Závod, který nemá obdoby, běh, při kterém si mnozí sáhnou až na samotné dno, to je Spartan Race. O uplynulém víkendu 31. července - 1. srpna tento extrémní závod okusili odvážlivci z Česka i zahraničí, a tak opět běžecký areál Vesec ožil tak, jak se patří. Podívaná to byla i pro diváky, kteří si tentokrát mohli pěkně užít plejádu nejtěžších překážek přímo ve festivalce, samozřejmě s řádným odstupem.
10 km, minimálně 25 překážek - to je Super
Ve Vesci se běžel jako první sobotní závod Super, tedy střední typ závodu Spartan Race, na závodníky čekala přes 10 kilometrů dlouhá trať plná nástrah. Zdolat jsme museli 25 lehkých i těžších překážek. V běžeckém areálu jsem byla úplně poprvé, už na mapě mě tato destinace zaujala - rozmanitost terénu, nádherné okolí a běžecké stezky uprostřed lesů. To mi vzalo dech! Jsou to přesně ty maličkosti, které dělají závod závodem. Bylo vidět, že i organizátoři si se závodem dali hodně práce, trať byla výborně značena, dobrovolníci všude s úsměvem a tak nějak celý ten humbuk kolem měl své kouzlo.
Startuji v 9:20, což je o krapátek později, než jsem zvyklá, ve Vesci se totiž historicky poprvé běží Spartan Trail, a tak tuto kategorii pořadatelé vmísili mezi starty tratě Super. No, ještěže běžím v uvozovkách "jen" Super, protože Trail čítá 50 kilometrů s 2379metrovým nastoupáním. Zase tu je ten divnej pocit u žaludku, zase stojím v chumlu závodníků s vidinou toho, že si závod jdu užít, a hlavně za nula burpees. Teda, když oštěpařský pánbůh dá! Do druhého kilometru si držím 1. místo v ženách v naší vlně. Po vodní překážce mě předbíhá jako parní stroj Veronika Krásná, která mi ukazuje zezadu svůj růžový dres, a já tak šlapu, co to jde, ale nestačím jí. Trenérka říká: "Drž si tempo, nenech se zviklat, jdi na to, co máš, a na překážkách si to užij." I to mi potvrdili kluci, kteří mě předbíhali a hecovali mě, ať se s nimi do dlouhých, táhlých kopečků běžecky vytáhnu. Ťapu si svou, funím jako sentinel a najednou letím z kopců dolů k prvním pro mě těžkým překážkám a hup, lup, jsem za nimi. Díry, řetězy a zvonek! Mám radost, nakopává mě to a šlapu dál, lehce přidávám a najednou jsme po docela dlouhé běžecké pasáži v okolí festivalky, kde je nahuštěná jedna překážka za druhou. Najednou vidím Veroniku, jak jde s kýblem a volá na mě, ať přidám. Ona kýbl odkládá, já jej teprve betu do rukou. No, co Vám budu vykládat, už jsem si říkala jak je vše ztracené a že ji v životě nemůžu dohnat. Lezu na ručkovačky, užívám si je a najednou běžím k oštěpu, kde Veronika dělá angličáky. Tak a je to, musím se trefit, oštěp rozhodne. A taky rozhodl, trefuji a odbíhám. Balanc přelézám velmi opatrně, sprintuji k další ručkovací překážce a už visím na laně. Tady mě holky od dobrovolníků hecují, ať makám. S úsměvem dělám, že jsem úplně v pohodě, ale nebyla jsem. Poslední nošení, Z-wall a cíl je tu.
Povedlo se mi doběhnout na 1. místě v mé věkové kategorii žen 35 - 39 let. Ani se mi tomu nechtělo věřit, tenhle závod byl hodně o srdíčku a sebezapření, vedro, lehké, táhlé kopečky a neskutečně rychlý povrch. Druhá doběhla Veronika Krásná a třetí Šárka Vachalová.
Kompletní výsledky závodníků startujících na trati Super najdete tady a na Trail se může podívat tady.
Po závodě jsem se stavila na stánku Strong Power, kde na všechny čekala masáž nohou zdarma, a tak jsem tuto akci využila, bolavé nohy si nechala namasírovat, a taky jsem si odnesla domů jednu tubu mazání.
Spartan Race Super (Liberec) 2021 - fotografie