Opět zajímavý článek
. Ale neškodilo by ubrat na odbornosti a vnést tam více toho `Zjednodušeně lze říci, že...` Také tam chybí vysvětlení některých použitých zkratek (třeba MPS).
Dotaz: EIMD tedy není stimulujícím faktorem svalového růstu. Je tedy v dnešní době (na fyziologické a biochemické úrovni) známo alespoň něco o tom, co JE (rozhodujícím) růstovým stimulem?
ahoj, díky za zpětnou vazbu, pravda, že vysvětlení zkratky MPS v textu chybí, a místy se může text jevit jako příliš odborný.
Co se týče dotazu:
V současnosti je jako hlavní růstový stimul vnímaná mechanická tenze (to znamená samotné zatížení svalu - především formou odporové cvičení).
Zatížení ovšem musí překonat určitou prahovou hodnotu, aby bylo schopno stimulovat anabolické procesy (svalovou proteosyntézu), aktuálně je jako spodní hranice zatížení uváděna hodnota ~30 % 1 opakovacího maxima. Samozřejmě je pak potřeba splňovat ještě určitá další kritéria, aby došlo ke stimulaci růstu např. potřebný počet opakování.. série by měla být provedena s určitým úsilím, neměla by být ukončena dříve, nežli několik málo (pevná hranice neexistuje) opakování před svalovým selháním. Toto je např. u sérií s nízkou zátěží docela problém, ono např. 30 opakování dřepů téměř do selhání opravdu není příjemnou záležitostí :D. Tedy série o takto vysokém počtu opakování, kdy dochází k velké akumulaci odpadních produktů svalové práce (pálení svalů)jsou dost náročné, především co se týče `hlavy`
Díky za odpověď, nicméně to `určité` zatížení je jen vnější faktor. Mne šlo spíš o to, co je vnitřním stimulem k tvorbě nové svalové bílkoviny v konkrétním místě. Zda třeba přítomnost laktátu (či jiného metabolitu) nebo nějaké jiné sloučeniny (jaké?), která se ze svalového vlákna uvolňuje při mikrotraumatech, nebo snad dokonce jde pouze o neurální záležitost a vše řídí jen CNS. Předpokládám, že odpověď není v současnosti známá, ale pokud existují alespoň nějaké informace...
