Když jsem zaslechla o letošním premiérovém Překážkáči, bylo jasné, že nemůžu chybět. Zatím to vypadá, že začátek sezóny bude závodně hlušším obdobím, a spolu s chladným počasím, které nyní nad ČR panuje, to z Překážkáče dělá ojedinělou událost a super těžký závod. Tedy s tím rozdílem, že nikdo z nás není omlácený o překážky, ruce nejsou vyvěšené a tak nějak to je pro mě i pro spoustu jiných letošní vůbec první OCR závod.
Překážkáč je krásný, ale i těžký a unikátní, překážky jsou široko daleko to nej, co si OCR závodník může přát. A tomu dostálo i počasí. Já nevím, jak Vám, ale mně se zdá, že na každém z Překážkáčů prší, je zima a o bahno není nouze.
Překážkáč (Malej) - sobota 17. dubna
Letos na nás v sobotu čekala trať o délce 4 km s 16 překážkami, na neděli bylo
přichystáno 8 km a 22 překážek. Kdo si chtěl trasu osahat, byla možnost. Až na jednu jedinou výjimku na překážce o náramek. Takže ne, že jste o náramek na této překážce
mohli přijít, ale mohli jste jej tady získat. Pořadatelé tuto kombo překážku hlídali do samotného odběhnutí závodu, každý si ji tak mohl osahat napoprvé až pěkně na trati.
O víkendu bude jiný systém na získání náramku než doposud. Je jedná
jediná překážka, na které se dá získat. Pokud závodník danou překážku zdolá,
obdrží na ní hned náramek.
organizátor Překážkáče
Přihlásila jsem se v mixu se Zdeňkem Říhou, který běžel před naším startem i sólo kategorii M2, ve které si vyběhl 3. místo. V této kategorii (muži nad 36 let) vyhrál Roman Šinkovský s časem 28:51, druhý doběhl Martin Šulc s časem 29:08.
Petr Pohořalý (Švábi.cz) a jeho pohled na závod:
"Počasí, společnost, trať, překážky - všechno má své místo. Závody v Přelouči patří dle mého názoru už stabilně do kalendáře OCR v České republice, a to právem. To, co ta parta kluků a holek z toho bahna během let vybudovala, je obdivuhodné. Nepovažuji se v žádném případě za znalce, ale
je to jeden z mála domovských závodů v ČR, kde ještě všichni fandí a pomáhají všem."
Start byl umístěn na hlavním prostranství, které bylo pro tento účel dostatečně prostorné. Z něj jsme vyběhli a seběhli k první kombinaci překážek - překlápěcí tyč, kruhy, lano a šup na balančku. Tady to bylo jen pro zahřátí, pak rovnou na obrovskou zeď s lanem. No a aby nám pořadatelé zatavili nohy, hned nás vehnali do ledového potoka, který prolínal celý závod. Zima, brutální zima. Zatuhlé nohy a já ne a ne odlepit
je od země. Po proběhnutí cílem jsme se se závodníky shodli, že ledová voda dělala problémy všem.
Malý Překážkáč byl spíš běžecký, dlouhé pasáže střídaly klasické překážky, na které jsme u Překážkáče zvyklí, ale taky několik nových komb, u kterých se i ti zdatnější OCR závodníci zapotili. A víte, jaká překážka udělala největší problém mně? Úplně na rovinu a bez vytáček to byl low rig cca v polovině tratě. Přemotivování, první závod sezóny a neotlačené ruce si vybraly daň,
takže jsem spadla jako pytel brambor, na zemi jsem zaduněla, a než jsem se zvedla, volal na mě Zdenda, ať jsem v klidu a ať to jdu dát ještě jednou. Málem jsem se rozbrečela, protože už jsem se viděla na gumičkách (handicap, proklatě dlouhý) a já ten low rig musím jít zase. Nakonec se povedlo.
Přiběhli jsme k pytlům, holky jeden, kluci dva a hybaj do docela dlouhého běžecké pasáže. Pytle byly nasáklé, tak ani ty holčičí nebyly z nejlehčích. Konečně jsme přiběhli k překážce, kde jsme mohli získat náramek. Už když jsem se na překážku koukala z dálky, bylo mi jasné že vynechám pár segmentů, jako byla třeba baseballka. Jen bylo třeba si dát pozor, aby se nevrátila jako bumerang a nebacila mě po hlavě. Natáhla jsem se z kruhu na kruh a už lezla pod gumy. YES, mám náramek!
Zdenda mě hecoval, že už to máme jen pár metrů, ale mě ty nohy prostě neposlouchaly. Jak jsem zatuhla na začátku, tak se ne a ne rozhýbat. Poslední překážka byla taky nová, tu jsem si nastudovala na Facebooku pořadatele. A s rozběhem na hrazdu, pak na kládu, tedy spíš po, a šup do cíle přes dřevěné áčko.
Nakonec se nám povedlo vyběhnout si 1. místo v mixech o 5 minut před druhým týmem
ve složení Lucie Adámková a Jaromír Adámek. Třetí v mixech doběhli Josef Lacina a Veronika Suchánková.
Zuzana Kocumová, vítězka ženské kategorie, 9. místo v absolutním pořadí:
"Včera lyže na prašanu, dnes Překážkáč a zítra půlmaraton ve Studánce. Když konečně obojky trochu povolily, nutno využít! Na startu Překážkáče jsem byla poprvé, ale natěšená díky jejich ochutnávce překážky na MČR, která byla skvělá. A nezklamal. Hezké prostředí, i když na člověka z Liberce samá rovina, hezké, nápadité překážky a... na 3 stupně hodně vody. Hodně, hodně ledové vody! Takže jsem radši šla opatrně, abych si nenatrhla totálně zkřehlá lýtka. Ze 4 km bylo nakonec 5,5 a překážku od překážky jsem cítila, že si tělo po zimě vzpomíná, jak vlastně na to (první teda byly ostudně pomalé, pak už to šlo). Myslím, že zítra mi ty překážky budou chybět."
V kategorii žen nad 36 let doběhla druhá Věra Štemberová a třetí Eva Kmoníčková. I v mladších ženách se jelo na krev, krásné třetí místo vybojovala Barbora Sittová, druhá skončila Tereza Tocháčková a první doběhla Viktorie Tomášková.
Barbora Sittová, 3. místo v kategorii žen do 35 let:
"Účast na Překážkáči byla pro mě letos velká výzva vzhledem k TOP překážkám, které kluci umí postavit. Nezklamali, trať krátkého byla skvělá a i přes covid omezení a opatření to bylo super. A já mám neskutečnou radost, protože mi vyšlo 3. místo. :-) Bylo super vidět a cítit opět atmosféru závodu."
Překážkáč (Přelouč) 2021 - fotogalerie
Foto:
Martin Blažek / Foto-Moto.eu
