Série překážkových závodů Spartan Race se o víkendu 19. - 20. června přesunula na Slovensko. Ve Snowlandu Valčianska dolina se běžel celý Trifecta víkend na tratích Beast (21,5 km), Super (10 km) a Sprint (5 km). S velkou pokorou k lyžařskému areálu jsem se přihlásila pouze do středně dlouhé tratě, do Super, a tak jsem měla možnost v sobotu nasát atmosféru závodu, a taky zafandit Čechům, kterých napříč kategoriemi byla pěkná řádka.
Beast - peklo začíná
Sobotním nejdelším závodem odstartovala horská série ve středoevropských zemích. Konkurence bude veliká, a to jak v elitních kategoriích, tak i napříč věkovými kategoriemi. K tomu i poměrně vysoko vystoupala rtuť v teploměrech. Teploměr sahal nad třicet stupňů, což nebylo úplně ideální závodní počasí.
Závod se běžel po sjezdovkách Valči, na Beastu měla trasa převýšení cca 1356 metrů a to taky dalo spartanům pořádné zabrat. Hlavně horké počasí. "Závod nebyl jednoduchý. Startovali jsme poměrně brzo a už na startu byla výheň, tratě ještě nebyly vydupané, a tak jsem musela hodně dávat pozor na to, kam šlapu," sdělila po závodě vítězka věkové kategorie 45 - 49 let Martina Pohořalá z OCR týmu CZexxx. "Nejhorší bylo nekonečně dlouhé nošení kýblů do sjezdovky, to bylo hodně na morál. Krok sun krok, hlavně se nezastavit." V závodě dělala Martina dva tresty, když netrefila oštěp a zazmatkovala na Olympu. Cílem proběhla jako první žena ve své věkové kategorii 45 - 49 let, druhé nadělila víc jak 15 minut.
Spartan Race Beast (Valča) 2021 - nejrychlejší závodníci
kategorie Elite
| p. |
muži |
ženy |
| 1. |
Peter Ceniga - 2:07:39 |
Eszter Hortobágyiová - 2:31:11 |
| 2. |
Petr Vinický - 2:09:07 |
Bronislava Chrappa - 2:55:20 |
| 3. |
Marcel Mateusz Fabian - 2:09:36 |
Lenka Butorová - 2:59:15 |
Kompletní výsledky závodníků startujících ve věkových kategoriích najdete zde.
Ale povím Vám, celý den fandit a pobíhat okolo tratě mi dalo zabrat snad víc, než když bych běžela samotný závod. A tak odjíždím celá zmordovaná, možná i lehce seškvařená na ubytování, kde mě čeká příjemný chládek a odpočinek na druhý den, kdy startuji v 8:20 ráno do Super ve své věkové kategorii žen 35 - 39 let. Pamatuji si to jako včera, když jsem ve Valče startovala úplně poprvé. V podstatě jsem nevěděla, do čeho jdu, co mě čeká a že Valča je jeden velký kopec, a když ne kopec, tak sjezdovka. Letos už jsem byla chytřejší, a tak jsem se na tyto závody připravila svědomitěji.
Super až tak super nebyl
V 8:20 už bylo takové vedro, že jsem přemýšlela, jestli si s sebou nesu dost vody. V běžecké vestě jsem měla půl litru. A ačkoli okolo tratě bylo hodně občerstvovaček, i tak mě vedro vyškolilo a před čtvrtou překážkou od cíle, u oštěpu, mi došla voda právě ve chvíli, kdy jsem dělala angličáky, protože se mi oštěp prostě nezapíchnul do balíku slámy. Skáču dvacátého angličáka a najednou vedle sebe vidím Natálii Jankovičovou, se kterou jsem se přetahovala o první místo hned od začátku závodu. Ona byla lepší v kopcích, já zase v běžeckých pasážích (kterých na můj vkus bylo málo). Těch výměn na trati bylo tolik, že jsem si řekla, že tady u oštěpu přece nemůžu prohrát. Kousla jsem se, odbouchala posledních deset angličáků, vlítla jsem pod ostnáč do potoka, který mě oživil, protože to vedro mě opravdu vyždímalo. Přelézám Big Cargo, kde se mi moje dlouhé "ploutve" zamotávají do sítě. Ale nějakým způsobem se mi daří se vyšmodrchat, hop k lanu, kde na mě čeká předposlední překážka Hercules Hoist. Tahám pytel nahoru, pomalu jej spouštím dolů. Překulím se přes zeď do cíle, kde padnu na všechny čtyři. Natálie dobíhá 2 minuty po mně. Baba jedna neskutečná, v cíli kecáme a smějeme se tomu, jak jsme se celé 2 hodiny přetahovaly o každý metr tratě. To byl závod, jak se patří - drama, adrenalin i zklamání!
Mohla bych tu rozepisovat překážku po překážce, cestování s blond komandem, patálie s ubytkem a neuvěřitelnou srandu cestou domů. Tohle jsou ty okamžiky, které mi chyběly, přátelství a zábava je nedílnou součástí závodů.
Ale teď se vraťme k Valče pohledem Moniky Andělové z Olympie týmu, která velmi barvitě popsala své postřehy ze závodu Super.
Spartan Race Super očima Moniky Andělové
[Text: Monika Andělová]
Ani dnes si neodpustím pár řádek o závodě, i když budu asi výrazně stručnější než jindy. Kolotoč závodů se pozvolna rozjíždí, a tak se spartani mohli v klidu dostavit na start celého slovenského Trifecta víkendu ve Valčianské dolině nedaleko Martina. Prostředí tamního skiareálu znám, dva roky zpátky jsem tam běžela Beast, a tak jsem trošku věděla, do čeho asi jdu. Zvolila jsem střední trať, tedy Super, neboť to byl druhý víkend po sobě na závodech a já nejsem už nejmladší. Start naší age group byl naplánován na 8:40.
Výheň. Horko, horko a kopce, a když už bych měla říct ještě něco jiného, tak kopce a horko! A to nemám vůbec ráda. Tropy mi berou sílu a kopce pro mě, rodačku z Polabské nížiny, také nejsou nejbližším kámošem. Trať byla tradičně okleštěnou verzí Beastu, bohužel nás ochudili o tu nejdelší běžeckou pasáž a jen asi 5 překážek. Nebylo to úplně ono. Start do kopce, lehké podlez-přelez-prolez a milosrdné namočení v Mud Rolling. A pak se trať vlnovkou zanořila do lesa. Pro mě nejkrásnější pasáž. Trailový běh, bohužel jen krátký. Vybíháme z lesa na pečící slunce a běžíme dlouze. 7ft Wall, stále po louce další stovky metrů. Rozpálená překážka Stairway to Sparta a strmě na vrchol. Dlouho a kolmo. To se skoro nedá, energie odtéká po decákách, pot po litrech. Na vrcholku série překážek na ruce - Olympus, Bender, Twister. A pěkně na slunci.
Tady mě začíná zlobit pravé lýtko. Sbíháme dolů prakticky až do festivalky. Cestou, myslím, něco z překážek bylo. Nevím, hlava se přehřívá. I když pravidelně srkám ISO z lahve a dolévám se na každé občerstvovačce, tak vařící se hlava dělá své. MORDOR, jak psala po Beastu kamarádka Martina.
Jak byl strmý výstup, tak byl strmý seběh. Ve festivalce Monkey Bar a míříme na sérii vodních překážek. Plavání nebo brodění místním rybníčkem má své kouzlo a milosrdně chladí. Dunk Wall, Hurdles ve vodě a vylézáme po Slip Wall ven. Směrovka ukazuje 8 km a před námi další strmý výstup. Následuje pasáž plná silových překážek s břemenem. Nejprve Sandbag Carry, pak Atlas Carry, test rovnováhy na Balance a jak jinak, strmý výstup na vrchol. Jediná pasáž, kterou ti z Beastu nešli.
A zase kolmo dolů. Noha už bolí hodně, jedu na volnoběh. Plán je se nezranit a doběhnout. Cestou dolů byla myslím Inverted Wall a nošení břemen uzavírá kolečko s kýblem, Bucket Carry.
A zase nahoru, naposledy! Krátký přeběh vyšlapanou pěšinou v lese a opět na plné slunce. Multirig, o kus dál Plate Drag a definitivně míříme do cílového sektoru. Přes áčko k Rope Climb, hned vedle Z-wall a Spear Throw. Tady jsem málem zastřelila kameramana. :-) Nějaký maďarský bojovník se chystal házet a vedle něj běhal kameraman, aby ho natočil. Tak vehementně se zabral do hledání záběru na svého koně, že mi vlezl do palebného sektoru, když už jsem se rozbíhala k hodu. Zastavila jsem ruku tak tak a spustila spršku nelichotivých slov na hlavu toho pitomce s kamerou! Jeho svěřenec mezitím hodil... a minul. Kameraman se mi, myslím, ani neomluvil a jen se ke mně otočil. Hodila jsem tedy s jistotou na střed a ještě na odchodu procedila něco o tom, že: "Hlavně, že se motáš druhým... Mě jsi měl natočit!"
Pak už tradiční Valčianský potok. Pomalu brodím po kamenech, lehám si ve vodě pod ostnatý drát a s minimem energie si užívám ten ledový proud vody po celém těle. Přede mnou už jen vysoké áčko a Herkules Hoist. Poslední síla a závaží je nahoře u kladky a zpět. Finálovou 6ft Wall už dávám s křečí v lýtku. Pár kroků a cíl.
Plechovka pití, banán, klasika triko, tentokrát i X3 Multitrifecta a i slovenská regionální Trifecta!
A to se dozvídám, že navíc beru i stříbro. Na to, jak mi to ve Valče letos dalo zabrat, jsem nedoufala v pódium, soupeřky se asi podmínek zalekly, a tak jsem si stříbro odnesla v silně řídkém startovním poli.
Celý víkend byl suprový, včetně cesty, bydlení i všech patálií, které nás potkaly. Prostě blond komando opět na cestách nezklamalo a to mě baví nejvíc. Jsme různé nátury, reprezentujeme různé týmy, v různých kategoriích, ale jsme kamarádky a takhle spolu je to vždycky záruka zážitků a zábavy! Tak zase příště... AROO!
Trifecta Weekend očima Karla Volfa
[Text: Karel Volf]
Tak konečně Spartan Race a hned Trifecta Weekend ve Valčanské Dolině. Beast, Super a Sprint, tři závody za dva dny, necelých 50 km, přes 3300 nastoupaných výškových metrů, přes 75 překážek a ve 30 stupních. Podařilo se mi se dostat třikrát na bednu v mé věkovce, a to na první místo. Plno známých tváří a s perfektní partou. Teď sice celý bolavý, ale rád, že jsem si připomněl normální svět. Velký dík Spartan Race Slovakia za perfektní organizaci.
Kompletní výsledky závodníků startujících v kategoriích podle věku v závodech Super a Sprint najdete zde.
Spartan Race Trifecta Weekend (Valča) 2021 - fotogalerie
