Reklama:
VÝPRODEJ: Proteinové palačinky za 11 Kč
...nebo proteiny od 14 Kč a další! Více zde.

Nejúspěšnější československý kulturista první poloviny 70. let Ladislav Kléri slaví osmdesátiny! (II.)

9.861 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Nejúspěšnější čs. kulturista první poloviny 70. let Ladislav Kléri slaví osmdesátiny! (I.)
31. října jsme si připomněli kulaté osmdesáté narozeniny pětinásobného mistra Československa v letech 1969 až 1973 Ladislava Klériho, který se do dějin kulturistiky zapsal také jako náš první oficiální reprezentant na mistrovství světa a Evropy. V prvním díle článku jsme si nastínili, kudy vedla jeho cesta ke kulturistice, a podívali jsme se na jeho soutěžní úspěchy, ve druhém pokračování se více zaměříme na Lacův přístup k výživě i tréninku a podíváme se také na jeho další životní peripetie.

Charakteristika tréninku Laca Klériho

Tréninkové plány Laca Klériho vypracovával jeho trenér MVDr. Alexander Bačinský a on se na něho bezvýhradně spoléhal. A dělal dobře, protože těžko bychom v té době nalezli u nás v Československu většího odborníka na metodiku tréninku.

Mistrovství Československa 1970, vítězové kategorií - Bohumil Divílek (muži do 173 cm), Miloš Šnajdr (junioři nad 173 cm),
Boris Plintovič (junioři do 173 cm), Ladislav Kléri (muži nad 173 cm)

Objemové období s ohledem na skromné vybavení posilovny VSS Košice obsahovalo hlavně základní cviky s velkou činkou, a to čtyřikrát týdně, mimo středu a víkendy. Svalové partie měl rozdělené takto: trénink A (pondělí, čtvrtek) - prsa, biceps, stehna, břicho, trénink B (úterý, pátek) - záda, ramena, tricepsy, lýtka a rovněž břicho. Na každou svalovou partii zařazoval obvykle tři cviky, a to v objemu s počtem opakování 5 až 8, v rýsovacím jejich počet pouze mírně zvyšoval na 8 až 12 a zároveň počet tréninkových dnů ze čtyř na šest a každou partii procvičil třikrát za týden. Každý jeho trénink obsahoval celkem zhruba 80 sérií, které zvládl za dvě až tři hodiny. Charakteristickým rysem jeho tréninku bylo vysoké tempo, kdy přestávky mezi sériemi zkracoval na minimum. "Nevzpomínám si, že by se mnou za ty celé roky dokázal někdo držet při tréninku krok. I silově podobně disponovaní kolegové moje tempo tréninku prostě neudýchali…" A s úsměvem a nadsázkou dodává: "Příčina mojí intenzity tréninku byla i čistě pragmatická, prostě jsem potřeboval stihnout večerní vlak domů do Perína."

Dalo by se očekávat, že vysoký objem tréninku (který byl ovšem v té době normou) a pouze nezbytně nutné přestávky mezi sériemi na vydýchání neumožňovaly Klérimu používat velké váhy činek. Opak byl ovšem pravdou! Posuďte sami. Jeho dominantní svalovou partií kromě břicha byly nohy a domnívám se, že v první polovině let sedmdesátých neměl v rozvoji této partie konkurenci. Vždyť při tělesné váze 105 kg dokázal dřepnout 260 kg bez bandáží jenom se vzpěračským opaskem a v tréninku cvičil 5 až 6 opakování s vahou 220 až 230 kg. Ovšem horní polovina těla zpočátku jeho kulturistické kariéry zaostávala, a tak bylo jeho prvořadým úkolem dorovnat tuto disproporci. Tento nepoměr, který se projevoval i silově, se mu vymstil hned při jeho vstupu na pódia v roce 1968 na mistrovství Československa, kdy neměl problémy se silovým limitem u dřepu vpředu, ale právě při bench-pressu, kdy ho nesplnil, a proto nemohl pokračovat v soutěži… Ovšem na svých nedostatcích rychle zapracoval a nejenom v bench-pressu se pronikavě zlepšil, a tak jeho výkon 167,5 kg rozhodně není možné považovat za podprůměrný, přestože se na sílu nezaměřoval a považoval ji za pouhý vedlejší produkt svého tréninku. Pokud ovšem k tomu přičteme i 310 kg v mrtvém tahu, tak se není co divit, že po konci kulturistické kariéry uvažoval i o soutěži v powerliftingu. Vždyť vše dosahoval bez jakýchkoliv speciálních pomůcek, pouze se vzpěračským opaskem.

Stravovací program Laca Klériho

No, stravovací program… Toto sousloví zní jako nadsázka v porovnání s tím, jaká byla realita. Ono se o žádný sofistikovaný přístup, o žádné radikální úpravy jídelníčků vlastně nejednalo, což bylo pro období první poloviny sedmdesátých let zcela typické. Kulturisté té doby, a to i ti nejlepší včetně Laca Klériho, se stravovali v podstatě jako "normální" smrtelníci, samozřejmě dle výživových doporučení té doby, s tím, že navyšovali množství bílkovin potřebných k růstu svalové hmoty.

Stravovací zvyklosti Laca Klériho se tedy nijak neodlišovaly od ostatních borců. Ale to nám nejlépe popíše samotný Kléri: "Důraz jsem kladl na příjem bílkovin a ostatním živinám jsme my kulturisté zdaleka takový význam nepřisuzovali. Základem pro mne tedy bylo mléko, mléčné výrobky a vajíčka. Protože jsem jezdil do práce na šestou, snídal jsem již v pět hodin, a to většinou tři míchaná vejce na cibulce, slanině či másle a k tomu chleba. V sedm hodin jsem si dal tvaroh buď nasladko s cukrem a citrónem, nebo naslano s mletou paprikou a smetanou. Kolem desáté jsem jedl šunku s pečivem a k tomu jsem si přidával zeleninu. Oběd jsem měl v závodní jídelně a asi hodinu před tréninkem jsem vypil mléko. Po tréninku jsem si dal džus, a když jsem se vrátil domů, tak jsem snědl to, co moje máma navařila - obvykle nějaké maso, ale i buchty, šišky s mákem nebo třeba kapustové karbanátky. Přes spaním jsem si dal ještě koláč s mlékem. Denně jsem vypil dva litry domácího mléka a snědl půl kila tvarohu. Doma jsme měli na zahrádce hodně zeleniny a ovoce, v období zabíjaček nebyla nouze o klobásky, šunku či slaninu. Na vesnici byla strava velmi pestrá, a protože jsem měl rychlý metabolismus, tak jsem se nemusel příliš omezovat."

No tak to byla pohodička, řeknete si, ale tito borci nedostatky ve stravě z dnešního pohledu kompenzovali maximálním nasazením v posilovně s tréninkovými objemy, které si dnes dokážeme těžko představit. Dramatický obrat v přístupu ke stravování, a to hlavně v předsoutěžním období, nastal až v éře Petra Stacha, kdy jeho maso-voda dieta znamenala posunutí výkonnosti našich špičkových borců na evropskou až světovou úroveň.

Doplňky sportovní výživy - proteinové koncentráty, gainery, BCAA, různé předtréninkové stimulanty, nic z toho tato generace kulturistů neměla k dispozici. V podstatě jediným doplňkem byly speciálně upravené pivovarské kvasnice ve formě gramových tablet, které se prodávaly pod názvem Pangamin (někteří si pro pivovarské kvasnice chodili i do pivovaru). O tom, jakou vzácností byly dnes zcela běžné proteinové koncentráty, svědčí i trochu úsměvná historka v podání Laca Klériho: "V roce 1972 na mistrovství Československa jsme všichni vítězové kategorií dostali od Bena Weidera čtyři 400gramová balení proteinů. Předepsaným dávkováním v angličtině jsem se nijak nezabýval, a tak jsem si proteinový prášek odměřoval tak, aby mi vydržel co nejdéle. Když jsem se asi za půl roku ptal vítěze juniorské kategorie Borise Plintoviče, zdali mu z toho proteinu ještě něco zůstalo, tak už dávno zapomněl, že nějaký měl. 'Spráskl' ho za měsíc, zatímco já jsem měl ještě našetřené jedno balení..."

Cena Sandow 1970, kategorie nad 175 cm - vítěz Ladislav Kléri, 2. místo Pavel Nesnídal, 3. místo Josef Skott

Když tedy Laco pověsil závodní plavky na ten pověstný hřebík, a to musím ještě jednou zdůraznit, v pouhých 31 letech, v podstatě měl ještě celý produktivní život před sebou a jistě přemýšlel, jak s ním naložit. Pracoval jako mistr odborného výcviku, ale zřejmě ho tolik tato profese neuspokojovala, aby nehledal jinou životní náplň, která by souvisela se sportem. A napomohla k tomu náhoda, kdy se na mezinárodním mistrovství Maďarska začátkem sedmdesátých let (kde, jak jinak, zvítězil) seznámil s jedním chlapíkem, který mu před výkonem v bench-pressu namasíroval záda a paže pálivou emulzí. A ejhle, činka doslova vylétla od hrudníku a on poprvé vytlačil 160 kg. To rozhodlo a řekl si, že na tom masírování něco bude… V roce 1973 absolvoval v Bratislavě masérský kurz, nejprve působil při zaměstnání u košických vzpěračů, ale protože měl s ohledem na svou fotbalovou minulost kontakty v tomto prostředí, tak nakonec na celých sedm let zakotvil jako masér u prvoligových fotbalistů VSS Košice na plný úvazek - od roku 1975. Své milované kulturistiky se samozřejmě nevzdal a působil nadále i jako trenér v oddíle VSS Košice, vždyť měl na to potřebnou kvalifikaci - "dvojku" jak trenérskou, tak rozhodcovskou, a pochopitelně nadále pravidelně cvičil.

Rok 1982 představoval další zásadní změnu v jeho profesním životopise a nutno říci, že poslední. V Košicích bylo založeno sportovní gymnázium a jeho kamarád, trenér vzpírání Karol Gumán se stal jeho ředitelem. Slovo dalo slovo a Laco zde nastoupil jako masér a chiropraktik. Jedním ze studentů této školy byl úspěšný zápasník Jaroslav Horváth a Laco Kléri si hned všiml jeho výjimečného talentu - a nemýlil se. Jaro v roce 1989 uspěl při výběru do kulturistického oddílu VSS Košice a později, když Kléri spoluzakládal v roce 1991 oddíl Medic Gym Košice (mimochodem velmi úspěšný), tak zde do roku 1993 pod jeho vedením trénoval. Poté přešel k Milanu Čížkovi do Pro Body Košice za lepšími tréninkovými podmínkami. Laco Kléri tedy stál u zrodu výjimečných úspěchů dvojnásobného mistra světa, jednoho z nejlepších slovenských kulturistů vůbec.

V roce 1997 byl Laco Kléri podroben těžké životní zkoušce, kdy mu byl diagnostikován nádor na hypofýze s nejistou prognózou. Podrobil se čtyřhodinové operaci, vše dobře dopadlo a Laco již po dvou měsících nastoupil opět do zaměstnání. Většina pacientů s podobnou diagnózou umírala a Laco věří tomu, že právě díky pravidelnému cvičení nejenom přežil, ale i se velmi rychle zotavil. Ovšem přesto musel změnit svůj vztah k tréninku, kdy mu lékaři již nedoporučovali používat těžké váhy, a tak mohl cvičit již pouze kondičně.

V jeho šlépějích a vztahu ke sportu víceméně pokračovali i jeho dva synové Jožo a Laco, kteří oba začínali jako zápasníci. Laco byl nejenom juniorským mistrem Československa v řecko-římském zápase, ale v roce 1997 získal bronz na mistrovství Slovenska v kulturistice v kategorii nad 90 kg. Není se co divit, lepšího trenéra než vlastního otce si nemohl přát.

Ladislav Kléri již byl uveden do slovenské kulturistické síně slávy, ale stejně tak patří do té československé. Popřejme Lacovi do dalších let hlavně pevné zdraví s poděkováním za vše, co pro rozvoj a reprezentaci v průkopnických letech naší kulturistiky udělal.


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Supertelo.cz, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 03222543 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2023 Supertelo.cz, s. r. o. • Copyright © 2001-2023 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie