Cvičit a závodit začala už na gymnáziu ve svých 17 letech. Soutěžila v kulturistice za TJ Šternberk, tenkrát bodyfitness ještě nebylo. Do 21 let bojovala na pódiu mezi juniorkami, potom zkusila i ženy. Ženská kulturistika se však začala postupně ubírat směrem, do něhož se jí příliš nechtělo a tak se na nějakou dobu odmlčela. V roce 2007 se na soutěžní pódia vrátila, startovala na Vitalmax Skinfake Open v Liberci, následně na soutěžích společnosti ČSNK, na Mistrovství Evropy i Mistrovství světa ve Francii obsadila shodně 5. místo. S Renatou Hanušovou jsme se (společně s Janem Martincem, v závěru pak také za přítomnosti Pavla Jablonického) sešli ve fitness centru Relax v Olomouci, kde vznikl i následující rozhovor.
Když jste se vracela k soutěžení, co Vás nasměrovalo do naturální kulturistiky?
Moc jsem rozdíly nezvažovala, víceméně mě ovlivnila kamarádka, protože závodila v naturální kulturistice v kategorii "fitness model". ČSNK mi nabídla, že otevřou novou kategorii "figura", kde může být svalový rozvoj větší a kde soutěž není jen o tom projít se po prknech. Ale neuvažovala jsem, zda IFBB nebo ČSNK, šlo mi o zazávodění si.
Co Vás vlastně tenkrát, před 17 lety, přitáhlo k činkám?
Na gymnáziu ve Šternberku se tehdy začala budovat posilovna. Protože jsem hrála tenis a v Sokole jsem se věnovala jakýmkoliv sportům, ředitel nám poskytl zázemí a nechal volnou ruku. Tam jsem se vlastně naučila cvičit.
První soutěž jste okusila v témže roce?
Ne, až v dalším. V osmnácti letech jsem závodila za juniorky.
Slavila jste úspěch?
Opravdu bych musela výsledky dohledat, ale vím, že jsem byla 2 roky nato na Mistrovství ČR juniorek a myslím, že jsem se umístila druhá nebo třetí - ale daný rok jsem zkusila již i ženy, závodit s Evou Sukupovou pro mě byla čest. Moje poslední závody se pak uskutečnily v 21 letech v Boby centru v Brně (na Mistrovství ČR), kde jsem se umístila pátá v ženách. Dneska bych ale možná ve formě, jakou jsem tehdy prezentovala, neobstála ani v těch bodyfitnesskách.
V mezičase, kdy jste nezávodila, jste byla ve spojení s naším sportem?
Ne, úplně jsem šla pryč. Vlastně jsem hodně dlouho vůbec necvičila.
Jaký byl návrat?
Hrozně příjemný, fajn. Takový adrenalin, protože i když jsem pořád sportovala, plavání, lyžování, bruslení, takové ty obvyklé aktivity, tak činky, ty jsou člověku asi dané. Můj manžel říkával, že to je taková moje úchylka.
Váš muž také cvičí?
Ano, k tréninku jsem ho přitáhla já, ale nechodí do posilovny, zřídil něco malého doma. Po jarním rozjezdu na Mistrovství Evropy ve Francii jsem dostala pozvání od celosvětového prezidenta naturálů na podzimní Mistrovství světa (také do Madridu), takže jsem měla takový trošku závazek (což nemám ráda, radši si jedu podle svého). Chtěla jsem se nachystat, možnost trénovat doma se hodila - věděla jsem, že budu muset přitvrdit, protože jarní trénink byl takový, že jsem nevěděla dobře, do čeho jdu, neznala jsem formu ostatních soupeřek a vůbec úroveň závodů.
Jaké bylo jarní Mistrovství Evropy?
Do Francie jsem na ME jela víceméně na vlastní triko, protože pan Procházka, který má na starosti ČSNK, už pro mě bohužel neměl místo v autě a vše bylo velmi narychlo - tak jsem jela úplně sama. Zaplatila jsem si ve středu letenku a v pátek letěla...
Omlouvám se, že Vás přerušuji, ale úplně sama? To je docela odvážné...
No, byla jsem trochu vystrašená, ale zvládla jsem to. Jsem znamením býk a jak je známo, ten jde hlavou proti zdi. Musím říct, že jsem nelitovala, stálo to opravdu za to. Já do Francie přiletěla vlastně v pátek a zůstala až do neděle. Kluci, kteří se mnou závodili, odjeli hned v sobotu večer po závodě domů, takže jsem s Francouzi zůstala až do neděle sama.
Mluvila jste s nimi jejich jazykem?
Ne, jejich tajemník uměl anglicky, takže jsme se bez problémů domluvili. Vzali mě i zpátky na letiště, kde jsme se rozloučili. Takže to proběhlo celkově fajn. No a na podzim na MS v Madridu už jsem tím pádem všechny znala, takže vše vypadalo víceméně jako setkání známých lidí.
Jela jste s nějakými očekáváními stylu "chtěla bych skončit tak a tak"?
Po Evropě jsem už byla hodně nervózní, do světa jsem dala podle mého hodně, tak jsem si říkala, když se dostanu do finálové šestice, budu ráda. Splnilo se. Zase jsem se usadila pátá.
Takže jste s výsledkem spokojena?
Ano, i když mě trošku ubralo, že holky se mnou jsou třeba o deset čísel větší a moje muskulatura pak vedle nich vypadá drobná. Nemají nás nijak rozdělené podle váhy, výšky, závodnic je tam míň, takže určitý handicap oproti nim prostě mám.
Když jsme u Vaší výšky, kolik měříte? Prozradíte soutěžní a mimosoutěžní váhu?
Měřím 162 cm. Soutěžní váhu jsem měla 51,5 kg a mimosoutěžní 54 – 55 kg. Nechci příliš přibírat, protože je tělo potom takové zhuntované. Nejsem zastáncem objemového tréninku a na holce nevypadá objem ani moc pěkně. Navíc, pro mě by asi ze zdravotního hlediska nebyl vysoký váhový rozdíl během krátké doby moc dobrý, vzhledem k tomu, že jsem měla trombózu v pravé noze.
Trombózu?
Nefunguje mi hlavní žíla v pravé noze, mám ji ucpanou - když sedím, noha nefunguje. Jsem neustále pod dozorem lékařů ve fakultní nemocnici v Olomouci. Oni měli na mé cvičení kladný názor a říkali, že se mi problémy hodně zlepšily a že si tělo vlastně vybudovalo samo jakýsi náhradní oběh krevního řečiště právě
díky cvičení.
Omezuje Vás zdravotní stav v tréninku?
Nemohu na pravou nohu naložit velké váhy, nestíhá se okysličovat a prokrvit. Volím spíše více opakování a menší váhy. Jak říkám, s nohama mám trošičku problém, ale já necvičím a nezávodím, abych byla nějaký šampión, ale pro svůj pocit a pro radost. Je to lepší, než se za něčím hnát za každou cenu.
Ne vždy je to dobré.
Takže poslední dva roky cvičení Vašemu zdraví hodně pomohly?
Rozhodně. I po psychické stránce. Dost dlouho jsem polehávala v nemocnici (vlastně mám zaveden tzv. stent do žíly v třísle, který ji vyztužuje do pravé končetiny) a pak jsem dokázala tohle – říkám si, nejsem na tom tak zle.
V tuto chvíli cvičíte?
Byla jsem teď na nějakém zákroku, takže
jsem necvičila. Po MS (od půlky listopadu) jsem zařadila oddych, prodělala nějaké kontrolní vyšetření, odběry. Teď se zase chystám, že začnu.
Nějaké plány?
Dostala jsem pozvání na podzimní MS naturálů 2008. Koná se v Karibiku. Účast představuje dost velkou investici do letenky a do přípravy. Člověk se na soutěž nejede jenom podívat, ale vydává se s nějakým očekáváním a cílem. Také nám pan Procházka nabídnul MS v Torontu, což se týká jiné federace naturálů. On sám pořádá 31. května v Třinci mezinárodní závody, podmínkou pro Mistrovství světa v Torontu je zúčastnit se a nominovat se.
Uvažujete tedy květen i podzim?
Na jaře bych si ráda zazávodila, ale nevím, jestli pojedu do Toronta, protože finančně bych to asi nezvládla. Obě MS obou federací neslibuji. Přeci jenom letenka do Kanady znamená 20.000
Kč, Karibik 25.000 Kč. A kdybych jela sama, tak mi tam bude smutno, takže musím s někým. Ještě zvažuji soutěže
NABBA, které opět pořádá p. Filo, protože jeho závody Vitalmaxu se mi líbily a docela bych podobné ráda zkusila.
Chtělo by to nějakého sponzora...
Zkoušela jsem někoho sehnat, ale nedaří se. Na Moravě je to trošičku těžší, a i když mám v Praze spoustu známých a kamarádky, které se mnou závodí, není to snadné, i oni si chrání to svoje, takže člověk musí být realista. Na podzimní MS mi vyšlo vstříc město Šternberk, kterému bych tímto chtěla moc poděkovat, jak panu starostovi, tak celému odboru školství a kultury pod vedením paní Mgr. Kameníčkové, a doufám, že mi zachovají vstřícnost a podporu i v dalším období závodů.
Máte třeba dlouhodobější sportovní cíl, chtěla byste na nějakou určitou soutěž a dosáhnout úspěchu?
Podobné sny se neříkají nahlas, protože se pak většinou nevyplní. Já Vám to třeba napíšu do mailu. (úsměv)
Dobře. Jak vypadá vlastně Vaše předsoutěžní příprava? Všechno si sama organizujete nebo s někým konzultujete?
Já jsem už před těmi lety hodně odkoukala od závodnic a hlavně od kluků. V posilovně jsem také stále v pánském kolektivu, takže jsem vždy pochytala moudrosti spíše mužské. Ty pak ale na dámské tělo také fungují, jenom ne vždycky. Už jsem vychytala, co právě na mě platí a funguje, příliš nedám na rady a vyzkouším vše raději dopředu sama.
Zajímaly by mě Vaše doplňky výživy...
Sacharidové přípravky nepoužívám, protože mám sama na sobě vyzkoušené, že je žena po třicítce hodně ukládá do podkožního tuku. Proteinové přípravky zařazuji 80 % a více. Nemívám objemovou fázi, ale jakousi celoroční a předsoutěžní – v ní volím aminokyseliny a proteiny, nejsem zastáncem všelijakých kreatinů a NO přípravků, přijdou mi spíše jako vyhazování peněz. Jde především o kvalitní stravu. K budování svaloviny potřebujete bílkoviny, jejich základní stavební látkou jsou aminokyseliny, takže výrobky na nějaké zvýšené okysličování a prokrvování svalu působí podle mě jen na chvíli. Jestliže člověk přestane, je efekt v nenávratnu.
Dopřáváte si ještě nějaké jiné suplementy?
Tělu dodávám před tréninkem a po tréninku tekuté aminokyseliny, vždycky zařazuji vitamín C. Účinný je také Diosgenin. Já s ním začínala a on je stále ještě na trhu, což mě mírně překvapuje. Používám jej i v rýsovací fázi před soutěží - když nasadíte nějaký karnitin, Diosgenin udrží sílu.
Jak ho dávkujete?
Asi 2 měsíce před závody cvičím dvoufázově, takže si dávám dvě tablety ráno a dvě večer. Volím vyšší dávky, než je doporučeno, protože na krabičkách není uvedeno množství pro závodění, jen hygienikem doporučená dávka pro člověka, který si náhodně přečte etiketu a vezme přípravek. Takže beru ve výsledku 4x větší dávku.
Dámy, které budou číst Vaše řádky, zajímají osvědčené spalovače.
Vyzkoušený mám karnitin, fungoval na mě nejlépe. Je pravdou, že jsem teď při přípravě na MS nechtěla ponechat nic náhodě, takže jsem zkusila Cutting Edge (poměr cena – efekt je vynikající), protože zelený čaj, který je v něm obsažen, přece jenom člověka také nabudí, takže i když je unavený, zvládne kvalitní trénink. Fungoval mi docela obstojně a byla jsem s ním spokojená. I když necvičím, vezmu si ráno jednu tabletku, pro svůj pocit. 4 tablety denně volím při přípravě na závody, kdy bývám docela unavená
- běžně vstávám o půl páté ráno, od 5 do 6 cvičím a na sedmou hodinu jdu do práce.
Vstáváte tak brzy vždycky?
Ano, jsem taková, že když už se pro něco rozhodnu, tak jedu.
Druhá část zde: Renata Hanušová - rozhovor (II.)
Víte, že...
