Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Tenzní mobilita - klíčová, ale chybějící složka ve Vašem tréninku

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Trénink

Zařazení mobility do tréninkové jednotky se v posledních letech stává stále běžnější praxí a postupně se tak mění poměr různých variant statické formy strečinku právě ve prospěch mobility, což je jistě chvályhodné. K tomuto jevu přispívá několik faktorů, mezi než patří například dlouhodobá popularita CrossFitu a s ním spojené nároky právě na mobilitu. Rozhodně můžeme také hovořit o rostoucí osvětě korektivního cvičení, kam mobilita spadá. Jako třetí v pořadí vidím větší zájem ze strany cvičících o jejich zdraví, které upřednostňují před výkonem. Na stranu druhou je pojem mobilita mnohdy mylně chápán a praktické provedení má daleko k tomu, co považuji za opravdový trénink mobility, ať už v jakékoli podobě (klasická mobilita, zatížená mobilita, prostorová mobilita apod).

Zatížená mobilita s kettlebellem - propojení mobility, stability a síly v modifikované pozici TGU (turecký vztyk)

Cílem článku bude objasnit zažité polopravdy a ukázat nový, správný a hlavně efektivní přístup, jak mobilitu využít ke zlepšení zdraví, výkonu a k celkovému přínosu do každodenního života. Dotknu se také "nestárnoucí" otázky škodlivosti či přínosu tréninku flexibility pomocí statické formy strečinku.

Jaký je rozdíl mezi mobilitou a flexibilitou

Na úvod celého článku bych rád vyzval všechny, aby se před pokračováním ve čtení zamysleli a zkusili si definovat oba pojmy sami. Dokážete vymezit rozdíl? Pokud ano, bude zbylé čtení o to jednodušší. V opačném případě doporučuji článek přečíst vícekrát v odstupu několika dní. Nechte si vše uležet v hlavě a nebojte se mě případně kontaktovat s konkrétními dotazy.

Z mé vlastní zkušenosti můžu říct, že mobilita se s flexibilitou často zaměňuje, nebo dokonce chápe jako ten stejný pojem. Velké procento cvičící populace nerozezná rozdíl, a tím pádem nedokáže vhodně zvolit, kdy zařadit mobilitu a kdy se naopak zabývat flexibilitou (pokud vůbec). Nyní si oba termíny rozebereme více podrobně, ať víte, co je co.

Flexibilita je po desetiletí zažitý termín, a kdo je flexibilní, je automaticky zdravý, jak praví zastánci strečinku. Způsobů, jak může být definována, je mnoho a záleží na kontextu, ve kterém je použita. Já budu flexibilitu rozebírat v kontextu lidského pohybu a pohybové aktivity. Zde lze flexibilitu definovat mnoha způsoby a já vybírám jak tradiční, tak moderní přístupy k rozklíčování, co se flexibilitou rozumí, abyste si udělali představu, jakým vývojem definice postupem času procházela. Například Wilson a Wood (1991), Shellock a Prenticc (1985), DeVries (1986) nebo Hubley-Kozey (1991) definovali flexibilitu jako schopnost pasivního protažení svalu. Shellock a Prenticc (1985) mimo jiné ve své studii došli k nadčasovému závěru, který ale dle mého názoru chybně přisuzovali právě flexibilitě. Jednalo se o důležitost flexibility v kontextu zranění. Oba autoři uvádějí, že je to právě flexibilita, která je stěžejní pro eliminaci zranění, pokud se během aktivních pohybů dostaneme za krajní rozsah pohybu. Proč s autory nesouhlasím, vysvětlím během analýzy mobility. Ta totiž úzce souvisí s uvedeným zjištěním.

Kent (1998) pojímá flexibilitu jako schopnost plynulého pohybu kloubu v celém rozsahu jeho pohybu. Witvrouw et al. (2003) rozumí flexibilitou pasivní rozsah pohybu a celý kolektiv autorů zmiňuje také dopomoc sparingpartnera, gravitace nebo pomůcek pro dosažení krajní pozice rozsahu. Clark, Lucett a Corn (2008) chápou flexibilitu jako normální "roztažitelnost" všech měkkých tkání, které umožňují plný rozsah pohybu kloubu. V této definici vidíme jistou komplexnost a vývoj oproti dvěma prvním z 80. a 90 let. Nejvíce se blíží "novodobé" moderní definici, která bere v potaz kontext mobility, o níž bude řeč nyní.

Spina (2019) vnímá flexibilitu jako schopnost pasivního protažení svalu nebo svalové skupiny do aktuálně maximálního rozsahu pohybu. Dále přidává důraz na to, že flexibilita znamená pouze rozsah pohybu bez kontroly a klade důraz na zařazení flexibility do podmnožiny mobility. Právě kontrola pohybu je to, o co by mělo jít především, protože bez kontroly nemůžeme adekvátně svaly a tkáň používat.

Další autoři studií týkajících se flexibility poukazují na to, že přirozeně je svalová kontrakce trojrozměrná, a pokud vezmeme v úvahu i geometrické osy lidského pohybu, které konfigurují svalovou strukturu, dojdeme k závěru, že flexibilita v podobě pasivního statického strečinku se v jednom okamžiku děje pouze v jedné ose. A zatímco například "protahujeme" tkáň kolem nejdelší osy, zároveň se tkáň bude zkracovat na dalších dvou. Konkrétně dochází ke zmenšení fyziologického průřezu svalu a to způsobuje transverzální "zkracování". Navzdory tomu stále mnozí odborníci upřednostňují statický pasivní strečink před mobilitou (Clark et al., 2011; Pescatello et al., 2014). Ve výsledku si tak více škodíme než pomáháme a z tohoto úhlu pohledu vidím statický pasivní strečink jako neoptimální techniku pro zdraví a výkon. Nicméně pro někoho, kdo je na tom pohybově opravdu špatně (veliké zkrácení, omezení apod.), může v úplných začátcích benefitovat prakticky z jakékoliv techniky, a tím pádem i z této formy strečinku. V případě konkrétní skupiny populace (senioři, lidé po úrazech) je stále lepší nějaký pohyb než vůbec žádný.

Srovnání flexibility s mobilitou v pozici 90-90 - vlevo klasické nastavení v pozici 90-90 vyžadující flexibilitu, uprostřed aktivní pohyb dolní končetiny do vnitřní rotace v kyčelním kloubu, vpravo aktivní pohyb dolní končetiny do vnější rotace v kyčelním kloubu

Můžeme vidět, že flexibilita je tak důležitá v kontextovém významu spíše než samostatně. Jednoduše řečeno nemůžete dosáhnout aktivních výsledků pasivním tréninkem. I když se Vám může na první pohled zdát, že jste více "ohební", skutečný dopad na výkon bude minimální, protože nervový systém jednoduše není stimulován dostatečným způsobem pro to, aby "sděloval svalům", že mají nově získaný rozsah pohybu udržet dlouhodoběji a ideálně jej umět aktivně použít. Vztah nervového systému k celému konceptu vysvětlím v textu samostatně, protože se jedná o zásadního hráče v pohybu obecně.

Jakou souvislost má tedy flexibilita v kontextu mobility? Co se přesně mobilitou rozumí a jakým vývojem si definice prošla? To si řekneme v následující části článku, kde také srozumitelně oba pojmy skloubím do jedné vzájemně se propojující definice. Podobně jako u flexibility i zde bude pro začátek popsána stručná historie, vývoj definice a chápání mobility.

Například Wang a Cochrane (2001) definují mobilitu jako schopnost kloubu pohybovat se v daném rozsahu pohybu. Harvey et al. (2017) nebo Medeiros a Martini (2018) poukazují na to, že lidské tělo se pohybuje skrze rotace okolo kloubů a mobilita znamená trojdimenzionální pohyb, viz předchozí text.

Během mé přípravy na SFL certifikaci v roce 2016 jsem definoval mobilitu jako přípravu na pohyb pohybem. A vnímal jsem ji jako efektivní nástroj, jak nachystat tělo na jakoukoli pohybovou aktivitu. Neuvažoval jsem však posílení koncového rozsahu pohybu, ke kterému se dostanu vzápětí.

V roce 2020 jsem měl možnost objevit zcela nový koncept cvičení (FRC, Kinstretch), který však pracuje s již zažitými postupy, ale dává jim nový kontext a ucelenou podobu, jak sám autor Dr. Spina říká. Dle jeho definice mobilita v sobě ukrývá flexibilitu a především kontrolu nad vykonávaným pohybem, což je aktivní proces. Jinými slovy, nemůžeme dosáhnout optimální mobility bez flexibility a opačně. A mobilitu tak lze chápat jako kontrolu nad aktivně vykonávaným pohybem. Spina dále klade důraz na rozšiřování použitelného rozsahu pohybu. Rozšířením se myslí zatížení koncového rozsahu aktuálně vykonávaného pohybu. V českém jazyce lze takové chápání mobility definovat jako "tenzní mobilitu".

Řečeno jinými slovy, pokud chceme pracovat na zlepšování rozsahu pohybu, musíme jej umět kontrolovat a především posílit. Jedině tak získáme udržitelný rozsah, snížíme riziko zranění a posuneme výkonnost směrem vpřed. Na jakém principu celý systém tenzní mobility funguje a jakou roli hraje nervový systém, uvidíte nyní.

Role nervového systému během tréninku mobility

Problematika nervového systému je natolik složitá, že by se jednoduše nevešla ani do obsahu samostatného článku, proto bude popsáno jen to opravdu nejdůležitější hlavně pro účely praktického využití.

Centrální nervová soustava (CNS) je část nervového systému sestávající především z mozku a míchy. Název "centrální" se odvíjí od hlavní funkce, kterou je zpracování a integrace přijatých informací a dále koordinace všech částí těla na základě příchozích podnětů. CNS zjednodušeně rozdává příkazy ostatním centrům v těle (Purves et al., 2018). Spolu s tím souvisí mnoho na první pohled složitě vypadajících termínů, jako jsou smyslový (senzorický, aferentní) neuron a motorický (eferentní) neuron (motoneuron), interneuron, axon, synapse, neurotransmitery, neurální obvod a další. Smyslové neurony odpovídají za přeměnu externích podnětů přicházejících zvenčí na podněty interní. Specifické typy podnětů jako například vibrace jsou prostřednictvím neuronů přeměňovány na "akční potenciál" a celý proces přenosu se nazývá smyslová transdukce. Smyslová transdukce se v nervovém systému obvykle týká událostí upozorňujících na stimuly, kde se fyzický stimul v podobě mobilizace kloubního pouzdra přemění právě na akční potenciál, který je přenášen smyslovými neurony (přesněji jejími výběžky axony) dále do míchy a mozku, který vše vyhodnotí (Abraira a Ginty, 2013).

Pro zjednodušení je proces přenosu následující:

  • podnět (signál) → sběr (dat) → smyslová transdukce → zpracování "dat" v mozku → "akce" v podobě pohybu

Logicky vyplývá, že pokud bude podnět moc silný, CNS vyhodnotí akci jako nebezpečnou a svaly, šlachy, vazy dostanou impuls, aby se stáhly a omezily pohyb. V tomto případě k žádnému progresivnímu zlepšení nedojde a my se budeme stále pohybovat ve stejném rozsahu pohybu. To je například případ švihových pohybů, kdy v dobrém úmyslu dochází pouze ke švihání končetin, ale účinek je minimální.

V rámci tenzní mobility jde především o postupné adaptování nervového systému a komunikaci s ním skrze impulsy. Smyslem je přesvědčit nervový systém o bezpečnosti pohybu a získání tak "povolení" od nervové soustavy pokračovat dále a hlavně si pracně získaný rozsah, byť to může být i pár milimetrů, udržet i do budoucna a využít například u dřepů či kliků. Z tohoto pohledu je po tenzní mobilitě doporučován silový trénink, kde se ihned nové rozsahy mohou zatížit a organismus si je bude postupně přivlastňovat.

Využití tenzní mobility v hlubokém dřepu (flexe v kyčelním kloubu) - vlevo aktivní přitažení dolní končetiny k trupu, uprostřed využití tenzní mobility k aktivnímu přitažení dolní končetiny k trupu, vpravo aktivní využití flexe v kyčelním kloubu během hlubokého dřepu

Jako pěkný příklad si uveďme situaci hokejisty, který se rozhodl v domnění zvýšení "ohebnosti" a výkonnosti začít navštěvovat hodiny jógy. Mimochodem jóga je velmi kvalitní nástroj pro zlepšení vnímání mysli a těla, nicméně v tomto kontextu bude brána jako nevhodný příklad hlavně proto, že není dostatečně specifická pro konkrétní účely. Hokejisté bývají obecně více zatuhlí, a proto v dobrém úmyslu sahají po některé z pasivních forem strečinku, které možná na první pohled vypadají více pohybově založené. Bohužel intenzita je zde natolik nízká, že se hokejista nedostane na požadovanou aktivační úroveň, protože mimo jiné opravdový posilovací efekt začíná někde kolem 80 % maximální dobrovolné kontrakce svalů. Tělo se sice naučí být více ohebné, ale nervový systém nebude dostatečně stimulován a svaly nuceny pracovat v nových rozsazích pohybů. S tím souvisí i adaptabilita měkkých tkání, především fascií.

Dále je podstatné to, že obecně lidé nerozlišují mezi použitelným a nepoužitelným rozsahem pohybu. Schválně si zkuste provést "strečink" přední strany stehen v nákroku (viz následující obrázek). S pomocí ruky to půjde snadno. Když ruku pustíte, pozorujte, jak začne noha klesat a udržet ji bude náročné. Takto je jednoduše možné popsat pasivní a aktivně použitelný rozsah pohybu.

Srovnání pasivního a aktivního rozsahu pohybu v pozici nákroku - vlevo pasivní přitažení dolní končetiny k trupu = nedostatečná stimulace CNS, vpravo aktivní-použitelný rozsah pohybu = dostatečná stimulace CNS

Opět na scénu přichází náš modelový hráč hokeje, který chce hrát rychleji, dynamičtěji a bez rizika zranění. Právě on bude benefitovat z umění aktivně používat (neurologicky kontrolovat) rozsah pohybu, viz předchozí srovnání. Svaly a měkké tkáně budou najednou fungovat úplně jinak - zvýší se motorická kontrola, svalový růst, regenerace a mnohé další aspekty.

Tenzní mobilita (FRC, Kinstretch) dělá přesně to, co je popsáno výše, a sice zvyšuje tělesnou kapacitu pohybovat se spolu s učením nervového systému, jak ovládat a kontrolovat nově získané rozsahy. Díky tomu jsou svaly lépe kontrahovatelné a použitelnější v širším spektru pohybů.

Než budou ukázány a popsány vybrané techniky z tréninkového protokolu, je namístě také říct pár slov o poměru mezi mobilitou a silovým tréninkem. Obecně platí, že čím více trénuji, tím větší péči v rámci kompenzací bych měl tělu dopřát. U zodpovědných profesionálních sportovců se pak poměr pohybuje 1:1, někdy dokonce více. U těch, kteří chtějí po svém tělu jen výkon, je poměr zcela jiný, často se blížící drtivé převaze pouze tréninku. Otevřeně řečeno, dokud se nic nepokazí, není potřeba se kompenzacemi zabývat. Sám z vlastní praxe můžu hovořit o četných problémech například u běžné populace se sedavým zaměstnáním provádějící CrossFit několikrát týdně po dobu více let. Téměř každý, kdo se mnou spolupracoval v rámci nápravy, potvrdil bolesti, omezení a zranění již po několika měsících cvičení, kdy po "euforické" části nastupuje stagnace spojená s odhalením některého segmentu těla, který už není ochoten pojímat velké tréninkové dávky. S přibývajícím časem a dalším tréninkem bez adekvátního kompenzování se bude riziko zranění jen násobit.

Tenzní mobilita - základní tréninkový protokol a doporučení

Na úvod je potřeba říct, že to, čím trénink mobility začínáme, je rozhodující a vždy je nejlepší volit postup, kdy startujeme buďto od krční páteře směrem dolů, nebo od kotníků směrem nahoru. Tzv. segmentální přístup je léty prověřený a smysluplný. Velice jednoduše se dostane na každý z hlavních kloubů těla a není problém ani v konkrétním problematickém místě zvolit více cviků. Jako první by se měla pozornost upínat na kloubní pouzdra a jejich okolí, protože jsou to právě kloubní pouzdra, která celý kloub nejen stabilizují ale také vyživují. Jejich zdraví je tak klíčové. Pokud kloubní pouzdra nefungují, nemůže být ani pohyb "zdravý" a trénink globálních svalů bude rizikový. Technika, jakou se dostanete na komunikační úroveň s kloubními pouzdry a klouby, se nazývá úplná kontrolovaná rotace kloubů.

Úplná kontrolovaná rotace kloubů na příkladu ramenního kloubu s cílem kombinovat postupně plnou flexi horní končetiny,
vnitřní rotaci společně s extenzí (bráno po směru šipek)

Snaha o co možná největší rozsah pohybu zajistí postupnou adaptaci kloubu a "rozpohybuje se" i okolní tkáň. Začínat se však musí opravdu opatrně a to nejlepší, co lze udělat, je nechat se před samotným cvičením otestovat, jak na tom s aktivními rozsahy jste. V žádném případě nedoporučuji ihned začínat s rozsahy, které uvidíte na videích. Naopak je klíčová fáze poznávání a ideálně zapisování si pocitů během cvičení. V rámci progresivního přístupu jde hlavně o zvětšování použitelného rozsahu v kloubech a toho dosáhneme jedině zaměřením se na omezená místa. Co se týká výběru cviků, ty následující budou vhodné pro všechny vyjma těch s vážnými zdravotními obtížemi. Nejlepší cesta, jak poznat, zda Vám cvičení vyhovuje, či nikoli, je dodržovat několik zásad.

První zásadou je umět rozlišit bolest. Pokud něco takzvaně "lupne", je to v pořádku, protože se klouby a kloubní plochy zpět centrují do přirozeného nastavení. V případě, že se jedná a palčivou bolest, je nutné přestat a vyhledat odbornou pomoc. Zkrátka i takové cvičení je v tomto směru škodlivé a nikam Vás neposune. Druhá zásada je mít plnou kontrolu nad procvičovaným segmentem. K tomu použijeme izometrickou kontrakci, kdy celé tělo kromě mobilizovaného segmentu bude v napětí. Napětí bude eliminovat nejenom souhyby, ale také ukáže skutečný rozsah v konkrétním místě. Nebude docházet k souhybům a používání jiných částí těla. Třetí a poslední zásada je pravidelnost. Ano, neustálé procvičování stále stejných pohybů se zvyšující se přesností a kvalitou je podmínkou pro obecné fungování všeho, co děláme.

Výběr cviků

Demonstrovány budou základní varianty cviků, jež v sobě zahrnují kontext tenzní mobility a jsou vhodné na začátek každého tréninku nebo kdykoli během dne. Počet opakování je silně individuální, ale z vlastní zkušenosti doporučuji měřit čas okolo 30 vteřin nebo provádět 3 - 5 opakování na jednu stranu, tedy 2x 3 - 5 opakování v případě cvičení každé strany samostatně (pravá a levá). Posledním tipem je udělat si cvičení co nejjednodušší a dát tělu prostor na adaptaci. Tato cesta není nejrychlejší, ale zato je dlouhodobě udržitelná.


Krční páteř

U krční páteře by zaměření mělo být především na rotaci a vytváření pomalých a plynulých kruhů v oblasti krku. V případě omezení některé části pohybu lze zařadit i částečný pohyb přímo v místě tuhosti.


Ramena

Oblast ramen, hrudníku a lopatek trpí i kvůli sedavému způsobu života opravdu hodně. Během kontrolovaných kloubních rotací se snažte o velmi postupnou adaptaci tkání a rozsah přidávejte velice opatrně. Pokud se rozsahově bude levá strana lišit výrazně od pravé, nebo naopak, zkuste zvolit některou z technik pěnových válců pro mobilizaci měkkých tkání.


Kyčle

Velmi potřebná oblast především u základních cviků. Špatný stav kyčlí vede k mnohým problémům se zády a zadní stranou stehen. Snažte se tedy o co nejmenší souhyb bederní páteře a pro kontrolu využijte například yoga box, jehož význam bude spočívat v kontrole postavení páteře.


Kotníky

Mobilita kotníků je bezesporu rozhodující nejen při běhání, ale také v rámci jakéhokoli pohybu. Omezení dorziflexe v hlezenním kloubu působí ztuhlost a slepení měkkých tkání a řetězí se dál po svalových řetězcích. Mé doporučení je v tomto případě zaměřené na úplné oddělení pohybu kotníku od zbytku dolní končetiny.


Použité zdroje:
1. Abraira, V. E., & Ginty, D. D. (2013). The sensory neurons of touch. Neuron, 79(4), 618-639
2. Clark, M. A., Lucett, S., & Corn, R. J. (2008). NASM essentials of personal fitness training. Lippincott Williams & Wilkins
3. Clark, M., Luccet, S., & Sutton, B. (2011). NASM Essentials of Fitness Personal Training (4th Ed.): Lippincott Williams & Wilkins
4. De Vries, H. A. (1986). Physiology of Exercise: for Physical Education and Athletics. 4ta. ed.; Dubuque, Iowa: Wm. C.
5. Harvey, L., Katalinic, O., Herbert, R., Moseley, A., Lannin, N., & Schurr, K. (2017). Stretch for the treatment and prevention of contracture: an abridged republication of a Cochrane Systematic Review. Journal of Physiotherapy, 63(2), 67-75
6. Hubley-Kozey, C. L. (1991). Testing flexibility. Physiological testing of the high-performance athlete. Champaign: Human Kinetics, 309-59
7. Kent, M. (1998). The Oxford dictionary of sports science and medicine. 2nd edition. Oxford University Press, USA
8. Pescatello, L. S., Riebe, D., & Thompson, P. D. (Eds.). (2014). ACSM's guidelines for exercise testing and prescription. Lippincott Williams & Wilkins
9. Purves, D., Augustine, G. J., Fitzpatrick, D., Hall, W. C., LaMantia, A. S., McNamara, J. O., & White, L. E. (2018). Neuroscience. 6th. Sunderland, Mass.: Sinauer. xvii, 857, 944
10. Shellock, F. G., & Prentice, W. E. (1985). Warming-up and stretching for improved physical performance and prevention of sports-related injuries. Sports medicine, 2(4), 267-278
11. Spina, A. (2019) on How to Improve Your Mobility Each Time You Work Out. (2019, January 07). Retrieved December 31, 2020, from https://barbend.com/andreo-spina-kinstretch/
12. Wang, H. K., & Cochrane, T. (2001). Mobility impairment, muscle imbalance, muscle weakness, scapular asymmetry and shoulder injury in elite volleyball athletes. Journal of sports medicine and physical fitness, 41(3), 403-410
13. Wilson, G. J., Wood, G. A., & Elliott, B. C. (1991). The relationship between stiffness of the musculature and static flexibility: an alternative explanation for the occurrence of muscular injury. International journal of sports medicine, 12(04), 403-407
14. Witvrouw, E., Danneels, L., Asselman, P., D’Have, T., & Cambier, D. (2003). Muscle Flexibility as a Risk Factor for Developing Muscle Injuries in Male Professional Soccer Players: A Prospective Study. The American Journal of Sports Medicine, 31(1), 41-46



Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
Mikuc (19:55) • Všechno špatný k něčemu dobrý! Poskočí nohy, vršek do roka dožene a bude zas jinde! A k...
magazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie