Toto je komerční sdělení, Ronnie.cz není jeho autorem.
[Text: redakce Nero Drinks]
Jaroslav Petrouš je český para atlet, který podstoupil dobrovolnou amputaci nohy. Věnuje se hodu diskem a v této disciplíně se pohybuje na světové špičce. Založil značku kávy Handicap Coffee a věnuje se i charitativní činnosti v Nadačním fondu KlaPeto.
Aktuálně máte zdravotní komplikace a sport musí jít stranou. Co se stalo?
Bohužel je to tak. Začala mi natékat noha v kotníku a postupně měnit barvu. Musel jsem do nemocnice a diagnóza zní
erysipel, česky růže. Jde o infekční onemocnění a bohužel průběh nemám zrovna z těch lehčích. Zasáhlo to nejen kůži, ale i podkoží. Již týden beru antibiotika ve všech možných formách a ještě minimálně jeden budu pokračovat. Snad se noha začne brzy hojit.
Slibně rozjetá letošní sezóna je přerušena. Je předpoklad, že se ještě letos vrátíte na sportoviště?
Letos je to má čtrnáctá atletická sezóna a řekl bych, že probíhala více než dobře. Čeká mě ještě léčení a rekonvalescence, takže návrat do soutěží bude těžký. V návrat ale věřím, i když budu muset opět nejdřív začít s hrubou přípravou ve fitness centrech Form Factory.
Jaké byly cíle pro letošní sezónu?
Já bych možná mohl říct, že mám splněno. Podařilo se mi zvítězit v hodu diskem na prestižním závodě Zlatá tretra Ostrava a získat již podruhé snad nejkrásnější trofej na světě. V květnu jsem zvítězil na závodech
grand prix v Polsku a překonal svůj český rekord, který má v současné době hodnotu 45,94 m. Také jsem obhájil tituly
mistra České republiky ve dvou asociacích. V říjnu bych měl v Portugalsku na světových hrách obhajovat zlatou medaili, tak budu věřit, že se stihnu dát do kupy, připravit a zabojovat!
A trochu neskromně, jsem jednička ve světových tabulkách v hodu diskem ve své kategorii.
Ve sportu máte řadu titulů. Který je ten nejcennější?
Nedávno to počítala moje dcera a těch titulů MČR bude už možná třicet. Vážím si ale každého a i dalších vyhraných závodů po celém světě. Nejvýše bych dal ale vítězství na
světových hrách v Arabských emirátech v roce 2019. Slyšet hymnu pro vítěze je ta největší odměna.
Za pár týdnů začíná paralympiáda. Nemrzí vás, že hod diskem není na jejím programu?
A je v budoucnu předpoklad, že se vaše disciplína opět zařadí do programu?
Mrzí, pořád. Už je to delší období, tak to trochu otupělo. Je to přání, svátek a ten největší závod pro každého hendikepovaného sportovce. I když musím říct, že za současných podmínek jsem snad i rád, že tam nemusím být. Startovat někde, kde vás místní obyvatelstvo nechce? Tady měl zvítězit zdravý rozum, a ne politika a peníze. Zdraví nejen sportovců by mělo být na prvním místě. A jestli se hod diskem vrátí na PH? Jsem v kontaktu s několika diskaři napříč kontinenty a skoro všechny svazy daly požadavek na IPC pro znovuzařazení. Budu věřit, že tak učinil i náš paralympijský výbor.
Společně s vrcholovým sportem se věnujete kávě. Máte svoji vlastní značku Handicap Coffee. Kde vznikla myšlenka zabývat se právě kávou?
Ke kávě mě v podstatě přivedla moje maminka, a to už v roce 2002. Od té doby se jí profesně věnuji. Vlastně jsem byl dříve
mistrem republiky v přípravě kávy než mistrem republiky v atletice. V roce 2004 jsem zvítězil na prestižní soutěži Mistr kávy a získal titul Barista roku. Reprezentoval jsem ČR i na
mistrovství světa v USA. Sedmnáct let jsem pracoval jako zaměstnanec na manažerských pozicích pro různé společnosti. V loňském roce jsem se rozhodl založit vlastní značku kávy. Covidová doba rozvoji moc nepřeje, ale věřím, že brzy se vše začne lepšit. I když k "normálu" to bude ještě asi dlouhá cesta.
Kávu jste spojil s hendikepem a má svůj příběh…
Název pro mou kávu se kvůli mému zdravotnímu stavu přímo nabízel. Handicap
Coffee. Oslovil jsem svého kamaráda Martina Zacha a založili jsme chráněnou dílnu. Pražíme si u kamarádů na Kladně vlastní kávu. Každý máme svou s naším životním příběhem. Moje káva nese označení One Leg
Edition a Martinova Wheelchair Edition. Mám radost, že 10 % z prodeje kávy posíláme na transparentní účet Nadačního fondu KlaPeto.
Proto máme na našich obalech heslo "káva, která pomáhá".
Nadační fond KlaPeto je další z vašich aktivit, stejně jako každoroční výstup na Sněžku. Jakým aktivitám se nadační fond věnuje?
Už pár dní po amputaci jsem v nemocnici začal přemýšlet, jak pomáhat. S kamarádem jsem vymyslel charitativní projekt "Výstup na Sněžku". Letos proběhl již devátý ročník. V roce 2013 jsem oslovil Kateřinu Klasnovou a založili jsme Nadační fond KlaPeto. Pracujeme bez nároku na honorář a podporujeme děti se zdravotním hendikepem. Celý výtěžek z charitativní akce tak každý rok putuje na rehabilitační pobyty a kompenzační pomůcky, které nehradí pojišťovny. Za sedm let náš nadační fond rozdal více než sedm milionů korun. Na to jsem opravdu pyšný.
Víte, že...
