej poslal do počítání), který tam dorazil jako favorit na celkové vítězství. A v poslední době mě velmi potěšila výhra v rotterdamské Ahoy aréně, která mě opět posunula vpřed.
Máš sportovní vzor? Ovlivnil tě někdo zásadně z hlediska sportu?
Sportovní vzor jako takový nemám, vážím si a obdivuji mnoho sportovců z různých sportovních odvětví, protože je za jejich úspěchy neskutečná dřina a spousta odříkání. V bojových sportech je pro mě největší ikonou Peter Aerts, kterého velmi obdivuji. Co se týká ovlivnění mě samotného, tak kromě mého trenéra Karla Kaisera, který mě naučil být dobrým sportovcem a bojovníkem, mě v posledních letech ovlivnil Ivan Hipollyte, trenér holandského Vos gymu. Trénuje zde i trojnásobný vítěz K-1 Remmy Bonjasky, který mi ukázal mnoho nových věcí a vnesl do mého tréninku nový směr. Poslední dva roky se také podílí na mé přípravě.
Kdo je tvým nejoblíbenějším fighterem v rámci všech bojových sportů?
Jak jsem již napsal, pro mě je největší osobností Peter Aerts. V K-1 je od jejího vzniku, nevynechal jediné finále a je stále na špici. Dále Remmy Bonjasky, se kterým mám možnost trénovat. Je to skvělý člověk.
Jak trávíš čas, když zrovna netrénuješ nebo nezápasíš? Zbývá čas na tvé zájmy a koníčky?
Nějaký volný čas mi zbývá, i když ho není zrovna mnoho. Snažím se ho využít hlavně k odpočinku, občas zajdu s kamarády na pivo. V poslední době jsem si při studiu na FSpS (pozn. red.: fakultě sportovních studií) hodně oblíbil lyžování, takže pokud čas dovolí, jedu na hory. Další mojí velkou zálibou je teraristika, které se věnuji bezmála 15 let.
Jaké máš plány do budoucna - jak v osobním, tak ve sportovním životě?
Hlavní plán v osobním životě je asi stejný jako každého, tedy především být zdravý a dělat, co mě baví. Dále dokončit magisterské studium na FSpS, dostat se do velké K-1 a zápasit se světovou elitou. Zkrátka být prvním českým zápasníkem ve finálové osmičce K-1.
