Po roce mě zavolaly Pardubice, Gladiator Race a Park Na Špici. Po sobotních (7. srpna) závodech v Polsku a po pěti hodinách v autě jsem celá rozbolavěná zapadla do postele. Nedělní ráno nevyhlíželo moc optimisticky k tomu, abych se postavila na start. Výmluvy ale nepřicházely v úvahu! Parťák čekal. Velmi jsem ocenila polední start, který mi dopřál pár hodin spánku navíc. Díky!
V Parku Na Špici byla super atmosféra. Našla jsem i svého parťáka do mixu a hodila se do klidu. "Vše je jak má být!" Rozcvičku jsme načasovali naprosto přesně. Rovnou jsme přibíhali na start a to mi skvěle vyhovovalo.
Stáli jsme v koridoru, odpočítávaly se poslední sekundy a byl čas vyrazit. Hned po startu jsme přeházeli pneu Barum a překonali GR kombo. Nabrali jsme rychlost ke gibbon slackline, kde Marťas neskutečně přeběhl a já ho musela rychle dohánět. Probrodili jsme mud river. Hnali jsme, co nám síly stačily, a nevypustili ani jeden metr na trati, ani s barely v ruce. Věděli jsme moc dobře, že tento závod je krátký a rychlý, a proto nebyl čas na otálení.
Pod HiKo plachtou jsem si "moc krásně" narazila koleno. Po krátkém běžeckém úseku podél řeky s balanční překážkou jsme se blížili k mému oblíbenému přeplavání z jednoho na druhý břeh Chrudimky. Na druhém břehu jsem byla dřív než parťák Martin (hodiny v bazénu jsou znát). Na břehu jsem moc času na výdech neměla, opět jsem se snažila roztočit své nohy a stíhat. Proběhli jsme parkem k pneumatikám, které se posouvaly bouchnutím kladiva. Skvělý způsob, jak vymlátit stres! Pokračovali jsme dál po trati, která směřovala k zámku, zde bylo další nošení břemene - barely. Po barelech mi nohy mi začaly vypovídat službu a totálně tuhnout. Trať nemířila na nádvoří zámku, ale nahoru na valy, kde čekal fisherman - síť natažená přes konstrukci.
Poslední běžecký úsek jsem se snažila s vypětím všech sil. Měli jsme pouze malou zastávka u zdi, kterou jsme rychle přeskočili. Trať vedla zpět k vodě, kterou jsme přešli přes natažené plastové pontony z odpadu green planet, a závěrečný vodní úsek jsme doplavali. Tato překážka měla velký počet diváků a bylo jasné, že už se bude blížit cíl. Přeběhnutí pontonů - fakt funny! Nepadám, což je téměř zázrak s mojí stabilitou, a na konci elegantně skáču šipku a představuju si, jak davy šílí. Nešílí. Jen přihlíží… I tak je ta divácká podpora fajn. :-)
Vylézáme kolem diváků na břeh a předposlední překážka jsou Atlasovy kameny. Bereme svoje "kuličky" a naháníme poslední cenné sekundy. Poslední překážka je monkey business - ručkování na kruzích. Tentokrát mi moje technika na sílu v poloshybu nevychází. Kruhy jsou dál než obvykle. Parťák Martin zvládá skvěle. Mně se daří zvonit z třetího kruhu od konce, takže se srovnáváme a v cíli jsme společně.
Že jsme naši kategorii mixů vyhráli, se mi nechce ani věřit. Díky, Martine! Byl to fajn závod. Lehký, ale příjemný.
Gladiator Race Run (Pardubice) 2021 - fotografie
