Jakuba Čechovskoj
Budoucí zápasník a cirkusový silák
Jakov Avraamovič Čechovskoj (nebo Čechov), později Jaša, Jakuba, Jakob, se narodil 30. prosince 1879 v běloruském Grodnu, ležícím na řece Němen poblíž hranic s Polskem a Litvou. V roce 1868 zde žilo 24 tisíc obyvatel a země náležela do Ruského impéria. Jako student střední školy si díky učiteli Jerofejevovi zamiloval gymnastiku a vzápětí cirkusové siláky. Natahal proto domů obchodnická závaží (buliny, girji) a trénoval podle brožury prof. Maurice Klose
Cvičení s činkami. Brzy jej po celém městě uznávali jako předního atleta, zvláště když předváděl cvik kolotoč se dvěma a později čtyřmi kamarády na tyči položené přes ramena. Otec Avraam Michajlovič a matka Jelizaveta Vladimírovna chtěli mít ze syna advokáta, ten však v roce 1898 nastoupil jako dobrovolník k husarskému pluku v Grodně. Vedle pravidelného vojenského výcviku Čechov trénoval na hrazdě, bradlech a kruzích, ale nejvíc využíval tradiční ruské koule s uchem. Na husarském festivalu
Holguin dne 11. července 1899 všechny udivil tím, že zvedl z podřepu rameny 400kg koně a procházel se s ním po cvičišti.
Sám Čechovskoj byl představitelem technického stylu zápasu. Lze říci, že mezi borci do roku 1917 byl jedním z těch, kdo se nejvíc přibližovali klasickému způsobu sportovního zápasu. Neryčel jako zvíře, nepředváděl divoké vášně, neskákal jako opičák, nýbrž demonstroval rozličné typy chvatů. Aby bylo učiněno zadost spravedlnosti, Čechovskoj sice bojoval s šampióny tehdejší žíněnky I. Poddubným, G. Lurichem, I. Šemjakinem, A. Abergem a Stanislawem Zbyszko-Cyganiewiczem, nicméně nikdy se nestal zápasníkem světové úrovně. Pravda, nebyl ani posledním. Zato byl nepřekonatelným mistrem v práci se zátěžemi a stál v jedné řadě s Němcem Carlem Absem, Augustem Parisem z Francie a dalšími. Jeho silácké show lze označit jako atletické hry, veřejnou demonstraci síly a možnost ustavit další rekord.
- V manéži vzal do každé ruky po třech 32kg bulinách (= 96 kg v jedné ruce), vyhazoval je střídavě do vzduchu a jednu po druhé chytal na hrudi.
- Čtyřicet lidí mu přes ramena ohýbalo šestipalcové kolejnice a celkový tlak od nich byl odhadnutý na 2,5 tuny.
- S opřenými chodidly udržel za lano automobil, který se nemohl rozjet.
- V zápasnickém mostu držel na nohách, bocích a hrudi až 10 mužů, v napnutých rukách měl 140kg činku a to celé vážilo na 9 metráků.
- Vleže na zemi podepíral na prsou desku, po níž přejela tři malá auta s 20 pasažéry nebo nastoupil celý hrající orchestr s 35 hudebníky o váze až 2400 kg.
Vysoký byl tak akorát - 180 cm, vážil 125 kg, krk měl 52 cm, biceps 50 cm a hrudník skoro 140 cm.
Držení jednou paží
Nastaly vánoční dny roku 1913. Centrem oslav Vánoc v dorevolučním Petrohradu byla Michajlovská manéž, později přestavěná na zimní stadion. Do tohoto největšího krytého sálu ve městě se vešlo několik tisíc lidí a konaly se zde cyklistické závody, zápasy a vzpěračské přebory. Publikum se skládalo z dělníků a sloužících, úředníků, studentů a vojska. Stěny zdobily barevné panely a vlajky, na jedné straně hrály orchestry a na pódiích probíhala vystoupení. O vánocích roku 1913 tady uspořádali mezinárodní soutěž v těžké atletice. Mimo soutěž startovali také profesionálové, předsedou jury byl hrabě Grigorij Ribeaupierre (1854 - 1916), prezident petrohradské atletické společnosti. Mezi profesionály vynikal Alexander Schneider, jenž na sobě podepíral most a nechal se přejet automobilem. Silák Kornilov zvedal kotvu s řetězem a držel ji na úrovni ramene jako lehoučký dámský deštník. O silvestru Petersonovi říkali, že jestli nezvedne kotel vážící 1280 kg, tak jen proto, že neprojde dveřmi cirkusu! A Čechovskoj jim hodlal být důstojným soupeřem.
Čísla s kotlem a automobilem se nekonala, zato siláci ohýbali kolejnice, lámali podkovy, trhali řetězy a Kornilov zvedl svou kotvu. Všichni čekali, co předvede Jakuba, a ten zvolil zvedání živé váhy. Vyšel na pódium a řekl:
"Prosím, aby ke mně přišlo šest lidí."
"Co s nimi budete dělat?"
"Zvedat."
"Všech šest?"
"Ano."
"Promiňte, ale Lurich zvedl jenom pět lidí."
"A já, opakuji, zvednu šest!"
Na plošinku přišlo šest vojáků granátnického pluku, širokoramenných chasníků s mohutnými hrudníky. Jakuba je natlačil k sobě, ovinul pod pažemi dlouhým koženým řemenem a zkusil, jestli lidský svazek dobře drží. Pak se naklonil na jednu stranu, vsunul pravou ruku pod řemen, narovnal se a živá váha byla nad hlavou. Udělal kolečko kolem arény, potom druhé. Diváci viděli, jak se silákova paže chvěje námahou, ale nepovolila. "Bravo!" vykřikl Ribeaupierre. "Fenomenální! To ještě nikdo nedokázal! Novým rekordmanem je Jakuba Čechovskoj!" A položil silákovi přes rameno vzácný zlatý pás.
Počkejte okamžik. Mám tady hodně podobné příklady z historie.
- Kanaďan Arthur Dandurand, silák ze 20. let 19. století, nesl činku o váze 181,6 kg na napnuté paži nad hlavou na vzdálenost 30 metrů. Tady nikdo nemohl popřít fakt, že činka je viditelně ve vzduchu.
- Eugen Sandow zase držel na jedné paži koně vážícího 270 kg, nicméně prý šlo o poníka a snad pouze 160 kg. To je podstatný rozdíl, při tom značná část váhy zvířete stejně ležela na krku a ramenech siláka.
- V roce 1912 kočoval po Ruské říši silák Samuel Gringauze. Mimo jiné zvedal jednou rukou nad hlavu tři muže do váhy 245 kg.
- Britský specialista Thomas Inch udržel jednou paží váhu 188 kg - činku a dva muže.
- Zvedání neboli držení lidí na jedné paži nad hlavou dělal rovněž ruský zápasník
Dimitrij Martynov při exhibicích v Americe v roce 1923. Dost zvláštním stylem takto držel tři chlapy.
- Až pět mužů držel a nesl na jedné paži "Král činek” P. F. Krylov (cca 1895).
- Paul Trappen, německý silák a vzpěrač, zvedal tři muže s uvedenou váhou 410 kg.
- Anders Andersson ze Švédska, zvaný "Hrozný Švéd," držel při exhibicích v USA na jedné paži tři až pět mužů (cca 1900). Budeme-li počítat váhu jednoho muže jako 67 kg, potom nesl 200 kg až 335 kg.
- Zápasník Ivan Šemjakin nosil na jedné paži pět drobnějších mužů.
- Slovutný Georg Lurich udržel na jedné paži pět mužů. Část váhy (jak velká?) spočívala na jeho ramenech a zádech, muž vlevo na foto vypadá, že stojí na stupínku. Zatímco celková váha Lurichových pěti mužů je brána jako 317 kg, Čechovových šest mužů údajně vážilo kolem 400 kg. Lze tomu věřit? Pokud pět mužů mělo 317 kg, byla průměrná váha jednoho asi 63,5 kg. Podobně šest mužů vážících 400 kg dává průměr asi 67 kg. Tak málo tehdy vážil širokoramenný chasník?
Lurich vyrazil jednou paží 121kg činku, což Čechov zajisté nedokázal. Můžeme též předpokládat, že by Lurich dokázal udržet na zvednuté paži 170 - 180kg činku, což zhruba odpovídá třem mužům. (Ano, v říjnu 1899 v Aslebenu Lurich zvedl nad hlavu na popruhu na malíčku tři muže vážící 222,5 kg plus 82,35kg závaží ve druhé ruce.) Pokud asi 50 % celkové váhy pěti mužů (159 kg) leželo na jeho těle, pak mohl snadno udržet zbytek. Mnohem robustnější Čechov převážil Luricha o 40 kg, tlakem ve stoji zvedl 134 kg a uměl podepírat velké váhy, ovšem mohl skutečně nést na jedné paži 400 kg, nebo snad dokonce 440 kg?
Podle odborníků to není možné, tak co s tím provedeme? Dnes už nic, nicméně věc to je zajímavá…
Víte, že...
