Teploměr hlásí venkovní teplotu něco málo nad nulou, venku nám je zima, ať si oblékneme sebevíc teplé oblečení, a přesto občas zahlédneme jakési blázny, kteří se jdou vykoupat do řeky či rybníku. Není to tak dlouho, co jsem na otužilce koukala podobně, jako na blázny. No a pak jsem se jedním z těch bláznů sama stala. Ještě minulou zimu bych jen při pomyšlení na studenou sprchu nebo nedejbože na koupačku v párstupňovém rybníku nejspíš zmrzla. Od té doby se ale hodně změnilo. V dnešním článku se s Vámi podělím o moji zkušenost s otužováním a proč jsem se vůbec rozhodla začít.
Rozhodně nejsem žádný zkušený otužilec, sama jsem v podstatě začátečníkem, poctivě a pravidelně jsem s otužováním začala někdy v létě, když bylo takové teplo, že ranní studená sprcha byla opravdu potěšením. V tu dobu jsem si řekla, že když jsem už jednou začala, budu pokračovat i přes zimu a postupně se mi podařilo vybudovat si z toho návyk. Každé ráno chodím do sprchy, nejdřív se osprchuji teplou či vlažnou a poté postupně otáčím kohoutkem, dokud se nedostanu na nejstudenější možnou teplotu, kterou moje tělo (nebo spíše hlava?) dokáže snést. Postupně jsem vydržela více a více studenou a také jsem pod ní vydržela déle.
Začátky jsou vždycky těžší, proto začínejte opravdu pomalu a postupně. To se samozřejmě netýká jen otužování, ale jakéhokoliv nového návyku. Jestli Vás zajímá víc o tom, jak si vybudovat nové návyky, mohu jen doporučit knihu Atomové návyky od Jamese Cleara. Je to opravdu skvělá příručka, která mi pomohla s nejedním návykem. Ale zpět k tématu.
Pojďme si nejprve alespoň ve zkratce říct, k čemu je otužování dobré, proč ho zařazovat do své rutiny a proč jsem mu i já podlehla. I když tento článek rozhodně nemá sloužit jako odborný text o otužování, ale pouze jako můj pohled a má osobní zkušenost, pojďme si i tak ve zkratce shrnout jeho největší benefity.
K čemu je tedy otužování dobré?
- posílení imunitního systému
- synchronizace cirkadiánního rytmu a s tím i zlepšení kvality spánku
- podpora odolnosti vůči stresu
- tvorba hnědé tukové tkáně a podpora spalování podkožního tuku
- zlepšení termoregulace
- meditace - skvělý nástroj, jak se oprostit od všeho a soustředit se pouze na přítomnost a Váš dech
Otužování má tedy opravdu hodně přínosů pro naše fyzické i psychické zdraví, a proto jsem se rozhodla ho do své ranní rutiny zařadit právě v podobě studených sprch. Zabere to jen pár minut navíc a z dlouhodobého hlediska těchhle každodenních pár minut rozhodně přináší ovoce.
Asi po čtyřech měsících, kdy jsem se s ledovou vodou setkávala pouze ve sprše, mě začalo lákat to pravé venkovní otužování v rybníku. Akorát byla první polovina listopadu, takže voda ještě nebyla úplně ledová a i venku bylo zatím kolem 10 stupňů. Zkrátka ideální doba začít. Tak jsem vzala plavky a šli jsme. Určitě bych Vám neradila chodit sám či sama. Alespoň zpočátku určitě vemte někoho s sebou, nikdy nevíte, co se může stát. Nejlépe si najděte svého něco jako sparingpartnera na otužování. Nejen, že tam nebudete sami, ale zároveň se budete navzájem podporovat a je tedy i více pravděpodobné, že u toho vydržíte.
Jaké byly mé první zkušenosti s venkovním otužováním v rybníku?
Po překonání počátečního nekomfortu je to opravdu skvělý pocit. Poprvé jsem ve vodě strávila asi tak 3 minuty. Určitě bych zvládla i více, ale nechtěla jsem nic přehánět, radši pomalu a postupně. A ten pocit po vylezení z vody? Ten byl nepopsatelný. Vlastně pokaždé je. Při otužování se Vám totiž vyplavují různé hormony, mezi nimi i endorfiny, takže Vám garantuji, že se budete cítit opravdu skvěle.
Postupně se mi daří ve vodě vydržet déle a po počáteční cca minutě a půl, kdy se opravdu soustředím jen na dech a tak trochu bojuji sama se sebou, je to skvělý relax. Poté si ráda trochu zaplavu, pokochám se třeba takovým západem slunce, jako vidíte na fotce, a ven.
S otužováním tedy rozhodně nekončím, naopak, jsem stále na začátku. Nejdřív je určitě potřeba mít sebedisciplínu a donutit se vyjít z komfortní zóny. Když ale toto počáteční období překonáte, nebude litovat a možná si to i zamilujete stejně jako já.