Reklama:

Siláci z dob, kdy ještě neexistovaly fotografie

3.732 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Svaly a síla
z minulosti: Pierre Gasnier, miniaturní Herkules
Svaly a síla
z minulosti: "Ruský Steve Reeves" Konstantin Stěpanov
Svaly a síla
z minulosti: "The Amazing Samson" Alexander Zass
Jak se dočtete v závěru tohoto článku, v historii většiny zemí bývalo mnoho tzv. přírodních siláků, vybavených touto schopností bez vlastního cíleného přičinění - narodili se a byli už prostě takoví. V následujícím výběru si představíme silné chlapíky z Německa, Francie, Anglie, Itálie a Rakouska, kteří svou sílu uplatňovali nejrůznějším, leckdy až bizarním způsobem. A protože jejich portréty nedokreslují žádné snímky, musíme vzít zavděk rytinami a kresbami.

Herzog Christopf der Starke

Syn bavorského knížete Albrechta III. a bratr vévody Albrechta Moudrého strávil život šarvátkami o moc, jak už to tehdy chodilo. Válčil, hádal se, okupoval majetky a olupoval domnělé nepřátele. Bavoři byli původně Markomané, obsazení Karlem Velikým a později bojující proti slovanské liturgii na Velké Moravě, a dlouhodobé potíže s nimi měli naši králové od Václava, Boleslava, Vratislava až po Přemysla II.

Herzog Silný se narodil 6. ledna 1449 v Mnichově a měl být původně duchovním. Když se roku 1467 ujal vlády starší bratr Albrecht, uplatnil nárok, spor prohrál, dosáhli však smíru a měli spoluvládnout 5 let. Místo toho dostal zámek Pähl a roční příjem 8 tisíc guldenů. Jelikož Wittelsbachové byli spojenci Uher, odjel Herzog roku 1476 do služeb Matyáše Korvína. Pak znovu žádal o podíl na vládě, vyhlásil Albertovi válku, svých činů zalitoval a vykonal pouť do Andechsu. V roce 1488 osvobozoval krále Maxmiliána v Bruggách, v roce 1490 bojoval proti Wladislawovi II. v Uhrách, roku 1493 vykonal pouť do Svaté země, v bitvě u Jeruzaléma byl poražen, cestou zpátky se na ostrově Rhodos nachladil a dne 15. srpna 1493 zemřel.

Po úvodu konečně otázka k věci - čím si ale vysloužil přízvisko "Silný?" Roku 1490, ve věku 41 roků, vyhrál velký rytířský turnaj v Mnichově, což má váhu - čtyřicetiletí mužové a zvláště bojovníci patřili tenkrát už mezi staré. Poté učinil dva skutky. Ze hřbetu koně dosáhl chodidlem asi 360 cm vysoko ("12 Shuh von der Erd"), což dokazuje nejvyšší ze tří hřebů na stěně. Nevíme ovšem, zdali ze sedla, nebo ze stoje. Hlavně ale zvedl oblý kámen z černé žuly vážící 364 funtů (182 kg) a odhodil jej 9 kroků stranou. Zauvažujme, mohl středověký rytíř, navíc jistě obdařený přírodní silou, zvednout do klína a poté na prsa 182kg kámen? Jistěže mohl. Asi ano. Patrně. Stará malba jej ukazuje s balvanem nad hlavou. Jinou věcí je jeho odhození cca 4,5 m daleko… Nápis, hřeby a kámen jsou k vidění u bránové zdi v mnichovském Residenzu neboli v bývalém královském paláci rodu Wittelsbachů.

Barsaba

Celými dějinami člověka od úsvitu lidstva až do moderní doby se táhnou zprávy o mužích obdařených málem nadlidskou a o level výš nadpozemskou silou. Takový byl kanonýr Barsaba, který prováděl pořadové cviky se zbraní, avšak pro pobavení okolí používal místo muškety hlaveň menšího kanónu (v některých odkazech měl hodnost majora). Narodil se roku 1638 a první zprávy o něm pocházejí z Flander, oblasti v západní Belgii, Nizozemsku a Francii, kde zachránil kočár "Krále Slunce" Ludvíka XIV. (1638 - 1715), zapadlý až po osy do bahna. Poté, co selhaly síly celého spřežení, Barsaba prý sám kočár vytáhl na pevnou zem. Za tento čin byl odměněn penzí a brzy byl povýšen na starostu města Valenciennes v severní Francii.

Tvrdilo se, že Barsaba dokázal stiskem rozmačkat koni nohu, v rukou svinul stříbrný podnos do tvaru poháru nebo že holýma rukama přemohl ohromného medvěda. Jednou jej vyzval k zápasu jakýsi sebejistý Gaskoněc. Barsaba se bránil a vymlouval, seč mohl, nakonec ale souhlasil. "Dobře, podej mi ruku," řekl. Když lehkomyslný vyzyvatel natáhl paži, silák ji stiskl, pustil a ruka Gaskoňce připomínala krvavý kus masa vytáhnutý z lisu. Jindy přišel ke kováři pro podkovy a vzápětí všechny rozlámal se slovy, že jsou příliš křehké. Kovář chtěl vyrobit nové, jenže Barsaba vzal kovadlinu a schoval ji pod kabát.

Barsaba měl sestru, která se narodila až po jeho odchodu do světa. Potkal ji v jednom malém městě, kde měla dílnu na výrobu provazů. Několik nejsilnějších lan koupil a hned holýma rukama přetrhal. Žena slíbila lepší kvalitu za vyšší cenu, takže Barsaba vytáhl hrst mincí se slovy, ať si vezme, kolik chce. Sestra, Samson v ženském těle, zlomila dvě nebo tři mince a dodala, že nemají větší cenu než její provazy. Ohromený Barsaba teprve potom zjistil, že se jedná o jeho rodnou sestru.

Stalo se, že nejstarší králův syn Ludvík Bourbonský z Viennois, jinak Velký Dauphin (1661 - 1711), chtěl vidět důkaz Barsabovy síly. "Můj kůň mne nosil tak dlouho, že jej teď na oplátku ponosím já," řekl. Vlezl koni pod břicho, zvedl jej a nesl na ramenou asi 50 kroků. Supersilný muž s jediným jménem Barsaba zemřel někdy kolem roku 1715.

Richard Joy: "Kentský Samson"

Znalcům historie silových sportů nemohla ujít skutečnost, že existují dva druhy síly, vrozená a vytrénovaná. Čas od času se na zemi objeví lidé vybavení nadbytkem určitých hormonů, pevnou kostrou a šlachami jako z drátu. To jsou tzv. přírodní siláci. A takový byl i Richard Joy (Joyce), zvaný "Kentský Samson", narozený roku 1675 v St. Lawrence poblíž Ramsgate v Anglii.

Dne 15. listopadu 1699 jej povolal král Vilém III. do Kensingtonského paláce, aby honoraci předvedl svoji neobyčejnou sílu. Joy tenkrát s pomocí popruhů kolem boků zvedl váhu 1023,5 kg. Údajně při tom použil tlustý kožený pás a rukama se opíral o železné zábradlí. Dalším výkonem bylo zadržení tažného koně pomocí provazu kolem pasu, s chodidly zapřenými o schůdek. Pak Joy mocným úderem hrany ruky ten samý provaz, napnutý mezi dvěma kůly, přesekl. Dál uměl přetrhnout lano, které vydrželo tah 1590 kg, a zastavit koně v plném cvalu tak, že popadl lano připevněné k chomoutu. Roku 1734 se jako člen pašerácké bandy utopil v moři. Na hřbitově sv. Petra na Isle of Thanet je náhrobní kámen s chybou v dataci s následujícím textem (překlad autor článku):

Na paměť pana Richarda Joye, zvaného Kentský Samson, který zemřel
18. května 1742 ve věku 67 let

Jaký to Herkules! Proslul svou silou
a teď tady leží dlouhý jak široký.
Hleďte, jak padl ten mocný muž!
Smrt je stejná pro siláky i slabochy,
neb ten samý soud postihl velkého Goliáše i malého Davida.

Thomas Topham: "Natural Wonder"

Slavný anglický silák z 18. století se narodil někdy v roce 1702 v Londýně jako syn tesaře. Od 14 do 24 let pomáhal otci, pak se stal majitelem hostince Red Lion Inn, mezitím, někdy v letech 1723 nebo 1724, se oženil se Sarah. Jedním z důvodů pro povolání hostinského byla blízkost manéže v Moorfields, kde se odehrávaly veřejné zápasy v boxu, šermu a boji s holemi. Topham zde byl proslulý jako obávaný zápasník. Vyzval třeba na zápas šest libovolných chlapů a v době kratší než 5 minut jednoho po druhém skolil k zemi, někteří při tom upadli do bezvědomí. Říkalo se o něm také, že vzal do náruče dospělou dívku a přeskočil s ní plot nebo že zvedl těžkého koně přes mýtnou branku. Jako hostinský si rovněž věděl rady - dvěma nesolventním hostům otloukal hlavy o sebe tak dlouho, dokud se neomluvili. Nepříjemné zákazníky vyhazoval dveřmi na ulici, opilce odtáhl na dvorek a strčil pod pumpu.

Na veřejnosti poprvé vystoupil v roce 1727. Vleže na zádech s chodidly zapřenými o nízkou zídku, dělící ulice v Moorfields, odolával tahu silného koně. Poté požádal o dva koně, avšak během výkonu mu uklouzla noha a zranil si koleno. Od té doby kulhal. Dne 10. července 1734 se na jeho počest konal koncert, během něhož se Topham položil mezi dvě židle, do pravé ruky vzal sklenku vína, na břiše držel pět mužů a houpal s nimi nahoru a dolů. V roce 1736 přetrhl provaz, schopný unést 1015 kg. Místní úředníci jej předtím prohlédli, jestli má tělo jako normální člověk, a zjistili, že je "velmi svalnatý". Svědkové z jeho doby napsali, že "podpažní jamky, u většiny mužů prázdné, měl plné svalů a šlach". Jindy Topham přetrhl lano o obvodu 5 cm a průměru 1,6 cm, ovinuté kolem válce s průměrem 10 cm. Udělal to tak, že opačný konec připevnil k popruhům, ty si dal přes ramena a výponem na špičky lano přerval.

Když na blízké řece zakotvila loď ze Západní Indie, Topham vyšel na palubu a lehce rukama rozbil kokosový ořech. Po urážlivé poznámce od jednoho námořníka začal vyhrožovat, že jej rozbije o jeho hlavu - a byl klid. Podle jiného pramene Topham rozbil ořech o svou vlastní hlavu. Jednou se Tophamovi na dostizích napletl do cesty vozík s koněm. Thomas chytil zadní kolo a táhl je zpátky, ačkoliv kočí pobízel koně bičem. V zubech zvedl stůl s deskou dlouhou 180 cm, na jehož opačném konci viselo 25,4 kg závaží. Zkuste si představit tu páku na čelisti!

Topham zvedl sevřenými prsty každé ruky po jednom tlustém muži. V rukou ohnul železný pohrabáč o průměru 1,6 cm a ohyb dokončil přes krk, až se konce setkaly. Pak jej zase narovnal nazpátek. Ve stoji na dřevěné konstrukci uchopil řetěz připevněný k 360kg mlýnskému kameni a nadzvedl jej nad zem. Nejsilnější mužové selhali na 180 kg a ti nejslabší zvedli asi 57 kg. Dne 28. května 1741 v Derby na oslavu dobytí přístavu Porto Bello na Jamajce admirálem Edwardem Vernonem před tisícihlavým zástupem diváků Topham, stojíc na lešení a s popruhem přes jedno rameno, nadzvedl o několik palců tři sudy s vodou o váze 832,8 kg. Rukama se opíral o zábradlí, stál však prakticky na jedné noze. Na některých rytinách je zobrazený holohlavý.

Tophamův legendární zdvih se uskutečnil dva měsíce po bitvě u Navarone. Britské zdroje uvádějí jako místo konání Apple Tree Inn, jiné Coldbath Fields a další tržiště v Derby. Rytinu zhotovil C. Leigh a vytiskl W. H. Toms v roce 1741. Sudy měly vážit 606 kg (Wikipedia), dále 716 kg a 819 kg, což jsou značné rozdíly. Specializovaní autoři uvádějí 831,5 kg (D. Webster), 832,8 kg (G. Schödl, Bürger, Weldt) a 833,5 kg (D. P. Willoughby). Tophamův historický zdvih, ať už měl jakoukoliv hodnotu, překonal v roce 1988, tedy po 247 letech, anglický silák Jamie Reeves (192 cm, 150 kg) výkonem 845 kg.

Ve službě u britského námořnictva se Topham zúčastnil krvavé bitvy u Cape Touno ve Středomoří (11. února 1744), vyvázl však nezraněn. Podle jiného zdroje z armády uprchl a na jeho hlavu byla vypsána odměna. Později nadzvedl pomocí lana drženého v zubech zátěž 732,5 kg nebo běžel půl míle a nesl při tom na rameni soudek se hřeby vážící 152 kg.

V roce 1745 se Topham stal šéfem hostince Bell and Dragon v Shoreditchi. Zde vystupoval za svůj obvyklý poplatek jeden šilink na hlavu. Důležitou osobou v jeho životě se stal žák Izáka Newtona, fyzik Dr. John Theophilus Desaguliers (1683 - 1744), jenž byl svědkem mnoha výkonů a napomohl jeho cestě ke slávě. Zaměstnal jej totiž jako svého bodyguarda na cestách a povzbuzoval jej k vystupování na mnoha místech. Ctihodný člen královské společnosti zkoumal mechanismus svalové síly, napsal na toto téma vědeckou práci "Systém experimentální filozofie" a vyslovil domněnku, že Topham se tělesně vyrovnal kombinované síle 12 dospělých mužů!

Topham byl pravděpodobně svobodný zednář, neboť v jeho poslední taverně Strongman Lodge se setkávali svobodní zednáři a na stěně nade dveřmi je rytina siláka tahajícího proti dvěma koňům. Přestože byl povahou poměrně klidný, dokázal se řádně rozzuřit, což se stalo v případě nevěry jeho ženy (s níž měl 4 dcery). Ve vzteku ji pobodal nožem a sám sebe poranil tak vážně, že 10. srpna 1749 zemřel. Pochován byl v kostele sv. Leonarda v Shoreditchi a tělo bylo následně exhumováno k pitvě. Manželka zranění přežila a zdědila všechen jeho majetek.

Johann Carl von Eckenberg

Dnes už může sledovat soupeření siláků v televizi a číst o jejich výkonech na internetu nebo v časopisech kdokoliv. Než ovšem z exhibic kočovných artistů vznikly regulérní sporty jako vzpírání, powerlifting nebo soutěže strongmanů, uplynulo dobrých dvě stě let. Jeden takový novátor předvádění silových triků se jmenoval Carl von Eckenberg (také Eggenberg, neboť prý pocházel ze staré baronské rodiny Eggenbergů, potažmo Johann Karl Eckenberger). Ze starých, švabachem psaných kronik se dozvídáme, že se narodil 6. dubna 1684 v okolí Bernu nebo v Harzgerode v Sasku-Anhaltsku. Skromná fakta o jeho původu nabízejí tři možnosti: byl synem sedláře a tomuto povolání se vyučil, dále nevlastním synem barona Gendera von Eggenberg a zatřetí získal (nebo nechal obnovit) šlechtický predikát po předcích z Dánska. Poprvé se jeho jméno objevuje s rokem 1717 v Berlíně, kde byl vedoucím divadelního souboru, provazochodcem a žonglérem.

V srpnu 1717 předvedl pruskému císaři Friedrichu Wilhelmovi (August II. Saský, zvaný Silný) na zámku Charlottenburg zvláštní silové výkony, získal jeho přízeň a jako Hercules Harzman dostal povolení k vystupování. V Berlíně chvíli působil jako "silný muž" a pak jel 14 let bez zastavení. Roku 1718 Královec a Riga, v lednu 1719 pobavil v Petrohradu cara Petra Velikého, roku 1721 byl ve Švédsku, dál v Belgii, Dánsku, Lucembursku, Nizozemsku, Francii, Rakousku a Polsku. V té době se žení s anglickou tanečnicí. V roce 1731 sídlí v Berlíně, staví dům, přispívá na císařskou jízdu a dostává titul "silák a dvorní komik." Eckenbergův ansámbl hrál ve stodole, a tak se principál snažil o lepší podmínky, to se znelíbilo šlechtě, konšelům i věřitelům a silák v letech 1738 - 1740 utíkal před zatčením. Smrtí císaře přišel o poslední oporu, nicméně Friedrich II. jeho privilegium obnovil. Když se Eckenberg roku 1742 vrátil do Berlína, patřilo již jeho divadlo J. F. Schönermannovi.

Naposledy se ukázal v roce 1744 v Hamburku a zemřel v dubnu 1748 v Lucemburku, snad prý kvůli bídě spáchal sebevraždu. Jediná dcera Sophie přišla výrokem soudu o titul i majetek. Jaké výkony Eckenberg vlastně předváděl? Dnes bychom je označili jako držení a nesení (podpírání) váhy, občas nadzvednutí objektu pomocí popruhů. S popruhy kolem pasu prý nadzvedl 910kg hlaveň kanónu s bubeníkem (ještě jiný zdroj uvádí váhu 1 tunu až 1310 kg s tím, že hlaveň nosil na ramenech), nechal si na prsou rozbít kámen, vsedě se zapřenými chodidly odolával tahu páru koní, prováděl sed z lehu se zátěží na hrudníku, holýma rukama trhal kotevní řetězy, ve stoji na lešení zvedl koně i s jezdcem a v ruce při tom držel pohár s vínem, vleže patami a hlavou mezi dvěma židlemi udržel na těle až sedm stojících mužů. U většiny z nich využil zákony mechaniky nebo si prostě pomohl. Hlaveň kanónu ležela tak, že ji zvedal jen pár centimetrů, rozbíjený kámen byl z měkkého pískovce atd. Eckenbergovy výkony posloužily jako základ pro pozdější disciplíny většiny profesionálních siláků.

Giovanni Belzoni

Gigantický všeuměl, dobrodruh a archeolog se narodil 15. listopadu 1778 v Padově. V šestnácti letech odešel do Říma studovat hydrauliku a od roku 1796 se toulal po Evropě. V Německu poznal skupinu artistů se silákem, který na sobě stavěl lidské pyramidy, a Belzoni, chasník vysoký přes dva metry (relevantní podklady uvádějí 198 cm, 201 cm a 203 cm) a vážící 125 kg, se rozhodl pokusit uživit stejnou profesí. Pod pseudonymem "Gio Batta" začal spolu s bratrem Francescem vystupovat v Londýně, nejprve jen tak po ulicích, později v cirkusu Sadler. Občas užíval pseudonym "Patagonský Samson".

Jejich číslo mělo název "Jack and the Giant Killer" s podtitulkem "Signor Giovanni Battista Belzoni, the Patagonian Samson". Roku 1803 si vzal za ženu Angličanku Sarah Banne a vystupovali společně, rok nato v cirku Astley. V programu Belzoni vzpíral a poté nosil kolem manéže na ramenech 11 mužů, stojících na železné kleci vážící 60 kg, s lidmi to pak celé vážilo asi 770 kg. Vystoupení v cirkusu Astley osobně viděl spisovatel Charles Dickens, jenž napsal: "Belzoni nesl na ramenech a hlavě 12 mužů, nahoře stála madam a mávala vlajkou." Počítáme-li 60 kg klec, váhu manželky cca 50 kg a 12 mužů po 65 kg, dospějeme k číslu 890 kg! Podle dobových plakátů byl Belzoni dokonale stavěný a měl nezvykle mohutná lýtka. Po letech strávených v Anglii procestoval Evropu včetně Španělska, Portugalska a Gibraltaru (1813 - 1814).

V roce 1815 jej toulavý duch zavedl na Maltu a odtud do Alexandrie. Po seznámení s anglickým konzulem v Egyptě Henrym Saltem, který zařizoval přepravu antikvit do britského muzea v Londýně, převzal úkol odvézt do Británie kolosální bustu Ramsese II., zvanou "Mladý Memnon" a vážící 7 tun. Belzoni krom jiného objevil slavné Údolí králů. Roku 1823 se vydal hledat legendární Timbuktu v západní Africe, avšak uprostřed cesty jeho organismus, oslabený roky špatné výživy a nesnesitelného horka, podlehl úplavici. Stalo se tak 3. prosince 1823.

Carl Rappo

Carl (Karl) Rappo byl prvním silovým žonglérem moderní doby a existovaly o něm mnohé hrdinské zkazky, báje a legendy, například jak v roce 1834 při cestě z Nižného Novgorodu do Simbirsku na jeho osmičlennou skupinu zaútočila banda třiceti lupičů, Rappo vytrhl nápravu z vozu a mocnými údery je zahnal na útěk. Narodil se 14. května 1800 v Innsbrucku jako Karl von Rapp, byl tudíž původem Rakušan-Tyrolák. Od mládí trénoval a v 19 letech už měl ohromnou sílu. Jednou viděl skupinu indických artistů a nadchnut romantickou myšlenkou života v maringotce s nimi dva roky cestoval. Aristokratickou rodinu tím značně urazil, nicméně mladík změnil jméno na Charles Rappo a zahájil bohémský kočovný život.

V roce 1825 se oženil s Josephinou Belle a zplodil tři děti, Francoise, Josephinu a Petera. Postupně zbudoval skupinu Rappo Theatre (jinak Karl Rappo Troupe) a její členové časem vystupovali ve vyhlášených sálech největších měst Evropy, kupříkladu v dubnu 1837 účinkovali jako "Velká arabská, herkulovská, atletická a akademicko-plastická silová exhibice" v divadle Norway's Christiania Theatre v Kodani.

Rappo se nazýval "Indický artista" a v třídílném programu prezentoval gymnastiku, žonglování a balancování. Na hřbetu nosu vyvažoval vejce, na bradě držel 90 cm vysokou lodní kotvu s dělovou koulí, pohazoval s 18kg koulemi, žongloval s pětilibrovými míči a chytal je za krk, koulel přes hlavu a házel z ruky do ruky.

Vymyslel trik "chůze ve vzduchu" na 9 metrů vysokém větrném mlýně. Přestupoval z lopatky na lopatku, otáčející se až 100krát dokola. Ve finále balancoval na bradě model válečné lodi a při výstřelu z kanónu zvedl všechny plachty i vlajky. Vyvažoval také živé koně a občas si nechal přejet ruce automobilem. Historie podotýká, že Rappo byl jedním z prvních profesionálních siláků používajících na jevišti koulové činky! A to hovoříme o letech 1840 až 1850. Rappo byl duchaplný, vtipný a mužný a o jeho smělosti kolovaly desítky anekdot, ve skutečnosti však přežíval střídavě nahoře a dole, desetkrát zbohatl a pak opět přišel na buben.

Po úspěchu v Berlíně našel odvahu i důvod zvětšit ansámbl a odcestovat do Ruska, což byla pro artisty země zaslíbená. Tady, v paláci cara Nikolaje I. (panoval 1825 - 1855) v Petrohradu, dobyl největší slávu, monarcha jej často zval pro své pobavení a vyžadoval obzvláště zajímavá čísla. Aby mu vyhověl, Rappo údajně nadzvedl zadek carova kočáru, zatímco koně táhnuli ze všech sil. Carl Rappo, silák, akrobat a ekvilibrista, zemřel na tyfus v lednu 1854.

Odkud tedy popsaní mužové získali takovou fenomenální sílu?

Nakonec se moderní pojetí shoduje na tom, že u podobných přírodních siláků docházelo bez ohledu na vnější parametry postavy ke společnému působení tři příznivých faktorů.

  • Mechanické zvýhodnění - jejich šlachy byly upnuté ve větší vzdálenosti od kloubů, než je obvyklé, což způsobovalo efektivnější záběr svalů.

  • Látkové zvýhodnění - měli vyšší hustotu svalů čili vyšší počet stažitelných vláken (motorických jednotek) na jednotku průřezu.

  • Hormonální zvýhodnění - dosahovali účinnějšího podráždění svalů nadledvinkovými žlázami (vylučování adrenalinu a stimulace nervového systému), stejně jako disponovali vyšším množstvím anabolických hormonů v krvi.

Tyto tři body z velké míry vysvětlují silové schopnosti většiny siláků, kteří fakticky nikdy cíleně neposilovali.


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ INZERÁTYbazar Prodam vybaveni fitness studia
Prodam vybaveni studia. Vse nove. Trampoliny, bosu, kettlebelly. Idealne vse jednomu zajemci.
služby Osobní Trenér Praha - Adam Špulá...
Chceš se naučit základy boxu, thaiboxu, nabrat svalovou hmotu, zlepšit si kondici anebo už prostě...
práce Osobní trenér pro VIP klientelu
Do týmu BodyBody Home & Office hledáme osobního trenéra se zkušenostmi, vynikajícím přístupem ke klientům a ochotou učit se nové věci. Hledáme trenéra, který bude jezdit za klienty domů nebo do kanceláře.
práce Trenér do domu
Hledáme nové kolegy na spolupráci v projektu „Trenér do domu“. Přidejte se do našeho týmu a začn...
práce Trenerku pro stretching
Hledam Fitness Trenerku v Praze ktera by pomohla se stretchingem, normalne placene jako hodina tr...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2021 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2021 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie