Americký profesionální kulturista Jonathan Delarosa několik hodin po své účasti na letošním ročníku Tampa Pro ukončil sportovní kariéru! Na Instagramu napsal, že každý příběh má svůj začátek, prostředek a konec a on nyní uzavírá jednu etapu svého života s tím, aby brzy začal jinou. Se svou manželkou Taylor plánuje založit rodinu, které se chce následně naplno věnovat. Fanoušci bodybuildingu Jonathana jako talentovaného kulturistu poprvé mohli zaregistrovat už v roce 2009, kdy se probojoval k celkovému vítězství na NPC Jr. Nationals. Na této akci sice v jeho kategorii nikdy nebyly ve hře profesionální karty, ale absolutně zde vítězili vždy zajímaví závodníci, ať už to byli Lee Haney, Rich Gaspari, Bob Cicherillo, Porter Cottrell, Paul Demayo, Phil Heath, Evan Centopani, nebo Michael Lockett. Ostatně to dlouho netrvalo a Jonathan status profesionála získal. Podařilo se mu to na NPC USA 2011, kde v bitvě o vstupenku do profesionální ligy IFBB Jima Maniona uspěl spolu s Luisem Santou, Tamerem El Guindym a Stevem Kuclem.
Jonathan Delarosa při svém posledním profesionálním vítězství na Tampa Pro 2024 (foto:
Npcnewsonline.com / J. M. Manion)
Profesionální debut si 170 cm vysoký Delerosa, který amatérskou etapu kariéry uzavíral v kategorii do 102 kg, připsal v královské kulturistice mužů open na New York Pro 2012. Na klání tehdy bral páté místo, když za sebou nechal třeba i Tomáše Bureše nebo Mohammeda Touriho. Prvního profesionálního vítězství se dočkal po souboji s Michaelem Lockettem, Akimem Williamsem, Kevinem Jordanem nebo Renaldem Gairym na Wings of Strength Chicago 2015 a později přidal ještě triumfy z Wings of Strength Yamamoto Nutrition Puerto Rico Pro 2019, Toronto Pro Supershow 2019 a Tampa Pro 2024. Jonathan čtyřikrát mezi profíky zvítězil a stejně tolikrát byl k vidění i ve startovním poli Mr. Olympia. Nejlépe si zde vedl v letech 2019 a 2024, kdy zde shodně dosáhl na dvanácté místo. Tomu, že by se pro něj letošní ročník Tampa Pro měl stát poslední soutěží kariéry, nic dopředu nenasvědčovalo a Jonathan se zřejmě soutěžní plavky definitivně rozhodl pověsit na hřebík až poté, kdy mu závody nevyšly podle představ. Ačkoliv sám na pódium přinesl slušný balíček objemů a připravenosti, stačilo mu to pouze na šesté místo za Jordanem Hutchinsonem, Quintonem Eriyou, Josephem Palaciosem, Johnem Jewettem a Brunem Oliveirou Santosem a vypadalo to, že se mu mladší soupeři začínají svou výkonností už vzdalovat. V jednačtyřiceti letech Jonathan tedy odchází do sportovního důchodu.