Reg Park - Herkules našich časů (II.)

Dne 22. listopadu 2007 v dopoledních hodinách zemřel v kruhu svých blízkých
trojnásobný držitel titulu Mr. Universe, představitel legendárního
Herkula a jeden z nejznámnějších kulturistů 50. a 60. let Reg Park.

Reg podlehl těžké nemoci ve svých 79 letech.

Níže Vám nabízíme druhou část rozhovoru s Regem, jehož autorem
je Osmo Kiiha. Rozhovor pro Vás přeložil Daniel Minarský.
První část najdete zde: Reg Park - Herkules našich časů (I.)

24. června 1950 se uskutečnila soutěž Mr. Universe NABBA v Londýně. Jak jsi dopadl?

Zlato mi přebral Steve Reeves, Juan Ferraro z Francie byl třetí. Podle mého mínění jsem však měl vyhrát (na body vyhrál Reeves 4 : 2). Následovalo vítězství na evropském šampionátu, který byl spojený s Mr. Universe. Vážil jsem pouze 95 kg oproti Reevesovým 100 kg, ale vypadal jsem daleko svalnatěji a měl celkově dobrou velikost. Ale těch 5 kilo navíc na něm rozhodlo, že vypadal větší pro rozhodčí a dali to jemu.

Vrátil ses do USA?

Ano, potom jsem jel zpět a soutěžil v hodně exponovaném závodu "Nejvyvinutější atlet Ameriky" pořádaném v New Yorku. Vyhrál jsem před Floydem Pagem a Alanem Stephanem a najednou jsem obsadil titulky všech tiskovin spojených s kulturistikou.

Jak jsi tehdy trénoval?

Udělal jsem si tréninkový plán bez náporu na srdeční soustavu a zvolil systém 5x5 na každý cvik. Pamatuji si, že jsem se primárně soustředil na tlaky za hlavou a před hlavou, tlaky na prsa a tlaky jednoruček. Po svých 90minutových trénincích jsem byl naprosto hotový. Snažil jsem se zvýšit váhu, kdykoliv to šlo. Zdvih jednoruček ze země spojený s tlakem se zvýšil na 55 kg. Uvědomil jsem si, že se mi tento systém líbí a vyplatil se. Trénoval jsem 5x týdně, v každém tréninku jsem cvičil stejné partie.

Kdo byl nejsilnějším z borců, s nimiž jsi trénoval?

Marvin Eder by obsadil hodně vysokou příčku na seznamu. V Abe Goldbergově posilovně v New Yorku jsme někdy šli na tlacích až na 210 kg, přítazích v předklonu a bicepsových zdvizích na 45 kg. Dalšího ze siláků uvedu Clancyho Rosse. Dělal tlaky na šikmé lavici se sedmdesátkami.

Zúčastnil ses Mr. World v Paříži roku 1951?

Nemohl jsem, protože jsem vyhrál soutěž IFBB o nejlepšího atleta Ameriky a federace IWF řekla, že to byla profi soutěž, protože nabízeli 500 dolarů jako cenu… ale já z těch peněz neviděl nic.

Jak ses připravoval na Mr. Universe 1951?

Každý den jsem trénoval 3 hodiny. Nohy jeden den, vršek druhý a tak jsem to střídal. Cvičení bylo rychlé a zabijácké, opravdu vražedné. Jedl jsem, co jsem mohl, včetně tuctu vajec a 3 litrů mléka denně. Většinu přípravy jsem absolvoval v Jižní Africe, teprve na poslední měsíc před soutěží jsem se vrátil do Anglie, abych na sobě dopracoval, co bylo nutné.

Soutěž Mr. Universe 1951 jsi v Londýně vyhrál velice snadno. Byl jsi prvním Angličanem, kterému se něco podobného podařilo.

Přišel jsem o dost masivnější než předešlý rok a vyhrál bez jakýchkoliv problémů (mezi 12 borci). Za necelé 2 roky seriózního tréninku jsem se dostal na vrchol. Mimochodem, na pátém místě se v mé kategorii umístil Joe Weider. Protože už mi nechyběly žádné tituly k dosažení v oblasti tělesné krásy, obrátil jsem se k silovějšímu tréninku.

Kdy jsi potkal Bena Weidera?

Ben se v roce 1951 objevil na prahu domu mých rodičů se smlouvou.

Podepsal jsi a pustili jste se do businessu?

Založili jsme společnost Reg Park Equipment a vydavatelství Mr. Universe v Anglii. Časopis publikoval Joe Weider, můj otec se stal ředitelem společnosti a já byl hlavním editorem časopisu Mr. Universe v Leedsu. První číslo vyšlo v březnu 1952 a poslední v prosinci téhož roku. Napočítal bys celkem osm svazků. Můj otec a Joe si nepadli do noty ohledně obchodování, takže jsme se rozešli. Mně však Joe nevadil, líbilo se mi jeho zapálení pro kulturistiku.

Jak šlo obchodování dál?

V lednu 1953 jsme stvořili časopis nazvaný "Žurnál Rega Parka pro fyzickou zdatnost", další leden přinesl zkrácení názvu na "Žurnál Rega Parka". Poslední číslo vyšlo v prosinci 1959. Spoustu sil jsme vkládali také do našeho dalšího časopisu - Muscleman. Žurnál Rega Parka si v padesátých letech kupovalo přes šedesát tisíc čtenářů. Během dekády, o níž mluvím, jsem pracoval opravdu velmi tvrdě na svém obchodu. Prodávali jsme vše od činek po potravinové doplňky. Navíc jsem létal na exhibice po celém světě, téměř každý týden jsem hostoval i v Anglii.

Kdy ses stihl při tom všem shonu oženit?

Zamiloval jsem se do překrásné jihoafrické dívky Mareon, 22. října 1952 jsme se v Johanesburgu vzali. Je sestrou Johnnyho Isaacse, chlapíka, který málem vyhrál Mr. Universe 1953.

A co děti?

Moje dcera Jeunesse se narodila v roce 1954 a dosud žije v Jižní Africe se svými třemi dětmi. Syna Jon-Jona jsme se dočkali v roce 1957. Nyní žije v Santa Monice se svou ženou a dvěma dětmi, vlastní soukromé fitness studio.

Vraťme se k činkám... Říkal jsi, že po roce 1951 ses orientoval spíše na silový trénink.

Během své kariéry jsem vždy trénoval na sílu a velikost. Jediné období, kdy jsem zařadil kulturistický typ cvičení, byla příprava na Mr. USA 1957, na níž jsem měl exhibici. Myslím, že jsem předvedl svou nejlepší formu vůbec a navíc jsem během soutěže zatlačil na bench 200 kg. A to jsem měsíce před závodem žádné tlaky nedělal.

Vzpomeneš si na své rekordy?

Většina mých rekordů padla během padesátých let.

• tlak vestoje za hlavou - 135 kg - 1 opakování
• tlak vestoje za hlavou - 120 kg - 4 opakování
• tlak vestoje za hlavou - 110 kg - 10 opakování
• dřep - 270 kg - 2 opakování
• přední dřep - 180 kg - 1 opakování
• tlak jednoručky - 80 kg - 2 opakování
• tlak jednoruček vestoje - 65 kg - 1 opakování
• tlak jednoruček vestoje - 55 kg - 5 opakování
• tlak jednoruček na rovné lavici - 80 kg - 5 opakování
• tlaky jednoruček na šikmé lavici - 80 kg - 5 opakování
• striktní bicepsový zdvih s velkou činkou - 90 kg - 1 opakování
• francouzský tlak vleže - 135 kg - 3 opakování

S váhou okolo 100 kg jsem zatlačil 227 kg. Byl jsem prvním v Anglii a druhým na světě, kdo to dokázal. Velké činky na tlaky za hlavou jsem si nikdy nebral ze země, vždycky jsem si je bral z dřepovacího stojanu. Co mě však mrzí, že jsem se nikdy nepokusil o 90kilové jednoručky na šikmé nebo rovné tlaky, cvičil jsem jen s 80kilovými. Myslím, že bych je zvládl.

A příklad tréninkové rutiny z padesátých let?

Neměl jsem oblíbený trénink, dělal jsem vše, co jsem kde načetl. Většina pokročilých si však najde cviky a schémata, která jim přinášejí nejlepší výsledky. Co je dobré pro jednoho, nemusí být vhodné pro druhého. Jako příklad uvedu plán, kterého jsem se držel v letech 1956 - 1957 a měl dobré výsledky (moje váha se pohybovala mezi 107 a 112 kg).

Ramena

• Tlak za hlavou - 4 - 10 sérií, 5 opakování
• Těžká upažování - 5 - 10 sérií, 10 opakování

Každý den jsem prohodil horní a spodní část těla a na každé svalové partii jsem pracoval asi půl hodiny. Mezi sériemi jsem procvičoval dýchání, navíc si myslím, že člověk má být ve správném stádiu mysli na trénink. Musíš se nutit stále víc. Žádný čas na srandičky. Já při cvičení téměř nemluvil nebo jen velmi málo. Mezi sériemi jsem nic nedělal, jen se zotavoval. Pokud možno, chce to mít u sebe sparinga na pomoc. Také jsem při tréninku neměl rád zrcadla.

Jaké byly tvé míry v padesátých letech?

29. dubna 1956 jsem naměřil následující: váha 105 kg, výška 193 cm, paže 48 cm, lýtko 46 cm, hrudník relaxovaný 132 cm, pas 81 cm, zápěstí 20,3 cm, krk 48 cm, předloktí 40 cm.

Měl jsi někdy biceps přes 50 cm?

Ano, měl, když jsem vážil 115 kg (což bylo nejvíce, co jsem kdy měl). Můj hrudník tehdy měřil 145 cm.

Jakou jsi volil dietu?

Rád jsem jedl jako král, ale pouze jídlo, které pro mě bylo dobré. Vstřebával jsem neskutečná kvanta jídla, ale vše bylo v rovnováze. Oblíbenou pochoutkou byl steak, někdy jsem ho zvládl i dvakrát denně, saláty, pomerančový džus a víno - mám doma dokonce vinný sklep. Používal jsem proteinové suplementy a vitamínové a minerální tablety.

Závěrečnou část rozhovoru zobrazíte kliknutím zde.