České crossfitové atletce Soně Karáskové z pražského gymu CrossFit With Us se při letošních crossfitových hrách podařil majstrštyk. Z Open postoupila do čtvrtfinále Games a následně si osmým místem na evropském žebříčku zajistila i postup do semifinále. O to, jestli pro ni bylo těžké udržet motivaci k tréninku i v letošním složitém roce a jak vůbec nese pandemická opatření zahrnující i uzavření tělocvičny, jejíž je spolumajitelkou, se Soňa podělila v rozhovoru.
Soni, veliká gratulace ke skvělému 8. místu na evropském žebříčku ve čtvrtfinále celosvětových crossfitových her! Cítila ses na tak vysoké umístění?
Moc děkuji. Ne, vůbec... Já jsem se letos necítila vůbec dobře, ale někdy zdání klame a nakonec opak byl pravdou.
Čtvrtfinálový víkend byl dost intenzivní. Jak jsi to "ustála"? Bylo dost energie na každý jeden workout? Jak moc zbitá jsi byla po skončení Quarterfinals?
Ano, určitě to bylo intenzivní, ale na druhou stranu to pro mě bylo náročnější spíš psychicky než fyzicky. Zadání mi hrozně sedlo a kromě bolavého zadku z pistolí mi ani nic nebylo. Moje tréninky jsou častěji i intenzivnější, takže jsem byla připravená.
Kdo tě aktuálně trénuje, kdo ti připravuje tréninkové plány?
Stále trénuji stejně - tréninky mi připravuje John Singleton, jedeme tréninkový plán The Progrm, který si upravuji podle toho, jak se aktuálně cítím a co potřebuji více a co méně.
Tento rok byl hodně složitý pro všechny, sportovce všeho druhu nevyjímaje. Sportoviště byla a jsou zavřená. Ty máš tedy svou tělocvičnu, takže to problém nebyl, ale co motivace? Jak těžké bylo udržet tréninkové nasazení, i když nebyly závody a s nimi ty krátkodobé cíle, po kterých člověk kráčí na vzdálenější mety?
To souhlasím, bylo to psychicky velmi složité. Nejhorší bylo, že jsme dlouho nevěděli, na kdy se vlastně připravit, a nepřepálit zbytečně brzy přípravu. Na druhou stranu musím říct, že mě to donutilo odpočívat a jsem za to dost ráda. Co se týká motivace, s tou problém nemám, vím dobře, co chci, a motivace mi naštěstí nikdy nechybí. (smích) Pro mě bylo nejhorší to čekání, jak je na tom konkurence. Když jsme nezávodily, nevěděla jsem, jak na tom ostatní holky jsou, a bála jsem se, abych jim stačila.
V každém sportovním výkonu je důležitá i psychika a tu určitě musí ovlivňovat fakt, že vaše tělocvična dlouhodobě nemůže pořádně fungovat, tedy vydělávat. Máš pocit, že to má nějaký vliv na tvůj výkon, ať už závodní, nebo tréninkový?
Jasně, v první vlně jsem byla úplně na zhroucení… Byla jsem v gymu celou dobu úplně sama a skoro vůbec jsem necvičila. Druhou vlnu už jsem tolik neprožívala a to, co se děje teď, už vůbec neřeším. Naštěstí mám kolem sebe lidi, kteří mi pomáhají gym udržet naživu, a i když je to dost složité, zvládneme to.
Jak se snaží CrossFit With Us přežít? Píšete třeba tréninky klientům? Jste se svou komunitou nějak v kontaktu?
Jasně, s našimi lidmi jsme v neustálém kontaktu, cvičíme dál a brzo se sejdeme zase všichni na place.
Co ti v současné době nejvíc chybí a na co se nejvíc těšíš, až začne být život zase "normálnější"?
Jak říkám, já se snažím tu dobu vůbec nevnímat. To, co potřebuji, mám a nemůžu si opravdu vůbec na nic stěžovat. Těším se jen na jednu jedinou věc, a to, až se lidi začnou zase víc usmívat a zmizí negace všech kolem. Přeji všem, aby se z toho co nejrychleji oklepali a fungovali dále a lépe než kdy předtím! Jak se říká, co
tě nezabije, to tě posílí.
