Migréna: Příčiny, průběh, léčba, doporučená strava a doplňky

Migrénou trpí asi 15 % celosvětové populace. Ve skutečnosti je dnes migréna klasifikována jako šestá nejvíce invalidizující nemoc na světě.¹ Pokud i Vy pravidelně bojujete s migrénou, tak určitě víte, že dokáže pěkně znepříjemnit život a vyřadit člověka z každodenního rytmu. Ačkoliv migréna postihuje 2 - 3krát více ženy, u mužů není úplnou výjimkou. Když opomineme léky, které mohou (ale vždy nemusí) přinést úlevu od bolesti, existuje celá řada jiných možností, jak s migrénou bojovat. Účinnou prevencí totiž může být i úprava životního stylu a změna jídelníčku.

Migréna není jen obyčejná bolest hlavy

Migréna je neurovaskulární porucha charakterizovaná opakujícími se středně vážnými až závažnými pulzujícími bolestmi hlavy. Tyto bolesti, pokud se zavčas neléčí, obvykle trvají 4 až 72 hodin. Bolesti jsou často jednostranné a mohou být spojeny s nevolností, zvracením, světloplachostí, citlivostí na zvuk a citlivostí na zápach.

Příčiny migrény

Skutečná příčina migrény není stále úplně objasněna. Ještě poměrně nedávno byla za hlavní příčinu migrény považována dysfunkce dilatace (porucha rozšiřování) mozkových cév. V současnosti se ale migréna chápe spíše jako porucha související s fenoménem známým jako šířící se kortikální deprese (Leãova šířící se deprese). Šířící se kortikální deprese je samošířící se vlna depolarizace neuronů, která vede přes mozkovou kůru, a je následována zastavením veškeré aktivity neuronů. Šířící se kortikální deprese může vést k aktivaci trigeminovaskulárního systému, čemuž je přikládána odpovědnost za bolest u záchvatu migrény. Může také spustit zánětlivou kaskádu v těle a způsobit příznaky migrény s aurou. Trigeminovaskulární systém totiž uvolňuje zánětlivé cytokiny, neuroinflamační peptidy a peptid související s genem kalcitoninu, což vede k vazodilataci (rozšíření cév) a neurogennímu zánětu. Vazodilatace a neurogenní zánět potom zvyšují citlivost trigeminovaskulárních smyslových vláken, která přenášejí signály do trigeminálních jader, thalamu (hrbolu mezimozkového) a mozkové kůry, kde se projevují jako bolest.

Průběh migrény

Migréna se obecně dělí na 2 hlavní podtypy: migréna bez aury a migréna s aurou. Existují ale i jiné typy migrény, jako je hemiplegická migréna, menstruační migréna, oční migréna, vestibulární migréna a chronická migréna. Migréna bez aury však tvoří většinu případů a migréna s aurou je druhým nejčastějším typem migrény. Typická migréna má čtyři fáze: prodromová fáze, fáze aury, fáze bolesti hlavy a postdromální fáze.

• Prodromová fáze - začíná několik hodin (individuálně 1 až 2 dny) předtím, než nastane skutečná migréna, a vyskytuje se zhruba u 60 % lidí s migrénou. Příznaky mohou být různé, ale nejčastěji se objevuje náladovost, únava, podrážděnost, světloplachost a trávicí potíže.

• Fáze aury - bezprostředně předchází nebo doprovází bolest hlavy a vyskytuje se přibližně u čtvrtiny migreniků. Aura je termín označující krátkodobou zrakovou poruchu, při které se objevují různé tvary a "mžitky". Nejběžnějšími projevy této fáze jsou vizuální jevy - blikající světla a zubaté čáry, které jsou obvykle viditelné i se zavřenýma očima. Běžný je ale také výpadek zorného pole, smyslové symptomy (například brnění a ztráta citu v končetinách, chuťové a čichové změny, závratě) a verbální příznaky (poruchy řeči). Fáze aury obvykle trvá 5 - 60 minut a může se objevit i samostatně bez bolesti hlavy (tzv. acephalgická migréna nebo "atypická" migréna).

• Fáze bolesti hlavy - bolest hlavy se nejčastěji vyskytuje jednostranně a má pulzující charakter. Intenzita bolesti má obvykle zvyšující se tendenci a postupuje od tupé po těžkou, ostrou bolest. Bolest se může zhoršovat světlem, zvukem a aktivitou. Bolest hlavy trvá od několika hodin až po několik dní a často je provázena nevolností nebo zvracením.

