V zimě 1963 otec Arnoldovi zakázal jezdit do Grazu častěji jak třikrát týdně. Zapálený syn vyřešil situaci tím, že si posilovnu s jednoduchými stroji zřídil ve sklepě (odtud pochází historka s dlaněmi přimrzlými k ose činky). Krátce poté Marnul zjistil, že z Unie začínají mizet kotouče. Pak kdosi Arnieho prásknul, Marnul zajel do Thalu a máma Aurelia ukázala dolů:
"Je to všechno ve sklepě." Jasný důkaz toho, jak vášnivě Arnold trénink miloval a šel za svým přes jakékoliv překážky. Jen uvažte, jak ty kotouče tahal? Snad v batohu na zádech nebo v nějaké tašce? Později, když nabyl větší sebevědomí a ostatní kulturisté v Unii si zvykli, Arnold zjistil, že je v různých situacích dokáže odzbrojit smíchem. Někdy je rozesmál tak, že nemohli trénovat, zatímco on pokračoval dál.
Jeho nadšení a touha neznaly mezí. Pokud zmeškal linkový autobus, zkusil stopovat auta, každé odpoledne ale stál přede dveřmi Unie, tloukl do nich a volal: "Pusťte mě dovnitř, musím trénovat!" Stávalo se, že jej podnapilí řidiči zavezli úplně jinam nebo se automobil porouchal a Arnold musel pomoci vůz tlačit. A když nestihl trénink skončit včas, šel v zimě 6 km (podle Google Maps to je přímým směrem asi tolik) domů pěšky, někdy jezdil na kole a občas na zadním sedadle Marnulova motocyklu. V sobotu a v neděli bývala posilovna kvůli fotbalovým utkáním zavřená. Arnold si obstaral žebřík, vylezl nahoru, rozbil okenní sklo a mit der Hilfe Gottes se vsoukal dovnitř. Jak to Marnul zjistil, chvíli se zlobil, ale pak mladému horlivci odpustil.
Oproti otci, který synovu snažení nepřál a povolil cesty do Grazu jen třikrát za týden, vznikla mezi Arnoldem a matkou Aurelií tichá konspirace. "Poté, co si udělal úkoly a otec usnul, Arnold seběhl na silnici a stopoval auta dolů do Grazu," vzpomíná Aurelia. "Po několika hodinách mučení s činkami dorazil za svítání (?) domů na tanku a ten jej pak odvezl do školy. Šlo o americký tank a Arnold byl s vojáky velký kamarád." Aurelia se nemýlila, Rakousko tenkrát patřilo do britské okupační zóny, armáda jako člen NATO ale vlastnila americké tanky M-47 Patton s pětičlennou osádkou a charakteristickým výčnělkem na zadní straně věže. A jeden takový tank měl Arnold brzy sám řídit…
Arnoldův kulturistický trénink v Grazu
Tento typ tréninku nebyl nikde nikdy publikován a rozpis autorovi poslal Karl Kainrath. Arnold trénoval pětkrát týdně po třech hodinách (žel neznáme rozdělení partií do dnů) a postupoval, jak jej naučili ostatní. Udělal sérii, minutu odpočíval a šel na další sérii. Typickým rysem, zavedeným v Unii, bylo zaznamenávání dokončených sérií svislými čárkami křídou na stěnu. Arnold dělal běžné, jednoduché série, ještě neznal supersety ani trisety, kombinace, antagonistické sety a podobně. Zcela určitě vykonával silové pyramidy. O zásadní změně přístupu (pevný rozpis a dodržování plánovaných sérií) v Americe vypráví Franco Columbu (1970): "Nezapomenu na jeden trénink, bylo mi fajn a pil jsem vodu a povídám Arnoldovi: 'Tak jo, vypadneme.' Arnold řekl: 'COŽE? Jdeme na ramena!' Takže jsme cvičili ramena, i když nebyla v plánu, pak jsme se vrátili odpoledne a cvičili něco jiného. To byl instinkt. Kdybychom si zapisovali série, řekli bychom, že končíme, ale naší filosofií bylo, když máme energii, proč čekat? Bylo vždycky důležité naslouchat tělu. Dělali jsme to pořád. Pokud se necítíte, uděláte méně, příští den to doženete a uděláte víc. Měli jsme takový přístup. Zítra rozlámeme činky. Rozlámeme všechno."
Arnoldův kulturistický trénink v Grazu
| hrudník |
série |
opakování |
| bench-press širokým hmatem |
5 |
8 - 12 |
| rozpažování vleže s jednoručkami |
4 |
8 - 12 |
| tlaky s činkou na šikmé lavici |
4 |
8 - 12 |
| kliky na bradlech |
4 |
8 - 12 |
| záda |
série |
opakování |
| shyby širokým hmatem |
5 |
8 - 12 |
| přitahování činky v předklonu |
4 |
8 - 12 |
| přitahování jednoručky v předklonu |
4 |
8 - 12 |
| mrtvý tah |
4 |
8 - 12 |
| ramena |
série |
opakování |
| tlaky za hlavou vsedě |
5 |
8 - 12 |
| upažování s jednoručkami vsedě |
4 |
8 - 12 |
| upažování s jednoručkami v předklonu |
4 |
8 - 12 |
| paže |
série |
opakování |
| bicepsové zdvihy s činkou |
5 |
8 - 12 |
| bicepsové zdvihy s jednoručkami vsedě |
4 |
8 - 12 |
| bench-press úzkým hmatem |
5 |
8 - 12 |
| tricepsové extenze s jednoručkami vleže |
4 |
8 - 12 |
| zapažování s jednoručkou |
8 |
8 - 12 |
| stehna a lýtka |
série |
opakování |
| dřepy s činkou za krkem |
5 |
8 - 12 |
| čelní dřepy |
4 |
8 - 12 |
| hacken dřepy s činkou |
4 |
8 - 12 |
| výpony ve stoji |
4 |
8 - 12 |
| břicho |
série |
opakování |
| sedy a lehy |
5 |
15 |
| zvedání nohou vleže |
5 |
15 |
Jen kvůli pořádku, Arnold před nástupem na vojnu uměl vzpěračský trojboj 340 kg (105-115-130 kg) a v powerliftingu dával 625 kg (165-200-260 kg). Zde je tabulka nejlepších silových výkonů hradeckých borců.
Silové výkony členů Athletik Union Graz
| jméno |
tlak |
trh |
nadhoz |
| Helmut Cerncic |
122,5 kg |
115,0 kg |
142,5 kg |
| Harald Gobec |
115,0 kg |
105,0 kg |
130,0 kg |
| Karl Kainrath |
130,0 kg |
117,5 kg |
150,0 kg |
| Arnold Schwarzenegger |
115,0 kg |
105,0 kg |
130,0 kg |
| Kurt Marnul |
125,0 kg |
110,0 kg |
145,0 kg |
| jméno |
bench-press |
dřep |
mrtvý tah |
| Helmut Cerncic |
205,0 kg |
210,0 kg |
250,0 kg |
| Harald Gobec |
190,0 kg |
190,0 kg |
230,0 kg |
| Karl Kainrath |
200,0 kg |
200,0 kg |
255,0 kg |
| Arnold Schwarzenegger |
165,0 kg |
200,0 kg |
260,0 kg |
| Kurt Marnul |
215,0 kg |
200,0 kg |
250,0 kg |
Napadá mě, kdo byl Cerncic? Snad původem z Balkánu, chlap se skvělými výkony v síle, ale nikde nejsou žádné životopisné údaje (podobné to je s Adolfem Ziegnerem). Dnes je posilovna z důvodu likvidace prostor přesunutá do suterénu budovy na 31 Hütterbrenner Strasse, okrsek Jakomini, Graz a původní stroje i Arnoldovy deníky (pokud něco takového existovalo, jak poučná kniha z nich mohla být!) byly prodány za 50 000 euro do Rumunska, kde z nich nový majitel hodlal vytvořit Schwarzeneggerovo muzeum.
Pokračování příště.
