René Blahovský: "Příprava mě stojí 30 tisíc měsíčně!"

Voják Tomáš Sentinek: "Válka má před přípravou přednost."

Pomalu, ale jistě se nám blíží jarní sezóna a bude nabitá, na to vemte jed! Po dvou letech, kdy jsme se připravovali a kvůli covidu si nemohli být jisti, zda se soutěže uskuteční, se snad tahle překážka zbořila a termíny se zdají být jistější. Proto se velké množství z Vás chystá právě na nadcházející jarní klání, a protože chceme vědět, na koho se můžeme těšit, tak začínají i rozhovory se zajímavými jmény naší scény, která snad budou zářit. Pojďme se s nimi tedy postupně seznámit.

Prvním mým respondentem je René Blahovský, prostě Renda. Nebudu tajit, že jsme kamarádi, z rozhovoru to je očividně patrné. Rendu všichni znáte, je to ten vazoun, který se snaží držet krok s naší hvězdou dost možná nejzářivější. Jeho trenérem a tréninkovým parťákem je totiž všem známý Honza Turek. Pod jeho vedením se Renda chystá na další sezónu. Renda je posledních několik let kulturistou tělem a duší. Kulturistika je pro něj celodenní náplň, až bych řekl posláním. Pro někoho je to krátkozraké, pro někoho je to však cesta životem, která ho absolutně naplňuje. "Eat, sleep, train, repeat" pro něj není jen fráze, je to jeho životní cesta. A na jeho zlepšení je to znát. Pár let už se známe, ale absolutně bych nečekal, že jeho kostra zvládne pojmout tolik svalů za tak krátkou dobu. Dalo by se říct, že ten kluk roste jako z vody. My však tušíme, že jen z vody to úplně nebude. Pojďme se seznámit s hvězdou Hlubočep. Renda Blahovský. Český James Hollingshead. Kluk se slípkou na triku.

Rendo, ty máš aktuálně sedm týdnů do prvních letošních závodů. Jak na tom jsi? Forma odpovídá termínu?

Péťo, chtěl bych ještě pozdravit čtenáře Ronnie.cz. Aktuálně je 5. března, což mám přesně sedm týdnů do závodů. S formou si myslím, že jsme lehce napřed. Takže si myslím, že o připravenost se letos bát nemusím.

Kolik ti aktuálně ukazuje váha?

Dnešní váha mi ukázala rovných 106,2 kg, což znamená, že mám oproti posledním závodům ve stejný termín dokonce o 9 kilo navrch. A to v lepší kvalitě.

Kolik času jste si na dietu celkově dali?

Honza vždy chce, aby celková část diety trvala 15 týdnů. S tím, že každý týden ubíráme makra a přidáváme na tréninkové intenzitě. To mi krásně vyhovuje. Nemusím stresovat, že bych nějak nestíhal.

Na soutěžní pódia se vracíš po téměř dvouleté pauze. Byl důvodem přechod z juniorské do seniorské kategorie? Co všechno se ti za tu dobu povedlo?

Ano, máš pravdu. Poslední závody byl v roce 2020 Diamond Cup v Praze. Důvod byl přesně takový, jak píšeš. Letos to bude má první sezóna v mužích, tak jsme si s Honzou řekli, že potřebuji více času naplácat nějaké to maso navíc. Zatím to vypadá, že to bylo správné rozhodnutí.

Máš nějaký odhad, o kolik kilo bys chtěl přijít těžší?

Zatím to vypadá, že bych měl přijít o 8 - 9 kg těžší než naposled. To stejně ukáže závěr přípravy, kde jde hmotnost dolů nejrychleji a záleží na mnoha faktorech.

Jak vůbec to období pauzy probíhalo? Kolik objemů a zkvalitňovacích fází jsi stihl?

Hned po závodech jsme najeli na pozávodní anabolismus, ten trval poměrně dlouho. Závody byly na konci září a pozávodní objem jsem končil na konci roku. Pak přišla fáze mírného odpočinku… No, odpočinek pod Honzou je jako pro ostatní trénink naplno. Ten odpočinek trval do začátku března. Pak jsme zase najeli na objem, ten trval tři měsíce. Potom začala zkvalitňovací fáze, která trvala do půlky července. Opět začala fáze odpočinku až do konce srpna. Od září jsme začali poslední objem do půlky listopadu, kde se váhu podařilo vyšplhat na 118 kg. Od půlky listopadu do konce roku byla předzávodní fáze.

V čem vidí Honza tvoje slabiny, na kterých jste pracovali? Jak jste se na ně zaměřili?

S Honzou máme slabiny asi stejné. Máme dlouhé končetiny, což znamená ruce a nohy. (Petr Polák: Děkuju za vysvětlení, kamaráde.) Takže jsme se zaměřili hlavně na to. Myslím si, že se ruce podařily dohnat. Je to dané tím, že jsme je zařadili vícekrát do týdne a věnujeme jim i samostatný trénink. Dříve mojí největší slabinou byla záda, což si myslím, že letos nebude. Honza mě naučil je pořádně procítit i s těžší váhou, ale musel jsem se k tomu dopracovat. Ze začátku jsem s těmi váhami spíše škubal. Pak jsem zesílil a teď už s těžkou váhou umím ta záda krásně procítit. Moje rada, jestli to někomu pomůže, je pořádně na tom tréninku propojit hlavu se svalem a přemýšlet nad tím, jaký sval cvičíte. To je mnohem důležitější než s tím házet a tahat to vším.

My už se nějaký ten rok známe a já ti dal dvě přezdívky. Tou první je "Český James Hollingshead". Je právě on tvým nejoblíbenějším kulturistou ze současné scény?

Ano, Peťo, my už se nějakou dobu známe a ty máš přezdívku "Casanova", viď? (Petr Polák: COŽE?!?) James patří mezi mé oblíbené kulturisty dnešní doby. Líbí se mi, jak cvičí. Je to pro mě motivace cvičit s takovými váhami, jako cvičí on. Mezi české nejoblíbenější kulturisty patří určitě Honza a libí se mi i Pavel Beran. V zahraničí samozřejmě James, dál Brett Wilkin a Regan Grimes.

Druhou přezdívkou je "René Suchánek". Ty totiž absolutně nedržíš vodu. Jak je to možné? Je to genetika? Absence stresu? Nebo například podchycené množství minerálů a práce s nimi?

Myslím, že v tom hraje hodně genetika. S tím stresem nemám absolutně problém, já si z moc věcí hlavu nedělám. Jinak s tou vodou, jak píšeš... Nevím, čím to je, že po pár týdnech diety jsem "Suchánek". (smích) Vidím v tom výhody, ale i nevýhody. Jednou z nich je ztráta plnosti svalů. Není jednoduché mě nacukrovat na závody.

René Blahovský a David Bednář

S DZ Klatovy jsem navázal spolupráci v roce 2020. Bylo to před Diamondem v Praze. Pan David Bednář mi nabídl pomoc v podobě 24 kg kuřecího masa měsíčně. Do toho přidá i nějaké oblečení právě se slípkou a další produkty z Drůbežářských závodů Klatovy. Davida beru jako výborného kamaráda a děkuji mu za všechno.

Aniž bys specifikoval, co konkrétně na kolik přijde, tak bych tě chtěl poprosit, abys nám nastínil, na kolik tě zhruba aktuálně vyjde měsíční příprava, která už je de facto "profi".

Nerad tohle počítám, matika není moje silná stránka. (smích) Když si to spočítám, tak zhruba dvacet až třicet tisíc měsíčně. Do toho zahrnuji úplně vše...

Tvou přítelkyní je dlouhodobě Verča Kossková, bývalá závodnice. Jak zvládáš být jí přítelem v době přípravy? Vím, že ty jsi kulturista tělem i duší, ale teď vídávám fotky z divadel, hor, výletů…

Děkuji za tuto otázku, jelikož se mnou to v přípravě není moc jednoduché. Bývám často podrážděný, hlavně doma, ale myslím si, že pro to má Verča pochopení. Snažím se o to, aby příprava neznamenala být doma a sedět na prdeli, i když v tom závěru to jinak moc nejde. Tímto bych jí chtěl poděkovat za vše, co pro mě dělá. Moc si toho vážím.

Co vůbec Verča a závodění? Plánuje si ještě zazávodit?

Verča se letos rozhodla taky pro comeback a je se mnou v přípravě na závody. Má první závody o týden později než já, tam je 1. května Extrifit Cup. I ji připravuje Honza.

Díky spolupráci s Honzou Turkem jsi vlastně jedním z "nejprofláklejších ksichtů" naší scény. Vnímáš to, že už máš svoji pozici na trhu? Zvýšil se o tebe zájem?

Když jsem se tehdy rozhodoval, koho oslovím na spolupráci, rozhodl jsem se pro Honzu. Nikdy mě nenapadlo, že mi nabídne být jeho sparingpartner. Když to udělal, tak jsem za to byl hrozně vděčný. Celkově si myslím, že jsme s Honzou nyní opravdoví přátelé, a je pro mě stále motivací. Jsem mu vděčný za vše. Tudíž i za to, že je můj ksicht díky němu známější. (smích)

Jsi Honzův stálý sparingpartner. Jak ti obecně tahle spolupráce svědčí? Myslím, že vy dva si sedíte, pro oba je trénink téměř (neberte mě za slovo) vším.

Ano, s Honzou absolvuji každý jeho trénink. Honza mě oslovil v prosinci roku 2019. No a od té doby to spolu táhneme. Myslím si, že si s Honzou fakt sedíme. Jako sparingpartneři už máme takový ten cit. Vidíme, kdy a jak si máme pomoct. Jeden druhému se přizpůsobujeme. Minulý rok, když se Honza připravoval na EVLS a další závody, tak jsem s ním odjel celou jeho přípravu. I když jsem byl v objemu, tak jsem se rád Honzovi přizpůsobil a určitě mě to posunulo dál po všech stránkách. Teď jsem v přípravě zase já a Honza se přizpůsobil mně, abych měl v dietě tréninkový split ušitý přímo mně na míru.

Co tvoje dlouhodobé plány? Vidíš se v profi lize?

Mým snem je pokračovat v Honzových stopách a jednou být profi závodníkem a špičkou v Česku. Avšak tento sen je teprve na začátku. Budu dělat vše pro to, abych si ho splnil.

Stejně jako u mnoha dalších závodníků, tak i u tebe vídám jednou týdně burger. Proč a kdy k téhle možnosti sáhnete?

Letos v této přípravě dáváme burger s hranolkami ob týden. Smyslem je doplnění a zrychlení metabolismu a celkové restartování, jelikož já jsem ten typ, co hned vyprázdní, a nějakých 500 až 600 sacharidů mě nedoplní. Myslím si, že jsem jeden z mála Honzových závodníků, co to takhle pod ním má.

Jaká je v plánu závodní hmotnost a tím i kategorie?

Na tuto otázku nedokážu přesně odpovědět. Záleží na mnoha faktorech, ale doufám, že by to mohlo být alespoň 100 kg. Kategorii, ve které nastoupím, tolik neřeším. Důležité je přijít s progresem a nějakým masem navíc.

Kdo sleduje tvůj Instagram, tak ví, že zvedáš "rance". Pochlub se nám nějakými výkony. Drží se ti síla i s postupující dietou?

Určitě patřím k silovějším typům. Na váhy se nijak zvlášť nezaměřuji. Baví mě na tréninku překonávat své limity. U mě je zvykem, že mi jde postupně síla nahoru i během diety. Například dva týdny před posledními závody jsem dřepoval čtyřikrát 260 kg. Nejvíce jsem pyšný, že se mi povedlo dřepnout 320 kg pod vedením Petra Petráše. Na mrtvolu jsem zvedl dvakrát 280 kg, bench-press jednou 190 kg. Teď 8 týdnů do závodů jsem dřepoval 6x 260 kg s volnou osou.

Tvou vrcholnou soutěží bude Mr. Universe? Obrovské jméno, velká konkurence. Co od závodů čekáš a plánuješ ještě další starty?

První letošní start plánuji už za 7 týdnů na Diamond Cupu na Maltě. Potom mě čeká za čtyři týdny nato zmiňovaný Mr. Universe, na který se moc těším. Doufám že mě přijdeš podpořit. (smích) Pak je tam myslím vypsaný závod Czechia Pro. No, letos to bude trošičku delší, než je u mě zvykem. Prý mě Honza naučí pořádně závodit. (smích) Upřímně toho od závodů moc nečekám. Určitě nikde nebudu psát, že si jdu pro profi kartu. Jdu na závody s pokorou, ale určitě jdu bojovat a urvat nejlepší možný výsledek, který v daný den budu moct vybojovat.

