[imgPR]3773_1[/imgP]Martin Novotný pod pódiem MS[//imgP]Od 30. listopadu do 3. prosince se v maďarském hlavním městě Budapešti konalo Mistrovství světa v kulturistice, fitness a bodyfitness juniorů a masters pro rok 2007. Česká výprava získala nejvyšší ocenění v soutěži národů, naši reprezentanti přivezli domů dvě zlaté, čtyři stříbrné a dvě bronzové medaile plus řadu cenných finálových umístění. O všem, co soutěži předcházelo, i o šampionátu samotném jsem hovořil se státním trenérem Martinem Novotným krátce po návratu výpravy zpět do České republiky.
Vím, že světovému šampionátu předcházelo soustředění, kdy začalo?
14 dní před MS, začalo vlastně nominací. Všichni zájemci, kteří chtěli startovat na MS, se na ni sjeli do Bolatic. Vybraní závodníci tam již zůstali a pokračovali v přípravě.
Zdrželi se tedy celé dva týdny?
Ano, i když ne všichni. Chyběla Renata Hronová, Vašek Frolík a Eva Sváčková, samozřejmě také závodníci masters. Ostatní junioři tam však byli všichni.
Mimochodem, junioři povětšinou asi ještě studují, jak se řeší jejich volno ve škole? Zařizuje jej svaz nebo závodníci individuálně?
Bohužel si musí řešit volno sami, my jim jen potvrdíme, že byli vybráni do reprezentace, účastní se soustředění a následně Mistrovství světa. Pokud daný závodník nemá ve škole prospěchové problémy, bývá vše bez obstrukcí. Horší je to s pracujícími, protože si na soustředění musí vzít svoji dovolenou. A vzít si dovolenou na přípravu na MS nikoho příliš nepotěší.
V diskusi pod jedním článkem zmiňoval Honza Jankovič, že ubytování v Bolaticích neplýtvalo právě dvakrát teplem…
Trochu mě mrzí, co napsal, protože speciálně Lída se dost snažila řešit, že bylo na pokojích chladněji. Já nebyl v dietě, takže mi teplota přišla akorát, samozřejmě kluci, kteří jsou před soutěží a v těžkém tréninku, potřebují teplo větší. Chlad však nebyl způsoben tím, že by se netopilo, ale centrální teploměr, který spíná topení, byl umístěn na chodbě, kde je tepleji, takže se topení spouštělo se zpožděním. Běžnému člověku daný stav nevadil, ale v dietě a bez tuku ano.
Šlo s tím něco udělat?
Jak říkám, stále jsme problém s teplem řešili, vlastně od chvíle, co jsme přijeli. Zapojil se i Standa Mikulenka. Nakonec jsme v noci otvírali na chodbě okno, aby se místo s čidlem dříve ochladilo a začalo se topit. Někteří přesto tvrdili, že jim je zima, jiní ne.
Dobře, pojďme dál… Kdy jste odjížděli do Maďarska?
V pátek 30. listopadu jsme ráno kolem šesté odjížděli autobusem z Bolatic.
Autobusem jeli jenom reprezentanti nebo i jejich doprovod?
Jeli s námi i nesoutěžící, ale ne moc… možná 5 nebo 6 lidí kromě reprezentantů. Někteří závodníci se do Maďarska dopravovali po vlastní ose, např. Bára Sýkorová či Roman Tyc. Vlastně hlavně závodníci masters, kteří s sebou měli větší okruh přátel.
[imgPR]3773_2[/imgP]Barbora Sýkorová[//imgP]Jaká byla cesta?
Naprosto v pohodě.
A dlouhá?
Docela ano, dorazili jsme tam po čtvrté hodině, někdy kolem půl páté. Nejhorší byla jízda po Budapešti, kde jsme se zdrželi snad hodinu.
Tentýž večer byla prezentace?
Ano. Řekl bych, že vlastně už jí začalo rovnou závodění. Mistrovství se totiž zúčastnil rekordní počet závodníků, údajně snad kolem 280, takže již na prezentaci se muselo začít „závodit“ a správně zvolit kategorie sportovní a klasické kulturistiky.
První taktické rozhodování přišlo v kategorii do 75 kg. Můj první odhad byl, že by Michal Šturma mohl být ve finále, což by pro nás bylo přínosem, protože v případě startu v klasické kulturistice by byl v týmu B. Takhle mohl být dalším člověkem v „áčku“, a protože je Michal bojovník, který se jen tak nenechá, viděl jsem ho ve finále. Navíc byl výborně připravený. Další hledisko bylo, že už na prezentaci vynikal v této kategorii Egypťan, který nakonec vyhrál i celkově. Jenže Egypťané mívají většinou problémy s dopingem (to se u nich už stává klasikou) a mám pocit, že se podobná věc potvrdila nakonec i tady. Obdržel jsem zprávu, že byl kvůli dopingu po skončení soutěže diskvalifikován. Druhý v pořadí se na prezentaci jevil závodník z Ukrajiny, který se ale „pyšnil“ takovou gynekomastií, že jsem věřil, že ho kvůli ní rozhodčí odsunou. Viděli ji nakonec všichni, jen rozhodčí ne, takže se předvídané bohužel nevyplnilo. Kdyby byli rozhodčí objektivní a odsunuli jej dozadu, mohl se Michal usadit na třetí příčce. Nakonec vše dopadlo, jak dopadlo, ale myslím si, že byl spokojený, že se rozhodl jít do sportovní kulturistiky, protože páté místo je výborné. A abych reagoval na diskuse na tvém webu, start v kategorii do 75 kg jsem mu pouze navrhl, nic nedostal direktivně. Sám se toho chytil a jak říkám, Michal je bojovník, kulturistika pro něj byla obrovskou výzvou.
Další nutné taktizování se dostavilo v kategorii nad 75 kg, v níž byla obrovská konkurence. Okamžitě mi bylo jasné, že naši kluci ve finále nebudou. Zkusili jsme dát Martina Smutka do klasické kulturistiky, ale bohužel se do ní o 4 kg nevešel. Na snížení váhy nám dali jednu hodinu, ale nemá smysl stahovat 4 kg, odešla by mu forma.
Promiň, že tě přeruším… neměřili jste kluky den předtím a nezískali odlišné hodnoty než u prezentace?
Nevím, jestli jsme měřili i Martina Smutka, protože jsme s ním původně do klasiků příliš nepočítali. Určitě jsme přeměřovali Michala Šturmu a Milana Šádka, ale myslím, že Martina ne. Říkal však, že mu nedávno u doktora dělali komplexní vyšetření včetně výšky, udali 178 cm. Proto jsme v Maďarsku zkusili klasiky, protože kdyby výška odpovídala, vešel by se. Bylo mu však naměřeno 175 cm, takže v tu chvíli nebylo co řešit, musel do kulturistiky. Kdyby k nohám, jaké má, měl stejnou i horní část těla, byl by stoprocentně ve finále, možná by bojoval i o medaile, protože nohy má opravdu impozantní. Byl skoro o 4 kg těžší než na Mistrovství Evropy a formu měl skvělou.
To je obrovský pokrok za krátkou dobu…
Ano, je. Všichni kluci v kulturistice nad 75 kg měli dobrou formu, ale musím uznat, že konkurence byla obrovská.
Jak probíhala prezentace dál? Muselo se ještě něco „zaonačit“?
Z našeho taktizování jsem zmínil v podstatě všechno. Trochu jsme se báli, aby se Luboš Ulman vešel do váhy, ale nakonec mu to vyšlo. Jinak dopadlo vše bez problémů a všechny jsme naskládali, kam jsme s nimi počítali.
Skončila prezentace a vy jste se přesunuli na hotel… Byl poblíž?
Ano. Druhý den ráno se odjíždělo autobusem do haly vzdálené pouhých 10 minut. Oceňuji, že dopoledne proběhla soutěž všech juniorů a odpoledne všech masters, soutěž byla dobře rozdělena.
V pátek večer se ještě kontroluje forma a trénuje pózování, nebo se nic takového po soustředění už nedělá?
Večer jsem u nutných případů zkontroloval jen formu a samozřejmě jsme docukrovávali, jak bylo potřeba.
Jaká byla hala, jak ráno na první dojem působila?
Byli jsme umístěni v hale na basketbal. Co se týče juniorů, měli horší podmínky, protože dovnitř svítilo denní světlo - večer mu však ubral sílu, což bylo pro závodníky masters výborné. V samotné organizaci bych Maďary vůbec nechválil. Museli jsme se natírat na chodbách, protože šatny byly zoufale malé, což představovalo nemalou show pro ostatní, kteří se motali kolem, očumovali holky. Bylo to, řekl bych, nedůstojné. Určitě by o tom měla padnout zmínka, až se bude psát hodnocení soutěže jako takové.
Problémy nastaly také s jídlem, všude stály obrovské fronty, stejně vypadal i závěrečný raut, kde jsme čekali snad hodinu a půl, než jsme se dostali k jídlu… které tam už vlastně téměř nebylo. Celkově se kapacitně špatně připravili.
Svolávání závodníků v samotné hale bylo celkem v pořádku zvládnuto. Jen ty stísněné prostory… když vezmeme, že tam bylo 280 soutěžících… prostě katastrofa.
Jací byli diváci dopoledne, odpoledne a na finále?
Na finále se hala samozřejmě zcela naplnila, panovala i dobrá atmosféra, na semifinále mi připadalo, že se přišel podívat spíše jen doprovod samotných závodníků. Hala byla malinká, takže stačilo pár lidí a působila dojmem, že je plná.
Když začalo semifinále, jak v tu chvíli vypadali naši závodníci?
Potvrdilo se, že kluci v kategorii nad 75 kg nepostoupí do finále…
…promiň, že přerušuji, jak to brali?
Věděli to už při vážení, žádné překvapení. Nedalo se nic dělat.
A další kategorie?
U Michala Šturmy jsme odhadovali, že by se měl stoprocentně prosadit do finále, což se nakonec vyplnilo. Milan Šádek bojoval o medaili. Pokud pojem klasická kulturistika vyjadřuje především estetiku a celkový dojem, vítězem kategorie měl být on. Slovenský závodník byl sice připravenější, svalnatější, ale z mého pohledu ne tak estetický.
[imgPR]3773_4[/imgP]Eva Sváčková[//imgP]Ve fitness juniorů se situace jevila jednoznačně, naši kluci byli jasně nejlepší. Fitness juniorka Bára Sýkorová byla perfektně připravená, do bodyfitness jsme přispěli opravdu žhavými kandidátkami, holky bojovaly o medaile. Trošku jsme neměli jasno, zda kategorii vyhraje Darja Káňová nebo Eva Sváčková. Eva byla suverénní typem postavy, úzká v pase, široká v ramenou, nádherná postava. Darja měla trochu více svalů, byla propracovanější, souměrná, perfektně nachystaná. Sami jsme byli zvědaví, jak je rozhodčí posoudí. Trošku nám napovědělo, když za námi po semifinále přišel Pavel Fileborn a řekl, že by Evu potřeboval druhý den na focení, že ji rozhodčí budou používat jako vzor pro jejich semináře, jak má vypadat juniorské bodyfitness.
Kolik jí je?
16 let, takže bude moci ještě dalších 5 let startovat mezi juniory. Darje je 18 let, mohou tedy minimálně další tři roky závodit spolu.
Přejděme nyní ke kategoriím masters…
Byla v nich extrémní konkurence. Mám pocit, že kromě jediné se ve všech kategoriích uskutečnily eliminace. Nad 50 let bylo asi 26 závodníků, neuvěřitelná úroveň…
Pak byl ale úspěch, že se naši vyšplhali, kam se vyšplhali…
Úspěch zajisté. Trošku mi bylo líto Romana Tyce, v semifinále jsme věřili, že by mohl do finále zasáhnout. Viktor Hell vystoupil ve své životní formě.
Viděl jsem, že v semifinále figuroval na druhém místě, nakonec skončil čtvrtý. Co se změnilo?
V neděli začíná při finále každý od nuly, tzn. nepočítají se body ze semifinále. Sestava závodníka pak o mnohém rozhoduje. Když tě po sestavě umístí na horší pozici, těžko se v závěrečném kole postupuje výrazněji dopředu. Na Viktorovi bylo znát, že letos sestavu skutečně trénoval, ale ve finálové šestici byli samí showmani.
Zaslechl jsem i pár spekulací, že když Viktora předběhli dva němečtí závodníci, může to mít spojitost se silným německým sponzorem…
Samozřejmě, i to může hrát svoji roli, ale já osobně podobnou zkušenost nemám. Může to rozhodčí určitým způsobem ovlivnit, ale tak to bývá vždycky. Nicméně si myslím, že Viktorovi ubrala na bodech volná sestava.
Lze na ní ještě nějak pracovat?
No, Viktor je, řekl bych, hard-bodybuilder. On prostě tvrdě odcvičí, tvrdě odpózuje, sestavě nepřikládá až takovou pozornost. Myslím, že by mu šla napasovat na tělo. Jak říkám, chybí mu showmanství, je spíš takový tvrďák.
Takže celkově je v hodnocení opravdu hodně znát, že se v neděli začíná od nuly?
Určitě. Kdyby se počítaly body i ze semifinále, máš rázem dvě kola pózování a jedno volné sestavy. Jakmile se počítá pouze finále, vzniká poměr jedna k jedné, takže každá polovina je hodně vlivná. Dříve, když byl výsledek i ze semifinále, mohl ses ještě udržet, bylo-li to třeba druhé a páté místo. Teď, jsi-li druhý a pátý, posuneš se každopádně dozadu. V tomhle je škoda, že nejel Ivan Horáček.
Proč nakonec nejel?
Dostal angínu. Den před odjezdem volal, že je nemocný a nemůže jet. On se dokáže vždycky perfektně nachystat, věřím, že by ve finále byl, dostal by se určitě i výš.
Když jsme u p. Horáčka, nejela také Renata Hronová. Proč?
Renata měla skvělou formu, troufám si tvrdit, že by jednoznačně vyhrála. Bohužel volala v pátek ráno, že ve čtvrtek uklouzla a udělala si něco s nohou. Ještě doufali, že se do pátku zlepší a odcestuje, ale nakonec se na ni nemohla ani postavit.
Vraťme se zpět do semifinále. Kdy závodníci zjistili, zda postupují?
Nedá se říct, že bychom zjistili postup před finále, ale spíše až v jeho průběhu. Je hrozný nesmysl, že závodníci do poslední chvíle neví, jestli ve finále budou či ne.
Vidíš v podobném zatajování nějaký smysl?
Žádný smysl v něm nevidím. V jiných sportech se mohou trenéři informovat, jak na tom jejich svěřenci jsou, tady ne. Nevíš, co máš dělat, protože netušíš, kde se tvůj závodník mezi ostatními pohybuje, takže musí přidat další den diety, bez vody, člověk se trápí o den déle a v podstatě pak může zjistit, že zbytečně. Někdy se udá zcela opačný směr, někdo si myslí, že nepostoupí, protože psychika na konci už není dobrá, a když se do finále dostane, může být naprosto ztracen, nečekal-li postup.
Každopádně jste závodníky po finále „rozhodili“, ty se drž dál a ty ne?
U kulturistů nad 75 kg nám bylo vše jasné, ostatní však museli čekat do druhého dne.
I masters muži?
Povolit mohl jen Míla Dvořák.
Mimochodem, zapomněli jsme zmínit kulturistiku masters - Darinu Káňovou - a Evu Klappovou v bodyfitness. Darča vystoupila v životní formě, nakonec skončila osmá, což je v dané konkurenci obrovský výsledek. Už když nastoupila na semifinále, věděli jsme, že to vůbec není špatné. Doufali jsme i ve finále. Eva na finále nevypadala, ale formu měla fantastickou. Navíc, když nahlédneš do výsledkové listiny, druhá nejstarší závodnice byla o deset let mladší než ona.
Skončilo semifinále…
…a my se přesunuli na hotel, zase jsme večer obešli závodníky, podívat se, jak vypadají a podělit se o pocity, co tušíme. Když jsme věděli, že nejsou ve finále, nechali jsme stravování volné, ostatní se samozřejmě museli držet dál.
S nedělí přišlo finále, bojovalo se o medaile…
Začínalo se kolem třetí, ale nejdříve probíhají různé ceremoniály, takže skutečný start závodění vyjde až na půl čtvrtou. Věděli jsme, že se prakticky ve všech kategoriích budeme rvát o medaile. Vlastně kromě Michala Šturmy, i když jsem u Egypťana opravdu čekal problémy (které nakonec také přišly), kdyby i Ukrajince odsunuli někam na 5. nebo 6. místo, jak by se to v podobných případech mělo dělat, Michal by získal bronzovou medaili. I páté místo je pro něj v dané konkurenci fantastickým výsledkem, navíc měl ve finále nějakou alergii z barvy, udělaly se mu pupínky a svědilo ho celé tělo. Sice na sobě v průběhu finále nedal nic znát, ale při vyhlašování bylo vidět, jak už ze sebe chce barvu sundat. Jak říkám, je to velký bojovník, všechno ustál v pohodě, moc ho chválím.
A klasická kulturistika…?
Milan Šádek je s přístupem takový vlažnější, tak jsme ho v zákulisí rajcovali, nakonec se probral a byl super. Pořád jsem doufal, že by mohlo vyjít i zlato, Slovák byl svalnatější, ale z mého hlediska ne tak souměrný. Milanovi je 18 let, jsou to jeho první závody mezi juniory, takže úžasný výsledek. Bude v nich další tři roky, takže o něm ještě uslyšíme.
Bára Sýkorová měla být ve fitness, co se týče hodnocení postavy, jednoznačně první, byla nejlépe nachystaná. Otázkou zůstává, zda její forma nebyla pro rozhodčí až moc. Z mého pohledu byla nejlepší postavou, nejkvalitnější a nejlépe připravená, možná neměla příliš dobrou sestavu – a jsme zase u stejného problému. Fitness žen zahrnuje dvě kola hodnocení postavy a jedno sestavy, tzn. sestava by neměla mít zásadní vliv. Opak je bohužel pravdou. Ve výsledku jsem čekal nejhůře druhé místo, třetí mě opravdu překvapilo. Nicméně každá medaile ze světa je výborná, Bára může startovat v juniorech ještě příští rok, takže věřím, že když trochu zlepší sestavu, sáhne po zlaté medaili.
Napadá mě, měli jste s sebou našeho rozhodčího?
Ano, měli jsme Jirku Prudila, ale nejsem si jist, zda hodnotil zrovna Bářinu kategorii. Rozhodčí jsou důležití vždycky, myslím, že byla velká škoda, že jel nakonec jenom Jirka a že jsme nevzali rozhodčí dva nebo tři. Řešili jsme to před odjezdem, nakonec se však nepovedlo.
[imgPR]3773_3[/imgP]Václav Frolík[//imgP]Byli jsme u fitness juniorek, pojďme na fitness juniory…
Venca Frolík a Honza Jankovič byli ne o třídu, ale možná o dvě nebo o tři před ostatními. Byli nachystaní v podstatě jako špičkoví kulturisti, co se týče kvality svalstva. Honza Jankovič na mě působí souměrněji a celkově mi do fitness pasuje postavou lépe. Je estetický, tvrdě připravený. Vašek Frolík byl nachystaný snad ještě tvrději, ale postava u něj není tak vyvážená. Sestavu měli oba nepatrně slabší, ale jsme u toho, co řešíme už léta – vždy, když jedu s Frantou Bartošem na soutěže, tvrdí mu, že sestavou se svět vyhrát nedá, že musí mít postavu. Tady byli oba fitness kluci v podstatě úplně někde jinde než ostatní a stejně na první místo nesáhli. Tak já už nevím.
Jaké národnosti byl vítěz?
Myslím, že vyhrál Ukrajinec. Špatný nebyl, ale v porovnání s tím, co léta vytýkají Frantovi, do očí bijící. Já bych byl jednoznačně pro první místo: Honza Jankovič a druhé: Vašek Frolík. O to víc mě to za kluky mrzí, protože byli v kategorii juniorů posledním rokem.
Alespoň mohou být skvělí pro příští Santa Sussanu a Mistrovství světa fitness mužů?
Mají velkou šanci, protože teď českou vlajku fitness mužů ponese jen Honza Böhm a David Babůrek. Je však potřeba zapracovat na sestavách, protože mezi muži jsou už sestavy úplně o něčem jiném. Junioři se ještě dají nějak uhrát, u mužů ale musí být sestava perfektní.
Pojďme na kulturistiku juniorek…
U Petry Hánové jsme čekali, jak dopadne. Dosáhla nejnižší váhy za celou dobu, co jezdí na závody, byla štíhlounká v pase…
…promiň, kolik je ona zmíněná nejnižší váha?
Mám pocit, že 45 kg, je opravdu malá. Mně se líbila, nebyla svalově nijak tvrdá, ale ona není nikdy, na druhou stranu je estetický typ, a pokud váha takhle spadne, vypadá velmi hezky. Takže jsme tušili, že bude bojovat o druhé a třetí místo, nakonec skončila druhá, což je fantastické.
Petře je také málo, ne?
Je jí, myslím, 18 let, takže by za juniorky mohla ještě další tři roky závodit. Péťa si není ale úplně moc jistá… Jednou chce závodit, pak zase řekne, že už ji kulturistika moc nebaví, takže bude otázka, bude-li mít chuť.
Doufám, že bude. Připravuje ji Franta Zálešák nebo mají společný jen stejný klub?
Franta ji možná připravuje, ale nevím, jak dalece. Možná ji spíš navádí, netuším, zda u ní stojí při trénincích. Vím, že spolupracují.
A jaké byly bodyfitnessky?
Tušili jsme, že máme želízka v ohni, což se také potvrdilo. Díval jsem se zpětně i na hodnocení, Jitka Papežová zvítězila jednoznačně v každém kole. Totéž Eva Sváčková. Darja se radovala z druhého místa, pro všechny naprostý úspěch. Jitka navíc završila úspěch absolutním vítězstvím.
V němž se potkali obě naše holky, že?
Přesně tak. Sám jsem byl zvědavý, jak dopadnou. Evu vybrali jako ideální typ bodyfitness, Jitka už závodí druhý nebo třetí rok, takže se dá říct, že je vyzrálou závodnicí…
…že tě zase přerušuji, pro Evu bude obrovskou výhodou, když bude předkládána rozhodčím na seminářích, poté ji budou na soutěžích hodnotit.
Samozřejmě. Jsem zvědavý, jak se to bude vyvíjet.
Nakonec vyhrála Jitka, já z toho měl obrovskou radost už proto, že jsem jejím osobním trenérem. Holky měly už splněno, obě byly mistryněmi světa, takže už zbývalo jen takové „kdo s koho“.
Celkově nám ale junioři udělali obrovskou radost, fitness mohlo být o kousek lepší, ale každá medaile na světě je výborný výsledek.
Odpoledne nastoupili masters…
Do finále se probojoval Luboš Ulman a Viktor Hell, oba si, jak jsem už nastínil, trochu pohoršili. Luboš byl v semifinále třetí a Viktor druhý, nakonec skončili na pátém a čtvrtém místě. Viktora provází takové prokletí, loni byl na světě také čtvrtý. U obou bude potřeba zapracovat na sestavě, obecně zlepšit projev při pózování. Působí trošku odevzdaně, chlapi kolem byli takoví… agresivnější. Musím zmínit ještě Romana Tyce, velikostí svalů i estetikou měl na finále.
…proč nepostoupil?
Těžko říct. Celé semifinále měl problémy s dechem, kolikrát jsem měl pocit, že s sebou při pózování řízne. Prodělal vyčerpávající přípravu, vím, že hodně stahoval vodu, možná se to projevilo i v hodnocení u rozhodčích, protože oproti ostatním, dravým a agresivním, působil opravdu unaveně. Ale jak říkám, velikost svalů, estetika, zadní pózy, byl jedním z největších závodníků na pódiu… je veliká škoda, že zůstal jedno místo za finále.
Můžeme se ještě vrátit ke klukům nad 75 kg?
Martin Smutek, Filip Hunal, Petr Oplíštil - všichni tři byli nachystaní v životních formách. Připravení, vyrýsovaní, nemůžu nikomu z nich vůbec nic vytknout. Konkurence byla taková, že v tu chvíli nešlo nic dělat. Já si myslím, že je to trochu chyba IFBB, protože mezi závodníky byly obrovské váhové rozdíly. Pak se stane, že Petr Oplíštil se 79 kg bojuje třeba se stokilovým závodníkem.
[imgPR]3773_5[/imgP]Lída Čížová, Jiří Prudil a Martin Novotný[//imgP]Myslíš, že by bylo vhodné vyčlenit další váhovou kategorii?
Určitě, pokud se dalšího světa účastní stejný počet závodníků, neměli by váhat a novou kategorii vytvořit, protože vznikají váhové rozdíly doopravdy okolo 25 kg. Prezentovali se závodníci kolem 76 kg, Němec se 100 kg a další čtyři s 90 kg.
Mimochodem, jak hodnotíš úlohu klasické kulturistiky? Někdo občas pronese „do ní bych nikdy nešel, je méněcenná“. Jak se na ni díváš nyní, jaké místo bude mít v budoucnosti?
Budoucnost má velikou, protože se do ní opravdu postaví kluci, kteří budou estetičtí, dokáží se perfektně připravit, ale kteří prostě nechtějí mít velké svalové objemy. Myslím, že byl velmi dobrý nápad vytvořit i cestu klasické kulturistiky. Dneska se může mezinárodně prosadit i člověk, který nechce jít do obřích objemů, může najít sponzory, perfektně závodit.
Finále i celé Mistrovství světa juniorů a masters pro rok 2007 skončilo, mohl bys ho jako státní trenér zhodnotit?
Myslím, že se nám povedlo. Vyhráli jsme pořadí národů, což je vždycky fantastické, dokázali jsme, že ve světě stále patříme ke špičce. Samozřejmé je, že junioři jsou velmi důležití z hlediska dalšího vývoje, protože pokud budeme mít výborné juniory, projeví se úspěch i v kategorii dospělých.
Recepční v Diplomat gym
