Finální ročník soutěže FIHC Mr. Universe proběhl v sále klubu Dynamo ve východním Berlíně ve dnech 22. - 23. října 1966 (podruhé v socialistickém státě, poprvé ve Varšavě 1959). Předsedou výboru bodybuildingu při FIHC (Féderation Internationale Helterophile et Culturisme) byl tehdy Íránec A. M. Bakhtiar, členy E. C. Carbungco (Filipíny), A. M. Osman (SAR - Egypt), A. Amiri (Írán), P. E. Riberio (Brazílie) a sám velký mogul Bob Hoffman z USA, vlastní průběh řídil osobně generální tajemník vzpěračské federace a později vlivný činovník IFBB Oscar State.
V kategorii do 168 cm startovalo 11 závodníků. Uvedu pouze Kanaďana Picarda a skvělého Kassema Yazbeka ze Sýrie, o třídu výš se představil stejný počet, mezi nimi Bob Gajda z USA, Reinhard Smolana z Německa, El Guindi, Vasseau z Francie a dva Poláci, Jan Wlodarek a Boguslaw Krydziński. Zájem vzpěračů byl minimální. Závěrem k jakoby potvrzené, nicméně poměrně nejasné účasti Arnolda Schwarzeneggera, s dodatkem, že předbíháme čas o tři triumfy formující pokračování Arnoldovy kariéry - Best Built Junior Athlete of Europe 1965, Best Built Athlete of Europe 1966 a VDH-IFBB Best Built International Athlete.
Snad kdekdo zná jména kulturistů, kteří Arnolda někdy přemohli. Kurt Marnul nebývá vzpomínán vůbec, pak Chet Yorton (1966), Frank Zane (1968) a Sergio Oliva (1969). Dejme slovo Bobu Gajdovi, vítězi FIHC Mr. Universe 1966: "Arnold je jedním z nejchytřejších lidí, jaké jsem v životě potkal. Když jsem jej ve východním Berlíně porazil, měl 18 nebo 19 let a jeho trenérem byl Leopold."
Opravdu Gajda Arnolda překonal? Pomineme-li jméno předpokládaného trenéra (napadá mne Poldi Merc, Rakušan žijící v Berlíně, jenže jak by se dostal do Mnichova k Arnoldovi - podle všeho to mohlo být tak, že Arnold v Berlíně u Merce trénoval a ten jej prohlásil za svého odchovance), Gajda snad ani nelže, možná to tak skutečně viděl. Opomenout nelze ani zákulisní machinace a partikulární dojmy jednotlivých osob včetně jazykové bariéry.
FIHC Mr. Universe 1966 - nástup závodníků
K ruce mám o soutěži, tzv. FIHC World Physique Championships neboli Mr. Universe / Mr. World / Mr. Europe, několik dokladů. Report od Dr. Gernulfa Garbeho (Kraftsport Revue č. 29/1966) uvádí: "Jakmile dozněla státní hymna pro Boba Gajdu, publikum ještě jednou žádalo Schwarzeneggera. Kvůli opoždění se náš mladý sportovec nemohl zúčastnit prejudgingu, a tak ani nepostoupil do finále. Byl velmi dobrý a mohl se ucházet o nejlepší umístění. Ačkoliv nemohl zasáhnout do pořadí, radili jsme mu vystoupit mimo soutěž a získat aspoň mezinárodní zkušenost."
Tento text vypadá značně lakonicky, jako stručné tiskové prohlášení, a de facto mnoho konkrétního neříká. Gajda s Arnoldem spolu údajně pózovali v zákulisí, odkud máme snímek. Další očitý svědek, pravděpodobně Albert Busek (klišé o očitém svědkovi mi ujelo, jakýpak má význam svědek z doslechu?) dodal, že "Arnold chtěl soutěžit, neměl však oficiální přihlášku jak německé, tak rakouské vzpěračské federace". Na seznamu sedmi prvních závodníků (Ironman, leden 1967) jeho jméno nefiguruje. Body mám kuriózně ze švédského magazínu Styrke Ydresloft.
Nad 168 cm: 1. Gajda, USA, 193 bodů, 2. El Guindi, Egypt, 173,5 bodů, 3. Zwair, Irák, 163 bodů, 4. Vasseauy, Francie, 162,5 bodů, 5. Smolana, SRN, 162 bodů, 6. Byrne, Irsko, 159,5 bodů, 7. Hendryck, Belgie, 152,5 bodů atd. Vítěz nižší kategorie Yazbek dostal 167,5 bodů.
Arnold Schwarzenegger a Bob Gajda
Na pomyslný vrchol zmatení však událost přivádí zpráva z webu wwf.it, kde stojí:
1966 FIHC Mr. Universe v Berlíně: Schwarzenegger - vítěz FIHC Mr. Universe
V roce 1966 uspořádala FIHC soutěž Mr. Universe v Berlíně (Východní Německo). Soutěž se konala současně s mistrovstvím světa ve vzpírání. Ve vysoké třídě soutěžili Rakušan Arnold Schwarzenegger a Polák Jan Wlodarek. Vítězem kategorie se stal Arnold Schwarzenegger. Celkovým vítězem se stal student Boba Hoffmana, Američan Bob Gajda (Robert Steven Gajda, nar. 1940).
Jeden z účastníků událost okomentoval způsobem zjevně Arnoldovi nepřejícím: "Během eliminací se objevil veliký chlap, trochu zatloustlý, s padesáticentimetrovými bicepsy, avšak bez šancí na prvenství. Nejlepší byl Američan polského původu Bob Gajda, po prvním dni závodů na vedoucím místě. Druhý den bylo finále. Arnold chodil mezi závodníky arogantně nafouknutý, a když všichni nastoupili, dál pumpoval za oponou. Zjevně jej znervózňoval fakt, že není nejlepší, a když jej zavolali, na scénu ani nevyšel. Při vyhlašování výsledků udělal show. Když vyvolali Gajdu vítězem, vyskočil na nejvyšší stupínek a napnul bicepsy. Část publika doslova zavyla, zbytek začal pískat. Hlasatel jej žádal, aby odešel, ale to se stalo až po několika minutách a nakonec jej diskvalifikovali. Na zápisech ze soutěže jeho jméno chybělo a dělali s tím vůbec velké obstrukce."
Dvojstránka z časopisu Štart, vedle článku z měsíčníku Tréner můj druhý domácí dokument, je poplatná tehdejší době, text sepsán více novinářsky než odborně, a přesto se cosi dozvíme. Autor Dr. Jozef Bujna píše mimo jiné: "Konkurz organizoval generální sekretář Oscar State, medaile předával prezident FIHC Clarence Johnson. State požádal o start na MS/ME i zástupce Československa a je známo, že jsme účast z finančních důvodů odmítli. Ačkoliv o možnosti ověřit si síly na mistrovství světa sní mnoho kulturistů, my jsme nabízející se příležitost startu v sousední krajině jaksi lehkomyslně propásli." A dál: "Podrobné bodové hodnocení se drželo v tajnosti i před novináři. Umístění jsme se dozvěděli jen při pohledu na stupně vítězů, kam nastoupili závodníci podle tělesné výšky."
Arnold tedy v Berlíně prokazatelně byl, podle dvou svědků startoval, sám však (nebo na doporučení trenéra) nakonec odstoupil, aby oficiální prohrou s Gajdou neztratil renomé. Lidé z jeho okruhu fiasko zamaskovali údajným zpožděním a potvrdili absencí řádné přihlášky. Pokud by ale vedl, zřejmě by se vše odehrálo jinak.
Pokračování příště.