V sobotu 8. září se v Olomouci konala soutěž Grand Prix Fitness Nutrend, kde se jako host v exhibičním vystoupení představil Štefan Orosz, držitel prakticky všech titulů v amatérské kulturistice – od mistra republiky staršího dorostu až po mistra světa mužů. V přestávce mezi semifinálovou a finálovou částí jsme společně připravili následující krátký rozhovor.
Jakou máš v tuto chvíli formu? Dobrou, předpokládám…
No, dobrou… Mám formu standardní. Když mě oslovila Martina Orálková z Nutrendu a domlouvali jsme dnešní vystoupení, říkal jsem, že to není problém, ale připravit top formu bude náročné. Ona jí ale nechtěla, chtěla spíše ukázat, že i po 23 letech tréninku může chlap vypadat stále dobře a udržovat se. Navíc říkala, že jelikož se jedná o soutěž převážně fitness a bodyfitness, nebyla by top forma úplně dobrá. Teď ale když jsem v semifinále viděl kategorii kulturistů, trochu mě to zarazilo, protože vypadají velice dobře. Říkám si, co tu budu za chvíli já dělat?
Kolik v tuto chvíli vážíš?
Mám kolem 90 kilo…
To jsi měl naposledy, když jsi závodil, ne?
Přesně tak, vloni v Kyjevě byla váha stejná.
Na rozhovor máme jen pár minut, takže půjdu přímo k věci. Co ty a soutěže do budoucna, uvidíme tě ještě na pódiu?
Už ne. Sice platí, jak se říká, nikdy neříkej nikdy a já nechci nic prohlašovat dopředu, žiju ale přítomností a v ní říkám: nechci a nebudu závodit. Mám hodně práce, trvalo mi, než jsem si na Slovensku vybudoval nějaké jméno, teď, když mám vše rozběhlé a kdy se navíc rýsují velmi zajímavé další pracovní věci, mám priority trochu jinde než v závodění.
Teď pracuješ jako co?
Stále dělám trenéra v Bratislavě, na tom se nic nemění, žiju tam a tam i dožiju (úsměv). Mám tam kolem sebe dobré lidi, řadu dobrých přátel. A jak jsem zmínil, v blízké budoucnosti se mi tam v pracovní oblasti něco rýsuje…
Každopádně kdyby se třeba v příštím roce konala třeba v České republice nějaká třeba velmi zajímavá soutěž, připravil by ses?
Ne. Mám před sebou opravdu důležité věci. Možná potom, až se zaběhnou, bych mohl uvažovat, pro mě jsou ale teď přednější záležitosti než závody, hodnoty jsou prostě jinde.
Kolik ti vlastně je?
38 let.
Takže třeba po čtyřicítce…?
Za dva roky… Nechtěl bych teď nijak spekulovat, ale… Lákala by mě Masters Olympia. Zkusit udělat nějaké hezké umístění na této soutěži. Láká mě to, ale je to teď takové… prostě… možná někdy.
Doufám, že to vyjde! A díky za rozhovor.
P.S.: omluvte, prosím, technickou kvalitu fotografií, světlo a mlha hrály proti fotografům
P.S. 2: přemýšlel jsem, zda-li tuto fotografii nechat v šuplíku nebo ne; snad rozhodnutí "publikovat ji" přežiju:)
Víte, že...
