Reklama:

Bestie Open Hradec Králové 2020 - reportáž a fotografie

2.791 zhlédnutí
Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Soutěže

Na několik dlouhých týdnů se svět změnil. Životy a fungování mnoha lidí ovlivnil koronavirus a s ním spojená opatření. Spousta akcí v oblasti CrossFitu a sportu obecně byla zrušena. Všichni čekali, co bude. Zkušený organizátor a majitel gymu CrossFit Hradec Králové Martin Štěpánek se však rizika nezalekl a sedmý den v květnu oznámil termín závodu. O týden později proběhla registrace a přesně měsíc nato samotný závod. Zúčastnilo se ho celkem 42 atletů, což téměř naplnilo původní avizovanou kapacitu 48 závodníků. Početnější tentokrát bylo mužské zastoupení, dohromady se utkalo 26 borců, zbylých 16 míst patřilo něžnému pohlaví.

Martin všechny přihlášené napínal a postupně na Facebooku a Instagramu zveřejňoval nápovědy k jednotlivým workoutům. Jeho vodítka podnítila představivost nejednoho atleta. Jak Martin uvádí, závod je pro všechny začínající příznivce a nadšence funkčního fitness. Cílem nebylo klást vysoké nároky na silové výkony a zařazovat technicky náročné gymnastické prvky. Workouty měly prověřit všestrannost a připravenost atletů. Přestože se jednalo o celkem čtyři výsledky, byly získány poměrně netradičně. Jednotlivé workouty byly spojeny do dvou, které na sebe vzájemně s krátkou pauzou navazovaly. Každého závodníka tedy čekaly dva velké starty.

WOD 1: "Osma"

časový limit 8 minut

  • 88x kettlebell thruster (20/16 kg)
  • 8x šplh

1 minuta odpočinek

WOD 2:

AMRAP 11 minut

  • 70x kettlebell hang snatch (20/12 kg)
  • maximum kalorií na vesle

WOD 3: "Rope skills"

AMRAP 4 minuty

50 vteřin ON / 10 vteřin OFF

  • single unders vpřed
  • single unders vzad
  • double unders
  • vajíčko

1 minuta odpočinek

WOD 4:

  • 19x toes to bar
  • 18x angličák + medicinbal přes rameno
  • 17x box jump over

Závod se konal v hradeckém gymu a byl skvěle organizačně zvládnutý. Všechno šlapalo jak hodinky a panovala dobrá, podporující atmosféra. Po přečtení workoutů je jasné, že se jednalo o zajímavé kombinace, které úplně nepotěšily ty závodníky, kteří měli najeté vzpírání a těžké váhy. Známe to všichni. Drtíme obávané doubly, málokdo z nás však do tréninku běžně zařazuje skoky pozpátku nebo vajíčko. Tím Martin dokázal, že hledá závodníky, kteří jsou připraveni na možné i nemožné.

Atleti, kteří stanuli na bedně, se s námi podělili o jejich dojmy ze závodu a přiblížili nám tak celkovou atmosféru dne. Nejdříve jsem vyzpovídala holky. Příčku nejvyšší obsadila Klára Toušková, stříbrnou pozici se ztrátou pouhých dvou bodů získala Ina Kuldová, třetí místo si odnesla Petra Mandáková.

Kláro, podařilo se ti udělat skvělý výsledek a vyhrát ženskou kategorii. Jak hodnotíš konkurenci? Bylo tvé prvenství od začátku jednoznačné, nebo jsi musela pořádně zabojovat?

Klára: Tak to určitě nebylo, bylo to těžší už jenom v tom ohledu, že tam byly vlastně i holky z jiných gymů, že to nebyl jenom interní závod, takže jsem věděla, že to bude těžší, než kdyby to byl právě ten interní. Musela jsem hodně zabrat, protože nastala chvíle, kdy jsme byly shodou náhod tři holky právě z CrossFit Hradec Králové na druhém místě, takže jsem si říkala, že to nebude lehké, ten poslední workout. Takže v tomhle smyslu to bylo hodně náročné. Já jsem takový typ člověka, co si dá v tomhle takový pomyslný nůž na krk, abych byla fakt dobrá, takže to byly velké nervy. Určitě jsem do toho šla s tou myšlenkou, že jsem věděla, že to nebude lehké.

V době, kdy byla spuštěná registrace, ještě nebylo na sto procent jisté, za jakých podmínek závod proběhne. Mířím tím ke koronavirové krizi. Pocítila jsi nějaká omezení přímo v den závodu?

Klára: Ne, všechno probíhalo úplně hladce, jako kdyby předtím nic nebylo. Úplně v pohodě.

Ino, jak bys zhodnotila pestrost jednotlivých workoutů? Který ti sedl nejvíce a co tě naopak potrápilo?

Ina: Mně se tady ty závody hodně líbily v tom, že to byly dvojité workouty, což ty předešlé nebyly, nikdy jsem to nezažila a to už mám pár závodů za sebou. A i když ty workouty vypadaly na první pohled docela jednoduše, že jsem si říkala: "Jo, to by šlo, to by mohla být pohoda," tak když to bylo v tom dvojworkoutu, tak vlastně byla hrozně malá pauza mezi nimi a ve výsledku to bylo o dost náročnější, než jsem si myslela. A jinak jsem se nejvíce bála lana, že z něho třeba spadnu, trošku mě potrápil loket, když jsem to trénovala, tak jsem se bála i toho, aby se mi tam nerozjela nějaká úponová bolest. Ve výsledku jsem zrovna tenhle WOD vyhrála. Takže to, čeho jsem se nejvíce bála, to jsem vyhrála. A co mě potrápilo? Asi to veslo, to bylo strašně dlouhé, strašně dlouhé veslování. Pak už tam člověk jel z posledních sil. Snažila jsem se jet konzistentně, abych to hlavně dojela. A jinak to švihadlo, tak to mě překvapilo. Jak už jsem zvyklá skákat doubly, tak najednou ty singly, no, moc jsem nevěděla, co vlastně dělám. Nejlepší byl asi ten sprint na konci. To mi přišlo docela na pohodu. A jinak spíš jednotlivé cviky, že pro mě byly třeba ty thrustery jednoduché, tam jsem to nabouchala, protože je mám ráda, i když je většina lidí nesnáší. Asi ten poslední workout byl takový nejlehčí, u něj jsem neměla pocit úplného vyřízení.

Petro, kdy ses rozhodla, že se závodu zúčastníš? Přeci jen podmínky pro trénování měla většina lidí omezené, napadlo tě, že bys kvůli karanténě do závodu nenastoupila?

Petra: Rozhodla jsem se asi dva tři týdny před závodem, když se inzerovala dvě volná místa, což byla náhoda, protože jsem nesledovala Instagram, nic, prostě to na mě někde vykouklo, a tak jsem se přihlásila. Takže jsem nad tím ani nějak neuvažovala, jenom jsem rychle sjela podmínky, standardy nebo co by se tam tak mohlo objevit a viděla jsem, že je to tak nějak závod pro hobíky, tak jsem si řekla, že to zkusím.


U borců proběhl vyrovnaný souboj o první příčku. Jako vítěz z něj vyšel Tomáš Tvrdík. Druhé místo urval Jan Korábečný, nejlepší mužskou trojici doplnil Michal Ševčík.

Tomáši, vidím, že tvé prvenství jsi musel tvrdě vybojovat. Soupeř na tebe ztratil pouhý jeden bod. Co rozhodlo o tom, že jsi vyhrál?

Tomáš: Víceméně o tom rozhodl poslední workout, který se mi povedlo vyhrát. Soupeř byl "až" na třetím místě, takže tam vlastně ztratil ten jeden bod, který byl ve výsledku rozhodující.

Jaké jsou v CrossFitu tvé silné a slabé stránky? Sedly ti workouty?

Tomáš: Já si myslím, že obecně v CrossFitu mojí silnou stránkou jsou takové ty "dejchačky", to, co všichni nemají rádi, co trvá dlouho a na co je potřeba ta fyzická kapacita. Tak to si myslím, že mám. Vzhledem k tomu, že jsem dřív závodil ve Spartanech a v OCR, tak mi to nedělá takový problém. Asi nejsilnější moje stránka bude veslo. Určitě mi sednul ten první dvojitý workout, což byla na jednu stranu velká vražda, ale pro mě asi výhoda, protože to byl dlouhý workout, dlouhé veslo. A pak teda, co se mi hodně nelíbilo, tak bylo to švihadlo. Protože skákat pozadu a skákat vajíčka, to jsem v životě nedělal. To si myslím, že pro spoustu lidí byla novinka, která se moc nezamlouvala.

Honzo, do finále jsi šel se ztrátou jednoho bodu na první místo. Jak jsi spokojený se svým výsledkem? Každý chce bojovat o co nejlepší umístění, napadlo tě vůbec, že by ses postavil na bednu, nebo jsi mířil ještě výš?

Jan: Nad celkovým umístěním jsem moc nepřemýšlel, i když je pravda, že při dvou finálových workoutech jsem si po očku hlídal svého hlavního soupeře. Podařila se mi paradoxně ta část, které jsem se nejvíce obával, to je dovednost se švihadlem. Ztratil jsem bohužel v té druhé, kde jsem zase tak trochu utrpěl kvůli své výšce na angličácích. Ale rozhodně se nechci vymlouvat a respekt patří mému přemožiteli.

Michale, se stejným bodovým ziskem jste byli dva. Co nakonec rozhodlo o tom, že jsi získal medaili právě ty?

Michal: Podle toho, co říkal organizátor Martin, tak poslední workout byl brán jako finálový. Jeho výsledek rozhodl o mém lepším umístění. Já mám takovou vlastnost, vím, jaký očekávám workout, aby mi sednul. Pokud je dýchací a gymnastický, je to něco pro mě. A takový poslední workout přesně byl. Tak jsem si řekl, že by to mohlo vyjít a že do toho dám maximum.


Opatření spojená s koronavirem, zejména pak domácí karanténa a zavření gymů, se dotkla téměř každého z nás. Ve větší či menší míře atleti řešili, jakým stylem budou fungovat a jak co nejefektivněji daný čas využijí. Vzhledem k výsledkům předpokládám, že vítězům závodu se to perfektně podařilo. Mé další otázky směřují ke všem právě do této oblasti. Dvě otázky na holky:

Kolikrát týdně jsi v karanténě trénovala?

Klára: Přibližně tak třikrát až čtyřikrát týdně.

Ina: Trénovala jsem asi třikrát, měla jsem napsané tréninky, spíše cviky s kettlebellem.

Petra: V karanténě jsem v podstatě neměla nijak změněný trénink, protože jsem měla veškeré vybavení k dispozici. Naopak času bylo více, takže jsem trénovala dvoufázově každý den a nějak se to nezměnilo, co se týče kardia nebo síly.

Měla jsi doma nějaké vybavení pro trénink? Pokud ano, jaké?

Klára: Měla. Měla jsem doma osu s kotouči, kettlebelly, potom ještě jeden abmat, to jsem měla teda půjčené. A jinak mám doma stále lano a veslo.

Ina: Trenér nám půjčil nějaké vybavení z gymu a měla jsem kettlebelly. Shodou okolností jsem totiž kupovala manželovi k narozeninám sadu kettlebellů, takže to právě tak pěkně vyšlo, že se to hodilo i mně v té karanténě.

Petra: Můj přítel má gym, kde trénuji, takže tam to bylo jasné. (úsměv)

A další dva dotazy tentokrát pro borce:

Cítil jsi výrazný rozdíl mezi trénováním dom nebo venku a v gymu?

Tomáš: Ano. Rozdíl v tom určitě je, protože člověk doma a venku dokáže dělat jenom víceméně ty obecné věci, takové ty, na které nepotřebuje speciální vybavení. Nějaké vzpírání a činky šly v té době hodně stranou a člověk se zaměřoval spíš na tu fyzičku.

Jan: Ano. Doma není nikdy trénink natolik intenzivní jako v gymu. Návrat zpět do tělocvičny jsem stejně jako každý přivítal.

Michal: Ano. Člověk je odkázán při cvičení sám na sebe. Jsem zvyklý trénovat na lekcích a mít nad sebou trenéra, ale tady jsem musel cvičit sám.

Je něco, co ti domácí trénink přinesl?

Tomáš: Dělal jsem v té době to, co mě baví, to, co mě zrovna napadlo. Nejel jsem podle nějakého konkrétního plánu nebo podle trenérky, ale prostě když bylo venku hezky, tak jsem šel na kolo, šel jsem běhat a víc jsem se řídil pocitem. Asi bych to shrnul tak, že jsem si svým způsobem odpočinul od nějakého systému, od nějakého tlaku právě na řešení slabin nebo na soustředění se na něco, co bude na závodech. Prostě jsem dělal to, co mě baví, a tím jsem prošel tu dobu, která byla jinak nepříjemná.

Jan: Více času stráveného s rodinou. (úsměv)

Michal: Přinesl to, že si člověk hodně věcí uvědomil, že to není jen o velkých vahách a překonávání se, ale byl čas zapracovat na slabinách.

Jak je vidět, Martin opět předvedl své perfektní organizační schopnosti a závod si jak atleti, tak diváci užili. Všem zúčastněným gratuluji za odvahu do závodu nastoupit a přeji mnoho úspěchů a sil v dalším tréninku!

Nejlepší závodníci Bestie Open Hradec Králové 2020
p. ženy muži
1. Klára Toušková Tomáš Tvrdík
2. Ina Kuldová Jan Korábečný
3. Petra Mandáková Michal Ševčík

Kompletní výsledky najdete zde.


Bestie Open Hradec Králové 2020 - fotogalerie


Fotografie:
Adéla Rybová


Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho na Facebook. Děkujeme.

Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2020 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2020 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu společnosti Erasport, s. r. o. zakázáno.
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie  ::   Fitness centra