Reklama:
Jen na pár dní: Agrezz 1+1!
Stimulace, napumpování, maximální výkony. Nejprodávanější anabolizér v extrémní akci! Více zde.

Yatesova éra - věda vstupuje do dopingu

15.105 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Třebaže profesionálové tvrdí, že jejich nadpřirozeně svalnaté až monstrózní podstavy jsou výsledkem jejich talentu a tvrdé tréninkové práce, přeci jen se člověk ptá, jaká je skutečnost. Dorian Yates trochu poodhalil oponu tajemství profesionální kulturistiky v opravdu upřímném rozhovoru, ve kterém společně s Kevinem Levronem a Shawnem Rayem hovořili otevřeně o dopingové scéně v době své aktivní kariéry a vyjadřovali se i kriticky k současnosti. Na našem webu tento rozhovor, který jsme zveřejnili ve třech dílech, vyvolal velký zájem čtenářů, z čehož se dá usuzovat, že doping není omezen jenom na závodní kulturisty a velmi uzavřený okruh sportovců. Realita je zjevně úplně jiná a nemá smysl před ní strkat hlavu do písku. S prodejem steroidů a jiných nelegálních anabolizujících látek se setkáváme i v celé řadě fit center (používám tento výraz, přestože si myslím, že situace je mnohem horší a prodej je mnohem rozšířenější…), a tak množství uživatelů steroidů a jiných dopingových látek mnohonásobně překračuje počet závodních kulturistů, včetně ostatních nově vzniklých kategorií, o kterých jsme si naivně mysleli, že budou naturální alternativou sportovní kulturistiky. Možná zpočátku, ale současná realita je bohužel jiná (čest výjimkám). Nehodlám pokračovat v těchto úvahách, jenom jsem tím chtěl říci, že nemá smysl tuto situaci ignorovat a ani se nad ní pokrytecky pohoršovat. Následující článek by tedy měl opět reagovat na zájem o tuto problematiku a opět se v něm prezentují Dorianovy názory, ale nejen to, zveřejňuje prostá fakta, jak on v době své sportovní kariéry s tituly Mr. Olympia (1992 - 1997) přistupoval k této problematice, kterou naprostá většina profesionálních kulturistů zahaluje mlčením… Samozřejmě vývoj kráčí i v oblasti dopingu jistě kupředu, a tak je třeba vnímat obsah tohoto článku v kontextu své doby a nijak nemusí korespondovat se současnou dopingovou situací.

Dorian popisuje některé výkon zvyšující farmaceutické prostředky, které bral právě v době své profesionální kariéry a které mu také umožnily získat takovou obdivuhodnou, do té doby nevídanou formu. V reakci na četné dotazy popisuje, jak dosáhl extrémně nízkého podílu tělesného tuku, což je o to pozoruhodnější, že v protikladu k většině konkurentů přitom udržel enormně velké množství čisté svalové hmoty.

Hned úvodem musím zdůraznit, že použití jmenovaných substancí bez dohledu a kontroly zdravotního stavu kvalifikovaným lékařem, odborníkem na tuto problematiku (endokrinolog apod.) je nebezpečné! Ono je to rizikové pro Váš zdravotní stav i tak, protože zdravotní problémy se mohou projevit až po mnoha letech, byť aktuální zdravotní stav může být dobrý. Vždy je potřeba si uvědomit, že většina používaných preparátů jsou silná farmaka a mohou vést k nežádoucím vedlejším efektům. Prodej těchto preparátů je většinou navíc nezákonný, ale to je problematika spadající do právní oblasti, kterou zde nebudeme řešit.

Nebudeme tedy zakrývat fakt, že tyto prostředky jsou pro profesionály důležitým faktorem jejich výkonnosti, ale ani ony nejsou samospasitelné a bez určitých správných podmínek by příliš nefungovaly. Často se vyskytují názory "normálních" lidí i z okruhu kulturistických fandů, že kdyby dotyční profesionálové nepoužívali ty svoje injekce a pilulky, tak by se svojí špičkové formě ani nepřiblížili. Tito kritici mají pravdu pouze částečně, protože většina profesionálů i bez těchto prostředků by díky své genetice, disciplině a tréninkové morálce vypadala zcela jinak než "normální" lidé. Já jsem si vždycky říkal, že kdyby se v ideálním případě podařilo stoprocentně vymýtit používání anabolických steroidů, tak by se pořadí těch nejlepších, možná až na výjimky, vůbec nezměnilo, jen by ta forma nebyla taková, což se týká jak objemů, tak vyrýsovanosti. Musíte si tedy uvědomit, že zde popisované preparáty optimálně fungují u profiků, jako je Dorian, jen za podmínek, kdy tito jedinci:

  • mají potřebnou a nezbytnou snahu po zdokonalování a vůli po vítězství
  • jsou srozuměni s rizikem vedlejších nežádoucích efektů, poškození, či dokonce musí brát v úvahu i riziko smrti
  • musí mít silnou vůli, snášet bolest i obětovat vše pro úspěch
  • mít tělesné předpoklady k tomu, dostat se tréninkem na úroveň, která je pro jiné nedosažitelná
  • mít genetiku, která optimálně reaguje na tyto podmínky
  • mít k dispozici finanční prostředky, které jim zajistí při odpovídajícím tréninkovém nasazení dostatek medikamentů a výživových doplňků
  • musí být schopni rychle rozpoznat, pokud něco nefunguje tak, jak má

Cílem předsoutěžní přípravy Doriana bylo maximální vyrýsování při udržení svalových objemů. Na rozdíl od objemové přípravy s relativně vysokým dávkováním esterů testosteronu a nandrolonu a právě tak Dianabolu se Yates rozhodl pro jiné anabolicko-androgenní steroidy (AAS). Testosteron bral dále, ale jenom v nižším dávkování 300 miligramů týdně, které odpovídá podpoře svalové hypertrofie u mladých dospělých. Yates nikdy nemluvil o takzvaných blokátorech aromatázy. Jedná se o přípravky, které zabraňují přeměně v estrogeny - ženské pohlavní hormony (Nolvadex byl tehdy oblíbený). Snižoval příjem testosteronu na minimální, ale ještě efektivní dávku a Deca-Durabolin (nandrolon) a Dianabol vysazoval, aby přítomnost aromatizujících steroidů, právě tak jako nežádoucí tvorbu estrogenu a progesteronu prostřednictvím nandrolonu, redukoval na minimum.

Rovněž tak retence vody v podkoží je negativním faktorem výše uvedených preparátů při předsoutěžní přípravě. V ní používal dva injekční AAS, kterými byly Parabolan a Primobolan, dvě látky, které nearomatizují a obstarávají "vysušenou" pokožku. Nasazení vysoce androgenních AAS odpovídá pozorování, že AAS se silnou afinitou k androgenním receptorům omezují tvorbu nových tukových buněk (adipogeneze), a také omezují účinnost estrogenů k nahromadění tuků v již existujících tukových buňkách.

Anavar (oxandrolon) byl jediný orální steroid, který Dorian v přípravě používal. Je považován jako "jemný" AAS, ale jeho aplikace představuje stejné riziko poškození jater jako jiné 17-alfa alkylované orální steroidy. Za povšimnutí stojí zjištění, že dávkování 20 mg denně, nebo dokonce i méně, vede ke ztrátám břišního tuku. Yates sám používal 50 mg denně. Mechanismus působení je založen na zvýšené oxidaci (spalování) tuků v játrech a tomu odpovídajícímu zvýšení tvorby ketonů.

Od růstového hormonu očekával také anabolický efekt, ale při dávce 4 mezinárodních jednotek (IE) byl anabolický efekt malý (v rámci klinických studií). To mohlo mít následující důvod: anabolické účinky nastupují při vyšším prahu dávkování než lipolytický efekt (odbourávání tuků) a Yates měl neporovnatelné více svalové hmoty než průměrný jedinec, takže pro něho byla tato dávka prostě zcela nedostatečná. Když zvýšil dávkování na 8 IE, dostavily se lepší výsledky a on mohl překonat svoje výkonnostní plató.

Silným a užitečným efektem růstového hormonu je zvýšená lipolýza. Tento proces nastupuje při nízkém dávkování a tím se uživatel vyvaruje hromadění vody, které je spojeno s vyšším dávkováním, které je ovšem pro svalový růst nezbytné.

Od roku 1997 bral inzulín, pravděpodobně zhruba po šesti letech mylného používání růstového hormonu. Tato kombinace mu přinesla podstatný nárůst svalové hmoty, což není nic překvapujícího. Růstový hormon může působit protikladně vůči antiproteolytickému efektu (proti odbourávání bílkovin) inzulínu. Yatesovo zjištění, že po inzulínu získal pouze nafouklé břicho, je zajímavé, protože tento nežádoucí jev, který se začal objevovat na scéně v devadesátých letech, je zpravidla spojen se zneužíváním růstového hormonu. Pochopitelně inzulín jako hormon používaný v kulturistice nemá na odbourávání tuků žádný pozitivní vliv, neboť má na tukové buňky protikladný efekt - podporuje v nich ukládání tuků.

Jeho programy na odbourávání tuků odpovídaly tehdejšímu standardu. V devadesátých letech se velmi rozšířilo používání dinitrofenolu (DNP) nejen mezi profesionály, ale i mezi kondičními cvičenci. Velký podíl na rozšíření DNP má steroidový guru Dan Duchaine. Tato látka patří mezi vůbec ty nejnebezpečnější používané na hubnutí. Efekt vychází z až extrémní produkce tepla navýšením bazálního metabolismu. To vyvolává horečnaté stavy, silné zvýšení tepové a dechové frekvence, což může vést až ke kolapsu organismu. Úbytek tuků je sice markantní, ale někdy i za tu nejvyšší cenu… a těch prokázaných úmrtí bylo již několik desítek. Smrtelná dávka je totiž již 1 až 3 gramy! Samozřejmě, že je šířena zcela ilegálně, vždyť její použití u lidí bylo zakázáno již před válkou (co by mne také jistě odradilo, že se používala i jako herbicid či výbušnina). Dorian zcela jasně prohlašoval, že DNP nikdy nepoužíval. Jeho vztah k těmto látkám se vyznačoval opatrností a zvažováním míry rizika ve vztahu k jejich efektu.

Thyroidní hormony (štítné žlázy), zvláště T3 (Cytomel) jsou efektivními spalovači tuků. Dokážou významně navýšit látkovou výměnu (spalujete více kalorií v klidovém stavu i při tréninku), ale jejich zneužití může vést k dlouhodobému potlačení vlastní produkce thyroidních hormonů. Navíc má hormon T3 "úzké" okno použití a při snaze o výraznější odbourávání tuků potřebná a nezbytná koncentrace vede k nespecifickému katabolismu. To znamená, že kromě tuků se odbourávají rychleji i svaly.

Mnozí kulturisté nasazují hormony štítné žlázy (především T3), aby povzbudili svůj metabolismus při nízkokalorických dietách. Růstový hormon v dávkách popsaných Dorianem v 21denní studii potlačoval hormon hypofýzy TSH (tyreotropní hormon nadřazený a řídící hormony štítné žlázy), aniž by došlo k poklesu volného T4 (tyroxin) nebo volného T3 (trijodtyronin). Není známo, zdali růstový hormon v tomto dávkování po měsíce, či dokonce roky, ochraňuje funkci štítné žlázy nebo ji potlačuje. Pokud dávkování překročí nebezpečnou úroveň, může docházet k poruchám srdečního rytmu. Sice není známo, že by některý kulturista vlivem zneužívání T3 a s tím spojenými poruchami srdečního rytmu zemřel, ale riziko tady je. Při kombinaci většího počtu stimulujících preparátů je samozřejmě ještě mnohem vyšší. Dorian prohlašoval, že hormony štítné žlázy nepoužíval, což možná objasňuje, že i v soutěžní formě udržel takové množství kvalitní svalové hmoty.

Na rozdíl od výše uvedených přípravků měl ve svém "suplementačním" plánu k odbourávání tuků zařazen clenbuterol, který je silný a selektivní beta-2-agonista. Je to velmi silný prostředek vázající se na adrenalinové receptory, který se podílí na rozkladu nahromaděného tuku v tukových buňkách. Clenbuterol je jedním z nejvíce zneužívaných dopingových látek, ale je třeba si uvědomit, že v žádném případě nemá anabolické účinky. Ty byly prokázány pouze na zvířatech, ale u lidí by se jednalo o tak vysokou dávku, která by byla životu nebezpečná. Od clenbuterolu se tedy dá očekávat jak lipolytický (odbourávání tuků), tak antikatabolický účinek, tedy zabraňuje odbourávání svalové hmoty v dietách. Díky tomu se stal účinným, populárním, ale nebezpečným přípravkem pro hubnutí a to je jistě i důvod, proč clenbuterol (pod různými obchodními názvy) je legálně dostupný pouze na předpis, ale jako antiastmatikum. Že realita je bohužel jiná, to ví většina těch, kteří ho v kulturistice zneužívají… Těch průvodních negativních účinků při jeho používání je totiž celá řada: bušení srdce, zrychlený tep, bolesti hlavy, nespavost, podrážděnost, zvýšené pocení, vysoký krevní tlak a typický je pro uživatele třes rukou. Pokud ho daný jedinec zkombinuje s efedrinem, kofeinem a acylpyrinem (EKA), tak si velmi snadno vytvoří smrtící koktejl. Právě kombinací různých dopingových preparátů se jejich uživatel stává experimentátorem a sám sobě pokusným králíkem, protože s ohledem na jejich počet užívaných v praxi (10, 12 nebo, dokonce 15 - stačí se jenom podívat na Antidoping.cz) nikdo nemůže vědět, jaké jsou jejich vzájemné interakce, a navíc na každého působí jinak, a tím pádem jsou zkušenosti jednoho nepřenosné na druhého. Je to hazard, pokus-omyl, přičemž omyl může mít fatální důsledky. Dorian Yates svůj clenbuterolový program sice nezveřejnil, ale jistě by to byl zajímavý pohled…

Postavy špičkových profesionálních kulturistů se zdají být jak z jiného světa, ale pro ty, kteří odmítají dopingové látky, jsou pouhou iluzí. K základu, kterým je tvrdá práce, morálně volní vlastnosti a genetika, přistupuje ještě džin vypuštěný z láhve - mix z androgenů, anabolik a agonistů.

Dorian Yates byl ve svých prohlášeních otevřený, upřímný a poctivý. Používání dopingových látek jak jím, tak Kevinem Levronem a Shawnem Rayem, bylo mnohem jednodušší a racionálnější než těch, kteří se drželi hesla "více je lépe", přičemž nedosáhli zdaleka takových výsledků. Můžeme poděkovat těmto výjimečným mužům za celkem ojedinělý pohled za kulisy profesionální kulturistiky.


Foto:
Instagram.com/thedorianyates


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Supertelo.cz, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 03222543 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2022 Supertelo.cz, s. r. o. • Copyright © 2001-2022 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie