Reklama:
Prémiový CFM protein Extrifit v akci 2+1!
Vyberte si tři z 12 příchutí! Perfektní stravitelnost, špičkové složení. Více zde.

"The Giant Killer" Danny Padilla slaví sedmdesátiny

5.900 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Danny Padilla se narodil 3. dubna 1951 jako šesté dítě Ramony a Francese Padillových v Rochesteru, ve státě New York. Jeho matka byla Španělka a otec pocházel z Portorika. Jeho rodinné prostředí spíše připomínalo slavnou Klapzubovu jedenáctku a jako jeden z deseti sourozenců opustil již v 15 letech školu, aby podpořil svoji rodinu v boji proti neustále hrozící chudobě. I když měřil pouze 158 cm, byl mnohostranný a nadšený sportovec, ale i úspěšný, a to jak v americkém fotbalu, tak v baseballu, ale také v bowlingu.

Jeden jeho starší bratr s bratrancem posilovali s činkami ve snaze získat sílu v ringu, protože závodně boxovali, a Danny je často při této činnosti pozoroval. Když viděli jeho zájem, tak netrvalo dlouho a dostal od nich již opotřebovanou a rezatou činku. Bylo mu celkem jasné, že s ohledem na svoji výšku se těžko prosadí v ringu, ale díky četbě kulturistických magazínů objevil pro sebe ideální sport - kulturistiku. Zvláště ho inspirovali články o Larrym Scottovi a Daveu Draperovi, které pojednávaly o bezpočtu možností, jak je možné zlepšovat svoji sílu a svalovou hmotu celého těla. Danny disponoval opravdu svalnatou postavou, a to ještě dříve, než se rozhodl stát se členem místní posilovny.

V 18 letech v roce 1970 zaznamenal svoje první vítězství na soutěži federace AAU Mr. Rochester. V následujících letech se účastnil celé řady lokálních menších soutěží v rámci státu New York, například AAU Mr. Bufallo či Mr. Syracuse. Zatímco na lokální scéně jeho renomé narůstalo, tak když se pokoušel prosadit na národní úrovni, jako jsou AAU Junior Mr. America či Mr. America, tak výsledky byly pro něho zklamáním. Ve 22 letech v roce 1973 získal titul AAU Mr. Atlantic Coast a tento úspěch a narůstající zkušenosti mu konečně daly reálnou šanci se prosadit nejenom na domácí, ale i mezinárodní scéně.

Při jedné z návštěv západního pobřeží, které mělo v kulturistických kruzích ten nejlepší zvuk, potkal Arnolda a ten ho přesvědčil, že pokud se chce prosadit, tak musí hledat nové výzvy. Arnoldova víra v jeho potenciál a schopnosti se ukázala jako opodstatněná, protože v roce 1975 se stal nejenom vítězem své "malé" kategorie na IFBB Mr. USA, ale podařilo se mu porazit v boji o absolutního vítěze i takové borce, jako byli Roger Callard a Denny Gable. Znamenalo to pro něho opravdu impozantní vstup na scénu federace IFBB a díky tomu se také poprvé setkal s Joem Weiderem. Ten velmi dobře vycítil jeho schopnosti a další potenciál růstu a byl si vědom, že to Danny může dotáhnout hodně daleko. Neváhal a pozval tehdy 24letého Padillu trénovat do Kalifornie. Ambiciózní Danny se nenechal dvakrát přemlouvat a krátce nato se již ocitl v Los Angeles, a to nejenom proto, aby docílil dalších pokroků v tréninku, ale také - a hlavně - aby se účastnil natáčení dnes již ikonického dokumentu o kulturistice Pumping Iron.

Tři měsíce trénoval v Kalifornii s cílem účasti na Mr. Universe, kam se kvalifikoval díky vítězství na mistrovství USA. Soutěž se konala zároveň s Mr. Olympia v Pretorii v Jihoafrické republice. Vše ale skončilo pro něho katastrofálně. Den před soutěží se z oficiálního zdroje dozvěděl, že by se neměl mistrovství zúčastnit. Vedení americké IFBB rozhodlo, že by bylo lepší, kdyby společně s Robbym Robinsonem ve střední váze reprezentovali USA dva závodníci v těžké váze, a to Ken Waller a Mike Katz (připomínám, že tehdy se soutěžilo pouze ve třech kategoriích!). V pozadí tohoto nesportovního rozhodnutí byla skutečnost, že Mike Katz, který byl renomovaný závodník, se chtěl takto rozloučit se svoji sportovní kariérou a pokusit se zopakovat svůj titul mistra světa z roku 1972. Danny se nenechal touto nespravedlností odradit a zareagoval na to pokusem startovat za portugalský národní tým. Měl pro to dva důvody, jednak Portugalci neměli reprezentanta v té lehké kategorii a jednak jeho rodiče žili určitou dobu v Portugalsku. Byl přesvědčen o tom, že má velkou šanci v této kategorii zvítězit a byl stoprocentně na tuto soutěž připraven. Po té veškeré přípravě, dlouhém cestování do Jižní Afriky, velkém počtu různých fotošou, nekonečném počtu hodin strávených před kamerou při natáčení dokumentu Pumping Iron chtěl za každou cenu přivést domů titul - a klidně pod vlajkou Portugalska! Ovšem IFBB se obávala této trapnosti, která by z vítězství Padilly za Portugalsko vyvstala, a tak byl nakonec diskvalifikován.

Pro úplnost dodejme, že Mike Katz skončil až čtvrtý, a protože si představoval rozhodně lepší zakončení kariéry, tak v ní pokračoval až do roku 1981. Aby toho příkoří pro Padilu nebylo málo, tak byli tvůrci dokumentu víceméně přinuceni všechny scény s ním vystřihnout, protože IFBB přirozeně neměla žádný zájem ho v tomto filmu zvěčnit. A tak IFBB sehrála neslavnou úlohu v tom, že velmi talentovaný Padilla se nemohl v Pumping Iron prezentovat před veřejností.

Ale malý muž mířil stále výše a výše. Nenechal se znechutit, opět startoval na IFBB Mr. America 1976 a opět zvítězil v lehké kategorii, ale celkové vítězství se mu obhájit nepodařilo (v boji o absolutní titul nepodlehl nikomu jinému než Mikeu Mentzerovi). Jeho druhé mistrovství světa už mělo podstatně radostnější průběh a hlavně výsledek. Stříbrná medaile za dokonale připraveným Makkawym z Egypta bylo pro něho maximum možného, protože jeho nedotažená forma ho rozhodně neopravňovala pomýšlet na vítězství. Jak napsal při hodnocení tohoto mistrovství MVDr. Bačinský, trenér naší reprezentace: "Nemile jsme byli překvapeni nevyrýsovaností Padilly, působil dojmem závodníka v přípravném období." Naopak nám toto mistrovství v roce 1976 přineslo obrovskou radost v podobě 4. místa Petra Stacha, kterým se definitivně zařadil mezi světovou špičku.

Ovšem vraťme se k Padillovi, jeho skvělá forma a tomu odpovídající výsledky měly přijít hned následující rok. Suverénně ovládl pole závodníků na IFBB Mr. America 1977, a to nejen vítězstvím ve své kategorii, ale porazil i Rogera Callarda a Petea Grymkowského v boji o absolutní titul! Tak už je vám jasné, proč dostal přezdívku "Zabiják obrů"? Nestává se totiž příliš často, že závodník nejlehčí kategorie získá i absolutorium. A nastal čas odplaty… Bylo jasné, že na mistrovství světa v Nimes se bude opět rozhodovat mezi ním a Makkawym. Oba byli perfektně připravení, a tak zřejmě rozhodla větší svalová hmota Padilly (dle hodnoceni Dr. Noska, trenéra naší reprezentace), byť velmi těsným rozdílem. Je jistě zajímavé, že po jejich bok se postavil i Dantlinger a byl s nimi dokonce dvakrát samostatně porovnáván. Že se mezi nimi rozhodně neztratil, tak to dokládá vynikající 5. místo. (Jen pro úplnost dodávám - první, a to bronzová medaile pro Stacha v kategorii do 90 kg.)

Vítězství na mistrovství světa, a to při třech kategoriích, byla opravdová známka špičkové výkonnosti, zajistilo Padilovi nejenom status profesionála, ale i účast na Mr. Olympia 1978. A on se této příležitosti zhostil opravdu na výbornou. Pro něho hrála i skutečnost, že v této době byla Olympie rozdělena na dvě kategorie. A on v té lehčí obsadil 3. místo a v celkovém pořadí skončil šestý. Pro nováčka na této nejprestižnější soutěži jistě naprosto nečekaný úspěch! Že to nebyl nějaký úlet rozhodčích, dokázal ještě v tomto roce druhým místem na Professional World Cupu za Robbym Robinsonem a za "Černým princem" se umístil i o rok později na Noci šampionů, kde nechal za sebou takové borce, jako byli Mike Mentzer, Boyer Coe, Bill Grant a Ken Waller. Další důkaz velikosti malého velkého muže…

Dle vlastního mínění se prezentoval ve své nejlepší vrcholné formě na Mr. Olympia 1981. Ano, je to ta kontroverzní Olympie, kde sice zvítězil Franco Columbu, ale ten byl naopak od své vrcholné formy hodně vzdálen. Pořadí, které určila pětičlenná, bezesporu renomovaná porota, je fanouškům kulturistiky jistě známé, ale pro osvěžení paměti: za vítězným Columbem druhý Dickerson (o rok později zvítězil), třetí Platz, čtvrtý Roy Callender a pátý právě Padilla. Z celkového počtu 17 účastníků to rozhodně není špatný výsledek, ale přesto tuto účast hodnotil se smíšenými pocity. Právem očekával vyšší umístění, vždyť se cíleně připravoval celých 12 měsíců. Byl v ideálním věku 30 let a nastoupil s 80 kg velmi kvalitních, vyrýsovaných svalů a s 71 cm pasem. Své umístění přijal s noblesou a sportovně, na rozdíl od svých soupeřů. Není se jim co divit, vítězství Columba příliš zavánělo protekcí a tlačenkou od funkcionářů IFBB i samotného Arnolda (jeho nejlepšího kamaráda) a samotní diváci "ocenili" jeho titul Mr. Olympia velkým pískotem a nespokojeně a předčasně odcházeli ze sálu. Na základě odmítavé reakce publika i televize přerušila svůj záznam, a tak lze poměrně těžko dohledat filmový dokument, ba i fotodokumentaci z této soutěže. Tomuto výsledku se Padilla již na dalších dvou soutěžích Mr. Olympia ani zdaleka nepřiblížil, ale to neznamená, že by nevykazoval někdy až horečnou soutěžní aktivitu. V roce 1990 se účastnil osmi soutěží Grand Prix a až na dvě výjimky se vždy umístil ve finále. O rok později se nechal zlákat, jako ostatně řada jiných vynikajících kulturistů, k účasti na soutěži nově vzniklé World Bodybuilding Federation (WBF), založené prezidentem federace wrestlingu Vincem McMahonem. Tato rádoby konkurence IFBB měla jepičí život a velmi brzy zkrachovala. Myslím, že stačila uspořádat dva roky po sobě dvě vrcholné soutěže a tím vše skončilo…

Danny si dal od soutěží tři roky pauzu a vrátil se do IFBB v pravý čas na premiéru Masters Mr. Olympia 1994. Obsadil slušné sedmé místo, přičemž vítězství si odnesl Robby Robinson. Na pódiu této soutěže se vrátil až po šesti letech, v roce 2000 ukončil svoji prakticky třicet let trvající kariéru desátým místem. To ovšem neznamená, že by s kulturistikou nadobro skončil, nadále pokračoval v pravidelném tréninku ve svém rodném Rochesteru a pracuje tam jako velmi úspěšný osobní trenér. Jeho přístup k této činnosti nejlépe vyjadřují tato slova: "Je mi jedno, zdali je někdo tlustý, nebo hubený. Pokud přijde za mnou do posilovny a snaží se po tělesné stránce zlepšit, má můj plný respekt, a to nezávisle na tom, zdali je v tom úspěšný, nebo ne."

Samozřejmě je namístě alespoň ve stručnosti se seznámit s jeho tréninkovými postupy, které celkem zapadaly do tréninkové filosofie kulturistů sedmdesátých a osmdesátých let. Trénoval šest dní v týdnů a každou partii zařazoval dvakrát týdně. Pro rozdělení svalových partií v týdnu se nechal inspirovat Arnoldem: pondělí - prsa, záda, úterý - ramena, paže, středa - nohy a čtvrtý den buď následoval odpočinek, nebo opakování celého cyklu. Abyste si udělali konkrétní obrázek o jeho tréninku, tak pro příklad uvádím jeho trénink bicepsů.

Trénink bicepsů Dannyho Padilly
cvik série opakování
bicepsové zdvihy vsedě s jednoručkami* 5 6 - 8
koncentrovaný zdvih s jednoručkou** 4 10
biceps vsedě s jednoručkami s oporou o šikmou lavici*** 4 15 - 25
bicepsové zdvihy s velkou činkou ve stoji 5 6 - 8

Poznámky k tréninku bicepsů

* Tento cvik prováděl vsedě bez opory, začínal v dolní poloze s dlaněmi dovnitř, tedy palci dopředu, a postupně v průběhu pohybu vytáčel palce vně (supinace) a v horní poloze v plné kontrakci dlaně směřovaly k ramenům.

** Danny používal koncentrované zdvihy k dosažení lepší separace a definice jeho masivních bicepsů. Provedení standardní, tedy vsedě a s opřením jednoručky o vnitřní stranu stehna.

*** Tento cvik začínal v pozici, kdy natažené paže směřují dlaněmi až dozadu, a postupně je v průběhu pohybu vytáčel palci dopředu, prováděl supinaci a konečná fáze je totožná jako u prvního cviku.

V roce 1977 se stal mistrem světa, kdy porazil Mohammeda Makkawyho, a jak se experti shodli, předčil ho (kromě jiného) v rozvoji zádových svalů. Proto si ještě uvedeme jeho tréninkový program na tuto svalovou partii právě z tohoto období.

Trénink zádových svalů (horní oblast) Dannyho Padilly
cvik série opakování
shyby širokým úchopem k hrudníku* 5 12 - 15
přítahy činky v předklonu širokým úchopem nebo s T-osou** 5 12
stahování kladky širokým úchopem vsedě za hlavu*** 5 15
přítahy spodní kladky vsedě k pasu (veslování)**** 5 12 - 15

Poznámky k tréninku zádových svalů

* Danny se přitahoval tak vysoko, až se dotkl hrudníkem hrazdy, úchop používal co nejširší a palci obepínal hrazdu společně s ostatními prsty. To považoval za vhodnější, postačovala mu vlastní tělesná váha.

** U přítahů v předklonu používal co nejširší úchop, trup držel ve vodorovné poloze a stál na dřevěném bloku, aby spouštěl činku až pod úroveň chodidel! Alternativní cvik, tedy přítahy T-osy, střídal s přítahy činky. Tedy jeden trénink první varianta a druhý trénink druhá varianta, nikdy nedělal oba cviky současně! I u přítahů s T-osou stál na dřevěných blocích, aby mohl osu s kotouči spouštět pod úroveň chodidel. Trup se snažil držet co nejvíce vodorovně, tak aby se kotouči dotýkal oblasti těsně nad pasem.

*** Rovné držadlo držel tak, že palce byly souhlasně s ostatními prsty, je třeba se co nejvíce podsunout pod kladku, aby lanko směřovalo při stahování kolmo dolů a nepředkláněli jste trup, osa se dotýká horních trapézů.

**** Tyto přítahy prováděl s paralelním úzkým úchopem, ve výchozí poloze co nejvíce vytáhl paže z ramen, kladku přitahoval co nejníže k pasu s lokty těsně u těla a bez záklonu při dotahování pohybu, ramena stahoval dozadu a dolů.

Danny Padilla svoji sportovní kariérou a svými výsledky dokázal, že malý kvalitní kulturista může porazit velkého kvalitního kulturistu, což bylo do té doby něco nevídaného, a ukázal tím i cestu a byl zároveň inspirací ostatním následovníkům nevelkého vzrůstu. Bylo ovšem třeba změnit i myšlení rozhodčích s konzervativním pohledem, že malí borci nemohou zvítězit. A Danny Padilla všechny přesvědčil, že to možné je!


Foto:
www.instagram.com/dannypadillapics


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínSedm profesionálů v přípravě na květn...
Neutralni typ (18:51) • Mostafa ma totane predimenzovane nohy
magazínTréninkový videolog: Jan Turek (04/20...
ironfighter (23:34) • 2x covid, pekne, hlavne ze s normalnim prubehem. Honzovi drzim palce a at se dari nejen...
magazínMonika Špačková - trénink nohou 6 týd...
eSko (12:52) • Nízký počet spálených kalorií při silovém tréninku je zcela správně. Odborné studie s k...
magazín"Big Ramy" vystoupil na slavnostním o...
md (13:42) • No cvičení mu jde evidentně lépe jak zpěv, ale i tak 💪😁👍
magazínŠest profesionálů v přípravě na květn...
MartinG (21:41) • Sú to obyčajné kŕčové žily, niekto na to má predispozíciu, jasné že sypka tomu asi troc...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2021 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2021 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra