Čtyřnásobný Mr. Olympia Jay Cutler odpovídá na dotazy čtenářů (II.)

Čtyřnásobný Mr. Olympia Jay Cutler odpovídá na dotazy čtenářů (I.)

Jay Cutler je i po padesátce ve výborné formě, a to takové, že se snad chystá jeho comeback. Jistě to nemá zapotřebí a on také tuto domněnku jednoznačně vyvrátil. Přesto jeho postava představuje tu nejlepší propagaci kulturistiky coby celoživotního sportu, přičemž je živoucím a pozitivním příkladem toho, že špičkoví kulturisté nemusí nutně skončit jako oběť svého úsilí dosáhnout na ty nejvyšší tituly za každou cenu, a někdy je to i cena nejvyšší. Sice to nemusí skončit fatálně, ale příklad Ronnieho Colemana mluví za vše. Jestli je Ronnie se svým tristním zdravotním stavem spokojen a říká si, že mu to stálo za to, tak budiž, jeho volba, ale v žádném případě to není dobrá volba pro popularitu a prestiž kulturistiky jako sportu u širší veřejnosti (i když ta se již beztak blíží k bodu nula). To Jay Cutler je jiná káva, sice tolik titulů jako Ronnie nezískal, ale udržel si něco mnohem cennějšího, a to dobré zdraví (alespoň to na pohled tak vypadá) a postavu, která mu jistě musí přinášet pocit maximálního sebeuspokojení. Život přeci nekončí po padesátce a již vůbec ne s koncem kulturistické kariéry. To vše jistě zohlednil i Arnold, když mu předával cenu za celoživotní přínos kulturistice. Seznamme se tedy s jeho názory ve druhé části odpovědí čtenářům.

Dobrá genetika a dřepy vybudují monstrózní kvadricepsy

Otázka: Na starších fotkách jsem si všiml, že jsi měl obrovské kvadricepsy již v době, kdy jsi ještě nebyl profesionálem. Můžeš si ještě rozpomenout na své programy na kvadricepsy v době, kdy jsi začínal s tréninkem?

Odpověď: Můj trénink na rozvoj nohou začínal vždy dřepy a poté jsem zařazoval snad všechny myslitelné cviky na veškerých strojích, které byly v posilovně dostupné, tedy kromě dřepů legpressy, předkopávání, hacken dřepy a výpady. Ale byly to dřepy, které donutily moje nohy k enormnímu růstu. Když jsem přišel poprvé do posilovny, tak jsem zápasil se 60kg činkou, ale po šesti měsících jsem již dělal opakování s 225 kg. A v devatenácti letech jsem již byl schopen zvládnout 320 kg. Tehdy, když jsem právě začínal, tak u nás v Massachusetts trénovala lokální legenda Paul "Quadzilla" DeMayo, který se tehdy mezi současnými profíky mohl chlubit těmi nejlepšími kvadricepsy. Měl jsem mnoho příležitostí ho pozorovat při tréninku nohou, a co mne zaujalo? Při dřepech si vždy dával prkno pod paty, aby je měl vyvýšené. Pochopitelně jsem chtěl mít nohy jako Paul, takže jsem absolvoval dřepy také s podložkou pod patami. Kromě toho jsem nosil cvičební obuv značky Otomix, která byla velmi tenká a měla plochou podrážku. Tím se blížila obuvi, kterou používali boxeři. Později jsem přešel k jiné značce a bylo to skoro totéž, jako bych trénoval bos. Ne náhodou tak dřepovali borci ze "staré školy", včetně Arnolda. Díky mé genetice a tvrdé tréninkové práci s touto speciální verzí dřepů moje kvadricepsy obdivuhodně dobře reagovaly. Možná je překvapující, že jsem nikdy nedisponoval nějakou impozantní velikostí stehen, protože ten největší objem, který jsem si kdy naměřil, byl 76 cm. Z toho je nejlépe patrné, že kulturistika je vizuálním sportem vytvářejícím iluze. Moje kvadricepsy ovšem byly vždy extrémně vysekané a disponovaly takovými tvary, že působily dojmem mnohem většího objemu, než byla skutečnost. Jistě kolem sebe uvidíte borce s mnohem většími stehny, ale s nedokonalými tvary a bez finální připravenosti vypadají menší než ve skutečnosti.

Předkopávání - nevhodný cvik pro budování objemů

Otázka: Setkal jsem se s různými názory, kdy a jak nejlépe zařadit předkopávání do tréninkového programu. Někteří tento cvik provádí s velmi vysokými počty opakování a s lehkou váhou, aby kvadricepsy maximálně naplnili krví. Jiní používají těžší váhy s cílem předunavit přední stranu stehen, aby nemuseli při následujícím základním cviku, jako jsou dřepy, legressy, již používat tak těžkou zátěž. Ovšem slyšel jsem také varování, že předkopávání a těžké váhy jsou "smrtelná" kombinace pro kolena. Jaký je tvůj pohled na tento problém?

Odpověď: Já jsem nikdy při předkopávání nepoužíval těžké váhy. Není neobvyklé, že jsem tento cvik zařazoval dvakrát v rámci jednoho tréninku. Nejprve na začátku tréninku nohou na rozehřátí kvadricepsů a kolen, pochopitelně s lehkou váhou a vyššími počty opakování (kolem 15). Po absolvování těžkých základních cviků, tedy dřepů, legpressu či hacken dřepů, jsem zařadil předkopávání podruhé, abych kvadricepsy, jak se říká, dorazil a maximálně je vyčerpal. Ale ani v tomto případě jsem nepoužíval těžké váhy. Věřte mi nebo ne, nikdy jsem neudivoval ostatní v posilovně nějakým impozantním sloupcem cihliček při tomto cviku. Samozřejmě každý stroj je jiný, ale jenom zřídka váha cihliček přesáhla 70 kg. Jak jsem se zmínil již v předchozí odpovědi, tak jsem v počátcích mé kariéry měl často možnost sledovat při tréninku Paula "Quadzillu" DeMaya a neuniklo mi, že ani on nepoužíval při předkopávání těžké váhy. To vychází z charakteru tohoto cviku, který je jednokloubový, izolovaně působící na kvadricepsy, a tak není v žádném případě vhodný pro tvorbu svalové hmoty s velmi těžkými váhami. Pro tento účel jsou dřepy, legpressy a hacken dřepy coby základní cviky mnohem vhodnější. Na co ovšem byste si měli dávat pozor, tak to je konstrukce stroje. Velmi důležitá je osa otáčení, která musí pomyslně procházet středem kolenního kloubu. Opěrné válce musí být nastavené tak, aby se opíraly o holeně těsně nad ohybem chodidla - ne výše, protože tím byste zkracovali páku pohybu. Samozřejmostí je mírný sklon posezové desky směrem dozadu, to umožňuje větší protažení kvadricepsů ve spodní poloze, protože v kolenním kloubu je ostřejší úhel.

Je důležité vážit potraviny?

Otázka: Domníváš se, že je bezpodmínečně nutné vážit vše, co člověk během předsoutěžní diety konzumuje, aby měl zcela přesné povědomí o tom, kolik přijme kalorií a kolik gramů bílkovin, sacharidů a tuků? Ptám se proto, že to již mnoho let nedělám, ale vždy, když jsem se připravoval na závody a lidé se mě na to ptali, tak jsem je celkem šokoval tím, že neznám přesné množství živin, nýbrž je jenom odhaduji. Pro mě zjevně tento přístup funguje, protože jsem se vždy dostal do potřebné formy. Jak je tedy důležité znát přesně všechny tyto hodnoty?

Odpověď: Já to považuji za důležité především v prvních soutěžních letech, než člověk získá potřebné zkušenosti. Ovšem ještě lepší je vážit potraviny a počítat živiny vlastně neustále po celou dobu kariéry. Já jsem to dělal celá dlouhá léta a nyní mi stačí se podívat na porci jídla, abych celkem přesně odhadl, kolik kalorií, bílkovin a ostatních živin obsahuje. Přesto jsem měřil a vážil vše, co jsem snědl, protože jsem perfekcionista. Ať již jsem vítězil, nebo prohrával, chtěl jsem si být jist, že jsem udělal maximum pro to, abych byl nejlepší a neponechal to náhodě. Pokud jsem nebyl zrovna na cestách, tak jsem si vždy veškeré jídlo připravoval doma a vařil jsem si (jako to dělá každý, kdo bere kulturistiku vážně). Shrnuto do jedné věty, je jedno, zda jste v přípravě na soutěž nebo v objemovém tréninku, výživa je to, co rozhoduje o úspěchu nebo porážce. Proto máte, pokud možno přesně, vědět, v jakém množství živiny svému tělu poskytujete.

Přednosti bezlepkové diety

Otázka: Vím, že jsi v předsoutěžní přípravě zcela vypustil ze svého jídelníčku výrobky z pšenice a jiných zemědělských produktů obsahujících lepek. Já jsem se svojí rodinou nasadil bezlepkovou dietu a mile mě překvapilo, že u mě vymizela většina obtíží a bolest, kterou jsem pociťoval za normálních okolností v kolenou a v ramenou. Jakmile jsem ovšem přešel opět na normální stravu, která obsahuje chléb, těstoviny a jiné obdobné produkty s obsahem lepku, tak se mi bolestivost kloubů opět vrátila. Chci se tě tedy zeptat, zda ses i ty setkal s podobnými účinky, co se týče bolestí a zánětů v kloubech.

Odpověď: Upřímně řečeno, já jsem nevyřadil výrobky obsahující lepek na základě bolestivosti kloubů. A také jsem nezaznamenal žádný významný rozdíl, co se týče těchto problémů. Pokud trénujete tak tvrdě jako já tolik let, tak se bezpochyby nevyhnete celé řadě potíží, jako jsou záněty šlach a bolesti kloubů. To jsou prostě negativní doprovodné jevy, které k našemu sportu patří. Já jsem vynechal lepek z mé výživy ze zdravotních důvodů, protože mi v roce 2009 byla diagnostikována ulcerózní kolitida (zánětlivé onemocnění sliznice trávicího traktu tlustého střeva) a musel jsem brát celý rok medikamenty. Testy objevily, že jsem touto nemocí byl postižen již více než pět let, aniž bych o tom věděl. Trpěl jsem silnými bolestmi žaludku, jeho křečemi a velmi často průjmem. Pokaždé, když jsem se připravoval na soutěž, tak se tyto symptomy ještě více zhoršovaly, a dá se říci, že moje problémy vrcholily při závěrečné přípravě na Arnold Classic 2004 a při mém vítězství na Mr. Olympia 2006. V současnosti již nemám problémy řadu let. Vyřazení lepku ze stravy mi rozhodně významně pomohlo. Pokud se domníváš, že ti absence lepku pomůže s problémy s klouby a úpony a sníží tvoje bolesti v ramenou a kolenou, tak bys měl dle toho svoji stravu upravit.

Kvalitní přírůstky s tréninkovým systémem FST-7

Otázka: Stále ještě trénuješ dle FST-7 systému a doporučil bys ho pokročilým kulturistům?

Odpověď: V době mé aktivní závodní kariéry jsem tento systém příležitostně používal zvláště pro "tvrdohlavé" svalové partie, jako jsou u mě prsní svaly a paže. Ovšem tento systém jsem nepoužíval příliš často, protože v době, kdy jsem se soustředil na co největší nárůst svalové hmoty, jsem měl obavy z přetrénování. Příliš mnoho intenzifikačních technik je kontraproduktivní. Pokud bych používal tento systém stále, tak bych ještě navýšil celkový objem tréninku a tím bych si ztížil regeneraci mezi tréninkovými jednotkami. Ovšem mohu tento systém rozhodně doporučit, vždyť jeho tvůrcem je Hany Rambod, jeden z nejúspěšnějších trenérů současnosti, který i mně a Philu Heathovi pomáhal s přípravou na vrcholné soutěže. Neváhejte ho vyzkoušet, protože mnoho zkušených a pokročilých kulturistů s ním zaznamenalo velmi dobré přírůstky.

Důsledná výživa a zotavení pro svalové přírůstky

Otázka: Je mi 19 let a vím, že musím dostatečně jíst, abych rostl. Rád bych věděl, co v tomto věku mám dělat, abych vybudoval co nejvíce svalové hmoty a docílil dobrých výsledků.

Odpověď: Vše je otázka výživy. Já jsem přesně dodržoval dvouapůlhodinový interval mezi jídly, přičemž jsem se snažil o to, aby každé mělo co nejvyšší nutriční hodnotu. Velmi jsem také dbal o pravidelný a přesný denní plán. Každý den jsem vstával ve stejnou dobu a také jsem ve stejnou dobu chodil spát. Bez velkého kvanta kvalitního jídla a dostatečného zotavení nemůžete dosahovat nepřetržitých a stabilních přírůstků bez ohledu na to, jak tvrdě trénujete. Kromě toho jsem neustále pozorně sledoval své tělo, abych viděl, jak se jednotlivé svalové partie v poměru k těm ostatním vyvíjejí. Bylo mi již dříve jasné, že moje kvadricepsy doslova zastiňují ostatní svalové partie. A protože jsem nechtěl být nikdy známý jako chlapík s obskurními, monstrózními stehny, tak jsem tři roky nezařazoval na stehna nic jiného než předkopávání, abych dal ostatním svalovým partiím šanci dorovnat se stehnům. V kulturistice se hodnotí celek, slabiny jsou nemilosrdně a negativně rozhodčími posuzovány a na druhé straně silné stránky postavy nesmí být ještě zveličované.

Ztráta svalové hmoty ve stáří

Otázka: Nacházím se již ve středním věku, a tak se ptám, zdali tělo muže po čtyřicítce je schopné vybudovat svalovou hmotu, nebo třeba také jen dříve získanou svalovou hmotu obnovit. Věříš, že skutečně existuje biologický základ pro to, že je to v tomto věku obtížnější? Zdá se, že i přes dobré hormonální podmínky je náročnější svalovou hmotu získat či jen udržet ve věku nad 40 let. Je dosti nápadné, že mnoho kulturistů kategorie masters, a to přinejmenším na regionální úrovni, ztrácí svalové objemy, a to především v oblasti stehen.

Odpověď: Nohy jsou zpravidla první partií, která přichází o svalovou hmotu v procesu stárnutí. Hmota se prostě začíná celkově ztrácet, přičemž si myslím, že se více jedná o ztrátu svalové plnosti a hustoty než o samotnou svalovou hmotu. Tyto změny pociťuji pomalu, ale jistě i já sám na sobě. Zvláště síla, především ta explozivní, se snižuje, ale nemůžeme kolo času otáčet zpět. Ovšem neplatí to ve stejné míře pro všechny, protože velmi záleží na tom, v jakém věku kdo začal trénovat. Ten, kdo začínal s kulturistikou jako teenager a má již mnoho let tréninku za sebou, je v jiné situaci než ten, kdo začínal po dvacítce, neřkuli po třicítce. Pokud začnete až v tomto věku, tak ve čtyřiceti můžete udržet více svalové hmoty než ten, kdo začal s tréninkem mezi šestnáctým a osmnáctým rokem. (Právě takovým příkladem kulturisty, který začal závodit až ve čtyřiceti, je mnohonásobný mistr republiky masters Ivan Horáček a ve svých 76 letech se připravuje na svoji další, již těžko spočítatelnou nejvyšší soutěž, a to s postavou, kterou by mu mohli závidět o dvě generace mladší cvičenci, pozn. autora) Ať jsou příčiny ztráty svalové hmoty v průběhu stárnutí jakékoliv, tak se musíme smířit s tímto nevratným procesem. Nikdo přeci nemůže zůstat věčně mladý a vypadat fantasticky.

Foto:
Instagram.com/jaycutler