Malý závod, který se konal v Hovorčovicích a měl délku cca 9 km a 35 překážek, to byla Hovorčovická pěst. Start jsem měla domluvený společně s Laďkou Jeřábkovou. Pro nás šlo o vůbec první letošní závod, a tak jsme se nesmírně těšily. Jelikož trasu lehce známe a víme i kde hledat start, neměly jsme problém.
Na startu čekala již klasicky registrace, okoukly jsme překážky, převlékly se a začaly s rozcvičkou. Vlny byly vypouštěné cca po 10 závodnících s pětiminutovými rozestupy. My jsme měly vlastní vlnu z Panther Gymu, který celý tento závod také podpořil, a proto jsme nesměly chybět na startu!
Když zavolali naši vlnu, už všichni natěšeně skákali na startu a čekali na pokyn. Jakmile jsme uslyšely pokyn "START", utíkaly jsme jako divé k první překážce. Zde nás čekala čtyři auta, do kterých jsme musely 30x udeřit kladivem. Vybrala jsem si Fabii a nedala jí nic zadarmo, dveře i okna létala.
Po odbytí překážky trasa vedla podél rybníku, kde nás na konci organizátoři zavedli do vody, což v tom velmi slunečném počasí bylo pro mnohé velmi příjemné. Dále jsme běžely podél hřiště, na kterém jsme koulely pneu tam a zpět. Pak už následovala více běžecká část. Podběhly jsme koleje a po pár metrech zde byla ještě menší zeď na překonání bokem, a také možnost občerstvení. Následně jsme běžely dál po cestě mezi poli, kde slunko pěkně pražilo. Oběhly jsme malé kolečko, cca 4 km mezi poli, a vracely se zpět k cestě ke kolejím. Před napojením ještě čekalo nošení břemen (tlumičů od aut).
Následně trasu organizátoři zavedli do bahnitého rákosí, kde tekla malá tůňka, a místy se člověk probořil až po pás. Bylo to zajímavé zpestření a rozhodně nikdo nezůstal při této pasáži čistý. Po výlezu se opět pár metrů běželo polem a napojilo se na stejnou cestu u stěny, kde byla možnost se napít, a trasa vedla zase zpět ke kolejím. Zde jsme uhnuly doprava a běžely až k hodu vidlemi, kde mě to stálo 30 anglánů, což na slunci pěkně zničí. Běžely jsme dál a čekalo nás podlezení železnice rourou. Další překážkou byl šplh po dřevěném sloupu, který byl zajímavém zpestřením. Po této překážce trať vedla do remízku, kde čekalo dalších pár překážek, například dřevěné klády zavěšené na stromech, přelézání pneu a střelba domácím lukem, která mi opět přinesla dalších 30 angličáků. Poté se již trať vracela zpět do Hovorčovic k cíli.
Na závěr organizátoři nechali ručkovací komba z volantů, sérii segmentů, které dodal Panther Gym, a rybí schůdky. Následně překonat dvě stěny a hurá do cíle pro krásnou dřevěnou pěst!
Po závodě jsme se šly ochladit do rybníku, poté se převléci a počkaly jsme již jen na vyhlášení, jelikož Laďka běžela jak raketa. Zázemí zde bylo hezké a na návštěvníky čekal i doprovodný program.
Závod hodnotím kladně, opravdu menší závod, spíše běžeckého charakteru, překážky nebyly příliš těžké a pro začínající ideální volba, ostřílení jedinci si zde určitě také našli své. Jediné minus, které jsem našla, byla časomíra, jelikož organizátoři měřili ručně, a tak výsledky nemusely sedět na sekundy.
A jak závod hodnotí samotní pořadatelé?
3. ročník Hovorčovické pěsti nás velmi potěšil ve všech směrech. Dorazili úžasní závodníci, počasí bylo přející a v organizačním směru se vše také vydařilo, jelikož jsme se snažili vyvarovat organizačních chyb, které nás provázely v minulých letech, a musíme říci, že se nám to vše povedlo. Pro závodníky jsme měli připravené novinky, které určitě ocenili. V současné chvíli připravujeme nové vodní překážky, které prověří odhodlání závodníků, a to 5. září 2020 (změna termínu, ale ještě jsme to nezveřejnili). Velmi bychom chtěli poděkovat všem partnerům, pořadatelům a závodníkům, bez kterých by se tyto závody nemohly uskutečnit. A už teď se velmi těšíme na následující ročníky.
Hovorčovická pěst 2020 - nejrychlejší závodníci
| p. |
muži |
ženy |
| 1. |
Miroslav Burian - 0:43:39 |
Jana Coufalová - 0:55:04 |
| 2. |
Vojtěch Růžek - 0:45:08 |
Hana Zimová - 0:56:06 |
| 3. |
Karel Kolpek - 0:48:36 |
Laďka Jeřábková - 0:57:56 |
Foto:
Josef Musil, JMPhotography
Jana Albrechtová