• Fáze postdromální - označuje se také jako "kocovina z migrény" a je charakterizována vyčerpáním nebo paradoxně euforií. Bolest hlavy postupně mizí, ale objevuje se slabost a snížená koncentrace.

Léčba migrény

Při léčbě migrény je potřeba především rozlišovat mezi tím, zda se jedná o skutečnou migrénu, nebo o pouhou bolest hlavy či bolest z "přepětí". Tyto typy bolesti by se rozhodně s migrénou neměly zaměňovat, protože na tom závisí i účinnost léčby. Léčba migrény může být farmakologická nebo nefarmakologická. Zatímco farmakologická léčba se používá nejčastěji za účelem zvládnutí záchvatu migrény a silné akutní bolesti, nefarmakologická léčba může být dobrou a často úspěšnou prevencí migrény.

Pro prevenci migrény bývá často velmi účinná úprava životního stylu. Člověku s migrénou prospívá vyhýbání se rizikovým situacím, které u něj spouštějí nebo zhoršují migrény. Příkladem může být správný spánkový režim, pravidelná strava, eliminace stresu, přiměřený pohyb, udržování zdravé tělesné hmotnosti a vyhýbání se tzv. potravinovým spouštěčům. V prevenci migrén se používají také různé nefarmakologické terapeutické přístupy, jako je psychoterapie, neurofeedback a léčba kognitivního chování. Tyto přístupy migrénu sice zcela nevyléčí, ale mohou snížit výskyt migrény a zkrátit její trvání a/nebo závažnost. Slibné účinky v prevenci migrény mají i některé přírodní látky - koenzym Q10 (CoQ10), hořčík, devětsil a řimbaba. V posledních letech se při vážných migrénách také stále více oceňuje biologická léčba, která přináší u mnohých pacientů skvělé výsledky.

Rizikové faktory migrény

Existuje mnoho individuálních faktorů ("spouštěčů"), které mohou u člověka vyvolat migrénu. Podle Czech Headache Society² má 85 % migreniků nějaký spouštěcí faktor migrény. Mezi hlavní z nich patří stres, výrazná změna počasí, menstruační cyklus, nedostatek spánku, sluneční svit, hladovění, prudké změny stravovacích návyků, nadužívání analgetik, dráždivé pachy a některé potraviny.

Migréna a výživa

V poslední době se začíná čím dál více mluvit o tom, že určité potraviny mohou hrát významnou roli při vzniku migrény. Takovým potravinám se říká "potravinové spouštěče migrény". Tyto potravinové (výživové) spouštěče jsou často velmi individuální a liší se člověk od člověka. Proto je důležité sledovat, které potraviny migrénu potencují a mohou být pro daného člověka rizikové. K identifikaci spouštěcích výživových faktorů je potřeba použít vždy osobní přístup, kdy si jedinec všimne vysoké frekvence bolesti hlavy nebo migrény po konzumaci dané potraviny a následně se jí vyhne.

Teprve pokud odhalíme osobní potravinové spouštěče migrény a omezíme jejich příjem, jsme tím výrazně schopni přispět k prevenci migrény a minimalizovat její záchvaty. U jednoho člověka se však může vyskytovat více spouštěcích faktorů a odhalit jediný spouštěč je mnohdy obtížné. Některé potravinové faktory se mohou navíc navzájem potencovat a je těžké popsat jednu konkrétní složku jako potravinový spouštěč. Vyloučení všech možných spouštěcích potravin ovšem není dobrý nápad kvůli velkému počtu potenciálních spouštěčů a případným nutričním deficitům. Místo toho se při migréně doporučuje zapisovat si stravovací deník, díky kterému lze přesně sledovat rizikové potraviny. Konkrétní potravina se přitom považuje za spouštěč, pokud se během jednoho dne od její konzumace vyskytly bolesti hlavy u ≥ 50 % případů migrény.^3,4

Mezi nejčastější spouštěče migrény patří potraviny, které obsahují biogenní aminy (tyramin, histamin a fenylethylamin) nebo je v těle při svém rozkladu uvolňují. Takovými spouštěči jsou například zrající sýry, čokoláda, kofein (káva, pravý čaj a kolové nápoje), alkohol, průmyslově zpracované maso, glutamát sodný a jiné nežádoucí příměsi v potravinách (dusitany, aspartam, některá barviva a konzervanty). Některé potraviny mohou v těle působit zánětlivě, zvyšovat uvolňování oxidu dusnatého a způsobit vazodilataci, což může přispět k migrenóznímu záchvatu.

Potraviny, které byly identifikovány jako časté spouštěče migrény:

• zrající sýry
• čokoláda
• průmyslově zpracované potraviny
• tučné pokrmy
• kofein (rizikový je nadměrný příjem kofeinu i nárazové vysazení kofeinu, přičemž Americká nadace pro migrénu doporučuje, aby lidé s migrénou omezili svůj denní příjem kofeinu na 200 mg)
• alkohol
• ořechy (ve větším množství)
• citrusové plody
• přídatné látky v potravinách (glutamát sodný, aspartam, dusičnany a dusitany)

Ačkoli neexistuje žádná zázračná dieta, která by úplně vyléčila migrénu, je známo několik stravovacích zásad, které mohou pomoct udržet migrénu pod větší kontrolou. Jedná se především o stravu s vysokým obsahem přirozených potravin a minimálním množstvím průmyslově zpracovaných potravin s nadmírou cukru, nekvalitních tuků a potravinových aditiv. Zdravá strava opravdu může u mnoha lidí přispět k předcházení migréně. Zdravá strava by se měla skládat hlavně z čerstvých potravin včetně ovoce, zeleniny, celozrnných produktů a libových bílkovin. U přirozených a čerstvých potravin je totiž méně pravděpodobné, že budou obsahovat konzervační látky, které u některých jedinců vyvolávají migrénu. Naopak jídelníček bohatý na smažené potraviny, polotovary, výrobky z bílé pšeničné mouky a sladkosti může vést ke zhoršení příznaků a zvýšit četnost záchvatů migrény.

Do jídelníčku se také doporučuje zařadit potraviny bohaté na omega 3 mastné kyseliny, které přispívají ke snížení zánětu v těle. Skvělými zdroji omega 3 mastných kyselin jsou tučné ryby, lněná semena a lněný olej. Jídelníček je také vhodné obohatit o potraviny obsahující probiotika, která zlepšují stav střevního mikrobiomu - našeho "druhého mozku". V souvislosti s výživou bývá také častým spouštěčem migrény hladovění a vynechávání jídel, proto se u migreniků doporučuje spíše pravidelnější stravování. Výzkum navíc ukazuje, že rostlinná strava může snížit bolest migrény.⁵

Pro ty, kteří se chtějí vyhnout tyraminu a dalším potravinovým spouštěčům migrény, přináší Národní nadace pro bolest hlavy (National Headache Foundation) užitečné podklady týkající se stravy s nízkým obsahem tyraminu (viz tabulka níže).

Strava s nízkým obsahem tyraminu

Doplňky stravy při migréně

V posledních desetiletích se čím dál více zkoumají některé látky obsažené ve stravě a doplňky stravy, které by mohly působit preventivně nebo dokonce terapeuticky na migrénu. Jedná se zejména o následující látky:

• vitamín B2 (riboflavin)
• hořčík
• koenzym Q10 (CoQ10)
• rostlinné látky (devětsil, řimbaba)

Doplňky stravy při prevenci migrény

Použité zdroje:
1. Steiner, T., Stovner, L. a Birbeck, G. Migraine: The seventh disabler. The Journal of Headache and Pain. 2013, 14. 1
2. Czech Headache Society. Migréna. [online]. DADO MEDICAL s. r. o.: Praha, © 2015. [cit. 2021-05-13] Dostupné z: http://dev8.r2w.cz/
3. Martin, V. T. a Vij, B. Diet and Headache: Part 1. Headache. 2016, 56(9), 1543-1552
4. Martin, V. T. a Behbehani, M. M. Toward a rational understanding of migraine trigger factors. Medical Clinics of North America. 2001, 85(4), 911-941
5. Bunner, A. et al. Nutrition intervention for migraine: a randomized crossover trial. The Journal of Headache and Pain. 2014, 15, 69
6. Dolati, S. et al. The Role of Magnesium in Pathophysiology and Migraine Treatment. Biological Trace Element Research. 2020, 196(2), 375-383
7. Parohan, M. et al. Effect of coenzyme Q10 supplementation on clinical features of migraine: a systematic review and dose-response meta-analysis of randomized controlled trials. Nutrition Neuroscience. 2020, 23(11), 868-875
8. Boehnke, C. et al. High-dose riboflavin treatment is efficacious in migraine prophylaxis: an open study in a tertiary care centre. European Journal of Neurology. 2004, 11(7), 475-477
9. Namazi, N., Heshmati, J. a Tarighat-Esfanjani, A. Supplementation with Riboflavin (Vitamín B2) for Migraine Prophylaxis in Adults and Children: A Review. International Journal for Vitamín and Nutrition Research. 2015, 85(1-2), 79-87
10. Talebian, A. et al. Prophylactic effect of riboflavin on pediatric migraine: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Electronic Physician. 2018, 10(2), 6279-6285
11. Agosti, R. et al. Effectiveness of Petasites hybridus preparations in the prophylaxis of migraine: a systematic review. 2006. In: Database of Abstracts of Reviews of Effects (DARE): Quality-assessed Reviews [online]. York (UK): Centre for Reviews and Dissemination (UK). 1995 [cit. 2021-05-10]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK72601/
12. Gazerani, P. Migraine and Diet. Nutrients. 2020, 12(6), 1658
13. Headache Classification Committee of the International Headache Society (IHS). The International Classification of Headache Disorders, 3rd edition (beta version). Cephalalgia. 2013, 33(9), 629-808
14. Vos, T. et al. Years lived with disability (YLDs) for 1160 sequelae of 289 diseases and injuries 1990-2010: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2010. Lancet. 2012, 380, 2163-2196
15. Dodick, D. W. A Phase-by-Phase Review of Migraine Pathophysiology. Headache. 2018, 58, 1
16. Noseda, R. a Burstein, R. Migraine pathophysiology: anatomy of the trigeminovascular pathway and associated neurological symptoms, cortical spreading depression, sensitization, and modulation of pain. Pain. 2013, 154, 1
17. Headache Classification Committee of the International Headache Society (IHS) The International Classification of Headache Disorders, 3rd edition. Cephalalgia. 2018, 38(1), 1-211
18. Mulder, E. J. et al. Genetic and environmental influences on migraine: a twin study across six countries. Twin Research and Human Genetics. 2003, 6(5), 422-431
19. Gazerani, P.. Migraine and Diet. Nutrients. 2020, 12(6), 1658
20. Özön, A. Ö., Karadaş, Ö. a Özge, A. Efficacy of Diet Restriction on Migraines. Noro psikiyatri arsivi. 2016, 55(3), 233-237
21. Razeghi Jahromi, S. et al. Association of diet and headache. The Journal of Headache and Pain. 2019, 20(1), 106
22. Dai, Y. J. et al. Potential Beneficial Effects of Probiotics on Human Migraine Headache: A Literature Review. Pain Physician. 2017, 20(2), E251-E255
23. Arzani, M. et al. Gut-brain Axis and migraine headache: a comprehensive review. The Journal of Headache and Pain. 2020, 21, 15 (2020)
24. Kotas, R. Současný pohled na patofyziologii migrény. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2011, 74/107(6), 654-661
25. Özturan, A., Şanlıer, N. a Coşkun Ö. The relationship between migraine and nutrition. Türk Nöroloji Dergisi. 2016, 22, 44-50
26. Sándor, P. S. et al. Efficacy of coenzyme Q10 in migraine prophylaxis: a randomized controlled trial. Neurology. 2005, 22, 64(4), 713-715
27. Rozen, T. D. et al. Open label trial of coenzyme Q10 as a migraine preventive. Cephalalgia. 2002, 22(2), 137-141
28. Schoenen, J., Jacquy, J. a Lenaerts, M. Effectiveness of high-dose riboflavin in migraine prophylaxis. A randomized controlled trial. Neurology. 1998, 50(2), 466-470
29. Pareek, A. et al. Feverfew (Tanacetum parthenium L.): A systematic review. Pharmacognosy reviews. 2011, 5(9), 103-110.
30. Pfaffenrath, V. et al. The efficacy and safety of Tanacetum parthenium (feverfew) in migraine prophylaxis--a double-blind, multicentre, randomized placebo-controlled dose-response study. Cephalalgia. 2002, 22(7), 523-532
31. National Headache Foundation. Low-Tyramine Diet for Individuals with Headache or Migraine [online]. National Headache Foundation [cit. 2021-05-15]

Fotografie:
https://pixabay.com/photos/people-man-guy-frustration-2568886/
https://pixabay.com/photos/cheese-food-fresh-dinner-french-1149471/
https://pixabay.com/photos/colorful-fruit-tasty-healthy-3667662/