[Text: Adéla Měchurová]
Ve dvanácti letech jsem podstoupila náročnou operaci páteře. Páteř se mi začala bortit a deformovat vnitřní orgány, to vše jako následek těžké skoliózy, ke které jsem měla genetické predispozice.
V páteři mám voperované dvě titanové tyče a šestnáct šroubů, které mi páteř drží. Kvůli tomu mám omezený rozsah pohybu - omezují mě jak při cvičení, tak v některých oblastech i v běžném životě. Teprve asi po čtyřech nebo pěti letech cvičení jsem začala cítit svaly na zádech a začala je pomalu budovat.
Těžké váhy pro mě nepřipadaly v úvahu. Po estetické stránce jsem se za svá záda velmi styděla a neměla se kvůli nim ráda. Od operace jsem například nebyla na veřejném koupališti nebo nenosila topy, ve kterých by šla záda vidět. Z představy, že má záda někdo uvidí, se mi dělalo zle. Tím, jak byl proveden poněkud rozsáhlý řez podél páteře, ani po devíti a půl letech cvičení v posilovně a rehabilitacích nevypadají záda tak, jako by tam žádný zásah neproběhl.
Před rokem jsem se rozhodla zúčastnit závodů v bikiny fitness a překonat svůj strach ohledně zad. Nejdříve jsem myslela, že nezvládnu vyjít na pódium a porovnat svá záda se závodnicemi, které zdravá záda mají, nakonec jsem ale svůj strach překonala a to kompletně změnilo vnímání mě samotné. Po následném feedbacku rozhodčích i na základě fotek z mé první soutěže na podzim minulého roku jsem pochopila, že má záda nejsou mou slabinou, ale jsou mou předností, díky které mohu být výjimečná v tom, co dělám, a celé negativní vnímání mých zad pocházelo jen z mé vlastní hlavy a mého špatně nastaveného mindsetu.
V sobotu 31. května 2025, po dvanácti letech od operace jsem zvítězila v kategorii bikiny model novice na mistrovství ČR ICN a následně se stala vicemistryní ČR ICN.
Nejen, že jsem se stala vítězkou, která stojí na stupni vítězů s medailí na krku, ale především jsem zvítězila sama nad sebou, protože jsem překonala svůj strach a ani na sekundu jsem nezapochybovala o tom, zda jsem dostatečně dobrá i se svým handicapem. I přestože mám při cvičení i pózingu znevýhodnění kvůli omezenému rozsahu pohybu a bolestem zad, dělám to, co mě naplňuje a dělá mě šťastnou.
V životě všichni musíme čelit překážkám, je ale jen na nás, jak se k nim postavíme. Ráda bych tímto vzkázala všem, kteří se nemají rádi nebo mají zdravotní omezení, aby se nevzdávali a dělali vše, co je v jejich silách pro to, aby byli nejlepší verzí sebe samých a měli sami sebe rádi.