[Text: Lenka Kruseová]
Atmosféra na letišti je nasycena vzrušením z blížících se cest. Vychutnávám si svůj druhý a poslední
šálek kávy a myšlenky mi bloudí k sluncem zalitým břehům Bali. Můj cíl je mezinárodní soutěž v
naturální kulturistice Bali Paradise International, která se koná 14. června 2025. Je to moje poslední
a nejvíce vzrušující soutěž této sezóny. Moje příruční zavazadlo je plné předem odměřených jídel na
dlouhou cestu a také jsem si přibalila pár očekávání a snů. Celkově slušně těžké zavazadlo.
Před pouhými dvěma dny jsem v Brně vyhrála evropské mistrovství ve své hlavní kategorii Ms. Figure
40+. Vzrušení z tohoto vítězství stale sladce rezonuje v mém srdci. Bali bude jen
"zábava", hezký čas s
přáteli a 100% závodní nasazení v zemi, kterou jsem zatím ještě nenavštívila.
"Last call for boarding!" Letištní hlášení mě vrací do přítomnosti, a tak popadnu kufřík a mizím k
nástupu. Letadlo hladce stoupá a proráží vrstvy mraků, je to opravdu nádherný pohled, který nikdy
neomrzí. O osmnáct hodin později i s krátkým mezipřistáním v Abú Dhabí letadlo měkce dosedlo na rozpálenou
ranvej. Vlhkost balijského vzduchu mě při výstupu z letadla vítá jako vřelé objetí a okamžitě mi
vyvolává vzpomínky na můj život v Asii. Je to zvláštní pocit, být na cizím místě, ale cítit se jako doma.
Hraniční a celní kontrola, kufr, východ a tady jsou moji přátelé, můj trenér. Stojí přede mnou lidé,
kteří symbolizují podporu a sdílené ambice. Atmosféra je nabitá slibem skvělých
zážitků. Máme před
sebou čtyři dny pro aklimatizaci na výrazný časový posun a tropické klima. Náš
"základní tábor",
nebo také prostě ubytování, je v lokalitě, kterou bych nazvala Mekka fitness v Denpasar. Kecamatan
Kuta Utara je živá a přívětivá část města, zaplněná mladými lidmi žijícími sportem.
Můj cíl zde na Bali je úspěšně zakončit závodní sezónu a sdílet nezapomenutelné zážitky s přáteli. Na
vyplnění tohoto cíle jsme se vrhli s chutí a hned v dalších dvou dnech jsme strávili nejen mnoho
hezkého času při společných trénincích a jídlech, ale i na výletech a procházkách po okolí. Jedním z
nejkrásnějších výletů byla návštěva okouzlujícího opičího parku, nacházejícího se v prostředí džungle s
chrámem porostlým kapradím, přesně tak, jak si představuji z Knihy džunglí.
Co mne velice překvapilo během mého pobytu, byla snadnost, s jakou jsem mohla udržovat své
nutriční potřeby. Restaurace v naší oblasti nabízely perfektně vyvážená, nutričně optimalizované jídla,
která mi přípravu na soutěž neskutečně usnadnila. Například restaurace "Pump Kitchen" se
specializuje na sportovní výživu a nabízí vše od proteinových bowls přes proteinové palačinky
a koktejly a
to vše z vysoce kvalitních surovin. Jejich jídelní lístek je naprosto báječný. Nebo moje oblíbená
restaurace "Tiga Canggu", kde vám jídlo připraví přesně podle vašich potřeb a přání.
Měla jsem také neuvěřitelnou příležitost trénovat a procvičovat své pózování v nově otevřeném
"Undefeated Fitness", fitness zařízení skutečně světové třídy. Mají zde i pózovací místnost vybavenou
zrcadly, která umožňují kulturistům vidět svou symetrii ze všech potřebných úhlů. Mít možnost
takovéto detailní finální přípravy bylo fantastické.
Den registrace
Dnes je pátek 13. června a v Crystal Luxury Bay Resort probíhá registrace. Cesta, která je asi 17 km
dlouhá, mi trvala taxíkem hodinu a půl, a to díky organizovanému chaosu
denpasarské dopravy, kde
se pravidla silničního provozu berou spíše jako doporučení. Hlavním dopravním prostředkem v
Denpasaru je skútr. Na ulicích jich jsou miliony a připomínají mi roje hmyzu.
Dorazila jsem přesně v poledne, právě když registrace byla zahájena, a i přesto, že jsem byla zde načas,
vstoupila jsem do místnosti plné soutěžících. Byli zde sportovci z Austrálie, Nového Zélandu, Indie,
Mongolska, Japonska a mnoha dalších zemí, dokonce i několik známých tváří ze Slovenska. Opravdu
internacionální obsazení. Seděli jsme v řadách. Skupiny dokonale připravených sportovců, vyměňující
si nejisté úsměvy. Navzdory pod povrchem číhajícího konkurenčního napětí a jisté nervozity byla
atmosféra v místnosti nepopíratelně přátelská a vzrušující.
Najednou se uprostřed davu ozval známý přátelský hlas. Byl to Tomáš Procházka,
prezident ČSNS, ICN
Czech Republic, který mě zahlédl na druhé straně místnosti a zavolal mé jméno. V tomto
jednoduchém okamžiku uznání mě zaplavila vlna čistého štěstí. Bylo to uklidňující znamení,
připomínka kamarádství, které tento sport skutečně definuje, a na tento moment nezapomenu.
Samotný registrační proces byl rychlý a efektivní. Jako dárek jsme každý obdržel ICN Bali Paradise
International tričko - cennou památku na tuto událost. Na základě mé Pro Qualifier karty jsem měla
příležitost se zaregistrovat jak do amatérské, tak i do profesionální divize. Něco, na co jsem se velice
těšila. Pak již jen stačilo domluvit termíny na líčení a tanning na následující ráno a bylo na čase se
vrátit domů, odpočívat, jíst a čekat na e-mail se startovním pořadím.
Noc před soutěží byla krátká a vzhledem k mé nervozitě bylo nastávající ráno spíš vysvobozením.
Moje divize měla zahájit "show" hned v 10 hodin ráno. Vzhledem k chaotickému provozu v
denpasarských ulicích jsem plánovala výjezd na soutěž na šestou hodinu ranní. Kongresové centrum Nusa Dua,
kde se závody konaly, nás přivítalo vlajkami všech zemí soutěžících sportovců, které se jemně vlnily v
ranním vánku.
Přijela jsem přesně na čas v 8 hodin a jen co jsem odložila svůj kufřík se svými věcmi a připravila si svůj
"pelíšek", vypravila jsem se hledat svou vizážistkou. Styling je pro mě vždy jeden z nejpříjemnějších
momentů soutěžního dne. Vždy se cítím jako princezna. Na velké rozjímání ovšem nebylo moc času, a
jakmile mi dokončili make-up - a byl opravdu krásný - spěchala jsem na nástřik. Jen co mi zaschla
poslední vrstva, byl čas si obléknout mé oblíbené bikiny od Karnabel a přesunout se do zákulisí. Čas
ubíhal rychleji, než jsem čekala, a já pokračovala v pojídání sladkostí a rýžových chlebíčků a začala s
cíleným rozcvičováním. V hlavě se mi opakoval tichý dialog: "Tak je to tady! Bojuj! To zvládneš!"
A
prsty se mi třásly nervozitou.
Jak jsem se již zmínila, má divize Ms. Classic Figure byla první zahajující divizí a to znamená být
připravena na možné časové změny. Někdy se prostě začíná dříve a někdy později. Můj trenér byl po
celou dobu přípravy za mými zády, něco, co jsem doposud nezažila. S Haydnem spolupracuji již něco
více než půl roku a při závodech mi je vždy 100% podporou. Vše je ovšem online vzhledem k tomu, že
žije v Austrálii. Tentokrát je ale vše jinak. Měl přehled o časovém plánu, kde mám být, co mám jíst,
jak a kdy se mám zahřívat. Měla jsem naprostou duševní pohodu. Poslouchala jsem skvělou hudbu
(DJ byl opravdu senzační) a cítila se plná energie. Těžko jsem mohla uvěřit, že stojím vedle těchto
krásných odhodlaných žen a že jsem vlastně jedna z nich - ta, která soutěží.
Těsně před vstupem na pódium za mnou přišel pan Procházka, aby mi popřál štěstí. V tu chvíli jsem
se cítila opravdu kompletní a připravená.
Na pódiu jsem tvrdě bojovala, soustředila se na to, abych měla pod kontrolou dech, aby mé pózy byly
správně načasované a v perfektním postavení. Když došlo k vyhlašování vítězů a já viděla, že jsem
vyhrála zlato, roztřásla se mi kolena a do očí mi vyhrkly slzy. Byla to ohromující vlna emocí. Uvědomila
jsem si, kolik lidí ve mě věřilo, mě podporovalo a já je nezklamala.
Následující kategorie Ms. Figure 40+, Ms. Figure Open a finále PRO Ms. Figure, ve kterých jsem
bojovala, byly skvěle zorganizované s dalšími kategoriemi proloženými mezi mými vystoupeními. Díky
tomuto promyšlenému programu jsem měla dostatek času na odpočinek mimo pódium, na rozcvičení
a doplnění cukrů. Během celé této náročné doby byl můj trenér po mém boku a poskytoval mi
profesionální pomoc a neocenitelnou podporu.
Když se ohlížím zpět, ty dvě hodiny soutěže byly nabité intenzivními emocemi, protože jsem vyhrávala
jednu kategorii za druhou, ale radost jsem musela držet pod kontrolou a soustředit se na další výstup.
Asi si dovedete představit, jakou euforii jsem cítila po svém posledním výstupu. Stále nemůžu uvěřit,
jaké neuvěřitelné vzpomínky jsem si odvezla domů, kolik úžasných lidí jsem potkala, jakou obrovskou
podporu jsem cítila a s jakým pocitem hrdosti jsem prošla touto sezónou. Někdo (jeden z mých
drahých lidí) dokonce s úsměvem poznamenal, že můj úspěch je "velmi nezdvořilý"!
Nejenže jsem dosáhla svého cíle stát se vážnou konkurentkou v závodním světě naturální kulturistiky
jak tady v České republice, tak i na mezinárodní úrovni, ale překonala jsem svůj cíl za hranice toho, co
jsem si představovala. Podařilo se mi získat mou profesionální kartu! Tento významný milník znamená, že
mohu pokračovat ve své kariéře s profesionálním zaměřením a nadto vše motivovat ženy v mém
věku k vyplnění svých malých i větších bláznivých cílů, což s sebou nese mnohem více práce, práce a
práce. Hurá!
Nakonec bych ještě ráda podotkla, že Bali Paradise International bylo výjimečně dobře připravené,
což výrazně přispělo k hladkému průběhu závodů. Nejvíce jsem však ocenila přísnou dopingovou
kontrolu, která byla brána velmi vážně. To je podle mého názoru aspekt, ve kterém ICN skutečně
vyniká. Děkuji tímto ICN za zprostředkování těchto dopingových testů a za to, že my sportovci
můžeme prokázat náš status naturálních kulturistů.
Přeji Vám všem, kdo jste dočetli mou malou reportáž až sem (gratuluji!), mnoho úspěchů ve vyplnění
Vašich snů a cílů a těším se, že Vás možná i jednoho dne osobně potkám.
Lenka Kruseová
Instagram: lennykruse
