Reklama:

Gladiator Race Runmageddon (Harrachov) 2021 - reportáž a fotografie

2.111 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Soutěže

Spojením dvou špičkových OCR sérií vznikl unikátní koncept Gladiator Race Runmageddon, který sliboval přinést to nejlepší, co oba závody nabízejí, a já se na poslední chvíli rozhodla přihlásit do Ultra distance. Tato distance je specifická tím, že se běží přes 42 km a nabízí velký počet překážek, tentokrát 140. Většinou se trasa běží na dvě kola a účastník má možnost po prvním vzdát a odnést si medaili pouze za Hardcore distanci 21 km.

Zpět k závodu. Přijela jsem na místo již v pátek 9. července a tentokrát jsem neváhala ani chvíli s ubytováním v apartmánu, chtěla jsem být v suchu a teple, mít k dispozici pohodovou koupel a prostě klid. Hned po příjezdu jsme šli do festival arény, místa konání, které bylo umístěno pod harrachovskými můstky. Registrace tentokrát lehce vázla, byla zde obrovská fronta a nám Čechům většině nefungoval QR kód. Alespoň bylo dost času omrknout překážky poblíž festival arény. Na Runmageddon edici jsem se velmi těšila.

Je sobotní ráno, dávám si v poklidu osvědčenou snídani, a když sednu ke stolu, z arény slyším: "Tak vám přeji dobré ráno!" Kontroluji ještě obsah svého batohu a tašky do depa a pomalu se začínají probouzet i ostatní spolubydlící.

Společně s Verčou Dvořákovou jdeme na start, obě startujeme v Elite. Nervozita je značně znát. V aréně rychle odevzdávám věci, provedu předzávodní toi-toikový rituál (pro jistotu 2x) a připravena na start zjišťuji, že čas startu je posunutý. Nevadí, chvíli počkáme, aby nás mohli slavnostně vyhlásit jmenovitě. Tohle se mi moc líbí, znám to již z Polska, kde takto elitní vlny vyhlašují jmenovitě a má to své kouzlo. Češek nás moc nebylo, byly jsme spíše utlačeny, ale na trati jsme ukázaly, co jsme zač!

Je to tu! Dýmovnice odpálena a je odstartováno a mně dochází, že mám o zábavu na celý den postaráno. Vybíháme do jednoho z můstků, pouze do části, a sbíháme zpět, následně se točí do mírného kopce ke sjezdovce, kde beru do ruky pneumatiku a valím za ostatními. Po odložení pneumatiky sbíháme do lesa, kde nás čeká více běžecký úsek, a překvapivě celkem přátelský - rozuměj, nejde se tolik do kopce.

Z překážek nás v tomto úseku dlouhém cca 13 km potkaly: stěna, 2x šplh na laně, podlézání sítě a plachty, ostnatého drátu, skákání v pytli, širší ručkovací bradla, která se mohla jít rukama i nohama do střechy, balanční slackline a prolézání ostnatým drátem. Byl to vážně takový lehčí úsek, poté jsme seběhli již zpět k aréně, kde čekal Fisherman. Jedna z prvních ručkovacích překážek od Runmageddonu byl ručkovací žebřík, který se v půlce přehoupl dolů. Super! Hravé a lehké!

Zazvoním a hned za překážkou na mě čeká mnou neoblíbený No Hands. Dávám na druhý pokus a běžím pro osvěžení dolů do Mumlavy. Za ní se na louce rozprostírá překážkový ráj!

První byl na řadě twister od GR, další byly chůdy, které polským závodníkům dělaly problém, a tvořily se zde velké fronty. Pro mě štěstí, že jsem si vybrala dobrou lajnu a po chvílí čekání jsem mohla běžet dál. Následně jsem přešplhala kontejner a běžela k vysokému plastovému kůlu, na který se muselo za pomoci provázků, které se lehce vytahovaly a zastavovaly o uzlíky, vytáhnout nahoru. Byla to zajímavá překážka.

Pak už jsem seběhla k hotelu, který se přeběhl horem, tak jako na MČR v roce 2019, a pak čekal neskutečný nářez v podobě velkého a těžkého řetězu, který, myslím, potrápil hodně závodníků. Okruh byl příšerně dlouhý. Řetěz byl tak těžký, že jsem měla problém jej dát i na záda. Ženy i muži měli stejný, žádné rozdíly zde nebyly. Pak jsem vyběhla u festivalky, kde čekaly GR kruhy. Tentokrát s šálou uprostřed. Hned za Monkey Business stál super Runmageddon Low Rig, ten mě opravdu moc bavil. Křížení koridoru a hlavní tepna pro diváky byla přes síť a následovalo GR kombo (Ninja Rings a EKG), které potrápilo a vzalo mnoho elitních čelenek. U mě ale žádný problém nenastal a vyběhla jsem vstříc dalšímu, tomu horšímu úsek tratě. Začínal vyběhnutím bubnu můstku K120 vedle "mamuta". Neskutečná šílenost!

Dupu nahoru, kde zapózuji ještě pro fotku, a jde se dál, za chvíli opět sbíhám dolů a nemůžu věřit vlastním očím, protože tuším, že se opět budu škrábat nahoru. Pod bubnem čeká překážka na přelezení a za ní hned pneu dril a pak konečně občerstvovačka.

Tady jsem se na chvíli zastavila a doplnila tekutiny, protože jsem před sebou měla dlouhé stoupání do sjezdovky na Čertovu horu. Opravdu dlouhý a táhlý, snad nikdy nekončící kopec. Před vrcholem na nás čekal ještě Inov-8 Get a Grip a nošení břemene od Runmageddonu.

Nahoře na vrcholu se tyčil jako král Wariat - ježek (otáčecí nunčaky na tyči). Trošku jsem rozmýšlela, jak na něj, měl jinak ostny než ten, který znám z GR areny, tak mi nebyl úplně příjemný do ruky. No, po chvíli osahání a zkouknutí techniky dávám na první pokus! Velmi se mi ulevilo. Z této překážky jsem měla velký respekt. Díky tomuto skalpu jsem se lehce přiblížila k boji o 3. místo.

Opět jsme sbíhali po sjezdovce dolů, kde jsme ještě pár překážek potkali. Stěna a hod frisbee. Seběhy v této části trati byly opravdu velmi nepříjemné. Spíše tvrdý a kamenitý poklad, nic dobrého pro moji nohu.

Dole pod kopcem byl Robocop. Závodník musel mít nohy v pneumatikách a bez pomoci rukou obejít vytyčené území. I tato silovka velmi potrápila. Následovalo krátké broděníčko potokem, které bylo krásným osvěžením pro nohy. Za potokem byla vidět občerstvovačka.

Kdybych věděla, co mě bude čekat za ní, asi se pozdržím déle. Na pohodu jsem absolvovala polské Ninja Rings a následoval neskutečný výšlap do kopce pod lanovkou, který byl nejhorší ze všech! Myslím, že každý ze závodníků ho bude mít dlouho v paměti. Dobrých 30 minut jsme se šplhali nahoru. Motivovaly mě tři závodnice kousek přede mnou, tak jsem statečně šlapala.

Nahoře čekal Up&Over a běželi jsme kolem vyhlídky zpět k centru na Čertově hoře, následovala překážka Triceps Bar, trubky, které se musely přeručkovat rukama ve vzporu, a pak následoval velmi dlouhý seběh. V hlavě se mi honilo, že už se blížíme k cíli, jen seběhneme a bude depo do druhého kola.

No, po chvíli byla má myšlenka rychle vytlačená realitou. Seběhli jsme sice dolů, ale jen asi do půlky sjezdovky, kde byl pro zpestření balanc - překážka Shybuj Beam 2.0, a sbíhali jsme dále po silnici dolů k mamutímu můstku, který pod sebou měl překážku UFO. Provaz, na kterém byl umístěn dřevěný talíř, na který se muselo sednout a zazvonit, byl docela vysoko a dole pod ním nebylo vůbec nic, jen tvrdý asfalt. Doufám, že zde nikdo špatně nespadl, dopad to by to byl vážně tvrdý. Stále jsme sbíhali dolů a stále jsem doufala, že už bude konec prvního kola, ale znovu přišlo ouvej a trať se znovu točila jiným směrem, táhla nás lehce mimo festivalku a začínalo mi být jasné, že to 42 km mít nebude. Byla jsem na 21. km v prvním kole a neblížila se k cíli. Po této zajížďce byla polská deska na přeručkování, krátký seběh kolem restaurace a dole u bubnu malého můstku jsme nesli malou kládu kolem doskočiště a švihali jsme nahoru po schodech na můstek a konečně bylo jasné, že se blížíme do depa. Těsně pod vrcholem můstku jsem našla kamaráda, který zde chytil menší krizi. Snažila jsem se ho motivovat a pomoci mu alespoň do depa. Mise se zdárně povedla! Zvedl se a šel se mnou. Pak se to zlomilo a viděli jsme, že jdeme k depu. Zde ještě čekaly záludné překážky. Runmageddon ručkovací kombo z lezeckých segmentů, kterého jsem se obávala, ale rychle mi došlo po prvním dotyku, že to bude easy, a v pohodě jsem ho překonala. Závodnice na 3. místě zde měla problémy a já se dostala před ni. Následovala překážka GR Stairways - bez problémů. Poslední polské DNA se nezdálo být náročné, ale k mému překvapení bylo celkem dlouhé.

Překonala jsem i tuto překážku a šla do depa, kde byla malá zóna, kde jsme si mohli vzít své věci, které jsme zde ráno odložili, a občerstvit se. Už se mi moc dál nechtělo, noha mě trochu bolela, ale ještě se dalo běhat. Motivace dokončit a vidina 3. místa byly silné. V depu jsem se nechtěla zdržovat moc dlouho, věděla jsem moc dobře, že čím více bych se rozležela, o to horší bude znovu jít. Proto jsem doplnila zásoby spolu s Martinem, kterého jsem dovedla, a pokračovali jsme dál na další kolo, bohužel už jsme věděli, do čeho jdeme.

Šli jsme pozvolna, aby první kopečky tolik nebolely. Odhodlání donést čelenku do cíle bylo naší motivací. Během 27. kilometru se u mě objevily komplikace, které mi značně pokazily zbytek průběhu kola. Už mi nešlo moc běžet, noha mě bolela z tvrdých seběhů, tak jsem se snažila po rovinkách klusat a z kopce scházet. Martinovi to nevadilo, byl vyčerpaný, šel se mnou v klidu. Lehčí úsek lesem jsme zvládli dobře a v klidu. Doběhla nás Verča, která byla běžecky velmi fit, a chvíli s námi šla a pokecala, než pak zmizela v dáli.

S Marťasem jsme došli k překážkám u festivalky, Fisherman, polská ručkovačka, Twister, chůdy a další jsme oba dali bez problému a šli jsme skučet k velmi těžkému řetězu, který se nelíbil ani jednomu z nás. U řetězu měl Martin potíže. Já sebrala zbytky sil a odhodlání, zarputilosti to kolo co nejrychleji obejít. Když jsem ten příšerně těžký řetěz zahodila do bedny, věděla jsem, že mám vyhráno! Věřila jsem, že ty kopce už nějak vyjdu do cíle. Největší strach jsem měla právě z tohoto břemene.

V hlavě se mi honilo, že jsem fakt blázen, a musela si připomenout, proč to vlastně dělám. Na druhou stranu přiznejme si, že na procházku se do těchto míst jen tak nedostanu. Protože už jsem nikam nespěchala, měla jsem čas se nahoře rozhlížet a byly to vážně moc hezké pohledy a panoráma. Těsně pod prudkou částí kopce mě zastihla větší bolest achilovky. Raději jsem sedla na zem a dala si chvíli oraz. S Verčou jsme si dali romantickou chvilku s výhledy a svačinou. Verča mazala zase dál, já se ještě chvíli přemlouvala a pak vyšla taky. U GR Get a Grip jsem žádný problém neměla, břemeno se mi ale už tolik nelíbilo, ale zde mě naštěstí došel znovu Martin, který to nevzdal! Spolu jsme došli k Wariatovi, který jsme oba dali. Potom jsme se pokusili o seběh k frisbee, které jsme taky dali oba. Opět seběh opět dolů k Robocopu, převracení pneu a potoku, na který jsem se po seběhu moc těšila. Voda mi vždy příjemně zchladila achilovku, a pak chvíli nebolela.

Při posledním ťapání do můstku jsem pomalu v hlavě slavila svůj velký úspěch. S kládou jsem oběhla skoro celé kolo a vítězoslavně ji předala další slečně. Makala jsem do posledního můstku a kopce, abych už mohla být v cíli! Už jsem se blížila, byla kousek, ten pocit, že je to skoro za mnou, byl k nezaplacení. Když jsem sbíhala k posledním překážkám, slyšela jsem, že třetí žena dorazila do cíle, nebyla ode mě zase tak daleko - byla to Verča. Poslední série překážek byla za odměnu! Nejhezčí zvuk z celého závodu bylo zazvonění na zvonek po poslední překážce. Byla jsem ráda, že už je vše za mnou.

Gladiator Race Runmageddon (Harrachov) 2021 - výsledky Elite závodníků na trati Ultra
p. muži ženy
1. David Dietrich - 06:48:47,55 Klaudia Szuba-Łata - 07:53:48,85
2. Tomasz Zieliński - 07:10:59,60 Zuzana Šašková - 08:28:57,15
3. Manuel Tremetzberger - 07:23:56,20 Veronika Dvořáková - 10:05:15,25

Gladiator Race Runmageddon (Harrachov) 2021 - výsledky Elite týmů na trati Ultra
p. tým závodníci výsledný čas
1. Socios Silesia Krzysztof Dolata, Paweł Kempny, Konrad Kurasiński, Damian Mazur, Łukasz Maciejewski 42:25:24,00
2. Carbon Silesia Sport Krzysztof Stanclik, Jakub Kubiesa, Patryk Haber, Kamil Kozioł, Patryk Wrzosek 46:28:34,00
3. Lemon Team Tomasz Zieliński, Rafał Oleś, Leszek Hanusiak, Peter Kulaga, Michał Lepiarz 46:57:01,00


Gladiator Race Runmageddon (Harrachov) 2021 - fotografie



Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJ&M podcast: Zhodnocení Mr. Big Evolution Pro 2021 a naše "kauzy"
maxpoint97 (11:51) • Mikuc: děkuju i za sebe 😊 Jinak bych zde chtěl dát veřejně za pravdu Jardovi - Benth...
magazínJ&M podcast: Zhodnocení Mr. Big Evolution Pro 2021 a naše "kauzy"
jari (11:43) • Mikuc: Děkujeme, vážíme si toho. *1*
magazínTréninkový videolog: Pavel Beran (05/...
Jarda 74 (05:11) • Moc pěkný!
magazínJ&M podcast: Zhodnocení Mr. Big Evolution Pro 2021 a naše "kauzy"
Mikuc (23:43) • Kdo jinej?:))) Máte pravdu a díky za vás! Osobně si myslím, že nemáte proč něco na kame...
magazínSlavoj Bednář den před Wings of Stren...
1boris111 (23:13) • Břicho,strašný!!Kde je ten progres,co sliboval?12-13 místo a bude rád.



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2021 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2021 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie