O Arnoldově příletu reportoval Dr. Dick Tyler ve své populární rubrice v magazínu
Muscle Builder:
"Posílám do Kalifornie Arnolda Schwarzeneggera," volal Joe Weider.
"Myslíš Duba?" "Ty mu říkáš Dub?" "A máš snad lepší jméno?" "Tak jo, Dub míří za tebou, raději abys zavolal na pilu!" Druhý den v sedm večer jsme s Artem Zellerem odjeli na letiště. Po chvíli čekání se náhle objevil v průchodu a kráčel ke mně jako kolos. K mému překvapení nebyl až zas tak vysoký, protože jsem slyšel o tom, jak nade všemi vyčnívá. Když ale přišel blíž, začal vyčnívat. Šílené na něm je to, že je tak š-i-r-o-k-ý, až skoro vypadá malý. Pod paží nesl trofeje a úsměv měl velký jako ramena.
Při odebírání kufru z běžícího pásu Arnold nechtěně vrazil do jakéhosi pitomce v kožešinové čepici. "Chlape, nestrkej do mne, nemám to rád." Arnold byl otřesený. "VOT?" (Arnoldovu chabou angličtinu neumím adekvátně přeložit a nechávám ji v originále.) "Slyšel jsi, bejby. Koukej kolem sebe, jinak budeš mít problémy." Lidé se začali shlukovat. "VOT DID AJ DU?" "Jen si nemysli, že se mnou můžeš kejvat," řekl ten hňup. Zeller skočil mezi oba muže. "Hele, můj kámoš ti nechtěl ublížit." "Co? Ať si raději dává bacha." Zeller s úsměvem potřásl hlavou. "Člověče, tenhle muž se tě dotkl náhodou." Ustoupil dozadu, aby se potížista mohl pořádně podívat na "strom, který chodí jako člověk". "A teď," pokračoval Zeller, "kdyby do tebe chtěl strčit úmyslně, bylo by to jen dobře." Zdálo se, že pitomec se poprvé pořádně podíval na muže, jehož si vybral, a začal koktat. "Nojo… já… jo…" A s tímto brilantním prohlášením odkvačil najít nějakou babičku, do níž by se mohl navážet.
Jakmile se Arnold vecpal do auta, myslel jsem, že poklice kol na té straně vypadnou na zem. "Můžeš si sednout vedle mne?" požádal jsem Arta, ale stejně to nepomohlo. "Co si myslíš o jižní Kalifornii?" zeptal se Art. "Arte, zrovna přijel. Pěkně si loknul smogu, málem se popral a ty se ho ptáš, jak se mu líbí Kalifornie." "AJ LAJK IT FAJN," řekl velký Rakušan s úsměvem. Vystoupili jsme u Gold's Gymu ve Venice, aby Arnold mohl pozdravit správce Irwina "Zaba" Koszewského. "Zabo" mu ukázal posilovnu a představil powerliftera Billa "Peanutse" Westa, který zrovna trénoval. Později jsme šli do restaurace. Arnold měl takový hlad, že málem snědl obrázek z talíře. Zeller se rozhodl jen pro salát, protože večeřel už předtím, a pak uždiboval z talířů všech kolem. Řekněte, není to paráda? Jako bych ty scény viděl před sebou!
Arnold opět svým šarmem a mladistvou nevinností okouzlil jak fotografa Arta Zellera (1930 - 1999), jenž se stal jeho důvěrníkem, průvodcem a osobním fotografem a zachoval pro historii stovky mistrovských tréninkových snímků, později označovaných jako akční, navíc jeho manželka byla Němka a ráda si s Arnoldem povídala v rodném jazyce, tak majitele Gold's Gymu Joea Golda (1922 - 2004). V případě Vince Girondy (to je ta profláklá story o tlustém frackovi, slušně řečeno) zprvu narazil, přesto u něho vydržel DEVĚT měsíců, bohužel nejsou odtud žádné zprávy ani fotografie. V období hledání přátel a známostí s patřičným vlivem poznal Weiderova dopisovatele Dr. Richarda Tylera (nar. 1931), který s ním napsal dlouhou řadu článků, pobýval u Dana Howarda i Dona Peterse, v posilovně dřel s Ricem Drasinem (1944 - 2020) a zápasníkem Billym "Superstar" Grahamem (1943 - 2023). Od Drasina se učil americkému stylu života i jazyku. Jeho první americkou láskou na celých šest let se stala budoucí učitelka Barbara Outland (nar. 1958 a je skoro tragické, že zatímco Arnold překonával svoje nejdivočejší sny, Barbara strávila následující roky ve snaze vymanit se z Arnoldova stínu). Za pár let už byl sám vůdčí osobností a lidé z okolí pořád usilovali o jeho přízeň.
V červnu 1968 ozdobil kolosálním hrudníkem svoji první obálku Weiderova magazínu a přihlásil se do své první Weiderovy soutěže. Potom, v sobotu 28. září, v zákulisí Miami Auditoria, několik hodin před IFBB Mr. Universe, se 21letý Arnold setkal s Joem Weiderem, mužem, jehož později považoval za druhého otce. Arnold show nevyhrál (byla to jeho předposlední prohra), ale mladíkův bezmezný potenciál zkušeného publicistu okouzlil. "Měl mysl šampióna, měl srdce šampióna a mě napadlo, že by mohl být hvězdou a že by tomuto sportu pomohl," řekl Joe o Arnoldovi. Arnold vzpomínal: "Vždy říkal: 'Arnolde, chci, abys byl nejlepším a nejchytřejším kulturistou na celém světě. Vidím oheň ve tvých očích. Vidím ve tvých očích soutěživého ducha. To je to, co chci. A proto ti pomůžu.'" Arnold figuroval během 16 měsíců mezi červencem 1969 a prosincem 1970 na osmi obálkách Weiderových časopisů. Články byly otištěny pod jeho jménem (přestože obsahovaly jeho myšlenky, často je strukturoval a napsal sám Weider). Abyste získali Arnoldovy tipy na trénink a výživu a také fotografie jeho neustále se rozšiřující postavy, museli jste si koupit Muscle Builder/Power nebo Mr. America. Mezi články se budoucí sedminásobný Mr. Olympia objevoval v reklamách na tréninkové vybavení a Weiderovy doplňky výživy.
Arnold tedy podepsal smlouvu s Joem Weiderem na jednoroční pobyt v Americe. "Mojí touhou," uvádí ve Výchově kulturisty, "bylo trénovat po celý rok a všechny Američany porazit. Výměnou za informace o mém tréninku mi Joe poskytl byt, auto a týdenní plat. Hlavní však byl čas, volnost zůstat tady, trénovat čtyři až pět hodin denně a soutěžit na Mr. Universe v příštím roce. Weider se o mě vážně zajímal. Ve věku 21 roků jsem vážil 114 kg a měl jsem větší míry než kterýkoliv bodybuilder v branži. Joe poznal, že chci být nejlepší, a rozeznal můj potenciál. Bylo to dobré pro nás oba. Byl jsem rozrušený. Po celou dobu mého zájmu o bodybuilding jsem věděl o Joeovi Weiderovi. Četl jsem jeho časopisy, znal z reklam jeho činky, doplňky a další pomůcky. Kontaktoval mne, protože jsem mu mohl být užitečný, a já to přijal. Cítil jsem však, že on může být prospěšný také mně. Stále jsem měl před sebou řadu důležitých cílů a on mi mohl pomoci je uskutečnit."
"Hned zkraje jsem zjistil, že Joe měl dvě osobnosti. V soukromí to byl vřelý a lidský Joe Weider, v kanceláři fikaný podnikatel. Obdivuji jeho obě tváře, protože byznys mne fascinuje. Zaujala mě myšlenka, že jde o vydělávání peněz a ještě více peněz. V tom je Joe Weider úplný kouzelník a rád jsem jej při práci sledoval. Nejvíc mi ale imponovala lidumilná strana Joe Weidera. Na party nebo při večeři se dokáže uvolnit a zabavit, je skvělý společník na cestách nebo při prohlídce jeho sbírky starožitností či obrazů. Na druhé straně jsme z ryze obchodních jednání moc radosti neměli. Věděl jsem to od začátku a vždy jsem jednal tvrdě a energicky. V obchodě nelze říct: 'Ach, je to můj přítel a vždy se mne postará.' Předtím jsem se v byznysu mockrát spálil, třeba v Mnichově, a už jsem to nechtěl opakovat. V našich obchodech jsem však musel být stejně tvrdý jako Joe. Pro něho jsou obchod a přátelství dvě odlišné věci."
"Domnívám se, že Joe má v povaze nedůvěřivost. Někdy má dokonce pocit, že jej jeho nejlepší přátelé chtějí využít, a následně je téměř nemožné dosáhnout, aby vám v obchodě věřil. Býval jsem dost rozčarovaný z toho, že zapomínal věci, které slíbil, nebo že jsem mu je musel připomínat. Jsem ale pyšný na fakt, že jsem zůstal s ním, což díky mojí neústupnosti byla dobrá zkušenost. Není nikdo, kdo vydržel ve vztahu s Joem Weiderem déle jak já. Důvodem byla upřímnost, moje politika s Joem od samého začátku a moje politika s čímkoliv a kýmkoliv v bodybuildingu i byznysu. Místo brblání za zády jsem mu říkal věci přímo do očí, což se mu vždycky nelíbilo, ale dlouhodobě náš vztah upevnilo. Joe v mém životě hrál velikou roli. Částečně mu vděčím za svého obchodního ducha a úspěchy v byznysu. Hlavně mi však pomohl zůstat v Americe a dostat se až na vrchol.“
Když Arnold v 90. letech odkoupil posilovnu World Gym, stal se jeho zaměstnancem Irwin "Zabo" Koszewski v roli správce (vědělo se, že Joe Gold vystavěl World Gym taky proto, aby jeho přátelé, tedy i Koszewski, měli při jejím provozu práci), ovšem poznali se už od roku 1968. Hned po vystoupení z letadla šel Arnold jíst, cpal se brambory, pil hodně mléka a Koszewski povídá: "Tohle bys neměl pít, nebo budeš tlustý!" Arnold na něho pohlédl jako na blázna a futroval dál. Zanedlouho Arnold Koszewskému prozradil, že hodlá být hercem, a znovu si vysloužil nedůvěru: "Vždyť ani neumíš anglicky!" Podívejte, jak se spletl! "Nakonec to dokázal i bez mých rad!" uzavírá sebekriticky Koszewski.
A to je momentální konec, protože další osudová rozhodnutí (první film, manželství, vstup do politiky) už čekala za rohem.
Použité zdroje:
1. Schwarzenegger, Dobbins: Encyklopedie moderní kulturistiky, Beta - Dobrovský & Ševčík, 2007
2. Lurie, Dan: Heart of Steel, Authorhouse, USA, 2009
3. Weider, Weider, Steere: Brothers of Iron, Sports Pub, USA, 2006
4. Leamer, Lawrence: Fantastic, The life of A.S, St. Martin´s Press, USA, 2005
5. Butler, Gaines: Pumping Iron, Simon and Schuster, NY, USA 1981
6. Schwarzenegger, Hall: Education of a Bodybuilder, Fireside Books, USA 1992
7. Schwarzenegger A.: Total Recall, Můj neuvěřitelný životní příběh, XYZ, 2020
8. Busek, A.: How A. Schwarzenegger Developed His Amazing Physique, Ironman USA, July 1967
9. Leigh, W.: Arnold, Neschválený životopis, Premiéra a.s., 1991
10. Dunbar, I.: Training of Mr. Universe, Health and Strength, March 1967
11. Archivní výtisky magazínů Muscle&Fitness, Muscle Builder/Power, FLEX, Muscular Development, Muscle Mag International, Athletik Sportjournal, Sportrevue, Kraftsportrevue
12. Zvláštní vydání „Arnold, obrazový portrét“ (Muscle Mag International, 1997)