Závěr objemové fáze jsi strávil na dovolené v Dubaji. No, možná bych to spíš pojmenoval jako soustředění, protože jsi každý den trávil v nádherné posilovně. Kde jsi tam trénoval a jak se ti dařilo držet režim, obzvláště co se jídla týče?

Ano, v půlce listopadu jsme na týden odletěli do Dubaje. Určitě vřele doporučuji vám všem, kteří nad tím uvažujete, že byste se tam jeli podívat. Do Dubaje jsem odletěl už v začátku odpočinkové fáze. Samozřejmě to bylo vše vypočítané. Ve vrcholném objemu bych si to tak asi neužil. Takže jsem mohl trénovat tak, jak jsem zrovna chtěl, a jídlo jsem tam řešil tak na sedmdesát procent. Na dovču jsem odletěl se 118 kg a přijel se 114 kg. Kdo chce na dovolené zhubnout, ať mě kontaktuje. (smích) Nejvíce jsem byl unešený ze světově známého gymu Binous1. To byl pro mě obrovský zážitek, každý den jsme chodili cvičit. Já bych tam klíďo chodil cvičit třikrát denně, ale to by asi Verča nebyla úplně nadšená... Binous má tři obrovské haly, rozdělené třeba jen na nohy a další dvě haly jenom na vršek. Nahoře ve druhém patře je restaurace, ve které vám uvaří jakékoliv fitness jídlo. Ve vedlejší restauraci vám umíchají jakýkoliv potréninkový koktejl a naproti je velký obchod se suplementy. No prostě mazec.

Kdy jsi vlastně s posilováním začal a po jaké době tě napadlo připravit se na závody? Tvým prvním trenérem byl Kryštof Veber. Dnes přední pohybový specialista, který se věnuje i silovému trojboji, ať už v roli trenéra, nebo závodníka. Pro mě jedna z největších kapacit v Česku. Moc ho respektuji, ale vůbec si ho nedokážu představit jako trenéra kulturisty. Jak k téhle spolupráci došlo?

K posilovně jsem přičichl díky boxu, jelikož jsem šest let závodně boxoval. Pak jsem chtěl trochu zesílit a kontaktoval jsem Tondu Hodana. Ten mě přivedl k železu. Začal jsem cvičit v patnácti letech a poprvé na prkna jsem si stoupl v sedmnácti. Ke Kryštofovi jsem se dostal tak, že mě viděl v Eagle Fitness zvedat mrtvoly. Tak za mnou přišel, opravil mě v tom a já si řekl, že by mi mohl pomoct v tréninku. Nakonec to dopadlo tak, že mě připravil na závody v kulturistice. Kryštof mě naučil výbornou techniku dřepu a mrtvého tahu, ze které těžím doteď. V technice základních cviků je Kryštof fakt kapacita. Dokázal mě připravit naturálně na mistrovství Čech juniorů. Šel jsem kategorii, která je speciálně tobě bližší, a to klasickou kulturistiku. Obsadil jsem ze šestnácti závodníků čtvrté místo jako nejmladší z celé kategorie, takže to pro mě byl v tu dobu obrovský úspěch.

Jak se věnuješ regeneraci? Viděl jsem, že navštěvuješ kamaráda, který dělá masáže. Spolu jsme byli v sauně. Co tam máš dalšího?

Snažím se i tělu dopřát po těch všech masakrech na tréninku nějaký restart. Na masáže k Jirkovi Šmelhausovi chodím dvakrát nebo třikrát měsíčně. Saunu navštěvuji každý týden. To mi připomíná, že jsme spolu už dlouho nebyli. A to nejdůležitější, co tělu dopřávám, tak je spánek. Jsem schopný denně spát deset i dvanáct hodin jak v objemu, tak i v dietě. To mi hodně pomáhá v tom, abych byl vždy připravený druhý den na trénink.

Hodně sleduješ českou MMA scénu a neúspěšně na ni vsázíš. (smích) Nedávno jsi trénoval s Karlosem Vémolou, to pro tebe muselo hodně znamenat…

Ano, MMA u nás v Česku a na Slovensku sleduji opravdu dost. Myslím si, že v tom mám velký přehled. Na to sázení řeknu, že i mistr tesař se někdy utne, (smích) ale naposledy jsi dělal více kliků ty než já. (Petr Polák: Tenkrát zase sázení nevyšlo mně.) Dost mě mrzelo, jak dopadl tvůj kamarád Kuba Běle teď na Oktagonu 31, ale to je holt sport. S Karlosem jsem cvičil už podruhé. Byl to pro mě obrovský zážitek, jelikož ke Karlosovi hodně vzhlížím. Hlavně jako ke sportovci a jak říká, že tvrdá dřina porazí talent. Teď v březnu bychom měli jít zase my na jeho trénink fyzičky, tak to bude boj o život. (smích) Ale stejně se na to těším.

Jednu dobu jsme měli společného trenéra, dlouho tě připravoval Petr Šidlo. Jak vzpomínáš na tuhle úspěšnou etapu?

Na tuhle etapu vzpomínám strašně rád a Péťa pro mě znamená víc než jen jako nějaký bývalý trenér. Díky Péťovi jsem poznal kulturistiku se vším všudy a určitě ze mě Petr dostal maximum, jaké šlo v danou dobu dostat. Nemyslím tím finance, ale moji hlavu. Moje hlava v té době byla nastavena jinak. Vždy jsem makal, když bylo jasné datum závodů. Pak závody skončily a tím skončilo vše. (smích) Takže si umíte představit, jak jsem asi v objemu vypadal. Prostě jako hubený tlusťoch, ale i tak se nám podařilo vyhrát Mistrovství Čech juniorů v kulturistice nad 77 kg.

Jak jsi na tom aktuálně se stravou? Cykluješ sacharidy v průběhu týdne? Například podle tréninkového a netréninkového dne? Nastiň nám své denní makra.

Sacharidy mam rozdělené na tréninkový den a netréninkový. V tréninkový den mám aktuálně nějakých 290 g sacharidů, 70 g tuku a k tomu 350 g bílkovin. Ve volnu mám 250 g sacharidů, 90 g tuku a 300 g bílkovin. Každý týden lehce ubíráme a přitvrzujeme. No a my o vlku a zrovna píše Honza, že přitvrzujeme na tréninku a ubíráme nějaké sacharidy… Ach jo.

Tvá kuchyň připomíná spíše sklad suplementů. Co všechno používáš a máš podporu nějaké firmy?

Používám všechno možné sypání. Mrk mrk. (smích) Napíšu Vám svůj suplementační cyklus v tréninkový den. Ráno dám do šejkru ke kardiu 10 g EEA, 10 g BCAA, 10 g glutaminu. K tomu vitamíny, minerály, omega 3, berberine, NAC, chromium, ostropestřec. Před tréninkem 10 g EAA, 5 g kreatinu, nakopávač a 1 g soli. Po tréninku 50 g hydra, 10 g glutaminu, 5 g kreatinu a 30 g cyklického dextrinu. Nakonec před spaním 50 g proteinu, 10 g glutaminu s vitamíny, minerály, omega 3, berberine, NAC, chromium a zase ostropestřec. Občas mi pomáhá firma Boomerang Nutrition Tomáše Vlhy.

Pamatuji si období zhruba před třemi lety, kdy jsi měl od cvičení úplnou pauzu a vrátil ses k bojovým sportům. Proč tomu tak bylo a jak to, že ses vrátil zpět k "pumpování"?

Jak už jsi jednou zmiňoval, tak mám strašně rád bojové sporty, hlavně MMA. Tak jsem si to chtěl vyzkoušet, jaké to je i trénovat na vlastní kůži. Jelikož jsem dříve závodně boxoval, tak mi postoj takový problém nedělal, ale grappling, to bylo peklo. Kór když jsem měl nějakých 100 kg, to mi dělal problém i kotrmelec. Ale jsem moc rád za tuhle zkušenost, ještě když jsem mohl trénovat v Monster Gymu u "Knížáka" (Petra Knížete). Jednou bych si chtěl splnit takový svůj dětský sen a dát si zápas v profi boxu. Tak třeba na stará kolena, až ukončím kariéru kulturisty. (smích) A co mě vedlo k tomu, abych se vrátil k železu? No prostě všechno. Zažít ten krásný pocit po pumpování. Stejně tak to, že už jsem tomu něco málo obětoval. Byla by škoda toho nechat. Od té doby tomu dávám absolutní maximum celý rok. Takže i ta změna byla k něčemu dobrá.

Co lýtka, rostou? (smích)

Tak to byla rána pod pás, kamaráde. Myslím si, že každý má svojí slabinu. A co tvoje záda Péťo? Nechceš poradit, jak na ně? (Petr Polák: Ani nevíš, jak moc...)

Pracuješ ještě stále jako dělník na dráze? Jak se to dá skloubit s přípravou?

Naštěstí už na dráze nepracuji. Píšu naštěstí, jelikož to byla opravdu náročná práce. Představ si, že ráno v půl šesté jdeš na první fázi kvadricepsů, potom ihned na osmou ranní do práce a tam tě čeká krumpáč s lopatou a jdeš kopat na pět hodin mezikolejové pražce. A to v jakémkoliv počasí. Nebo vyfasuješ pilu a jdeš do prudkého svahu řezat, abys po práci od pěti odpoledne měl trénink hamstringů. Když si na to vzpomenu, tak to beru jako dobrou zkušenost, ale už asi nikdy víc! Na dráze jsem pracoval přes čtyři roky, během toho jsem udělal tři přípravy, takže když člověk chce, tak hledá cesty, ne výmluvy.

Co doma? Jak rodina vnímá tvůj životní styl a vše, co s ním souvisí?

Ze strany rodiny se mi dostává velké podpory. Moje máma je můj největší fanoušek. I když je pravda, že se mámě se nelíbí, že moc nejím u ní doma normální jídla a nemůže mi vařit, ale už si zvykla. Co mohla taky jiného dělat? Táta je na mě taky pyšný za to, co dělám a že jsem díky Honzovi víc a víc vidět. Když jsem se připravoval na první závody, tak mi táta hodně pomáhal s masem a jídlem celkově, což je pro kulturistu to nejdůležitější.

Honza je aktuálně jeden z nejvyhledávanějších trenérů závodníků u nás. Čím je tak dobrý? V čem se liší od ostatních?

Honza je vyhledávaný určitě pro ten svůj přístup k našemu sportu. Tím, že každým rokem dělá velké progresy jak na sobě, tak na nás. Musím říct, že Honza určitě není trenér pro každého, protože od každého vyžaduje 100 %. Jak v tréninku, tak v jídle. Málokdo tohle vydrží. Každý čeká, že Honza má nějaké pilulky, po kterých každý nabere hned deset kilo svalů, ale bohužel to takhle nefunguje. Honza má ke každému individuální přístup, což se mi taky líbí. Nejvíce se liší od ostatních tréninkem, protože málokdo u nás má tak propracované tréninky jako Honza.

Máš ty sám ambice působit jako osobní trenér nebo připravovat závodníky?

Určitě by mě to bavilo a myslím si že na to určitý cit také mám. Na závody už jsem připravil jednoho klučinu do physique na kondiční závody, kde získal třikrát stříbro. Letos připravuji na Extrifit Cup svého výborného kamaráda Karla Vazače, kterého znáš i ty, tak nám drž palce.

Je na závěr někdo, komu bys chtěl poděkovat?

Určitě bych chtěl poděkovat mé rodině za vše, co pro mě dělají a jakou mám od nich podporu. Mojí Verče chci taky poděkovat za trpělivost, jakou se mnou má. Hlavně chci poděkovat Davidu Bednářovi za to, jak mi pomáhá v přípravě. Nejen masem, ale i v ostatních věcech. Také chci samozřejmě poděkovat trenérovi a kamarádovi Honzovi Turkovi za vše, co pro mě dělá. Věřím, že tohle je jen začátek. A též chci poděkovat tobě, Péťo, za možnost rozhovoru, bylo to příjemné. Moc děkuji za tuhle šanci.