Letošní duben se do historie české a půjdeme-li ještě dále, tak i československé kulturistiky zapíše jako jeden z těch nejsmutnějších měsíců vůbec. Jen několik dnů poté, kdy jsme se zármutkem museli přijmout zprávu o odchodu Antona Holiče, nás stejně hluboce zasáhla informace o tom, že zemřel Josef Rác. Dlouholetý úspěšný účastník domácích, mezinárodních amatérských, ale i profesionálních soutěží nás navždy opustil v pondělí 26. dubna po souboji s onemocněním COVID-19. Bylo mu pouze 64 let.
Josef Rác v parádní formě na fotografii Josefa Adlta
První zmínku o Josefu Rácovi ve výsledkových listinách domácích mistrovských soutěží najdeme už v roce 1979, kdy jak na Mistrovství ČSR v kulturistice juniorů, tak i na následném Mistrovství ČSSR v kulturistice juniorů shodně v kategorii do 169 cm vybojoval čtvrté místo. I když Josef závodil také v 80. letech, naplno se začal prosazovat až v té další dekádě, kdy platilo, že z domácích soutěží jen opravdu výjimečně odcházel bez medaile. Začalo to zlatem z mistrovství Čech 1991 v kulturistice mužů do 80 kg, pokračovalo několika cennými kovy z Grand Prix PEPA Opava a tituly vicemistra republiky SKFČR (Svaz kulturistiky a fitness České republiky) z let 1995 a 1996 v kategorii do 75 kg.
Se začátkem nového milénia odstartovala i další etapa sportovní kariéry Josefa Ráce. V roce 2003 v tehdejší profesionální divizi IFBB nastoupil k Masters Olympia, čímž napodobil Vlastimila Křivánka, který se na pódiu stejné soutěže objevil o rok dříve. Na klání se tehdy Josefovi sešlo šestadvacet soupeřů, včetně pozdějšího vítěze Clauda Groulxe, který ve čtyřiceti letech startovnímu poli jasně dominoval. Náš kulturista tehdy sice podobně jako třeba Honore Cironte nebo Rafael Vera nedosáhl na některou z prvních sedmnácti klasifikovaných příček, ale platilo, že si připsal start na profesionální soutěži, a to tehdy zkrátka bylo něco, co se už pořádně počítalo.
Josef Rác v parádní formě na fotografiích Josefa Adlta
V roce 2006, kdy už profesionální divizi IFBB nahradila profesionální liga IFBB Jima Maniona, která ale v té době ještě byla připojena k mezinárodní federaci IFBB, Josef Rác mezi profíky závodil znovu. Představil se na pódiu Masters Professional World Championships, kde k jeho soupeřům patřili nejenom dnes už zmíněný Claude Groulx, ale také Bob Cicherillo, Johnny Stewart, Pavol Jablonický, Stan McCrary, Nathan Wonsley nebo Rusty Jeffers. I zde umístění v první sedmnáctce vzpomínanému českému želízku v ohni uniklo. Po účasti na této soutěži Josef Rác zamířil do organizace NABBA, kde posbíral několik dalších významných výsledků. V soutěžním ročníku 2007 to byl bronz z Mr. Universe v kulturistice masters nad 50 let a říká se, že na této soutěži Josef závodil v opravdu výjimečné formě. O rok později pak ve stejné kategorii a stejné sportovní federaci vybojoval titul mistra světa.
Josef Rác v parádní formě na fotografiích Josefa Adlta
Čtyřiašedesát let v dnešní době není žádný věk a Josef Rác tak mohl ještě dlouho předávat své zkušenosti mladším sportovcům. Mohl tu být nejenom pro ně, ale samozřejmě především pro své přátele a svou rodinu. Na jeho nejbližší v těchto těžkých chvílích myslíme a na Josefa jako na výborného kulturistu, který se stal inspirací pro nejednoho návštěvníka posiloven, nikdy nezapomeneme!
Foto:
Josef Adlt