Radim Řezáč je aktuálně závodníkem volných federací. Neobyčejně obyčejný chlapík
s nohama na zemi, který díky velkým snům a tvrdé disciplíně došel od pohárových soutěží v ČR až k profi kartě na mezinárodních soutěžích. Jak to celé začalo, jak kulturistiku Radim vnímá, jaké má za sebou úspěchy, kolik dokáže ujíst
kalorií v nabírací fázi, kolik měl před závody a jaké má plány do budoucna? To vše se dočtete v
rozhovoru.
Radime, vítej ve svém prvním rozhovoru pro Ronnie.cz. Zkus se čtenářům představit.
Zdravím čtenáře a děkuji za příležitost přispět do online světa kulturistiky.
(úsměv) Jmenuji se Radim Řezáč a jsem závodníkem v kategorii klasická kulturistika a
classic physique. Chlápek z maloměsta s velkými sny, co kulturistiku živí z obyčejného průměrného zaměstnání 7 - 16, ale mám i nějaké spolupráce jako trenér. S fitness životním stylem jsem začal před 10 lety a se závodní kulturistikou asi před 5 lety, kdy jsem v sobě objevil jakýsi
"talent" nevzdávat se a dřít až do konce.
Co tě přivedlo ke cvičení a k závodění?
Začal jsem ve 20 letech, kdy jsem měl dost své váhy 75 kg na výšku 188 cm. Byl jsem jak lunt, slabý, neatraktivní. Rozhodl jsem se stát více chlapem a ihned oslovil místního kondičního trenéra, se kterým jsem následně spolupracoval asi 3 roky. Za tu dobu se mi povedlo docela dost nabrat, zesílit a splnil
jsem tak svůj první cíl. Cca rok nato jsem v práci poznal trenéra ze Zlína, který mě pozval na společný trénink a po něm prohlásil:
"Nechceš zkusit pódium? Podle mě máš talent." A tak jsem nastavil nový cíl a začala závodní cesta.
A měl pravdu? Máš talent? Jaké jsou tvé dosavadní úspěchy?
Neměl. (smích) Nemám talent nabírat hmotu a ani ji snadno vysekat. Vše si musím vydřít do posledního detailu, ale v tomhle asi určitý talent mám, že umím udržet 100% disciplínu, dřít jak kůň a nepolevovat ani v těch nejtěžších dnech. Těžké dny jsou vlastně nejlepší, to se rodí mistři.
(úsměv) A to mě vede ke zmíněným úspěchům. Je jich více, ale kdo by to vše četl, že jo.
(smích)
Tak tedy alespoň přehled těch nejlepších za poslední dva roky:
- WABBA World Championship 2023 - 3. místo v PRO classic bodybuilding
- WABBA World Championship 2023 - 1. místo v classic bodybuilding over 180 cm
(mistr světa + zisk profi karty)
- PCA Hungary 2023 - 3. místo v classic bodybuilding over 175 cm
- WABBA Hungary 2023 - 3. místo v open bodybuilding over 180 cm
- WABBA Hungary 2023 - 2. místo v classic bodybuilding over 175 cm
- PCA Hungary 2022 - 3. místo v classic bodybuilding over 175 cm
- Mistrovství ČR 2022 (IFBB) - 1. místo v klasické kulturistice nad 180 cm (mistr ČR)
- Mistrovství Moravy a Slezska 2022 (IFBB) - 2. místo v klasické kulturistice nad 180 cm, 3. místo v classic physique
Profi karta? Takže jsi už profík? Můžeš čtenářům popsat, co znamená PCA a WABBA a proč závodíš zrovna
v těchto federacích?
Jasně, už to sekám jako profík. (smích) Ale kromě toho, že mám prize money, se vlastně nic nezměnilo. WABBA a PCA jsou volné federace působící v Evropě, ale i celosvětově. Tady jsem následoval svého trenéra Luboše Chládka, který stojí za všemi zmíněnými starty. Pokud by někoho zajímalo více informací o volných federacích, tak Luboš má na webu rozhovor, kde to hezky popisuje. Největší motivací
v těchto federacích jsou asi prize money i na vybraných amatérských závodech, nemalé investice
organizátorů do závodiště, nízké náklady na start a taky, že přijde konkurence.
Závodník tam nezaplatí devět tisíc za boj ve dvou nebo ve třech lidech, kde si vlastně
"kupuješ medaili". Nic proti ničemu, ale bohužel IFBB upadá a NPC je pro mě zatím passé. Dohromady mám za sebou 13 závodních startů. Pár závodů jsme s Lubošem odjeli i spolu a byl pro mě zážitek sledovat profíky, jak se rvou o absolutku. No, nečekal jsem, že se brzy budu rvát taky. Ale i taková myšlenka v hlavě samozřejmě byla.
Vrátím se teď k tomu talentu. Talent tedy mít musíš, když jsi zvládl vybojovat
profi kartu, nebo ne?
Jak už jsem zmínil, můj talent je tvrdá disciplína a neústupnost. Schopnost tomu dost obětovat, odříkat si a být denně konstantní, hlavně ve stravě, kde se často láme chleba. Ale jeden dar od přírody přeci mám,
a to dobrou genetiku, co se hezkých tvarů týče. Symetrie a "X" tvar mi dost hrají do karet právě v kategorii
klasická kulturistika.
Lámání chleba při stravování? Jak vypadá takový tvůj jídelníček? A co třeba tvé oblíbené fit jídlo a cheat jídlo?
Jsem zastánce konstantního stravování, kdy každý den vypadá docela stejně. Zažívání vám za to poděkuje. Dále si hodně hledím mikrobiomu, takže má jídla obsahují dost celozrnných produktů, vlákniny, prebiotik i probiotik a co nejméně
průmyslově zpracovaných potravin. Když vše klape, jak má, tak v nabírací fázi mám i 6000 kcal denně.
Ale to by byl dlouhý článek, o tom třeba příště, pokud mi redaktoři ještě dovolí
"se vykecat". (smích).
Fit jídlo - užívám si obědy, které obsahují pohanku, jáhly, rýži, lněný olej, zeleninu, sardinky a drůbeží nebo hovězí maso. Ale moje topka je rozhodně večer před spaním mix kefíru, tvarohu, kaseinu a vlašských ořechů (v létě z toho dělám zmrzlinu), v nabírací fázi tam mám
i borůvky a ovesné vločky a to je teprve "echt gold". Cheat jídlo - nejspíš to bude sushi, ideálně running, kde se člověk narve po víko (smích), nebo pak různé Asie a rozhodně zmrzlina, ideál mix ovoce a čokolády.
A o tom lámání chleba? Setkávám se s tím, že lidi chtějí formy jak víno, ale třeba zrovna to víno neodmítnou. (smích) Kolikrát nevydrží ani týden tvrdé diety, natož
pak týdny. Zažil jsem i dny. Tak znovu napíšu, konstantnost je v tomhle sportu klíčová, ale to lidi jako trenér nenaučím, to si musí sami nastavit v hlavě.
Pak nebude docházet k "podvádění", kde nepodvádí jen mé vedení, ale hlavně sebe, svou vůli.
Vlastně celý tenhle sport je o hlavě. Hodně se mi lidi diví, že dávám
poloviční dávky pre-workoutu. Ptají se: "Proč jen poloviční?" Odpovídám: "První
polovinu mám v shakeru, druhou polovinu v hlavě."
Jaké jsou tvé další plány a cíle v kulturistice?
Určitě bych si rád dal svůj profi debut, i když oficiálně už jeden za sebou mám, byl ještě ten samý den večer, co jsem vyhrál profi kartu. Jednoduše jsem po výhře lehl zpátky na zem vedle Luboše a společně jsme asi 5 hodin poleželi, dokud nebyl čas pro profíky. Ale
jako svůj pravý debut beru až další soutěž a možná bude dřív, než by kdokoliv čekal. Plány byly po jarní sezóně si
"odpočinout", nabrat maso a následně se porvat o výhru v profi, ale to bych
nebyl já, kdybych si dal "voraz". (smích) Alespoň roční nabírací fáze o 6000 kcal (oproti
předzávodním 2500 kcal), jak je u mě standard, střídaná mini-cuty pro udržení citlivosti na inzulín, by mi určitě prospěla, ale na to se teprve prostor najde. Teď, pokud vše klapne, jak má, překvapím rychlostí
profi debutu asi i sebe. (smích)
Radime, moc ti děkujeme za nahlédnutí do tvého života kulturisty, přejeme ti úspěchy v
profi divizi a i v osobním životě.
Já moc děkuji za rozhovor. Snad to nějaké čtenáře namotivuje, že i průměrný smrtelník může dosáhnout velkých snů, pokud si nastaví správné a reálné cíle.
