Průměrný moderní člověk, surfující prostřednictvím počítače, tabletu či smartphonu na vlnách kyberprostoru, potřebuje k získání důležitých informací anebo k obživě provést pouze jemný stisk chytré dotekové klávesnice. Muž, který se narodil v předminulém století, si také vydělával silou rukou, potažmo svými prsty, byť naprosto odlišným způsobem - mimo jiné totiž lámal kovové mince.
Zkušený americký praktik Alan Calvert (1875 - 1944) napsal, že v oboru lámání mincí existovali šejdíři, kteří dokázali hbitými prsty vyměnit původní minci za dva zlomené kousky nebo mince předem chemicky či tepelně "změkčili", případně "pracovali" v rukavicích vyložených ve špičkách prstů ocelovými destičkami. Podle skeptického Calverta náš hrdina svoji schopnost lámat mince přesvědčivě nedokázal, těšil se spíše takové pověsti, nicméně jak Calvert vpravdě šalamounsky uzavírá:
"Pokud Cyclop žádnou minci doopravdy nezlomil, nedokázal to nikdo jiný na
světě!"
Z pochybujících lidí, kteří sami vlastnili výjimečnou sílu v rukách a prstech, se přidal anglický profesionální vzpěrač Edward Aston (1882 - 1974):
"Udělal jsem test, jenž mne přesvědčil. Upevnil jsem do svěráku minci hodnoty jedné penny (průměr cca 30 mm, tloušťka 1,6 mm, materiál bronz), sevřel kleštěmi volný kus a plnou silou jsem zkoušel minci zlomit. Než se objevila první prasklinka, musel jsem provést na třicet ohybů tam a zpátky. Test k mé spokojenosti prokázal, že zlomení penny holýma rukama není možné…" A přesto to někteří siláci včetně Cyclopa před svědky dokázali.
Na Bieńkowského vzpomíná jeho krajan, zápasník Stanislaw "Zbyszko" Cyganiewicz (1881 - 1967): "Bieńkowski byl nepochybně jednou z nejoriginálnějších postav, jaké se mi v životě podařilo potkat. Zápasili jsme spolu v cirkusu v Lodži v roce 1903. Vzhledem připomínal opici a měl nepravděpodobné, neskutečné a nepochopitelné tělesné rozměry - nesmírně široký trup stál na krátkých, sedláckých nohách a místo krku měl dva tlusté faldy kůže. Nízké čelo, vystouplé nadočnicové oblouky a vysunutá spodní čelist dávaly tušit zvířecí sílu a energii." Sám Zbyszko Cyganiewicz, který mimochodem nebyl zvlášť pohledný muž, zde přirovnal Cyclopa k chybějícímu článku v Darwinově evoluční teorii!
Ruský zápasnický expert Ivan Vladimírovič Lebeděv (1879 - 1950) v knize "Těžká atletika" z roku 1916 píše o svém osobním zážitku s Bieńkowským:
"Cyclopa jsem prvně uviděl v roce 1905, když jej Georg Lurich přivezl na
šampionát v petrohradském sadu Fars. Měl jsem tenkrát skvělou formu a pyšnil jsem se 48cm bicepsy. Počkej, uvidíš člověka, proti kterému si budeš připadat jako malý chlapec, řekl Lurich. A když se pak do místnosti doslova vevalil člověk hranatý jako skříň, cítil jsem se doopravdy mrňavý. V
Petrohradu jsme takovou figuru mezi zápasníky ještě nespatřili. Mimořádně nápadná byla šíře jeho ramen: při výšce 168 cm a váze 115 kg (maximum 141 kg) měl obvod ramen 162 cm! Když se Cyclop se samolibým úšklebkem svlékl, změřil jsem jej a byly to cifry slovem prehistorické: kolem hrudníku 140 cm, napnutý biceps 50 cm, předloktí 39 cm, stehno 76 cm, krk 55 cm a lýtko 49 cm."
Franciszek "Franusz" Bieńkowski, neboť tak se původně jmenoval, byl původem Polák a narodil se 6. července 1862 v místě zvaném Opolskie Ortowice u Gdaňska v tehdy západním Prusku. Vyučil se kovářem a získal při tom nesmírnou sílu, kterou předváděl na jevištích a arénách Evropy i Ameriky. Fyzicky měl neuvěřitelné proporce, nicméně do historie se vepsal děsivou silou v prstech. Cyclop, zvaný "Tlustý Franz" a později "Polský Louis Cyr," vzpíral šroubovým tlakem jednou paží 113,5kg jednoručku s tlustou osou, s níž nehnula celá řada dobrých siláků, nadhazoval dvě buliny vážící dohromady 116 kg, v předpažení udržel 25kg závaží, tahem bicepsů zvedal desetkrát 60kg činku a udělal sedm tlaků s 90 kg. Roku 1900 v Madridu prý ranou pěsti zabil býka, v Krakově zase chytil vzteklého býka kolem krku a udusil jej. Často též zápasil o peníze (na turné v USA prý měl zakázané jisté chvaty, aby soupeře svým stiskem nezranil), například v roce 1901 bojoval v Rize a sbíral 2. až 4. místa, v roce 1907 byl v Bukurešti, pak v cirkuse Beketow v Budapešti, v roce 1909 se vrátil do Lotyšska a utkal se třeba s naším Gustavem Frištenským. Krom fyzické síly a zjevu se Cyclop rovněž odlišoval v jídle. Na posezení spořádal víc než ostatní zápasníci dohromady, dejme tomu 2,5 kg tatarského bifteku, a ještě žádostivě pokukoval po talířích sousedů!
Když byl ve Varšavě obviněn, že svoje číslo s lámáním mincí falšuje a používá nějaký ukrytý aparát, Cyclop vypěnil, poručil donést ke stolu hrst desetikopějkových mincí (Polsko tenkrát patřilo k Ruskému impériu a používalo jak polská, tak ruská platidla) a jednu po druhé zlámal - poslední na čtyři kousky. Jistý nadšenec tvrdil, že viděl minci roztrženou jako krajíc chleba, ale to je přehnané.
Cyclop prý mince držel mezi palci a ukazováčky obou rukou, udělal několik rychlých pohybů tam i zpět a mince byla napůl! Tak zlomil před svědky menší mince hodnoty 5 i 10 centů nebo 10 feniků. Rozmáčkl rovněž v jedné ruce tenisový míček a snadno zvedal stiskem prstů těžké kotouče z činek. Přitom se nijak nepřepínal, jen mocně a energicky zabral a bylo to.
Při vyzývacím duelu s Eugenem Sandowem (1867 - 1925) v Royal Aquariu o prémii 100 liber (asi 500 dolarů, cca 1889) začal Cyclop společným výtlakem 68kg a 45kg činek. Sandow výkon zopakoval, ale 45kg
váhu vytlačil dvakrát a tím vyhrál první kolo. Ve druhém kole Cyclop nadhodil 100 kg, ovšem Sandow je vytlačil jednou paží. Třetím testem, jenž očividně předběhl dobu, byl tlak vleže na zemi, a oba muži vytlačili 113,5kg činku. Sandow na závěr zvedl prostředním prstem kousek nad zem kámen vážící 227 kg se dvěma přivázanými 25,4kg kettlebelly. Rozhodčí z National Sporting Clubu prohlásili, že Sandow je vítězem, protože
"vydal mnohem menší námahu než Cyclop".
Bieńkowski následně odjel do Ameriky, tam se spojil s jistým Jamesem Montgomery Irwingem a vytvořili duo Cyclop & Sandowe. Podoba druhé přezdívky s příjmením Sandowa měla přilákat více diváků. V Montrealu roku 1891 vyzvali tehdy nejsilnějšího muže světa, kanadského dřevorubce a bývalého policistu Louise Cyra (1863 - 1912). Jak to dopadlo? Cyr nejprve poslal svého žáka Horace Barrého, aby poměřil síly s Irwingem, a pak se sám pustil do Cyclopa. Hlavním předmětem sporu ovšem byla pověstná 113,5kg
jednoručka s tlustou osou, kterou kromě Cyclopa údajně nikdo nedostal od ramen nad hlavu. Cyr však činku přemístil a svým stylem s úklonem do strany vytlačil třikrát za sebou! Když Cyclopův manažer protestoval, že to nebylo provedeno "správně," Cyr znovu činku zvedl a dlouho držel ve vzduchu se slovy:
"A teď už jste spokojený?"
Při vystoupení v Boulets ve Francii vzpěrač jménem Noel de Gaulois (1863 - 1939) obvinil Cyclopa z podvodnictví:
"Tady je mince, kterou nezlomíte tak snadno, jako to děláte doma. Ale když ano, dostanete 100 franků!" Cyclop vzal s úšklebkem frank, jenž má velikost asi jako americký čtvrťák (25 centů, průměr 24 mm a tloušťka 1,75 mm), jen je nepatrně tlustější, a bez zjevného úsilí jej zlomil.
"Podejte sem další," řekl a znovu jej přelomil. "A další a další," dokud jich nebylo šest.
"A teď mi můžete dát mých 100 franků!" Na návštěvě u francouzského experta prof. Desbonneta Cyclop zlomil minci 10 centimů (průměru 30 mm), před očima německého experta T. Sieberta zase zlámal několik poniklovaných desetifeniků a jeden stříbrný dvacetifenik. Někdy jen tak pro zábavu vešel Cyclop do krámu, aby si jako něco koupil. Když chtěl něco za 25 centů a měl půldolar, mohl vždycky zlomit minci napůl a říci:
"Tady máte peníze." Který kupec by se dohadoval s mužem, jenž dokáže zlomit minci? Možná právě odtud máme výraz "dva kousky" - Cyclop přece lámal čtvrťák na dva kusy.
Zvláštní situaci, kdy se setkali dva extramimořádní siloví specialisté, popsal známý autor G. F. Jowett:
"V jednom londýnském baru se předváděl polský lamač mincí Franz Cyclop Bieńkowski. Posilněn holbami piva nadutě vyhlašoval, že se s ním ze strachu z porážky odmítli utkat Eugen Sandow i Louis Cyr. V baru byl náhodou také Angličan Charles Vansittart (1879 - 1949) alias "Vansart, muž se železným stiskem," a tak nevyhnutelně došlo k uzavření sázky o zjištění, kdo je silnější. Oba siláci smotávali rukama cínové tácy jako papírové kapesníčky, mezi prsty rozmačkávali solničky a kolem předloktí si omotávali tlusté železné pohrabáče. Cyclop v zoufalství nasadil svůj korunní trik a ohnul mezi prsty minci velikosti půldolaru, což Vansart snadno zopakoval. A nadešel čas na pomstu! Hubený Angličan vyndal z kapsy tenisový míček a řekl, že je třeba jej roztrhnout v prstech. Zaskočený Cyclop napínal síly, až se mu svaly třásly námahou, avšak bez úspěchu. Pak nastoupil Vansart a snadno rozerval míček na kusy!"
K úvaze zůstává, jaké velikosti a typy kovových platidel se lámou lépe či hůře, jestli malé a tenké měděné kopějky, centy a francouzské sous, bronzové pence nebo silné anglické šilinky a větší a silnější americké čtvrtdolary. Jiným oblíbeným trikem Cyclopa bylo trhání řetězů, není ale jasné, jaké řetězy to byly - jestli z drátu, nebo s kovanými oky. Podle jedné fotografie to vypadá, že šlo o slabší stáčený řetízek.
Prováděl to napnutím bicepsu, nadechnutím hrudníku nebo přes krk, přičemž zřejmě jeden konec řetězu měl kolem krku a na druhý šlápnul nohou, a právě to se mu stalo osudným. Na začátku
první světové války Cyclop jakoby zestárnul a bylo zřejmé, že zápasy absolvuje kvůli penězům, aby mohl v rodném městečku, kde žila jeho manželka, postavit dům. Podle jedné verze si Cyclop někdy ve 20. letech během trhání řetězu přes krk poškodil zrakový nerv, oslepl a zakrátko zemřel. Jiný zdroj uvádí období okolo roku 1915, podle sborníku "Polští sportovci ve světě" z roku 2014 skonal v roce 1924 v Polsku.
Mimochodem, v polském psychologickém filmu "Aria dla atlety" (1979) o životě zápasníka Zbyszka Cyganiewicze stvárnil hlavní postavu Krzysztof Majchrzak, do role Cyclopa režisér obsadil Bogusze Bilewského. Jestli uměl taky ohnout minci, to nevím...
Nedalo mi to a provedl jsem pokus se starou hliníkovou mincí hodnoty 20 haléřů, upnutou do svěráku. Její zlomení vyžadovalo 17 pohybů kleštěmi tam a nazpět (kdybych použil dvoje kleště, jistě by to bylo více), a když jsem to zkoušel v prstech, málem jsem si zlámal nehty. Cyclop musel mít nehty úplně nakrátko a konečky prstů jako z ocele! Však jej také nazývali "Muž se železnýma rukama".
Pro srovnání, dnes se lidé z branže shodují na tom, že zlomení mince moderní ražby není možné a že v minulosti bývaly mince tenčí, z méně kvalitního kovu či slitiny. Silák Stainless Steel (Stanley Pleskun) ohnul v roce 1996 před svědky penci, částečný ohyb mu trval 5 minut a úplný až 20 minut. Ale minci zlomit?
Použité zdroje :
Calvert A.: The Truth Abouth Weightlifting, USA, 1911, reprint 1990
Willoughby, D. P.: The Superathletes, Barnes & Company, USA, 1970
Zakrzewski S.: Z silnych najsilniejsi, Sport i Turystika, Warszawa, 1973
Kompenzační cvičení do firmy v k...
