Tanya Tishchenko je čerstvou mistryní Evropy. V makedonském Skopje si vybojovala zlato v kategorii fitness nad 163 cm. I přes nabitý program a velké množství kategorií se našla chvilka, kdy jsme spolu mohli nafotit pár snímků na druhém konci obrovské haly a pak i probrat několik málo dotazů. Níže Vás tedy čeká rozhovor s velmi příjemnou a nepřehlédnutelnou Sibiřankou.
Nejprve něco málo o tobě. Kolik je ti let a odkud pocházíš?
Narodila jsem se 20. 11. 1978 v ruském velkoměstě vzdálené Sibiře Omsk a žiji tam dodnes.
Jak dlouho už cvičíš?
Moje skutečná závodní kariéra začala až ve fitness, nicméně už jako pětiletou holčičku mě tehdy máma zapsala na gymnastiku. Škola umělecké gymnastiky v Omsku měla vždy velmi vysokou úroveň a sdružovala tým, který našemu městu pravidelně zajišťoval medaile jak z regionálních soutěží, tak celoruských šampionátů. Už jako gymnastka jsem se zúčastnila různých typů klání, závodů a v roce 1993 jsem získala ocenění mistryně sportu. Pak jsem ale dala sportu vale. Do tělocvičny gymnastek jsem se vrátila až v roce 2001, to přišlo na můj první start ve fitness. V letech 2004 a 2005 jsem opět vysadila, abych dala život svojí dcerce. Od roku 2006 jsem zpět a dál soutěžím ve fitness.
Jak často cvičíš a kolik zařazuješ kardia?
V mimosoutěžním období trénuji 4x týdně, v přípravě každý den. Aerobní aktivity zařazuji pouze poslední 3 týdny přípravy, a to asi 30 min po tréninku.
Jak ses vlastně k posilování dostala?
Dostala jsem se k němu po zhlédnutí soutěže v kulturistice a fitness, která se konala v mém rodném Omsku. V té době už u nás bylo v různých částech města dost posiloven, i když ne tak moderně vybavených, jak by bylo třeba. Dříve, než jsem se pro některou rozhodla, požádala jsem kamarádku, která se v takovém prostředí pohybovala, o nějaké reference. Volba nakonec padla na klub Atlet na Zeleném ostrově. Tak se to celé seběhlo.
Při prvním tréninku za mnou přišel majitel, aby si mě prohlédl a vzal si peníze za permanentku. Při té příležitosti se hned zeptal, jestli bych si nechtěla vyzkoušet závody ve fitness, souhlasila jsem, čímž začala moje příprava na jaro 2001.
Od té doby se ledacos změnilo, co říkáš na vývoj ve fitness a bodyfitness v posledních letech?
Obě kategorie jsou stále více o svalech, ale já si myslím, že by měla mít větší váhu krása a estetika, proporce a silueta by měly dominovat nad muskulaturou. Na svaly je tu přece už kulturistika.
Ve volné sestavě ses všem předvedla jako autentická Barbie, to byl tvůj nápad?
Mám blond vlasy a na fitness jsem tak trochu přerostlík. Jezdíš různě po závodech a lidé, když tě neznají, volají na tebe všelijak, u mě to bylo nejčastěji Barbie. Loni na Mistrovství světa jsem poprvé zkusila být tou, za niž mě mají, a vyšlo to.
Barbie je americký symbol ženství, panenka pro malá děvčátka, já si z dob normalizace vzpomínám, že holky měly spíš ruské „Babushky“ než americké panenky, ty jsi snad měla jako malá Barbínu?
Jasně, že ne, tehdy jsem ani netušila, že něco takového existuje. A pokud vzpomínáš na „Babushky“, tak myslím, že nikde jich nebylo tolik, co u nás.
Teď konečně otázka, na kterou čekají všichni tví skalní příznivci: "Hej, Barbie, je ve tvém okolí už nějaký Ken?" (To jsem ještě netušil nic o dceři.)
Budu je muset zklamat, protože svého vysněného Kena už mám a s ním i malinkou Barbie.
Kena máš, dcerku i titul mistryně Evropy také, co plánuješ dál? Chystáš se na Mistrovství světa?
Jasně, uvidíme se ve Španělsku na MS, ale předtím ještě zkusím 1. - 3. srpna Grand Prix v Irkutsku.
V tom případě hodně štěstí a budu se těšit v Santa Sussaně nashledanou.
Děkuji, ahoj!