Včera jsem jedl… Andrea Čellárová, bikiny fitness (764 kcal)

Včera jsem jedl… Erik Šmíd, kulturista (4125 kcal)

Bez stravy není regenerace a bez regenerace není výkon. Proto Vás v této sérii seznámím s jídelníčkem sportovců rozličných odvětví, v nichž využívají činku, ať už jako primární nástroj, nebo jen jako doplněk. Mé zadání pro ně bylo jednoduché: "Napiš mi, co jsi jedl, a chci, abys byl stoprocentně upřímný."

Mimo tréninkové vlogy jsou asi ze světa fitness nejpopulárnější "All Day of Eating" videa, kde nám sportovec ukáže, co celý den jí. Já Vám to chci poskytnout v textové formě, takže si to můžete přečíst třeba v autobuse za pár minut a nevyplácat si data.

Před pár týdny jsem byl osloven slovenským trenérem Jankem Megou, jestli by bylo možné prezentovat na našem webu jeho úspěšnou závodníci v kategorii bikiny fitness Andreu Čellárovou. Rád jsem toho využil a zařadil ji do svého seriálu jídelníčků atletů. Jsem rád za každého, kdo místo aby si stěžoval na nedostatečný zájem, sám iniciuje svou propagaci, a tak jsme to pro Vás "spáchali".

Představení Andrey Čellárové

[Text: Andrea Čellárová] Sport je mi blízký odmala, a protože jsem odedávna řešila stravu a jako snad každá žena chtěla i dobře vypadat, tak jsem začala cvičit. Jsem ten typ, který se potřebuje stále učit něco nového, a klasické internetové vědomosti mi už v jednu chvíli nestačily. V tu dobu jsem si udělala trenérský kurz a během studia mi jeden z lektorů navrhl soutěžení v bikiny fitness. Patrně ve mně viděl predispozice. Asi tenkrát netušil, co tím způsobí… Ta myšlenka se mi dostala do hlavy, a tak jsem si v Žiaru nad Hronom, tedy městě, kde jsem tehdy pár měsíců žila a nikoho tam neznala, začala hledat trenéra.

Tak jsem se dostala do Iron Gymu, kde jsem poznala svého současného trenéra Janka Megu. O cvičení a stravě jsem už ledacos věděla, ale samotná příprava pro mě ještě byla velké sousto. Takže jsem byla, a stále jsem, vděčná za svého trenéra. S Jankem jsem už nepřetržitě pomalu čtyři roky, nehledě na to, jestli je příprava, nebo ne, protože příprava není jen těch pár týdnů před soutěží. Řešíme spolu všechno z tréninku i stravy. Mám v něj plnou důvěru a myslím si, že díky němu se stále dokážu zlepšovat. Janko je velmi vzdělaný a zkušený profesionální trenér, a když někdy nenacházím motivaci, tak on mi ji vždy pomůže najít.

Soutěžit jsme začali ve federaci IFBB, kde se mi během tří let nepodařilo pořádně prorazit. Nejlepší umístění bylo třetí místo na Dynamic Cupu v Dolném Kubíně v roce 2022. Potom jsem absolvovala ještě další dvě soutěže v této federaci s umístěním na devátém a dvanáctém místě. Už dávno jsme tou dobou uvažovali o změně federace a komentáře a zprávy od cizích lidí, že se připraveností a vyrýsovaností o mnoho víc hodím do federace NPC, nás v tom utvrdily a mně osobně dodaly odvahu.

A tak když se letos konala první regionální NPC soutěž u nás na Slovensku, ani na okamžik jsme neváhali a vše vyšlo nad má očekávání, která jsem po tolika neúspěších neměla skoro žádná. Z Grand Prix 365 by EVLS v Trnavě jsem si odvezla zlato ze své výškové kategorie a celkové vítězství mi uniklo jen o vlásek. Když jsem později viděla fotky a záznam z pódia, hned jsem věděla, že tohle je přesně pro mě. Pózing, míra připravenosti a proporčnost vyžadované v NPC mi maximálně sedí a vrátilo mi to motivaci a chuť závodit, pořád se zlepšovat a nebát se ukázat o trochu více svalů a vysušenosti, které jsem tolik obdivovala u světových závodnic. A protože forma byla už v Trnavě velmi dobrá, tak jsme se rozhodli ji ještě zlepšit a zkusit mnohem větší soutěž.

Následovaly polské závody Battle of Champions, kde jsem se přihlásila do několika kategorií, konkrétně beginners, novice a regionals. Ve všech jsem zvítězila a to samé se mi podařilo i v souboji o absolutní vítězku. Soutěžila jsem i v Pro Qualifier, kde byla možnost probojovat se mezi ty nejlepší. Tam jsem skončila druhá ve své výškově kategorii, a tak mi souboj o absolutní vítězství, a tedy i Pro karta, o kousek unikly. Byla jsem však nesmírně šťastná už z prvních vítězství, byl to neuvěřitelný pocit zadostiučinění, když jsem vyhrávala v obrovské konkurenci po předchozím období plném porážek.

Odvodnění i cukrování jsem absolvovala v Polsku a formu před soutěží jsme s Jankem kontrolovali několikrát denně, protože už v Trnavě jsme viděli, že připravenost soutěžících je v NPC perfektní. Ale stejně tak i soutěžní kultura a celková organizace NPC klání je absolutně neporovnatelná se soutěžemi v domácí IFBB.

Z Polska jsem si tak odvezla pět krásných ocenění a opět obrovitánskou chuť soutěžit. Uvědomila jsem si pravdivost všech motivačních citátů o tom, jak se není třeba vzdávat, a že i když stokrát spadneš, ale i postoprvé vstaneš, tak budeš vítězem.

Andrea Čellárová - rozhovor o přístupu k výživě

V jaké fázi přípravy se aktuálně nacházíš?

V těchto dnech právě začínáme s trenérem řešit data soutěží, které jsou pro nás reálné. Makám na sobě po celý rok, aby následná příprava mohla být pozvolná. Mimo přípravu, když to názvu oblíbeným spojením "off season", pro mě povolení v režimu znamená, že se snažím mít trochu více volna od tréninku, ale to je u mě právě problém. (smích) Naopak díky větší energii zařazuji i těžší tréninky a celkově si cvičení mnohem více užívám a snažím se z něj vytěžit co nejvíce. Co se týká stravy, tak mimo přípravu měním hlavně množství. Mám ráda rozmanitou stravu, a tak se snažím pocitově dopřát tělu, oč si žádá. Nejdůležitější je pro mě pořádná regenerace, protože energie je pro mě nejvzácnější komoditou. Většinou cvičím až večer po deseti hodinách v práci a občas toho mám až až.

Je tebou zmíněný jídelníček standardem posledních týdnů?

Jídlo, které Vám popisuji, jím povětšinou i v předsoutěžní přípravě. Proto nemám moc ráda pojmenování "off season", protože jako sportovkyně si neumím představit jíst drasticky jinak, když se začnou blížit závody, a to nejen kvůli zdraví, ale i proto, že vím, jak těžké je vybudovat i udržet svalovou hmotu a jak podstatné je jídlo v celém tom procesu. Prošla jsem si několika přípravami a shodit kila z nerozvážného tláskání se, není nic jednoduchého. Nevadí mi tak, že si nedám hranolky se smaženým sýrem. Ne, že bych na něj občas neměla chuť, jen jsem si vědoma, co jsem pro svůj progres musela udělat, a tak nevidím význam v jídlech, která nemají dostatečnou výživovou hodnotu. Jak už jsem řekla, tak jídlo miluji a dokážu nad talířem sedět hodinu a vychutnávat, nejvíc však dbám na kvalitu surovin. Vždy si tak hlídám dostatek bílkovin a rozmanitost stravy.

Jak moc důkladně počítáš makroživiny nebo kalorie?

V přípravě počítám absolutně všechno. Nesmím nic navíc nebo míň, než jsme domluvení s trenérem Jankem. Neponechám nic náhodě, na soutěž jdeme jen s vědomím, že jsme udělali maximum. Když mám "volné dny", tak si hlídám dostatek bílkovin. Jinak úplně všechno nepočítám, ale mám už vybudovány solidní odhad od oka.

Jak často si dopřeješ volné jídlo?

Ani nevím, co si pod tím pojmem představit. (smích) Zdravý životní styl mi byl blízký dávno předtím, než jsem začala soutěžit. Už tenkrát jsem si vařívala zdravější a plnohodnotnejši verze běžných jídel. Pokud vím, že soutěže jsou ještě v nedohlednu, tak se zmrzliny nebojím, ale je to spíše sporadicky. Po soutěži se samozřejmě nevyhnu klasické "přežíračce" a i nějaký ten koláč padne. Taková jídla jsou pro mě však mnohem více zdravotní komplikací než jen požitkem.

Snažíš se předcházet problémům s trávením? Popřípadě jak?

Bohužel jsou to právě trávicí potíže, kvůli kterým řeším každé jídlo, které sním, a to celoročně, soutěž nesoutěž. Bez kvalitních probio a prebiotik, různých enzymů a i klasického jablečného octa se neobejdu. Ale v první řadě je to složení stravy, na které musím dbát. Jsou dny, kdy nejsem schopná pozřít nic. To je pro nás sportovce stejný problém jako jíst nezdravá jídla. Nejednou mi to zkomplikovalo přípravu, leckdy jsme dokonce celou soutěž zrušili.

Nejoblíbenější fit jídlo a nejoblíbenější cheat?

Teď se mi vysměješ, ale já prostě miluji kuře s rýží. Takže klasické předsoutěžní kuře s rýží, tuňák s rýží nebo cokoliv s rýží se u mě najde celoročně. K tomu palačinky z bílků a proteinu potřené tvarohem jsou klasikou, kterou bych jedla dokola. A nejoblíbenější cheat? To budou asi tučnější věci jako tatarák, sushi s lososem (zase ta rýže), popřípadě oříšková másla, proteinové tyčinky nebo jen obyčejné rýžové polomáčenky v čokoládě. To za cheat meal považuji, protože to není zrovna pětihvězdičkové jídlo, ale má to alespoň solidní výživovou hodnotu, takže když to sním, tak se svět nezhroutí.

Jsou potraviny, které vůbec nejíš, a proc?

Snažím se co nejvíce vyhýbat jednoduchým rafinovaným cukrům a umělým sladidlům, aspoň v rámci možností. Stejně tak jsem už dávno vyřadila klasické potraviny z mouky právě kvůli zmíněným zdravotním komplikacím, které jdou ruku v ruce s trávicími těžkostmi a různými intolerancemi i dalšími projevy, jako jsou akné, bolesti hlavy a podobně. Pokud bych neměla tyto problémy, tak jsem byla vychován ve stylu "sněz, co nesní tebe". (smích) Takže nemám žádné jídlo, které by mi vysloveně nechutnalo a nesnědla bych ho.

Poznámka Petra Poláka

U tohoto extrémního jídelníčku je více než kdy jindy potřeba připomenout, že se jedná o ukázku z jednoho konkrétního dne, vytrženou z kontextu ostatních běžných dní. Jídelníček je reálnou ukázkou stravy z jednoho určitého dne v přípravě na soutěž jedné konkrétní bikiny fitnessky. Vše je uvedeno jen pro zajímavost, nedoporučuji následovat.