Mathew Fraser, rodák z kanadského Ontaria, nesnil o tom být crossfitovým atletem. Chtěl být vzpěračem. Špičkovým vzpěračem. Chtěl závodit pod olympijskými kruhy, to byl jeho cíl. Ovšem pak přišly okolnosti, které mu vzaly vítr z plachet, a on se svého snu vzdal. Tehdy ale ještě netušil, že ho přesto čeká skvělá sportovní kariéra, hvězdnější, než jakou si kdy uměl přestavit. Ovšem v docela jiném sportu. Ve sportu, který si navíc nevybral sám, ale byl k němu tak trochu přemluven.
Od olympijské činky ke CrossFitu
Když Mat Fraser začal chodit do crossfitové tělocvičny, nebylo to vůbec proto, že by snad toužil dělat CrossFit. Vzpíral a chtěl využívat místní vzpěračské vybavení. Nakonec ho majitel gymu ale přece jen přesvědčil, aby si zkusil jejich lekce, a později dokonce, aby si vyzkoušel crossfitový závod. Fraser se zúčastnil a vyhrál. A to nejen první místo, ale i 500 dolarů. To ho nakoplo. Koupil si své první crossfitové boty a začal objevovat kouzlo crossfitového tréninku.
"Čím víc jsem se Crossfitu věnoval, tím víc jsem chtěl makat na svých slabinách," vzpomíná.
Mathew začal v CrossFitu závodit v roce 2013, téhož roku absolvoval i Regionals, kde skončil
čtvrtý, to ještě na postup na Games nestačilo. O rok později ale Regionals vyhrál a posléze šokoval celý crossfitový svět, když hned při svém debutu na Games skončil druhý, hned za legendárním, toho času čtyřnásobným vítězem Games Richem Froningem. Zároveň si odnesl i ocenění nováček roku.
Když o rok později Froning ukončil svou závodní kariéru jako individuální atlet, očekávalo se, že titul Fittest On Earth si v roce 2015 odnese talentovaný Fraser. Doufal v to i Fraser sám. Jenže to se nakonec nestalo. Zbylo na něj opět
"jen" druhé místo, vítězství mu vyfouknul Ben Smith. Ovšem jak se později ukázalo, bylo to nakonec to nejlepší, co se mohlo bývalému olympijskému vzpěrači stát.
Bod zlomu
Co způsobilo, že se z výborného atleta stal výjimečný atlet? Nepomohl mu k tomu úspěch, ale paradoxně neúspěch. Zatímco ze své první stříbrné medaile z Games se Fraser upřímně radoval, druhá pro něj znamenala porážku a selhání.
"Bylo to velké zklamání, které mi v noci nedalo spát. Tu stříbrnou medaili jsem nenáviděl," přiznal atlet.
"Reprezentovala pro mě všechny ty zkratky v přípravě, flákání, myšlenky na to, jak bych mohl trénink obejít, mizerné stravovací návyky." Teď je ale Fraser za tuhle hořkou lekci rád.
"Kdybych tehdy se svými návyky vyhrál, nesl bych si je s sebou dál. Myslel bych si, že můžu vyhrávat, i když blbě jím a šidím tréninky." Namísto toho ale změnil budoucí nejzdatnější muž planety přístup ke své přípravě od základu.
Train, eat, sleep, repeat - denní režim šampióna
CrossFit usiluje o univerzálního atleta, a tak Fraser trénoval všechno. Na mrtvý tah dal víc než 225 kg, 42 km odvesloval za méně než 3 hodiny, 1,6 km uběhl za 5 minut a 20 sekund.
"Mat neustále cizeloval mechaniku svého pohybu," říká o něm Kelly Starrett, fyzioterapeut, který pracuje s vrcholovými sportovci. A právě tohle bylo pro Frasera typické. Důkladnost, důslednost, puntičkářský smysl pro detail. A také ultimátní nasazení.
"Představuji si, že mám každý den 100 bodů energie a snažím se co nejvíc těch bodů použít na trénink," prozradil atlet. Jak tedy vypadal jeho obvyklý denní režim v soutěžní přípravě?
Mathew Fraser vstal ráno mezi 7:30 a 8:30. Jen co otevřel oči, měl už připravenou kávu a ovesnou kaši od své snoubenky Sammy Moniz, která se starala o celý jeho jídelníček. O chvíli později přišla na řadu druhá snídaně, nejčastěji ve formě amolety nebo vajec se slaninou. Pak už bylo potřeba pustit se do práce. Do tělocvičny Fraser dorazil kolem 9:30 a do 13 hodin trénoval. Náplň tréninku ladil podle toho, co dělal předešlý den, obvykle se snažil nacpat vše do jednoho dne - sílu, techniku, kardio…
Po tréninku se vrátil domů na oběd, což býval obvykle sendvič, a pak zase zpět na 3 hodiny trénovat. Dveře tělocvičny za sebou zabouchnul mezi 5. a 6. hodinou večerní a hurá na večeři. Po ní si pustil televizi a to byla doba, kdy zalehl na zem, aby se pověnoval protahování a masáži foam rollerem. Zaměřoval se přitom na partie, které dostaly při tréninku zabrat nejvíc. A jelikož velmi dbal na dostatečný spánek, mezi 9:30 a 10:00 zhasnul světla a šel do hajan. Když se následující ráno vzbudil, dal si to všechno pěkně repete. A to se opakovalo den za dnem, týden za týdnem, měsíc za měsícem.
Právě proto bylo pro Frasera frustrující, když v době své slávy slýchával komentáře typu:
"Ty se jen objevíš a vyhraješ." Nelíbilo se mu, že lidé považují jeho úspěchy za automatické a vítězství za samozřejmá.
"Oni nevidí, co je za tím. Že tomu obětuji každý svůj den. Že se celý můj život točí jen kolem tréninku, jídla a spánku."
Únava z tohoto stereotypu a chuť žít zase trochu jinak patřily později k důvodům, které atleta přivedly k rozhodnutí ukončit úspěšnou závodní kariéru.
Hard work pays off - tvrdá dřina se vyplácí
HPWO (hard work pays off), to je hashtag, který Fraser přidává ke každému svému instagramovému postu. Sám je tohoto svého hesla důkazem. Když se po svém
"neúspěchu" v roce 2015 vrátil na Games v roce 2016, byl jako smršť. Předvedl vyrovnaný výkon bez slabin a Benu Smithovi nejenže vrátil porážku z předchozího roku, ale nandal mu to s náskokem 197 bodů - největší bodovou převahou v historii her.
To byl ovšem pouze začátek. Fraserovi totiž nestačilo pouze dosáhnout na
vrchol, chtěl pomyslný crossfitový Olymp opanovat zcela a to se mu podařilo. V dalších letech už překonával jen svoje vlastní rekordy. V roce 2017 s přehledem obhájil titul s 216bodovým náskokem, následující rok se svým čtvrtým vítězstvím v řadě vyrovnal fenomenálnímu čtyřnásobnému vítězi Games Richovi Froningovi a svůj bodový náskok navýšil na 220 bodů. V roce 2019 to bylo mnohem napínavější. Pro Mata to zdaleka nešlo tak hladce, tentokrát ho hodně potrápil americký atlet Noah Ohlsen. Fraserovi se nakonec podařilo vítězství vydřít, ale bylo to takříkajíc o prsa. Tato zkušenost ho opět namotivovala a Fraser v následujícím roce přišel silnější než kdykoli dřív. Na Games 2020 ukázal celému světu, že prakticky už nemá, s kým by soupeřil. Že není nikdo, kdo by se mu přiblížil. Svou naprostou převahu dokázal nejen pátým vítězstvím v řadě, ale hlavně neskutečným náskokem na zbytek soutěžního pole, který činil 545 bodů! Už dál neměl kam stoupat... Snad i proto začátkem letošního roku ukončil svoji závodní kariéru.
Od léta roku 2016 až do konce své kariéry vyhrál Mathew Fraser každou jednu soutěž s přímou účastí závodníků, na které se objevil. I když na Games jako závodník už nenastoupí, v paměti mnohých zůstane zapsán jako největší crossfitový atlet v historii.
A to je příběh muže, kterému kdysi lékaři předpovídali, že veškerá jeho pohybová aktivita bude omezena jen na lehký klus…
