
Životní sezóna korunovaná titulem mistra České republiky i vítězstvím na Mr. Universe. Kulturista Dušan Vlha v otevřeném rozhovoru popisuje cestu za mimořádnou formou, spolupráci s bratrem-trenérem, závodění napříč federacemi i to, jak zvládá skloubit vrcholovou kulturistiku s rodinným životem a prací šéfkuchaře ve školní jídelně. Řeč přišla také na povodně v Krnově, slabiny v pózingu i ambice směrem k mistrovství světa 2026.
Dušane, letošní sezónu jsi zakončil ve velkém stylu - titul na
Mr. Universe, medaile z
Boomerang Cupu,
Extrifit Cupu, mistrovství
Moravy i mistrovství
České republiky. Dokážeš vůbec zpětně vybrat moment, kterého si vážíš nejvíc?
Je velice těžké vybrat jediný moment. Nejvíce si vážím chvíle, kdy jsem se stal mistrem České republiky, což byl hlavní cíl celé přípravy. I titul Mr. Universe je pro mě stejně cenný.
Měl jsi letos pocit, že ses posunul na dostatečně vyšší level oproti minulé sezóně?
Během předsoutěžní přípravy jsem na 100 % cítil, že se má postava výrazně zlepšila, a můj trenér mě v tom jen utvrzoval. Postava získala úplně jiný vzhled díky zlepšení v oblasti kvadricepsů a ramen, kde pociťuji největší progres. To se výrazně podílelo na celkovém vzhledu postavy.
Čím si vysvětluješ tak výrazně povedenou sezónu?
Určitě je to kvalitním vedením mého trenéra během celého roku, kombinací disciplíny v tréninku, striktnosti ve stravě a zároveň i určitou dávkou štěstí.
Tvá záda jsou často považována za jednu z nejlepších partií na mistrovských soutěžích. Kdy sis uvědomil, že právě tohle může být tvoje největší zbraň?
Záda byla mojí silnou partií asi vždycky, postupně se snažím doladit zbytek partií. (smích)
Co stojí za tvou extrémní připraveností a tvrdostí formy, kterou jsi charakteristický?
Neviděl bych v tom žádné kouzlo. Nedělám nic extra jinak než ostatní. Možná to je i tím, že cvičím už 20 let.
Kde naopak stále vidíš největší rezervy?
Největší rezervy vidím v oblasti lýtek a hamstringů. Zlepšit bych chtěl ale úplně všechno.
Slyšel jsem názory, že rezervy máš hlavně v pózingu. Souhlasíš s tím?
Určitě souhlasím. Pózing je mou největší slabinou, na které musím dál pracovat.
Myslíš si, že tě pózing někdy připravil o ještě lepší výsledek?
Ano, vícekrát se stalo, že mi bylo řečeno, že bych mohl dosáhnout lepších výsledků, kdybych lépe pózoval.
Jak moc se chceš právě na prezentaci zaměřit směrem k další sezóně?
Nechci to určitě podceňovat, proto jsem už kontaktoval našeho nejlepšího pózingového mistra
Petra Šidla.
Tvým trenérem je zároveň tvůj bratr, který je i tvým konkurentem. Jak funguje tahle kombinace v praxi?
S bráchou to bereme sportovně. Výsledky na společných závodech nijak neovlivňují náš vztah. Společné momenty na pódiu si maximálně užíváme.
Je mezi vámi větší rivalita, nebo spíš maximální podpora?
Máme maximální podporu jeden druhého. Brácha má obrovskou radost z toho, že se zlepšuji a že máme úspěchy.
Jaké to bylo závodit například na Boomerang Cupu, který pořádal právě tvůj bratr?
Pro mě i mou manželku to bylo úžasné zakončení sezóny. Soutěž byla mimořádně vydařená jak pro diváky, tak pro závodníky. Závodníci dostali krásné ceny, byl tam stánek s doplňky od Boomerangu, hotovými fitness jídly i donuty. V šatnách pro závodníky bylo jídlo a pití. Musím říct, že se bráchovi závody povedly ve všech směrech.
Závodil jsi ve více federacích - IFBB/SKFČR, NPC i NABBA. Jaké největší rozdíly mezi nimi vnímáš?
Není to ani tak o federaci. Měl jsem možnost startovat ve více federacích a každá má své pro a proti. Nikde si ale nemůžu výrazně na nic stěžovat, snažím se vnímat hlavně pozitiva. V současnosti závodím v IFBB/SKFČR, kde mám své cíle, a určitě se nechystám federaci měnit. Jsem velice rád, že mi bylo umožněno pod SKFČR startovat.
Přímo vás zasáhly povodně v Krnově v roce 2024. Ovlivnilo tě to nějak i po sportovní stránce nebo v pohledu na život obecně?
Povodně mě ovlivnily velmi, protože přišly 14 dní před závody. Měl jsem značné obavy, že se závodů ani nezúčastním. V pohledu na život obecně mě to určitě naučilo vážit si maličkostí, které běžně bereme jako samozřejmost.
Ty i tvá žena závodíte. Jak vypadá domácnost dvou lidí v soutěžní přípravě?
S manželkou už máme za sebou druhou soutěžní přípravu. Většinu času je to v pohodě, ale určitě se najdou i kritické chvíle. Zároveň jsme rodiče a musíme se starat o dítě, takže nemůžeme naše přípravy povyšovat nad běžný rodinný život. Zatím se nám daří všechno skloubit a věříme, že to tak bude i do budoucna.
Sezóna sotva skončila a už se blíží další. Jaké jsou tvoje plány pro rok 2026?
Mým momentálně hlavním cílem je mistrovství světa 2026 a případně GP PEPA Opava.
Pracuješ jako kuchař ve školní jídelně. Jak složité je skloubit náročnou kulturistickou přípravu s prací kolem jídla každý den?
Mám v hlavě svůj cíl a jedu si svoje jídlo. Příprava jídel v práci mě nijak neovlivňuje. Jídlo mi neuteče a můžu si ho dát, kdy chci.
Ovlivnila kulturistika nějak i tvůj přístup k vaření a výživě v práci? Přemýšlíš nad jídlem ve školní jídelně jinak než běžný kuchař?
Naše školní jídelna má status "zdravá jídelna", takže vaříme i zdravě, ale zároveň připravujeme i klasická česká jídla. Jako šéfkuchař se podílím na tvorbě jídelníčku, takže se snažím zařazovat více zdravých jídel, protože jídlo je základ.
Je někdo, kdo tě podporuje, sponzoruje, pomáhá ti a chtěl bys mu touto cestou poděkovat? Nebo bys naopak chtěl někoho takového oslovit?
Momentálně mám podporu hlavně ze strany svého bratra, u kterého mám slevu na doplňky jeho značky Boomerang Nutrition, za což mu moc děkuji.
Přípravy jsou finančně velmi náročné, a pokud by se našel někdo, kdo by měl zájem navázat se mnou spolupráci nebo mě podpořit, určitě jsem tomu otevřený.