Léky ze skupiny GLP-1 (např. semaglutid, tirzepatid) v posledních letech zásadně změnily přístup k léčbě obezity a celkově k hubnutí. Účinně snižují chuť k jídlu, ale zároveň kladou nové nároky na výživu a trénink, zejména pokud chce člověk hubnout tuk, a ne svaly, udržet si výkon a vyhnout se zdravotním komplikacím. Na co si tedy dát při užívání těchto léků pozor a jak správně upravit jídelníček? V článku si srozumitelně vysvětlíme, jak GLP-1 léky fungují, jaká mají reálná rizika, a hlavně co s tím dělat v praxi z pohledu výživy, silového tréninku i trenérské práce.
Co jsou GLP-1 léky a jak fungují
GLP-1 (glucagon-like peptide-1) je přirozený hormon, který se v těle uvolňuje po jídle a podílí se na regulaci chuti k jídlu a pocitu sytosti. Léky ze skupiny GLP-1 receptorových agonistů tento mechanismus napodobují - snižují hlad, prodlužují pocit sytosti a zpomalují vyprazdňování žaludku.1
V praxi to obvykle znamená:
- menší porce jídla
- delší pocit nasycení
- výrazné snížení kalorického příjmu
- změnu chutí (například menší chuť na sladké nebo tučné)2
- u části lidí i nevolnost po těžkých či velmi tučných jídlech
Z pohledu samotného hubnutí je to výhoda. Z hlediska dlouhodobého zdraví, výkonnosti a udržitelnosti výsledků však vznikají rizika, pokud není výživa nastavena cíleně a individuálně.1
Hlavní nutriční rizika léků na obezitu
GLP-1 léky vedou u většiny uživatelů k výraznému potlačení chuti k jídlu. Studie ukazují, že energetický příjem se běžně snižuje přibližně o 16 - 39 %. To sice podporuje úbytek hmotnosti, ale zároveň může znamenat příjem energie pod úroveň bazálního metabolismu. U některých lidí tak denní příjem snadno klesne i pod 1200 kcal, což už představuje riziko z hlediska dlouhodobého zdraví.1
Nedostatek mikronutrientů
Při výrazně omezeném množství jídla se zvyšuje riziko deficitů vitamínů a minerálních látek. Nejčastěji se jedná o železo, vápník, hořčík, zinek, dále o vitamín B12, vitamín D nebo vitamín A.3 Tyto nedostatky se nemusí projevit hned, ale při delším trvání mohou negativně ovlivnit energii, imunitu, zdraví kostí i schopnost regenerace.
Úbytek svalové hmoty
Jedním z nejzásadnějších rizik je ztráta svalové hmoty.4 Pokud člověk rychle hubne bez dostatečného příjmu bílkovin a bez silového tréninku, nehubne pouze tuk, ale i svaly. Úbytek svalové hmoty znamená ztrátu metabolicky aktivní tkáně, pokles bazálního metabolismu a v praxi často i horší udržitelnost výsledků. Právě proto je prevence ztráty svalů při GLP-1 terapii naprosto klíčová.
Trávicí obtíže
Dalším častým problémem jsou gastrointestinální potíže, zejména v úvodu léčby. Nevolnost, pocit plnosti, zvracení, zácpa nebo průjem mohou komplikovat pravidelné stravování a vyžadují úpravu velikosti porcí, frekvence jídel i výběru potravin.1
Bezpečnostní hledisko
Nelze opomenout ani zdravotní rizika. Regulační úřady upozorňují na vzácná, ale potenciálně závažná rizika, například možnost rozvoje pankreatitidy.5 To podtrhuje nutnost užívat GLP-1 léky výhradně pod lékařským dohledem a při dlouhodobé terapii sledovat zdravotní stav.
Základní principy výživy při užívání GLP-1 léků
Užívání GLP-1 léků zásadně mění množství i způsob, jakým člověk jí. Cílem výživy proto není jen "jíst méně", ale udržet svalovou hmotu, pokrýt potřebu důležitých živin a minimalizovat nežádoucí účinky léčby. Bez vědomé práce s jídelníčkem může rychlé hubnutí vést k únavě, svalovým ztrátám a zdravotním komplikacím.
Bílkoviny na prvním místě
Absolutní prioritou je dostatečný příjem bílkovin. Ty chrání svalovou hmotu, podporují regeneraci a pomáhají udržet metabolicky aktivní tkáň. U osob v kalorickém deficitu se doporučuje příjem přibližně 1,6 - 2,4 g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti denně.6
Méně aktivním jedincům obvykle postačí spodní hranice, zatímco silově trénující a sportovci by se měli pohybovat spíše u horní hranice. Prakticky je ideální rozdělit bílkoviny do 3 - 5 menších porcí během dne.1,6 Pokud pevné jídlo s vyšším obsahem bílkovin způsobuje nevolnost nebo pocit plnosti, je vhodné část příjmu doplnit kvalitními proteinovými nápoji.
Kvalita nad kvantitou
Při sníženém energetickém příjmu platí, že každé sousto se počítá. Jídelníček by měl být postaven na tzv. nutrient-dense potravinách,5 tedy potravinách s vysokým obsahem prospěšných živin v poměru ke kalorické hodnotě. Základem jídelníčku by proto měly být kvalitní zdroje bílkovin, zelenina, ovoce a potraviny bohaté na vitamíny a minerální látky. Patří sem zejména ryby, vejce, libové maso, fermentované mléčné výrobky, tvaroh, řecký jogurt, luštěniny a zelenina. Ořechy, semínka a zdravé tuky mají své místo také, ale kvůli vysoké energetické hustotě je vhodné je konzumovat v rozumném množství. Mnoha lidem se osvědčuje jíst 4 - 6 menších jídel denně nebo kombinace pevné a tekuté stravy. Velké porce totiž mohou při GLP-1 terapii vyvolávat nevolnost nebo pocit těžkosti.
Silový trénink jako nutná součást životního stylu
Bez silového tréninku výrazně roste riziko ztráty svalové hmoty. Při užívání GLP-1 léků proto není silový trénink volbou, ale nutností. Vhodné je zařadit alespoň dva silové tréninky týdně, ideálně zaměřené na celé tělo a základní cviky. Cílem není maximalizace výkonu, ale udržení svalové hmoty, síly, funkčnosti těla a metabolismu během hubnutí.4
Rozumná suplementace
Při dlouhodobě nízkém energetickém příjmu může vzniknout reálné riziko nedostatku některých vitamínů a minerálních látek. Riziko se zvyšuje, pokud člověk jí tzv. "jenom méně" a nijak neřeší skladbu ani pestrost stravy. Ve většině případů dává smysl zařadit multivitamínový nebo multiminerální doplněk jako "pojistku". Zvýšenou pozornost je vhodné věnovat vitamínu D, vitamínu B12, železu (zejména u žen), vápníku a hořčíku. Při dlouhodobé GLP-1 léčbě je ideální i občasná laboratorní kontrola mikronutrientů.3
Spolupráce s odborníky
Zvláštní pozornost by měli výživě věnovat sportovci, senioři, diabetici, osoby s chronickými onemocněními nebo lidé s velmi rychlým úbytkem hmotnosti.1 V těchto případech je vhodná spolupráce s lékařem a nutričním specialistou nebo dietologem.
Doporučení pro trenéry
Pokud klient užívá léky ze skupiny GLP-1, je potřeba k tréninku přistupovat odlišně a citlivěji než v běžné redukční fázi. Ideální je spolupracovat s jeho lékařem nebo nutričním specialistou (se souhlasem klienta), aby byl jasný zdravotní kontext léčby, její fáze i dlouhodobý cíl. Bez toho může být trénink zbytečně neefektivní nebo v krajním případě kontraproduktivní.
V samotném tréninku by mělo být hlavním cílem udržení svalové hmoty, síly a funkční pohyblivosti, ne maximalizace výkonu nebo objemu. Zátěž je vhodné zvyšovat postupně a pečlivě sledovat reakce klienta na intenzitu i celkový tréninkový objem. Při výrazném kalorickém deficitu bývá regenerace pomalejší, proto je často efektivnější snížit objem tréninku a zachovat kvalitu provedení, techniku a adekvátní intenzitu základních cviků.
Pokud klient nemá odborníka na výživu, měl by mu trenér tuto spolupráci aktivně doporučit. Nastavení stravy při užívání GLP-1 léků vyžaduje zohlednění celé řady zdravotních, metabolických a nutričních faktorů, které přesahují kompetence trenéra nebo krátkodobě certifikovaného výživového poradce. Spolupráce s kvalifikovaným nutričním specialistou výrazně zvyšuje šanci, že redukce hmotnosti bude nejen úspěšná, ale také bezpečná a dlouhodobě udržitelná.
Co si z článku odnést
Léky ze skupiny GLP-1 mohou být velmi účinným nástrojem v léčbě obezity, zároveň však zásadně mění způsob, jakým tělo přijímá a zpracovává potravu. Bez promyšlené a individuálně nastavené výživové strategie může jejich užívání vést ke ztrátě svalové hmoty, nedostatku důležitých živin a zhoršení celkového zdraví. Základem úspěchu zůstává dostatečný příjem bílkovin a mikronutrientů, preference přirozených a nutričně hodnotných potravin, pravidelný silový trénink zaměřený na udržení svalů a také dostatek regenerace a odpočinku. Právě kombinace těchto faktorů rozhoduje o tom, zda bude hubnutí s pomocí GLP-1 léků nejen rychlé, ale především zdravé a dlouhodobě udržitelné.
Cílem tohoto článku není zpochybňovat přínos moderní farmakoterapie, ale snahou vrátit do hry zdravý rozum a základní principy, které ve výživě a tréninku platí bez ohledu na to, jaký nástroj pro hubnutí zrovna používáme.
Použité zdroje:
1. Mozaffarian, D., et al. (2025). Nutritional priorities to support GLP-1 therapy for obesity. The American Journal of Clinical Nutrition.
2. Bettadapura, S., et al. (2024). Changes in food preferences and ingestive behaviors after GLP-1 receptor agonist therapy. Nature Metabolism.
3. Johnson, B., Milstead, M., Thomas, O., McGlasson, T., Green, L., Kreider, R., & Jones, R. (2025). Investigating nutrient intake during use of glucagon-like peptide-1 receptor agonist: A cross-sectional study. Frontiers in Nutrition, 12, Article 1566498. https://doi.org/10.3389/fnut.2025.1566498
4. Tinsley, G. M., & Nadolsky, S. (2025). Preservation of lean soft tissue during weight loss induced by GLP-1 and GLP-1/GIP receptor agonists: A case series. PLOS Open Access (Case report). PMCID: PMC12536186
5. The Guardian (2025). Food companies race to create "GLP-1 friendly” products as appetite-suppressing drugs surge.
6. Morton, R. W., Murphy, K. T., McKellar, S. R., et al. (2018).
Effect of protein supplementation on resistance training-induced gains in muscle mass and strength: Systematic review and meta-analysis. British Journal of Sports Medicine.
7. Phillips, S. M., & Van Loon, L. J. C. (2011). Dietary protein for athletes: From requirements to optimum adaptation.
Journal of Sports Sciences.
8. Morrison, S. D., et al. (2025). Micronutrient considerations and nutritional monitoring in patients receiving GLP-1 receptor agonists.
Frontiers in Nutrition.
9. AP News (2024). How weight-loss drugs are reshaping the food industry.
10. Ernst & Young (2024). The GLP-1 effect: How weight-loss drugs are transforming consumer behavior and food markets.
Knihy Daniely Krčové:
