Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Svaly a síla z minulosti: "Muž-hora" Bola Kanukov

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Jak velké mohou být tělesné parametry největších zápasníků z počátku minulého století? Do jakých dimenzí může narůst lidské tělo, je-li postiženo poruchou endokrinního systému a disponuje až o 50 % vyššími hladinami růstového hormonu?

Jeden z nejmohutnějších zápasníků Ruské říše a bezesporu rovněž jeden z hrstky nejvyšších a nejtěžších mužů zápasnického sportu Temirbolat Dudarikojevič Kanukov se narodil roku 1869 v rodině nuzného horala ve vesničce Věrchnyj Koban v Těrské oblasti Severní Osetie (dnes Prigorodnyj rajon) neboli v Alanii, jak se dříve říkalo středověkému království ležícímu na severních svazích Kavkazu. Zemička o rozloze 8 tisíc km2 sousedí s Gruzií, Ingušskem, Kabardsko-Balkarskem, Čečenskem a Ruskem, do jehož správy nyní náleží. Nesmírné zemi se 120 milióny obyvatel, rozkládající se na třech kontinentech, tenkrát vládl car-gosudar Alexandr II. Nikolajevič, absolutní pán Ruského impéria.

V prvním roce života byl Bola tak drobný, že jej otec Dudar na posteli přikrýval čepicí. Potom však rychle vyrostl, jako čtyřletý nosil těžká vědra s vodou, v deseti letech už kácel s otcem stromy v lese a v patnácti pracoval sám s trámy, jaké nezvedli ani čtyři chlapi. Když dospěl do dvaceti, měřil 224 (228) cm a vážil 200 (214) kilo - proto jej lidé nazývali "Kazbek" (vyhaslá sopka, s 5033 metry třetí nejvyšší hora Gruzie, podle legend je to ona hora, k níž byl přikován mýtický Prométheus za trest, že bohům ukradl oheň a přinesl jej lidem) čili "Hora", osetinsky yaig = velikán.

Hora Kazbek

Vezmeme-li výšku hlavy člověka jako cca 25 cm, potom byl Kanukov vzhledem k průměrně vysokým lidem o jednu a půl až dvě a půl hlavy vyšší, což je velmi mnoho. A nakonec, jestliže sovětští diváci nazvali amerického vzpěrače Paula Andersona při jeho návštěvě Moskvy v červnu 1955 "Čudó prirody", můžeme podobnou věc bez obav přisoudit též Kanukovovi. Jistě chápete, že zde jde o epiteton toho typu, jenž je zvykem vyslovovat s respektem.


Římský císař Maximinus Thrax
Kanukov nepřišel ke svému vzrůstu díky genetice, v jeho rodině ani mezi předky se takoví obři nevyskytovali, nýbrž měl podle všeho vadu endokrinního systému zvanou akromegalie, nadměrnou tvorbu somatotropního růstového hormonu (GH/STH, somatotropinu), produkovaného hypofýzou. Je známo, že tito lidé, vyskytující se v počtu 1 - 3 z jednoho miliónu, v jisté fázi nemoci vynikají extra výjimečnou silou. U lidí s akromegalií jsou nápadné zvětšené nohy a ruce, vyčnívající dolní čelist, nadměrný růst kostí obličejové části lebky a tím hrubý výraz obličeje. Z historických příkladů této kategorie uvedu římského císaře Maximina Thraxe (172 - 238 n. l.), siláka údajně vysokého přes osm stop čili 240 cm plus, kanadského zápasníka Edouarda Beaupré (1881 - 1904, 250 cm), běloruského kozáka Fedora Machnova (1878 - 1912, 238 cm) nebo francouzského wrestlera Andrého Rousinoffa, zvaného "André the Giant" (1946 - 1993), měřícího 224 cm.

Na postavu takové velikosti už nestačí běžně užívané výrazy jako lamželezo, řimbaba, hromotluk či valibuk, nelze použít adjektiva jako statný, urostlý nebo udělaný, nevyhovuje ani hřmotný, mohutný či hromotlucký. Pakliže Kanukov byl mnohem, ale opravdu mnohem větší, a to nesporně byl, je nezbytné uchýlit se na seznamu až úplně dolů a napsat kolosální, gigantický, případně monstrózní. A jako většina velikánů prý byl dobrák od kosti. Jak se na vsi říkalo, měl srdce tak velké, že by se v něm otočil žebřiňák, což dokazují události z prostého vesnického života osetinských horalů. Jednou takhle vezl na voze taženém býkem náklad trámů do příkrého kopce. Když se býk unavil a nemohl dál, 17letý Bola jej vypřáhl a táhl vůz sám. Jakmile to otec zjistil, hocha pokáral. Bola ze své výšky shlédl na tatíka a řekl: "Nekárej mne, otče. Jak vidíš, býk je ještě mladý, nezkušený a brzy se utahá. Prostě jsem mu nedokázal nepomoci." Pak s úšklebkem dodal: "Taky jsem chtěl vyzkoušet sám sebe!" Jindy zase pastýři poslali Bolu k dělníkům na železnici pro pražce na topení. Dělníci nevěřili, jakou má strašnou sílu, a ukázali mu na celé kolejové pole dlouhé cca 25 metrů, s připevněnými pražci. Bola dotyčné pole (dvě koleje mohly vážit 500 kg, o 50 pražcích z tvrdého dřeva nemluvě) popadl a odtáhl se slovy, že taky koleje se mu budou hodit, protože je prodá jako kvalitní železo!

Při sklizni sena se vesničané rozhodli Bolu poškádlit. Ohnuli vysoký strom a přivázali k němu stoh. Bola přijel s vozem, chtěl stoh přitáhnout hráběmi, ale kupa se ani nehnula. Zabral víc, pořád nic, zatáhl ze všech sil a vytrhl strom s kořeny! Ve čtvrtém případě hodlali sousedi okovat nezkrotného hřebce, jenž za nic nechtěl jít ke kováři. Poprosili tedy Bolu, aby jej zezadu postrčil. Kůň švihnul zadní nohou Bolovi po koleni, ten vzkypěl zlostí, popadl koně za obě zadní nohy a tak energicky jej strčil dopředu, až upadl. Přítomní jen vydechli údivem. Zvěsti o takové síle se rychle roznesly po okolí, každý se chtěl přesvědčit na vlastní oči, ale Bolu ke zvednutí velkého kamene nebo těžkého nákladu nepřemluvili. Snad jediný měřitelný výkon osetinského siláka spočíval v tom, že v malém přístavu na Těreku si lehce vyhoupnul na rameno pytel mokré soli, což máte hnedle 15 pudů neboli 245 kg, a vyšel s ním po šikmém můstku na molo!

Bola nebyl v samotě velehor spokojený a rozhodl se odejít do hlavního města Vladikavkazu (město neslo v letech 1931 - 1944, 1954 - 1990 jméno Ordžonikidze, osetinsky Dzaudžikau). Druhým motivem byly možná četné návštěvy lidí z celého Ruska, přijíždějících na severní Kavkaz na základě pověstí o silném horalovi. O této lokalitě píše ukrajinský autor Vadym Sobko v románu Cesta hvězdy: "Na soutoku řek Darjalu a Těreku, tam, kde se vypíná Kazbek a Stolní hora, leží veliké, veselé město. Každý, kdo se chce dostat do hor, jím musí projít. To město vládne Kavkazem, a proto se nazývá Vladikavkaz. Zde kdysi bojovali Ordžonikidze a Sergej Kirov. Památka ně na zůstala jasná a Osetinci jsou stále hrdí na to, že dva nejlepší bolševici zde pracovali, chodili po jejich zemi a svou krví ji ochraňovali. A proto se nyní město Vladikavkaz nazývá jménem Serga Ordžonikidze. Modré hory, zahalené do závoje vysokých mlh, vypínají se nad ním a dvouhrbý, sněhobílý vrchol Kazbeku září ve slunečních paprscích jako kouzelná okrasa města. Vítr přináší z těchto výšin zdravý vzduch, a proto se v ulicích tak lehce dýchá. Žijí zde veselí a hovorní lidé. Osetinci mají své hlavní město rádi, je to jejich pýcha, jejich radost."

Bola Kanukov (uprostřed vzadu) na turnaji v roce 1911

Ve městě zrovna v proslulém cirkusu Truzzi probíhal turnaj v zápase. Když Bola snadno porazil vyzyvatele, stal se cirkusovým a od roku 1904 profesionálním borcem. Techniku chvatů příliš neovládal, nakonec už taky táhl čtvrtou dekádu života, nad soupeři spíše vítězil kosti drtící kombinací váhy se silou svalů. Vzhledem ke své výšce rovněž nejraději zápasil v parteru, vkleče na žíněnce nebo koberci. Navalil na soupeře svoje dva metráky, chapadlům podobné paže strčil pod ramena rozplácnutého soka, sepnul mu je na krku a převrátil oběť dvojitým nelsonem na záda. Stávalo se, že nešťastník poté nakrátko (či nadéle) ztratil vědomí…


Bola Kanukov a estonský zápasník Johann Tigane
Takovým způsobem se mu podařilo vyhrát nad drsným volyňským "Medvědem" Peterem Jankowským - Ursusem, záludným estonským "Tygrem" Janem Jaagem, dvojnásobným mistrem světa, nekompromisním Paulem Ponsem z Francie, lstivým Japoncem Okitaru Onem, hbitým černochem Salvadorem Bamboulou, nelítostným dánským lamačem kostí Jessem Pedersenem ("Železný Jess") a dalšími. Legendární zápasník Sali Sulejman z Dagestánu (Mama Muchtulajev, 1879 - 1966), oblíbenec sultána Abdula Hamida, zvaný "Nepřemožitelný lev" nebo "Kavkazský Herkules", vzpomínal, jak Bola v roce 1906 složil "Ruského lva" Georga Hackenschmidta (podle seriózních biografií G. H. pobýval v roce 1906 v Londýně, kde Kanukov nikdy nebyl), obrovitého Ivana Šemjakina ("Ruský kolos") a masivního Nikolu Vachturova, o rok později v Rostově Ivana Zajkina a šampióna Kavkazu Kostu Majsuradzeho, na což všichni tito proslavení borci raději rychle zapomínali. V domácích i zahraničních cirkusech porážel vyhlášené šampióny Nikolu Petrova z Bulharska, Němce Sebastiana Millera ("Rozbíječ kamenů"), Turka Koć-Achmeda, Itala Marca Gilmorea a jiné. Nerozhodně zápasil s estonským mistrem Alexem Abergem (zvaným "Zagadka kovra"), s mistrem Evropy Johannem Tiganem a Rakušanem Charlesem Wetasou.

Soudím, že v dotyčné době nebylo v Rusku ani Evropě mnoho zápasníků s Kanukovovými parametry. Podobně vysokých snad víc, ovšem v kombinaci výška-váha jen hrstka. Jenom namátkou, Osman Abdurachmanov z Dagestánu (216 cm, 150 kg, cca 1935), Kroša Zott-Ruděnko (222 cm, 173 kg, cca 1925), Petr Avdijev z Čečenska (218 cm, 175 kg), Vasyl Dzjuba z Ukrajiny (230 cm, 180 kg, cca 1930). Dlouholetí čtenáři vědí, že rád používám váhově-výškový index neboli číslo udávající množství tělesné hmoty na centimetr výšky. Shora zmínění skuteční soupeři Boly Kanukova (Jankowski, Vachturov, Zajkin, Poddubnyj, Šemjakin) - a z nahoře uvedeného seznamu vybírám ty nejmohutnější - disponovali indexem v rozmezí 0,60 - 0,76 kg/cm, Kanukov měl podle průměrných údajů 0,92 kg/cm. To je, jestli se nepletu, bezmála kilogram hmoty svalů, kostí, šlach a krve na každičký z 226 cm střední výšky! Oprávněné námitky, že v zápase není váha ani síla vždy rozhodující, pochopitelně akceptuji, navíc beru do úvahy fakt, že byl na štíru s technikou chvatů. Uznejme ovšem, o jaké technice můžeme hovořit u muže vyššího než dva metry a vážícího přes 200 kilo? Víme s jistotou, že Bola se nikdy nedotknul činky ani tradičních ruských závaží, koulí s uchem čili bulin (Bola nělubil bulin). Nakonec není jisté, jestli na Kavkaze tenkrát nějaké činky vůbec byly - kdo by je do těch hor vozil? Přesto se nabízí otázka, jak by si po patřičném zácviku vedl kupříkladu v mrtvém tahu? Dokázal by snad ze země potáhnout třeba čtyřstovku? Nebo dokonce půl tuny?

V dubnu 1909 v cirkusu Nikitin v Baku na něho narazil norský borec Gustaff Johansson. Když oba vešli do arény, Nor prý zasténal: "Ale ne, co já s ním jen budu dělat?" Vskutku, nerovný boj dospěl k nevyhnutelnému konci po 26 sekundách. Na šampióna Jižní Ameriky Multona Kanukovovi stačila minuta a 25 sekund. Mistr Itálie Buccioni ležel na zádech po 9 minutách. Kuriózního tlusťocha z Moskvy Vsevoloda Avdějeva, vážícího 196 kg (v jedné době až 226 kg) a známého pod přezdívkou "Strýček Pud", převalil na lopatky za 2 minuty 46 sekund. Pořadatel zápasů, rozhodčí a trenér Ivan Lebeděv napsal, že Kanukov: "Klátí soupeře na žíněnce dvojitým nelsonem nebo je ohromnými dlaněmi mačká a svírá tak, že se raději vzdají."

Kanukov ctil tradice a zvyky svého národa natolik, že nikdy nezápasil v obvyklém těsném trikotu, nýbrž v kalhotách s ustřiženými nohavicemi a nátělníku s rukávy. V nich se ovšem nefotografoval, to naopak vždy v horalském kroji s typickou papachou z jehněčího rouna, jež mu přidávala dalších 30 - 40 cm výšky, v dlouhém vlněném plášti chokha s kapsičkami na náboje na prsou a tesákem khanjali (kinžálem) na opasku vykládaném stříbrnými puklicemi. Nejdál se na cestách dostal do Polska a Německa, naposledy bojoval roku 1917, těsně před vypuknutím bolševické revoluce na turnaji v Baku. Soupeřil s Ivanem Zajkinem, Salim Sulejmanem z Dagestánu, mistrem Zakaspijské oblasti Klemensem Bullem, přeborníkem Severní Ameriky Chambersem Zippsem a sibiřským velikánem Svjatogorem (vlastním jménem Fedor Klimov, vysoký 223 cm) a přes vysoký věk vyšel z bojů jako vítěz. Řízením osudu se však nepotkal s legendárním Ivanem Poddubným, jenž podle tradice nikdy neprohrál (ovšem existují svědectví a záznamy o několika porážkách, které zpochybňoval a neuznával). Odvrácenou stránkou popularity byl drsný fakt, že Kanukov za deset let na žíněnce nenabyl skoro žádný hmatatelný majetek a po odchodu musel znovu pracovat jako námezdní dělník, jinak řečeno podruh či nádeník.

Kanukov byl ženatý, měl vlastní dceru Lezinku (Jelizavetu) a osvojeného sirotka Vasku. Obrovité tělo spotřebuje přemíru energie a rychleji podléhá stárnutí, navíc lidé s akromegalií trpí mnoha zdravotními potížemi, Kanukov však zemřel nešťastnou náhodou. Po zemědělské práci v Georgijevsku odpočíval vleže na trávníku a usnul, pak přišla bouřka, silák promokl a náhle nemohl vstát. Odnesli jej tedy domů a po třech týdnech v září 1922 ve stanici Majská v Kabardsko-Balkardsku ve věku 53 let vydechl naposled, když patrně podlehl silnému zápalu plic. Dcera zemřela v roce 1934 a syn Vasilij Kanukov padl roku 1942 kdesi na sovětsko-německé frontě.


Použité zdroje:
Sobko, V.: Cesta hvězdy, Naše vojsko, 1955
Galijev, S. G.: Osetija sportivnaja, Vladikavkaz, 1999
Osetiny - Kanukov Bola (Kazbek-Gora) (ossetians.com)
Kanukov, Bola Dudarykoevič - Vikipedija (wikipedia.org)



Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...
magazínLuis Rodriguez po Arnold Classic vymě...
maxpoint97 (23:38) • Za mě rozhodně Justin neměl špatnou formu, ten zakopanej pes je jinde *1* Buď se na...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie